Společnost United Launch Alliance vznikla v 2006 sloučením dvou divizí velkých podniků. Spojila se v ní firma Lockheed Martin, která do té doby produkovala nosiče Atlas V a firma Boeing, která vyráběla rakety Delta. Jejich spojením se tak pouze posvětily postupy, které dlouhé roky formovaly trh s raketovými nosiči. Nově vzniklý kolos pokryl celý trh a nosiče spadající pod jeho hlavičku neměly konkurenci. Atlasy a Delty vynášely všechny typy nákladů – od telekomunikačních družic, přes armádní až po vědecké. Jenže když někde chybí konkurence, může to otevírat vrátka ne zrovna čistému prostředí.
Ministerstvo obrany v těchto dnech zahájilo vnitřní kontrolu, která má prozkoumat kontrakty Pentagonu se společností ULA. Hlavní důraz se bude klást na to, zda byly kontrakty správně naceněné. Bývalé vedení firmy totiž naznačuje, že některé nedávné objednávky byly ze strany státu zmanipulované ve prospěch ULA. Vnitřní kontrola je zatím nejnovější kapitolou ve velmi zajímavém příběhu, který se táhne již pár let a hlavní roli v něm hrají dříve neotřesitelná ULA a nováček na poli kosmonautiky – soukromá firma SpaceX.
Elon Musk už dlouho kritizoval, jak blízké vztahy mají vláda a ULA, což dávalo prostor spekulacím o lobbování a nabídkách pracovních míst ve vysokých funkcích. Něco podobného bylo vidět poté, co si Kongres poradil s administrativními problémy okolo motorů RD-180. Po obsazení Krymského poloostrova Ruskem v roce 2014 se zdálo, že tyto motory nebude možné v dalších letech používat. Finanční injekce od Pentagonu ale v loňském roce tohle nařízení obešla a Atlas V tak měl zajištěnou budoucnost. Vypadalo to logicky – Atlasy jsou schopné vynášet i náklady s nejvyšší požadovanou úrovní certifikace. Šlo tedy o zajištění národní bezpečnosti. Tím, že do hry vstoupila SpaceX se ale začaly objevovat zajímavé momenty.
15. března vystoupil na semináři coloradské univerzity v Boulderu Brett Tobey – bývalý viceprezident ULA, pod jehož zodpovědnost spadala inženýrská oblast firmy. Právě na základě tohoto projevu se Pentagon rozhodl, že zahájí vyšetřování. Tobey totiž na semináři hovořil o celkovém stavu společnosti, kde pracoval a zmínil se také, že v loňském roce ULA nepodala nabídku do výběrového řízení pro vynášení družic GPS.
ULA tehdy tvrdila, že se této nabídky zřekla kvůli komplikacím s dodávkou ruských motorů RD-180 a také kvůli nedostatku financí požadovaných od vzdušných sil. Pikantní přitom je, že SpaceX se do řízení přihlásila a proto se spekulovalo, že se ULA vyhýbá přímé konfrontaci tváří v tvář. Až do 15. března se jednalo pouze o spekulaci, která stála jen na nepřímých důkazech a odhadech. Brett Tobey ovšem posluchačům v Boulderu vysvětlil, že ULA zcela záměrně z výběrového řízení vycouvala aby se vyhnula „cenovému rozstřelu“ proti SpaceX. Podle Tobeyho slov totiž Muskova firma nabízí starty, které jsou o více než polovinu levnější, než při použití Atlasu V.
„ULA se rozhodla, že se o tuhle nabídku nebude ucházet,“ vysvětlil Tobey a dodal: „Vláda neměla radost, že se nebudeme o kontrakt ucházet. Domnívali se totiž, že až příliš pracovali v náš prospěch, abychom byli ve výhodě.“ A právě tahle věta by stačila na odstartování celé aktuální šňůry – Zvukový záznam semináře se totiž objevil na portálu Space News. Tobey ale ve svém projevu pokračoval.
