Fanoušci kosmonautiky již s blížícím se podzimem netrpělivě očekávají dlouho slibovanou přednášku o plánované architektuře společnosti SpaceX, která slibuje kolonizaci Marsu. Detaily by měly přijít 27. 9. 2016 na konferenci IAC 2016, i přes nedávnou explozi rakety Falcon 9. Než ale přišlo oznámení od SpaceX, stihla všechny mírně zaskočit soukromá společnost Blue Origin, která oznámila svoje plány na orbitální raketu. Určité informace o této raketě firma už vypustila minulý rok, tehdy byla raketa označována jménem Very Big Brother a bylo známo jen to, že bude používat motor BE-4 na prvním stupni a BE-3U na druhém. Nově vypuštěné informace jsou tak velice překvapující. Raketa totiž nebude žádný drobek, svým výkonem se totiž bude měřit s plánovaným Falconem Heavy!
Firmu Blue Origin, kterou založil a vlastní miliardář Jeff Bezos, známe hlavně kvůli znovupoužitelné suborbitální raketě New Shepard. Ta má za úkol vynášet kapsli s kosmickými turisty na hranici vesmíru, kde zažijí krátký stav beztíže. Tento systém má za sebou už pět startů do výšky okolo 100 km, přičemž přistání raketového stupně bylo úspěšné hned čtyřikrát. Další let New Sheparda by měl přijít v říjnu a bude při něm testována záchrana kabiny během letu rakety. K záchraně slouží raketový motor na tuhá paliva, který rychle odnese kapsli od rakety, v případě problémů. Celý test bude proveden v momentě, kdy raketa pociťuje největší odpor od atmosféry, aby byla záchrana otestována v nejhorších možných podmínkách. Raketa samotná s velikou pravděpodobností tento test nepřežije.
Účelem rakety New Shepard ale není pouze vozit turisty na hranici vesmíru, pro společnost Blue Origin také slouží jako perfektní platforma pro testování startovních procedur, raketových motorů a vertikálního přistání, které budou potřeba pro větší orbitální raketu. Jeff Bezos vysvětluje filosofii firmy mottem „Gradatim Ferociter“, což by se dalo přeložit jako krok za krokem, zuřivě. Podle Bezose je důležité postupovat pomalu a velice pečlivě, pomalý postup je hladký a hladký postup je rychlý. Tím že Blue Origin nic zbytečně neurychlí a nepřeskočí žádné skoky, se dostane do cíle nejrychleji. Proto firma nejprve vyvinula suborbitální raketu New Shepard, na které nyní zkouší technologie potřebné pro orbitální raketu.
Zdroj: http://spacenews.com/
Pojďme se ale nyní už konečně podívat na parametry nově oznámené rakety. Ta nese jméno New Glenn, po prvním americkém astronautovi, který se dostal na oběžnou dráhu, Johnu Glennovi. (New Shepard je obdobně pojmenován po Alanovi Shepardovi, prvním Američanovi, který absolvoval suborbitální let do vesmíru). New Glenn bude mít průměr sedm metrů a jeho první stupeň bude pohánět hned sedm motorů BE-4 na kapalný kyslík a metan. Tyto motory pracují s uzavřeným cyklem a každý z nich poskytne tah okolo 2500 kN. První stupeň tedy dokáže zdvihnout více než 1700 tun, což nám dává horní limit pro celkovou hmotnost rakety (ta bude ale pravděpodobně nižší než 1700 tun). Druhý stupeň bude poháněn jediným motorem BE-4U, který bude optimalizovaný pro práci ve vakuu. Raketa bude dostupná ve dvoustupňové variantě, která bude sloužit hlavně pro lety na nízkou oběžnou dráhu. Pro náročnější mise ale bude k dispozici i trojstupňová varianta, jejíž horní stupeň bude pohánět motor BE-3U (odvozený od motoru BE-3 z New Sheparda), který bude spalovat tekutý kyslík a vodík, a proto poskytne vysoký specifický impuls.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
To ale není všechno, první stupeň rakety New Glenn bude znovupoužitelný. Přistávat by měl na zatím nespecifikované platformě na moři, která bude podle prvotních specifikací umístěna asi 750 námořních mil od pobřeží. 750 námořních mil je zhruba 1400 kilometrů, což je mnohem větší vzdálenost než ve která je umístěna plošina SpaceX při startech Falconu 9. To tedy pravděpodobně znamená, že první stupeň rakety New Glenn bude při oddělení od zbytku rakety letět mnohem vyšší rychlostí, než první stupeň rakety Falcon 9. Na vrchu prvního stupně si můžete všimnout křidélek, která budou pravděpodobně plnit stejnou funkci jako roštová kormidla u Falconu 9, budou tedy stabilizovat a řídit první stupeň při letu skrz atmosféru a během přistání. Spodní část rakety je rozšířená, aby bylo kde schovat přistávací nohy. To ale možná není její jediný účel. Nyní se sice již dostáváme k nepodloženým spekulacím, ale všimněte si, že na obrázku vůbec nejsou vidět motory prvního stupně. Jsou zcela schovány uvnitř rakety, což by mohlo naznačovat použití nějakého systému ochrany při náročném průletu atmosférou. Jelikož bude stupeň prolétat atmosférou pravděpodobně ještě rychleji než Falcon 9, bude možná podobný systém nepostradatelný. Odpor vzduchu totiž stoupá s druhou mocninou rychlosti a zahřívání dokonce se třetí.
