Dalších sedm dní uteklo jako tající sníh a je za námi velmi významný týden, který pravděpodobně zanechá své stopy v historii kosmonautiky. Zatímco se SpaceX již jen o malý kousek nepodařilo přistát na plovoucí plošině, společnost Blue Origin se svým experimentálním strojem New Shepard podruhé přistála. Zároveň se bleskově rozšířily zprávy o teoreticky vypočítané deváté planetě. Tyto velké události by však neměly zastínit i ty menší, které utvářely a posouvaly kosmonautiku dál. V dnešním Kosmotýdeníku se proto podíváme nejen na start New Shepardu, ale třeba také do Indie, nebo na Mezinárodní kosmickou stanici. Přeji vám příjemné čtení a hezký zbytek neděle.
Blue Origin to udělala znovu:
Blue Origin opět dokázala přistát se svým strojem New Shepard poté, co jej odpálila a vynesla až k hranici vesmíru. Tentokrát se však opět posouvaly hranice o kousek dál, když odstartoval stupeň, který už jednou letěl. Jedná se tak o první raketový stupeň, který odstartoval, přistál, opět odstartoval a opět přistál. Hranice, které při tomto letu stroj New Shepard dosáhl, byla tentokrát 101,7 km, což je přesně 1,7 kilometru nad oficiálně uznávanou hranici vesmíru. Zde došlo k oddělení návratové kapsle, která poté bezpečně na padácích přistála. Celý let trval asi 11 minut. Během letu samozřejmě nedošlo k dosažení rychlosti potřebné pro usazení na orbitální dráhu.
Jak už bylo řečeno, jednalo se o druhý let tohoto konkrétního stupně. Dvacátého třetího listopadu minulého roku rozvířila vody kosmonautiky nečekaná a neoznámená novinka, že se společnosti Blue Origin povedlo jako první přistát s odpáleným prvním stupněm rakety – tehdy dosáhli maximální výšky s hodnotou 100,5 km. Z pohledu médií společnost Blue Origin pokořila společnost SpaceX, která se snaží o něco podobného už dlouho. Pravdou však je, že se jedná o dva stěží porovnatelné počiny. Od listopadového letu prý tento stupeň prodělal jen několik málo výměn komponent. Jako byly například padáky návratové kapsle, zapalovací patrony pro motory, nebo pyropatrony pro oddělení stupně a kabiny. Byly provedeny také změny software, které umožnily softwaru raketu směřovat i mimo přesný střed přistávací zóny a tím rozšířit možnosti úspěšného přistání.
Rozdílný přístup ke znuvupoužitelnosti stupňů sám Jeff Bezos označuje za důvodný. Dle jeho prohlášení má dobré a přesvědčivé důvody k tomu, aby startoval a přistával vertikálně. Což je logické. Na rozdíl od SpaceX, která se soustředí na vynášení objemných nákladů a kosmických lodí na orbitální dráhu, je v prvotním plánu Blue Origin využít svoji techniku pro sub-orbitální lety s turisty na krátkých výletech do vesmíru. Vzhledem k plně znovupoužitelnému systému se mohou výrazně snížit náklady na start a tím i letenky pro případné zájemce o let. Bezos prohlásil, že chtějí umožnit mnoha lidem zažít a vyzkoušet si pobyt v beztížném stavu. Teprve až ve vzdálenější budoucnosti by Blue Origin mohla s mnohem silnějšími stroji komerčně vynášet satelity. Odhady mluví o roku 2020.
Jeff Bezos se již vyjádřil, že podruhé použitý stupeň se pravděpodobně dočká dalšího využití. Zároveň nezapomněl upozornit, že současný New Shepard je pouze testovacím strojem. Další stroj již nebudou pohánět motor BE-3, ale silnější BE-4. Právě motory BE-4 by v tomto roce mělo čekat závěrečné testování. Vzhledem k neprůhlednosti plánů Blue Origin však nebudeme zacházet do podrobností, protože tato firma nakonec vždycky něčím překvapí.