„Brali jsme to jako cenový rozstřel mezi námi a SpaceX, nyní tedy musíme důkladně promyslet, jak se o tyto nabídky ucházet a nabízet přitom nižší ceny,“ pokračoval Tobey. „Vláda nemůže jen tak říct – ULA má skvělou sérii, udělala 105 startů v řadě se stoprocentní úspěšností a tak jim to zaplatíme na stříbrném podnose i přesto, že jsou dvakrát až třikrát tak drazí.“ Tady se sluší poznamenat, že Tobeyho projev přišel ještě před vypuštěním lodi Cygnus na Atlasu V – tímto startem totiž ULA navlékla na pomyslnou nit úspěšných startů již 106. korálek.
Události pak nabraly hodně rychlý spád – ULA nejprve Tobeyho slova odmítla a už pouhé dva dny po projevu, tedy 17. března odstoupil výkonný výbor inženýrského úseku ULA, který vedl právě Tobey. „Tato neuvážená prohlášení neodrážejí názory ULA nebo vztahy s našimi cennými dodavateli.,“ vysvětloval ředitel ULA, Tony Bruno na svém Twitteru.
.@jsutton101 These ill-advised statements do not reflect ULA’s views or our relationship with our valuable suppliers. We welcome competition
— Tory Bruno (@torybruno) March 16, 2016
Tím, že se ULA nepřihlásila do výběrového řízení, bylo prakticky rozhodnuto, že vynesení navigační družice GPS třetí generace v roce 2018 spadne do klína firmě SpaceX. K vynášení takového nákladu je totiž potřebná certifikace, kterou vlastní pouze dvě firmy – ULA a SpaceX. Je otázkou, jak tomu bude v případě dalších kontraktů. Tento případ je totiž prvním z celkem devíti výběrových řízení, které americké letectvo připravuje na letošní fiskální rok (končí 30. září). Ve zbývajících osmi případech se dá také očekávat konfrontace mezi ULA a SpaceX. S trochou nadsázky můžeme říct, že nás čeká ještě hodně zajímavých momentů a „legrace“ teprve začíná.
Redakce portálu Spaceflight Now obdržela 22. března dopis od zástupce hlavního inspektora Pentagonu pro politiku a dohled. Randolph Stone potvrdil, že hlavní kancelář zahájila vyšetřování, zaměřené na praktiky při zadávání kontraktů mezi armádou a firmou ULA. Už nyní je jisté, že vyšetřovatelé budou zjišťovat, zda jsou Tobeyho výroky pravdivé. „V souvislosti se starty, které zajišťují národní bezpečnost, budeme zkoumat, zda zakázky pro ULA byly uděleny v souladu s federálnímu předpisy ministerstva obrany,“ popsal Stone. Ačkoliv jde o klasickou ukázku úředničiny, je z textu jasné, že nejde o malou věc.
I přesto, že mají rakety od ULA vynikající spolehlivost a momentálně je netlačí ani nedostatek motorů RD-180, ručička ekonomických vah se stále sklání na stranu SpaceX. Cenová politika startů raket této společnosti není úplně přehledná, nicméně podle (poměrně zastaralých) údajů, které jsou uvedeny na jejich webu stojí jeden start Falconu 9 61,2 milionu amerických dolarů. Podle Tobeyho slov ULA nabízí nejslabší verzi Atlasu V za 125 milionů dolarů a to ještě musí být „výborný den“, jak Tobey poznamenává. V této sumě nejsou zahrnuty náklady na hrazení nezbytné pozemní infrastruktury, které jsou řešeny v odděleném kontraktu, který se s Pentagonem uzavírá vždy na celý rok.
Tobey zastává názor, že pokud bude SpaceX nabízet takové ceny, povede to k tomu, že začne přicházet o peníze. Je totiž přesvědčen, že podobný model financování není dlouhodobě udržitelný. Prezidentka společnosti SpaceX, Gwyne Shotwell přiznala, že vzhledem ke specifickým a výjimečným požadavkům, které vůči SpaceX vzneslo americké letectvo se cena startu Falconu zvýšila na zhruba 80 – 90 milionů dolarů. I to by ale bylo stále levnější, než Atlas V. Můžeme pouze spekulovat, jak s cenami zacvičí plánovaná znovupoužitelnost prvních stupňů raket Falcon.