Nosnost rakety New Glenn můžeme zatím jen odhadovat, ale určitě bude silným konkurentem Falconu Heavy, který pravděpodobně i překoná, hlavně při misích na vyšší oběžné dráhy, nebo mimo gravitační pole Země. New Glenn bude startovat z Floridského kosmodromu z rampy Launch Complex 36 a prvního letu bychom se měli dočkat ještě před koncem této dekády. Na závěr svého oznámení firma Blue Origin ještě podotkla, že New Glenn je sice velmi důležitým krokem, ale rozhodně nebude posledním. Další projekt prý nese jméno New Armstrong, takže se podle současné nomenklatury máme rozhodně na co těšit.
Zdroj: http://www.spaceflightinsider.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/…/2015-09-15-191917-350×318.jpg
http://spacenews.com/…/bezos-be4-2-879×485.jpg
https://pbs.twimg.com/media/CsKBCT2WIAAFHSi.jpg
http://www.spaceflightinsider.com/…slc36-jason_rhian.jpg
Zdroje informací:
https://www.blueorigin.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://forum.nasaspaceflight.com/
…v datumu Muskovy prezentace vám devítka letí střemhlav 🙂
Díky, opraveno.
Hezky mnohoznačné, ale nepřejeme mu nic zlého, že?! 🙂
Myslím Muskovi a jeho devítce.
…já jsem chtěl napsat právě že první stupeň sedá vzhůru nohama, ale karmaisebič 🙂
Tak to je neskutečná zpráva. Díky za ni. Díky moc. Dnes budu dlouho usínat. 🙂
„… což znamená, že první stupeň rakety New Glenn bude při oddělení od zbytku rakety letět mnohem vyšší rychlostí. “ tomu nerozumiem, dá sa to nejako upresniť?
Pokud se nemýlím, je ten výrok myšlen v porovnání s prvními stupni Falconu 9 v návaznosti na informaci o vzdálenosti přistávací plošiny od břehu.
Ano, je to tak, v článku jsem to upřesnil.
Opět se nezobrazují celé obrázky,jen část.I v Androidu i W-7,chrome
Nezaznamenávám problém, co na čisté instalaci OS (jiný provider, připojení – problém s konektivitou), také je stále chyba? Druhá věc, nechceš udělat screen jak to máš (jak to vypadá)? Nemáš nahozenou nějakou ochranu proti škodlivým stránkám, já využívám jen MBAM a s ním nemám potíže.
W10,FF49 a vidím z Bezose jen pravačku, pleš a ucho. Níž jen šedá plocha. Odkaz na original je ale v pořádku.
Zaujímavé to isté (W10,FF49) a vidím všetko úplne v pohode.
Me se to na Win 10 i na Ubuntu vsechno ukazuje spravne, ale na mobilu (Android, OnePlus X) mam presne ten samy problem s obrazky. Rekl bych ze to asi bude novym updatem wordpressu, ale jestli to tak fakt je netusim.
Android 5.1 a Chrome 52…z fotky pana Bezose vidím ruku a hlavu, zbytek je šedý. Stává se mi to i u jiných fotografií
Nechápu, co se děje, možná nějaká chyba serveru, já mám obrázky všechny v pořádku, navíc problémy hlásí jen někteří čtenáři.
