Letošní zima fanoušky zimních radovánek příliš nepotěšila – sněhová zpravodajství z tradičních českých lyžařských středisek nepřinášela potěšující zprávy. Možná je na čase poohlédnout se po vzdálenějších lokalitách – takové Pluto má podle sondy New Horizons podmínky velice dobré. Doprava na místo je sice komplikovanější a sníh je navíc metanový, ale lepší, než letošní zima u nás. Pokud tedy budete uvažovat o výletu, zapište si do itineráře jako cíl své cesty lokalitu zvanou Cthulhu. Tato oblast je charakteristická velmi tmavou barvou a táhne se téměř přes polovinu rovníku trpasličí planety. Na snímcích z největšího přiblížení se nachází na západ od světlé oblasti Sputnik Planum ve tvaru srdce. Lokalitu Cthulhu měří na délku cca 3000 kilometrů a na šířku 450 kilometrů, což je pro lepší představu jen o trochu více, než americký stát Aljaška.
Tmavý povrch v této oblasti může být podle vědců způsoben vrstvou tmavých tholinů. Jedná se o komplexní sloučeniny, které vznikají poměrně složitým způsobem. Sluneční záření, především pak jeho ultrafialová složka, rozštěpí molekuly plynů, které tvoří atmosféru Pluta. Tyto radikály jsou pak velmi reaktivní a napadají další okolní molekuly, případně se spojují s ostatními radikály. Celý postup se pak může bezpočtukrát opakovat, přičemž stále vznikají větší a větší sloučeniny, které se postupně formují do podoby částic, které svou jemností připomínají saze. O tom, že jsou na Plutu tholiny už několik měsíců víme. Právě jim Pluto vděčí za svůj oranžovo-narůžovělý nádech. V oblasti Cthulhu jsou ale tholiny tmavé – možná jde o reakci původně naoranžovělých sloučenin s horninovým podložím, nebo je zde tholinová vrstva silnější.
Topografie oblasti Cthulhu je velmi rozmanitá a sahá od hor až po rovinaté, ale hustě krátery poseté pláně. Na snímku se zvýrazněnou červenou složkou spektra (uprostřed níže vložené fotky) můžeme vidět jihovýchodní oblast lokality Cthulhu, kde se táhne pohoří dlouhé téměř 420 kilometrů. Vrcholky zdejších hor jsou podle všeho pokryty jasným materiálem, který tak velmi ostře kontrastuje s tmavě červenou barvou okolních plání.
Už když vědci snímek spatřili poprvé, začali spekulovat, čím by se daly bílé skvrny vysvětlit. Už první myšlenky se točily kolem metanu. „To by vysvětlovalo, proč tento světlý materiál pokrývá jen nejvyšší špičky hor. Je možné, že se metan chová na Plutu jako voda na Zemi, tedy že kondenzuje a mrzne ve větších výškách,“ vysvětluje John Stansberry, člen vědeckého týmu New Horizons ze Space Telescope Science Institute v Baltimore, stát Maryland.
Data z kamery Ralph/Multispectral Visible Imaging Camera (MVIC) jejich teorie potvrdila. Spektroskopická měření ukázala, že místa výskytu bílých skvrn jsou téměř v dokonalé shodě s místy, kde se se nachází ztuhlý metan – na přiloženém snímku jsou data z tohoto přístroje v pravém okně a úložiště metanu jsou tu zvýrazněna fialovou barvou. Rozlišení snímku se zvýrazněnými barvami (prostřední část velké fotky) je 680 m/pixel a pokrývá oblast širokou 140 km a dlouhou 450 km. Fotka vznikla ve vzdálenosti 33 900 km od Pluta zhruba 45 minut před maximálním přiblížením 14. července 2015. Pokud byste si ji chtěli stáhnout v plném rozlišení 8289 x 4320 pixelů, navštivte tento odkaz. Obrázek má velikost 3,3 MB.
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ad/Head_of_Cthulhu_2.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-cthulhusnowcapsfull.jpg
Mám rád povídky H.P.Lovecrafta. Proto mám rád i tento region 🙂
Aké veľké je Slnko z pohľadu pluta? A keďže je aj tak veľmi ďaleko aká je asi na plute tma za dňa? Trošku krkolomný dotaz. 🙂
Pluto je 40 AU od Slunce, takže Slunce se bude jevit 40x menší, než při pohledu ze Země. A s tou tmou to v poledne na Plutu tak horké není, dají se tam naprosto v klidu číst noviny, viz http://www.nasa.gov/feature/nasa-lets-you-experience-pluto-time-with-new-custom-tool
Vychází mi asi 2500 luxů, což by odpovídalo asi zatažené zimní obloze. Pořád je to několikrát více, než je třeba normami požadováno na pracovištích.
Mě vyšlo 62,5 luxu (jas klesá s kvadrátem vzdálenosti). Spíš trochu víc, možná až ke 100 luxům – na Zemi se počítá těch 100000 luxů počítá s atmosférou, která na Plutu není. Odpovídá to spíš pokoji s umělým osvětlením určenému k odpočinku a ne k práci. Číst při tom půjde, ale hodinky bych tam opravovat nechtěl.
A safra, já opravdu zapomněl umocnit. 😀 Tak to je opravdu trapné. Ale i tak je zřejmé, že tma jak v pytli tam nebude.
Díky za objasnenie. Ideálna by bola fotka z povrchu smerom na Slnko. Ale to je asi hooodne ďaleká budúcnosť 🙂
Fotit Slunce není radno ani na Zemi ani na Plutu. Bez dostatečně silného filtru (například svářecího) hrozí poškození čipu kamery. Rozdíl je akorát v tom, že na Zemi je ohrožena větší část toho čipu. U hvězd už nebezpečí nehrozí, protože na čipu vykreslí v ideálním případě plochu menší než pixel a v reálu optika obraz a tím i energii rozloží na mnoho okolních pixelů. Při východu nebo západu Slunce funkci filtru zastupuje atmosféra, ale ta je na Plutu skoro zanedbatelná.
Pokud jsem dobře počítal, mělo by být zhruba stejně velké jako Jupiter pozorovaný ze Země v době největšího přiblížení, ale samozřejmě mnohem jasnější.
Slunce je na Plutu jen 300 jasnější než Měsíc v úplňku. Náš Měsíc je osvětlen za ideálních podmínek Zemí 55krát vice než Měsícem v úplňku. Z toho vyplývá ze Pluto je jen pětkrát více osvětleno než náš Měsíc Zemí. Zajímavé je také když před 300 tisíci lety vybuchla supernova Geminga tak možná svítila 20 krát jasněji než Měsíc v úplňku takže na Plutu bylo Slunce jen 15 krát jasnější, to muselo být nádherné. Kéž by vybuchla další taková blízká supernova, osvětlila by nám tělesa za Plutem.