Aktuální střípek ze sporu mezi ULA a SpaceX znovu potvrzuje, že se opravdu v kosmonautice hýbou ledy. Struktury, jejichž pozice byla dlouhé roky nezpochybnitelná se najednou mohou dostat do situace, kterou nikdo nečekal. Když se říkalo, že SpaceX udělá v kosmonautice revoluci, spousta lidí se jen smála – bylo to v době, kdy trhu kralovala ULA a nezdálo se reálné, že by své pozice hodlala vyklidit. Stačilo jen pár let, aby se ukázalo, že trh opravdu dokáže usměrnit i mamutí koncerny, které se ještě nedávno mohl pyšnit neotřesitelným monopolem.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://spacenews.com/
http://spacenews.com/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…/1920px-Atlas_V_AV-021_first_stage_erection.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c0/Falcon_9_v1.1.jpg
https://upload.wikimedia.org/…Atlas_V_rocket_AV-028_rollout_to_SLC-41.jpg
https://upload.wikimedia.org/…Alaunches_with_LRO_and_LCROSS_cropped.jpg
https://upload.wikimedia.org/…carrying_ABS-EUTELSAT_%2816510241270%29.jpg
„Po obsazení krymského poloostrova Ruskem…“ dobře vy. Takhle nějak se píšou dějiny, že?
A co vám na tom nelíbí? Po faktické stránce je zcela přesné a potvrdil to i sám Putin, že anexi Krymu měl dlouho dopředu připravenou.
Celý článek je o něčem úplně jiném, ale vás zaujme tahle jedna věta. Je zajímavé sledovat, jak každého čtenáře nejvíce zaujme něco jiného.
Ano, Rusové píší dějiny velmi nevybíravě. Ale to si stěžujte jim, ne autorům článku odkazujícím na historické události. Autoři za to nemůžou.
Asi tomu nerozumím, ale ta věta o Krymu je přece objektivně pravdivá. Ten výklad se v podstatě neliší Ruskem počínaje a Gabunem konče. Ruští vojáci se klidně nechali pochodujíce v plné polní Krymem natáčet a pan Karel jim to nevěří. Asi by nebyli rádi 🙂
A jsme zase u té nešťastné politiky. Pan Karel nejspíš narážel na to, že si to odtržení od Ukrajiny drtivá většina obyvatel Krymu v referendu odhlasovala.
A i když před těmi dvěma lety ČT informovala, jak to prý bylo zmanipulované, tak zrovna minulý týden jsem nevěřil vlastním uším, když přímo reportér ČT z Krymu v ČT24 sděloval, že opravdu před těma dvěma rokama byla drtivá většina těch obyvatel pro připojení k Rusku (prakticky sám popřel, co říkal před dvěma lety). A tu pravdu ten reportér tak bezelstně řekl jen proto, aby mu pěkně vynikl ten kontrast, že dnes už ti Krymané až tak šíleně nedšeni nejsou, protože čekali daleko větší ekonomický boom.
Tak teď nevím. Je vždycky nutné u ČT čekat dva roky, aby se od ní člověk dozvěděl, co se opravdu reálně stalo?
Myslím, že politiku tady opravdu řešit nebudeme, jen dodám, že určovat tzv „pravdu“ podle toho, co řekne nějaký reportér v ČT (navíc z vágní formulace) je opravdu zavádějící.
A za druhé – 97 % (typický tzv. sovětský výsledek) pro připojení při tak vysoké účasti je opravdu nesmysl, kterému nemůže věřit nikdo aspoň trochu soudný. Už jen s ohledem na to, že ze 14 % obyvatel tatarského původu bylo pro připojení naprosté minimum. A jen ještě dodám, že přesně stejným výsledkem 97 % (opravdu neuvěřitelná shoda okolností) skončilo referendum v Čečensku o setrvání v Ruské federaci. Tam tomu už nemůže věřit absolutně nikdo….