Stejný problém na Firefoxu, Windows 7.
Mám také W7 a Firefox a vše v pořádku. Asi je to nesmysl, ale před pár dny na fóru řádil adidas. Nemůže to mít nějakou souvislost?
To spolu nesouvisí. Spamy se na fóru objevují jen výjimečně a s tímhle to nemůže souviset.
To, že soukromé firmy uvažují o provozování těžkotonážních a dokonce superraket je sice hezké, alenějak se mi nechce tomu věřit v době, kdy kolikrát není vhodný náklad ani pro ty menší rakety. Jeff si zřejmě touhle raketou bude vypouštět orbitální stanici a jiné zajímavé kousky, ale o dopravu kosmonautů se postará něco od konkurence nebo se zbláznil a bude na stanici vozit rovnou autobusy plné lidí. Čas ukáže, každopádně to zní stejně šíleně, jako u SpaceX, takže to asic nakonec dopadne 🙂
Já si myslím,že teď nejsou žádné náklady pro těžké nosiče z toho důvodu,že každý konstruktér aparátů ví,jaké nosiče má k dispozici.Až bude těžký nosič,který už létá,třebaže na tak často,tak se začnou konstruovat i náklady pro ně,budou se nakupovat služby vypouštění nákladů jako teď např,satelity na GEO.Takže čas,čas,čas!A ono to přijde!
To nevím. Už teď se na špici rakety často nacpe víc satelitů najednou. Sólo lety velkých raket s komerčními družicemi nejsou až tak časté. Pro vojenské nebo vědecké účely by se samozřejmě využití našlo stejně jako pro vypouštění vesmírných stanic (klidně komerčních), ale jinak už toho moc není. Do budoucna pak asi nějaké těžební automaty a výlety směr Mars. Třeba to Jeff Bezos míří tímto směrem.
Každopádně musí investoři nějakou motivační pohádku mít. Je tu sice příklad Shuttlu a nevyužití jeho návratové kapacity, ale myslím, že soukromníci nedají peníze na vzdušné zámky. Nějak se mi chce věřit názoru tondy. Nicméně „skládačka“ od SpX se mi jeví jako bezpečnější přístup k investování.
Skládačky typu Falcon nebo Angara mi přijdou jako nejperspektivnější, protože nabízejí velkou varibilitu. Docela se divím, že se Bezos pouští do obřího skoku od suborbitálního New Sheparda rovnou k supertěžké raketě. Důvodem bude asi velká konkurence mezi středními a těžkými nosiči, kam by měl problém se protlačit a z malé skládačky (první stupně Falconu nebo Angary) se rozumná superraketa postavit nedá.
Komerční družice jsou malé, takže se prostě zvětší.
Podle sdělení Medvěděva plánují Rusové na 2018 první vypuštění
Protonu „střední“ a na 2019 Protonu „lehký“.
Důvod: Už 4-5 let nemají raketu pro tyto části trhu (nejsou schopni
zde konkurovat).
Viz http://www.roscosmos.ru/22646/ – včetně návrhu technického řešení.
To je pravda, zítra o tom vydáme článek. 😉
To se divím, že nechtějí radši dotáhnout Angaru a Protonu i s jeho jedovatým palivem a mizernou pověstí se zbavit úplně. Navíc jeden skvělý střední nosič mají – Sojuz. No nic, pokecáme u zítřejšího článku.
Sojuz by asi potřeboval přinejmenším nějaké ty upgrady motorů. Pro začátek třeba vyměnit motor na centrálním stupni za RD-193 a možná ho trošku prodloužit.
Po forach a roznych strankach som sa docital, ze BO sa chce zamerat na LEO a Mesiac. SpX ma ambiciu Mars. Urcite vsak obe firmy dokazu obhospodarit LEO, Mesiac aj Mars, rozdiel bude len v nosnosti. Nikto zrejme nepochybuje, ze rakety budu vyvynute a budu otestovane. Otazka je, ci sa najdu peniaze na ich vyuzivanie a hlavne na vysokotonazny naklad.
Uvidime, co prinesu najblizsie mesiace a roky pre SpX, BO, Bigelow.
Teaser: MCT – dufam, ze tato skratka sa zachova a bude znama pod Moon Collonial Transporter :-).