Pan Karel se podivoval větě: „Po obsazení krymského poloostrova Ruskem…“ No tak že Rusko Krym obsadilo a vyhnalo domácí ukrajinskou armádu, to je fakt. Další události už jsou jiná věc.
to asdf: Jasně číslo je ďábelsky vysoké. Ale účast už taková nebyla: Pro připojení k Rusku hlasovalo více než 96 % zúčastněných voličů při volební účasti 83 %. Ti co byli proti se na to prostě vykašlali. Takže po vynásobení jste na nějakých 80 procentech, což už zní velice reálně.
Těch 97% pro a 83% účast je sice oficiální výsledek, ale dobrý tak pro propagandu. Samy ruské úřady tvrdí, že to nebylo až tak slavné (pro 50 až 60% při účasti 30 až 50%).
http://president-sovet.ru/members/blogs/bobrov_e_a/problemy-zhiteley-kryma-/
Vojta: co to je za čísla? Vždyť to je jak z nějakého průzkumu, kde máte obrovský rozptyl. Z toho vašeho článku. Tohle není žádné oficiální číslo od nějakých ruských úřadů (co to je 50 až 80 ???)
– Drtivá většina obyvatel Sevastopolu hlasovala v referendu o připojení k Rusku (50 – 80% účast), 50 až 60% voličů hlasovalo na Krymu, podle různých zdrojů pro vstup do Ruska s celkovou volební účastí 30-50%;
…
Tady máte ruský článek s tou účastí 83,1% a z nich 96,77% pro připojení k Rusku. Tohle číslo je od ruských úřadů, když už o nich teda mluvíte:
http://ria.ru/world/20140317/999851464.html
To Maro: To by ale nutně muselo znamenat, že všech cca 25% krymských Ukrajinců šlo k referendu a hlasovalo pro, což je taky zcela zjevný nesmysl. Další věci je to, že urny byly průhledné a u nich stáli ozbrojenci. Ta takové situace těžko věřit neovlivnitelnosti hlasujících… Prostě jak píše Vojta: Jako propaganda skvělé, ale pro myslicího jedince s aspoň trochou soudnosti trapná fraška.
Asdf: průhledné urny jsou záležitost Ukrajinského zákona o volbách – stejně jako nepřetržité sledování toho prostoru…
Asdf: Jo. Průhledné urny. Typická ukrajinská tradice. V Kyjevě se v nich volil Porošenko. Za účasti ozbrojenců. Ale neboj. Ten hlasovací lístek se tam hází přeložený. Především ale ta čísla z toho jeho článku lítají tak ode zdi ke zdi, že si z nich odneseš jen to info, že daleko víc Krymáků bylo pro připojení k Rusku než proti němu. Klidně ať to tak je, ale ať nepíše, že tohle vydali ti krymští úředníci.
Tady máš odkaz na článek z tehdejších novin s videem: Ani po vysypání z urny ještě nevidíš, co je zatrhnuto. Musíš to rozevřít.
https://russian.rt.com/article/24424
V každém případě je jasné, že daleko víc lidí z toho 1,233 milonu volících bylo pro připojení a ne proti.
Takže se naštěstí referendum nemuselo opakovat. (Sorry, jen narážka na irské referendum, které řeklo NE Lisabonské smlouvě a tak se prostě „muselo“ zopakovat 🙂
Jsou to čísla z dokumentu o problémech na Krymu vydaná Radou pro rozvoj občanské společnosti a lidská práva při prezidentu Ruské federace asi pět týdnů po referendu. Proč je tam uvedli a jak je získali, nevím. Média včetně RIA samozřejmě převzala oficiální údaj od sčítací komise, na tom není nic divného.
to maro: Tak si klidně dál věř ruským propagandistickým pohádkám, když tě ani obyčejná logika nepřesvědčí o nesmyslnosti proklamovaných čísel.
Ano, nikdo netvrdí, že by se i v nezmanipulovaném referendu nakonec většina Krymanů nepřiklonila k přičlenění k RF, ale v opravdu regulérním referendu by ta čísla holt pro Putina nevypadala tak bombasticky a rádoby nezpochybnitelně, že…
Hmm, takže správná čísla jsou jen ta, která si sami přejeme. Dobrý.