Stále uvažujete v rámci starého paradigmatu, které se právě tyhle rakety pokoušejí překonat. Se znovupoužitelností je jednak potřeba silnější raketa pro vynesení stejného nákladu, jednak nevadí, když není při každé misi využita na 100%.
Zdravá konkurence napomůže dalším řešením.
New Glenn bude fakt macek, škoda že v obrázku není i New Shepard, aby bylo vidět kolik práce je čeká. Počítám že by dosahoval tak na rozhraní brk-pero na té malůvce na New Glenn.
On tam je, len je skryty pod aerodynamickym krytom D4H 😀
Doufám, že neplánují verzi pro Mars, aby nedošlo na název New Musk 🙂
😀
Určitě zajímavé a je správné, že se někdo snaží. Celou věc nemohu zlehčovat, jen při pohledu na ty nosiče mám opět pocit, že se vyvíjí něco, co zde již bylo. Motory na tuhá paliva jsou od jistého momentu problém, na kapalná / vodík byl už Saturn V., docela by mě zajímala cena a nosnost této rakety dnes, při výměně motorů F1, za motory stejného výkonu s uzavřeným cyklem. Při minimalizaci cenových nákladů (nikoliv šizení bezpečnosti, prostě zjednodušení na maximum, kdy čím jednodušší systém, tím menší náchylnost na chyby), by vše možná vyšlo laciněji a vyneslo více nákladu než všechny „moderní“ návrhy. Konstrukčně jiné, výkonné motory stejně od té doby stále nemáme.
Nic nove nemame, pretoze nic nove nie je. Vsetko to je recyklacia starych napadov s pouzitim novych technologii, materialov a pristupov. Jedine ionovy motor je ‚novy‘, ale ten sa na nosicoch nepouziva.
Jednym dychom vsak treba dodat, ze v citlivom segmente, co kozmonautika je, sa pouzivaju osvedcene technologie, nech su akokolvek stare. Ich zlyhanie ma za nasledok velke straty na dovere a financiach. Tu konkurenciu treba len a len uvitat.
Samozřejmě, protože iontové (nejsou zase tak nové, v době kdy USA neměly tušení, je SSSR už dávno mělo na svých družicích jako lepší a trvanlivější ekvivalent hydrazinu, stejně USA neměly nárok na motor s uzavřeným cyklem – vzdaly to), a plazmové motory obecně vyžadují pro práci chlad a vakuum. Změnit to může pouze fúzní řešení, kde nejsme zatím schopni udržet déle reakci ani v demonstrátorech elektráren, natož v něčem mnohem menším jako je nosič. Snad pelety (jako palivo) budou řešením a místo laseru se budou stlačovat magneticky, což je prakticky lépe zvládnutelné. Ty staré technologie mě napadly proto, že takový Saturn V. nikdy fatálně neselhal, sériová výroba je jistě možná a pochopitelně by nakonec k nějakým ztrátám došlo o tom žádná, vylepšení bych provedl jak jsme zmiňoval na úrovni účinnosti motorů. Ale dnes? Ariane padavka, Atlas / Delta snad doletí vždy je nutné se modlit, Proton bože aby někdo udělal chybu, Falcon uvidíme (heavy a další nevyzkoušeno) atd., jako by šťourání do již vymyšleného konceptu bylo stále horší a dražší. Já bych se držel nosičů (pro velké nosnosti), které své prokázaly, zefektivnil bych výrobu a až budu mít řešení (účinné motory), třeba pro Skylon nebo VentureStar (rád bych se dožil alespoň skutečného, opakovatelného nosiče), pak prosím není problém se posunout dále.
Problém v tom Vašem starém spolehlivém řešení je především cena. Start Saturnu V stál v dnešních cenách kolem 700 miliónů dolarů. Za to máte nějakých 17 startů Falconu 9 s nosností dohromady více než trojnásobnou. I když vezmeme drahou Deltu IV nebo Ariane 5, stejně budeme v ceně za kg na LEO levnější než Saturn V. Navíc 13 startů bez vážnější nehody není až tak moc. Ariane 5 měla sice nějaké dětské nemoci, ale dnes má, pokud se nepletu, 72 úspěšných startů v řadě (mimochodem je silnější než Atlas V, tak proč padavka?).
Jinak pro SLS se se starým osvědčeným vybavením počítá SSME nikdy v ostrém provozu neselhaly a vylepšená varianta F1 má přijít do nových boosterů.
Tak zrovna Ariane 5 a Atlas 5 jsou jedny z nejspolehlivějších raket, takže nějak váš koment nechápu…
„Start Saturnu V stál v dnešních cenách kolem 700 miliónů dolarů.“
Spíš asi 1,2 miliardy, bez započtení vývojových nákladů (přes tři miliardy po jejich započtení pro vykonané starty).
Za Ariane se omlouvám, asi mám před očima vždy neúspěšné pokusy a odložené starty o kterých se více mluví. Co nemá je těžká varianta, vynese ani ne ekvivalent raketoplánu. Ohledně ceny, ano Falcon vynese v x startech x-krát tolik (úspěšnost zatím neměřitelná), ale kolik je odpalovacích ramp a jak musí být náklad uzpůsoben (jde-li to vůbec) aby bylo možno na orbitě složit komplex – stanici (u Země či na cestu k Marsu)? Kolik je schopen vynést přímo na GTO? Nelze takové vynášení rozložit do měsíců, musí jít o dny, týdny složité, nepraktické, rizikové. Jde také o to, aby bylo možné vynést objemné / těžké náklady (rozměry nosiče lze obejít jen co dynamika povolí), ještě těžší než co dokázal Shuttle a nakonec ještě více než sám Saturn V., jinak stále stojíme s problémy na místě. SSME je drahý opakovatelně použitelný motor, a přece vyžadoval na zemi výměnu za připravený renovovaný kus, ne ten neměl vážné problémy (já to někde tvrdím, Shuttle měl konstrukční problémy plus předběhl dobu – silně se prodražil), nelíbí se mi a nevěřím dnešnímu přístupu stále spoléhajícímu na boostery s pevným palivem. Jsou to nekontrolovatelné střely bez možnosti regulace (jen velikostí zrna), dynamicky vždy namáhající sestavu plné jedů, kam se na ně „kerosin“ / vodík hrabou. Jak nakonec dopadl projekt Ares, nosič pro posádku dokonce vykazoval nestabilitu a těžká varianta překonávající Saturn V. je mimo hru. Jeho „náhradníci“ zatím nemají za sebou ani zkušební zážeh, jak je vidět, cenu asi nebude možné tlačit dolů donekonečna, ale nemyslím si, že by dnes stál start Saturnu V. nebo nosiče na jeho bázi stejně jako tehdy. Máme přístup k simulacím, můžeme snížit hmotnost nosiče (materiály), vylepšit motory, takže nakonec by měl vyšší účinnost než tehdy, ale koncept by zůstal. Stejně žádný lepší, než odhazování segmentů, dole kerosin a nahoře vodík, nemáme.
„Samozřejmě, protože iontové (nejsou zase tak nové, v době kdy USA neměly tušení, je SSSR už dávno mělo na svých družicích jako lepší a trvanlivější ekvivalent hydrazinu, stejně USA neměly nárok na motor s uzavřeným cyklem – vzdaly to)“
No to byl doufám jen nejapný vtip: https://en.wikipedia.org/wiki/SERT-1
Jinak by to byla smutná ignorance. 😀
Ještě doplním, že u nosičů uvažuji pouze náklady (u vyzkoušené technologie) na vylepšení a čistě nosič (raketa / palivo / motory), ne lodě pro pilotovaný let případně náklad (segment stanice či satelity).
U iontových motorů jsem někde četl, že v době kdy je komerčně používali Rusové na satelitech (udržení pozice), Američané nikoliv. Dále jsem podrobnosti nehledal, třeba to nebyla pravda, rád se nechám poučit. Sám toto téma sleduji až od DS1.