Racku, jako obvykle mimo… Já si nepřeju žádná čísla a ani nevím, jaká přesně jsou ta správná, to dost pravděpodobně neví ani ti, co tu komedii s referendem uspořádali. Nicméně to mě nijak nezbavuje oprávněnosti kategoricky odmítnout čísla oficiálně vydávaná za pravdu, protože prostě VÍM, že nemůžou být reálná na základě znalostí, zkušeností a logiky.
Dám vám takovou analogii – kdyby Vám teď řecký statistický úřad oznámil že loni řecká ekonomika rostla o celých 20 %, věřil byste tomu jen proto, že to oznamuje oficiálně řecký staťák? Asi těžko, i když reálnou hodnotu neznáte. Prostě tomu nemůžete věřit už z toho důvodu, že máte jednak s řeckým falšováním zkušenosti, jednak velice dobře víte, že má Řecko vleklé ekonomické problémy a navíc je vám jasné, že takovéhle číslo by bylo absurdní, i kdyby Řecko ve skutečnosti prosperovalo.
A teď jste mě rozesmál, fakt že jo. No, humoru není nikdy dost.
No to je fajn, že jsem vás rozesmál, ale to už je zřejmě jediný „argument“, na který se zmůžete 😉
Vzhledem k tomu,že jde při těchto zakázkách o miliardy dolarů se divím,že Muska ještě neodstranili.Jde konečně o člověka,který se snaží zlevnit kosmonautiku a ne se jen napakovat jměním a mít se jak prasátko v žitě,jak to vidíme u jiných miliardářů. ps.existuje samozřejmě pár výjimek,ale těch je jako šafránu.Patří do nové generace lidí,kteří chtějí ať po nich zůstane něco kolosálního a zároveň pozitívního pro lidstvo.Pánbůh za ně zaplať.Fandím proto SpaceX a vždycky jsem měl o Muska strach,aby ho nezlikvidovali.Nechci to zakřiknout,ale to co se děje znamená,že podnikatelské prostředí v USA zas na tom není tak špatně a vše se vyřeší po právu.
Myslím, že se necháváte moc ovlivňovat různými mafiánskými filmy a pod. Ona realita opravdu není tak hrozná, jak ji můžete v televizi vidět 😉
V USA je obrovské množství opravdu si konkurujících firem a tyhle mafiánské praktiky tam fakt moc neprovozují. I ten Musk je přece nahraditelný. Vůbec netušíte, kolik schopných lidí je okolo něj, kteří by ho klidně mohli zastoupit. Stejně jako Samsung nenechal zlikvidovat Jobse a ani Jobs nenechal zlikvidovat ty dva šéfy z Googlu (Android), nemá ani tady smysl někoho likvidovat.
Elon zrejme cital knihy od Heinleina a nacerpal z nic trochu inspiracie…
Hodně zajímavý článek! Konečně jsem někde viděl souhrnně čísla:
1) Atlas V:
125. mil USD
+ cena za pozemní infrastrukturu (uzavírá se na 1 rok) – kolik asi stojí USD?
2) Falcon 9 FT: 80-90 mil USD
To se nedivím, že se ULA chtěla vyhnout přímému střetu. Její rozhodnutí si vykládám tak, že: „tady bychom neuspěli, ale můžeme jinde, příležitostí je dost“. Z toho vyplývá, že rozhodně „hlady neumřou“ a příležitostí pro další hráče je dost a dost. Jen splnit ty certifikace.