Američané možná provedli testy SERT-I a SERT-II a pak se elektrickým motorům v praxi věnovali méně, ale Rusové zase totéž provedli s motory 11D56/RD-56 a vodíkem. Každopádně tvrdit, že „USA [tehdy] neměly tušení“ je nesmysl – nejen tušení měli hromady, i výzkumu:
https://www.amazon.com/Propulsion-Space-Flight-Ernst-Stuhlinger/dp/B0000CM8P7
http://alfven.princeton.edu/papers/JahnPhysEP.pdf
„Motory na tuhá paliva jsou od jistého momentu problém, na kapalná / vodík byl už Saturn V., docela by mě zajímala cena a nosnost této rakety dnes, při výměně motorů F1, za motory stejného výkonu s uzavřeným cyklem.“
Cena by byla asi 1,2-1,3 miliardy dolarů a nosnost by se zvýšila ze 130/48 tun na LEO/TLI na asi 148/57 tun. Přitom výměna F-1 za F-1B by přinesla 134/50 tun nosnosti, výměna F-1 za F-1B a J-2 za J-2X by přinesla 154/61 tun nosnosti a výměna F-1 za obdobný motor s uzavřeným cyklem (z prvního scénaře upgradu) a J-2 za J-2X by přinesla 170/68 tun nosnosti. To vše ale při zachování stávající velikosti nádrží – vyšší výkony motorů by měly umožnit jejich prodloužení. To jsou ale výpočty navíc… 🙂 Tak snad po svačince. 😀
ULA má zase nad čím přemýšlet…
To že soukromé formy v USA jsou schopny postavit vlastní supernosič třídy Saturnu 5 není nic překvapivého. Saturn 5 též nestavěla NASA, ale soukromé společnosti, první stupeň příkladně Boening. Nelze si představovat soukromou firmu v USA, že své rakety saví na koleně, někde v garáži. Příkladně o stavbu raketoplánu soutěžilo několik firem. Pokud má firma kapitál a to je podstata kapitalizmu, proč ne. Současně to ovšem demonstruje obrovský technologický a ekonomický náskok USA před ostatním světem.
Zrovna tohle ale ten technologický náskok fakt nedemonstruje. Demonstruje to maximálně tak situaci, že zatímco jinde mají jedno nebo dvě výrobní zařízení, která jsou státní, v USA je mají ve dvou nebo třech soukromých superfirmách, které jsou schopny to vyrobit. A ani v těch dvou třech superfirmách není to výrobní zařízení vždycky high tech, ale aktualizuje se až když je státní zakázka fakt přiklepnuta. Má to tradici už ze zakázek pro armádu, kdy vždy dvě konkurenční firmy pracují na novém prototypu stíhačky a ta vítězná ze dvou firem pak vyhraje sériovou výrobu, nabírá víc lidí a nakupuje nové stroje. Ta neúspěšná pak zase propouští a lidi od ní jdou třeba zrovna k té vítězné.
Je sice pravda, že všechny orbitální rakety v historii USA stavěly soukromé firmy, nelze to ale srovnávat se SpaceX nebo Blue Origin. v případě Saturnu V nebo STS to fungovalo tak, že NASA vytvořila návrh v podstatě do posledního šroubku, výrobu zadala soukromé firmě a ta dostala zaplaceno veškeré náklady plus nějakou částku navíc. Tyto soukromé firmy tak v podstatě fungovaly jako předražené montovny placené státem, a co je asi nejdůležitější, nikdy nevytvořili nějaký vlastní systém, se kterým by se následně pokusili uspět na trhu. Odkaz tohoto přístupu můžeme vidět u dnešní ULA. Naproti tomu SpX či BO fungují jako skutečné soukromé firmy: na vlastní náklady vytvoří produkt, se kterým následně soutěží na volném trhu. Tedy téměř. Ale ten rozdíl je i tak diametrální.
Přesně. Tohle je teprve kapitalismus. Částečně. 🙂
Skutečně to platí v případě SPACEX ? Myslel jsem že loď Dragon byla vyvíjena na základě kontraktu CCDEV od NASA. Možná něco zbylo i na Falcona 9. Čistě ze soukromých peněz byl určitě Falcon 1 a zatím jede čistě za své i BO. Bezos má dost peněz, takže veřím že to zvládne.
Pobavilo 😀
Testovat Launch Escape System při MaxQ? Doufám že bude přenos!
Tezko rict, minule prenos byl, ale nevim jestli se jim bude chtit vysilat zabery na kterych se jim pravdepodobne rozpadne booster.
No jo. Plány hezké. Ale do deseti let to nebude …
Do čtyř 🙂
Dávám jim rok, maximálně dva. 🙂
Blue Origin se ukazuje jako velice schopná firma, takže já osobně vidím do 5 let první zkoušku.
Mám námět na článek – porovnání motorů BE-4 a Raptor, předp. parametry, fáze ve které se (asi) vývoj nachází…?
Díky za tip. Promyslíme to. Klíčové bude, zda seženeme dostatečné množství informací.