Ano jak to tak býva kazdý si chce ukosunout z toho chutneho koláče:)
Pokud by si ULA myslela, že by v konkurenci se SpaceX neuspěla, pak by se logicky nehlásila do žádného konkursu proti SpaceX. To si myslím neplatí…
„Obava z přímého střetu“ v jejich rozhodnutí žádnou roli nehraje. Tomu se na tak malém trhu vyhnout jednoduše nejde…
V článku je uvedenou že ULA si musí promyslet jak se o tyto nabídku ucházet. Doslova je uvedeno:
„Brali jsme to jako cenový rozstřel mezi námi a SpaceX, nyní tedy musíme důkladně promyslet, jak se o tyto nabídky ucházet a nabízet přitom nižší ceny,“
„+ cena za pozemní infrastrukturu (uzavírá se na 1 rok) – kolik asi stojí USD?“
Myslím, že to je asi miliarda za deset startů.
Capability payment je v soucasnosti $800 milionu rocne. Dohodnuto myslim do konce roku 2019, Air Force zvazuje jeho ukonceni.
http://spacenews.com/u-s-air-force-looks-at-ending-ulas-launch-capability-payment/
„Finanční injekce od Pentagonu ale v loňském roce tohle nařízení obešlo…“ moc se mi nechce věřit, že by MoD někam poslalo peníze (jeho výdaje schvaluje Kongres) a koupilo si výjimku z embarga. O „obcházení“ nařízení pak už opravdu v téhle lize nemůže být řeč. To je filmová fikce na hony vzdálená realitě.
Překlad tweetu Toryho Bruna je zkreslený. Nekomentuje názor ULA „na vztah“ s jejími partnery ani to, jakou reklamu jim Tobey dělá, ale říká „Tato neuvážená prohlášení neodrážejí názory ULA nebo vztahy (podobu/ charakter vztahů – doplněnou mnou) s našimi cennými dodavateli. Vítáme konkurenci.“
„Ačkoliv jde o klasickou ukázku úředničiny, je z textu jasné, že nejde o malou věc.“ Mi to prohlášení přijde jako věcný popis toho co Pentagon dělá – kontroluje nastavené procesy. Jestli jde o malou, velkou věc nebo třeba jen pomluvu bývalého (vyhozeného?) manažera to mi v tuto chvíli jasné není a počkám si na výsledky šetření. To, že kontrolní oddělení ve „firmě“ něco kontroluje, automaticky neznamená, že je něco špatně. Je to prostě jeho práce a její výsledek potvrdí, buď že je všechno OK (výsledek 90% kontrol) nebo ne.
Mám problém s důvěryhodností bývalých manažerů, kteří mají „morální“ problém s poměry ve firmách v okamžiku, kdy jsou odstavení od lizu. Dokud byl viceprezidentem, tak to p.Tobeymu zřejmě nevadilo (pokud se tedy opravdu nějaká lumpárna děla).
Překlad jsem opravil, díky.
Co se zbytku týče, tak jsem čerpal z článku na SFN.
Nabízím pohled z jiného úhlu a snažím se upozornit, že na závěry je ještě brzo.
Články, které vyprovokují diskuzi a zamyšlení, jsou ty nejlepší.
Jestli se nepletu, tak Tobeyho odchod je dusledkem jeho vystoupeni na univerzite v Boulderu..?
Seminář byl (minimálně podle toho tweetu) letos, 15.března 2016. Tedy minulý týden. V článku je Tobey označen jako bývalý manažér.
Pravda je, že jen odvozuju, že v době vystoupení už viceprezidentem ULA nebyl. Ale nedovedu si představit, že by v Americe někoho na hodinu vyhodili za kritiku (potažmo z pozice viceprezidenta tak velké firmy). To by se v následujícím pracovně-právním sporu nedoplatili.
It does not appear Tobey knew his remarks at a University of Colorado-Boulder seminar were being recorded. But Space News obtained a copy of the audio and posted the revealing, nearly hour-long recording on its website. By Wednesday night Reuters reported that Tobey had resigned from his position at United Launch Alliance, effective immediately.
http://arstechnica.co.uk/science/2016/03/ula-spacex-launch-costs/
Aha, to na jeho kritiku vrhá jiné světlo (pro mě).
Skutocne zaujimava diskuzia hlavne v tej dolnej casti. Politika je bohuzial dolezitou castou kozmonautiky pretoze ide hlavne o jej financivanie cize tomu sa neda vyhnut. Na druhu stranu je skoda casu travit energiu diskutovanim o otazke Krymu. Urcite su zaujimavejsie vtahy kongresu voci NASA alebo vztahy Americkej armady a jej dodavatelov pre kozmicky priemysel. Suboj ULA a SpaceX sa urcite zapise do dejin.
Co sa tyka cenovej ponuky SpaceX je dost mozne ze su z cenou pod vyrobne naklady a doslova spaluju cash. Urcite ten minuly rok ich musiel boliet. Podla to bol ciastocne dovod preco do toho podniku vstupil Google a este jeden investor a dali im dohromady 1 miliardu $. SpaceX ma niekolko tisic zamestnancov (cca. 4 tis.) a investicie do FT, FH, kozmodromu v Texase. Proste pokial nebudu soutocne startovat kazdych 14 dni tak budu mat problem. Pokial nezacnu lietat s recyklovanym prvym stupnom tak nebudu schopny drzat cenu 60m za start.
Naprostý souhlas. Navíc vleče pan Musk na krku velmi ztrátovou Teslu. Myslím že to všechno hodně přepálil. Bylo by mi ovšem líto, kdyby to nezvládl. Nápady má dobré.
Opakované využití rakety metodou SpaceX nevidím bohužel moc reálné, rozhodně ne v nejbližších letech. Podle mě by teď měl hlavně maximálně využít povedený Falcon a vize nechat na dobu, až si na ně vydělá a bude pevný v kramflekách..
Sám Musk prohlásil někdy před 2 lety, že čistý zisk nebude mít Tesla dřív než v r. 2020, takže se ztrátou evidentně počítal a má to docela dobře spočítaný. To jen bulvární novináři musí neustále připomínat, jak je Tesla ve ztrátě a jak to Musk „přepálil“, aniž by dokázali aspoň trochu pochopit hloubku jeho vize a hlavně pochopit, že když se mohutně vyvíjí a investuje (zcela podle plánu), tak musí být záporný cashflow…
A nevidím jediný důvod, proč by nemohl dělat experimenty s přistáváním prvních stupňů. Cena za takový experiment je zanedbatelná, takže rozpočet SpaceX nijak nezatěžuje, akorát z nich může vzejít revoluce v kosmonautice.
A SpaceX Falcony na maximum využívá, takže opět nechápu, kde je problém…
No, já mu sice fandím, ale příznaky velkých problémů tu jsou. Což čím dál tím víc lidí vidí.
Můžete zmínit aspoň jeden příznak „velkého“ problému?
Racek: Mohu se také optat na příznaky velkých problémů?
Jakýkoliv příznak, vč. finančních ztrát, problémům Tesly,cash flow či opakovaných neúspěchů při přistávání (znovupoužitelnost je pořád ještě hoodně daleko), kde máme Falcon Heavy vč. posledního skandálu Tesla v Singapuru (přes pokusy ihned propočty zpochybnit) je ovšem pro každého jiného téměř smrtící, pro Vás však součástí dlouhodobé geniální strategie. No, až mu to jaksi nevyjde, alespoň budete vědět, kdo za tím je. Jsem to výhradně já.
I když mu to upřímně nepřeji, to mi věřte.
Finanční ztráta není žádný příznak velkého problému. Každý aspoň trochu rozumný investor se právě podívá na ten cash flow a jeho strukturu a je mu jasné, jestli ztráta je způsobena opravdu problémem (např. klesající odbyt, drcení konkurencí) nebo tím, že se firma dynamicky rozvíjí. Tesla je přesně ten druhý případ.
„Skandál“ v Singapuru je spíš úsměvná pitomost. Nikdo neví, jak vlastně Singapurská vláda emise modelu S počítala, co brala v potaz (kde vlastně Singapur bere elektřinu?), nehledě na to, že v Singapuru se Model S ani oficiálně neprodává. Těžko to Teslu nějak poškodí.
Opakovaný neúspěch při přistávání už vůbec není žádným problémem, naopak to, že se už přistát na opak podařilo, je obrovský úspěch.
Opět se ptám: kde je ten velký problém?