Kosmický přehled týdne:
Dvacátého ledna vynesla indická raketa PSLV v konfiguraci se šesti urychlovacími boostery na tuhá paliva (PSLV XL) již pátý satelit indického regionálního navigačního systému IRNSS. Satelit o váze 1425 kilogramů byl vynesen na dráhu s parametry 282 x 20 55 km. Na cílovou geostacionární dráhu ve výšce 36 000 km se přesune již zážehy svého palubního motoru. Indický regionální navigační systém IRNSS má, jak už je z názvu patrné, pouze regionální charakter. Satelity poskytují tedy navigační služby pouze nad indickým územím a přilehlými oblastmi. Na rozdíl od GPS, Galilea, nebo Glonasu tak pro provoz systému stačí méně satelitů. Již s pěti současnými satelity poskytuje poměrně přesné navigování. Navíc během první poloviny tohoto roku by měly odstartovat ještě další dva satelity, které systém udělají plně práce schopný. První satelit systému IRNSS byl vypuštěn v roce 2013. Životnost všech vypuštěných satelitů bude shodně dvanáct let.
Americký astronaut Scott Kelly a ruský kosmonaut Michail Kornijenko, kteří jsou na dlouhodobé misi na Mezinárodní vesmírné stanici oslavili 22. Ledna malé výročí, když začal jejich třístý den ve vesmíru v kuse. Jejich prodloužená roční mise, má oproti standardním půlročním misím zjistit, jak lidské tělo reaguje na dlouhodobější pobyt ve vesmíru. K této příležitosti se pro nás vyfotografovali.
Dvacátého prvního ledna dorazila na Floridu nákladní část lodi Cygnus, která by 10. března měla vynést k Mezinárodní kosmické stanici 3 493 kilogramů nákladu. Z Virginie, kde je sídlo Orbital ATK vyrazila tato část nákladní automatické lodi na remorkéru. Následně bude nákladní část lodi přesunuta do KSC Payload Hazardous Servicing Facility, kde bude loď spojena se servisním modulem a ten bude naplněn palivem. Ke startu na raketě Atlas 5 by 10. března mělo dojít v 3:08 EST.
Souhrn z Kosmonautixu:
Událostmi naplněný týden opět nenechal stránky kosmonautixu bez zajímavých zpráv. Mohli jste si tak přečíst podrobné informace o satelitu Jason-3, který úspěšně vynesla raketa Falcon 9. O tom, kolik stupňů by pro letošek měla dokázat společnost SpaceX zachránit a jaké bude procento havárií se na svém twitteru zmínil Elon Musk. A když už jsme se tak zajímali o náklad i let posledního Falconu 9 v1.1, podívali jsme se i na přístrojové vybavení satelitu Jason-3. Další zajímavá zpráva nás zavedla do velmi zajímavého světa Van Allenových pásů. Velkou událostí uplynulého týdne byla teoretická předpověď deváté planety sluneční soustavy. Pokud tam někde je, zamýšleli jsme se nad tím, jak bychom ji mohli najít. Připravovaná pilotovaná loď Dragon 2 od SpaceX se připomněla, když bylo zveřejněno video z testů jejích motorů SuperDraco. A na závěr jsme se podívali na stupeň BrizM, který opět zazlobil.
Snímek týdne:
Kdyby existovala fotografie deváté planety, pravděpodobně by snímek týdne pro tento týden získala právě ona. Nicméně zatím je devátá planeta pouhou Russellovou čajovou konvicí a proto dáme přednost něčemu reálnému. Své místo si tento týden vydobyla společnost Blue Origin, když se jejímu stupni New Shepard jako prvnímu stupni rakety historie podařilo podruhé přistát.
Zdroje informací:
http://www.space.com/
http://www.isro.gov.in/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://russian.rt.com/static/3/5/e/35ee667c544a7e2892605406959c3fb3a9c79f9d.jpg
http://i.space.com/images/i/000/052/814/original/blue-origin-new-shepard-rocket-launch-jan-22-2016.jpg?1453571126
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/01/8irnss-1e6of9.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/01/5.jpg
Výborný článek jako obvykle, děkuji :). Rád bych upozornil na překlep – první odstavec o Blue Origins – „Během letu samozřejmě nedošlo k !dosažená! rychlosti potřebné pro usazení na orbitální dráhu.“
Díky za pochvalu i za upozornění, překlep jsme opravili.
Dobry den, dekuji za pekny web. Mam dotaz, ktery je hodne mimo misu, tak se moc omlouvam. Jsem ted v zahranici a koupil jsem si zde moc peknou knihu o ISS. Mel bych takovy dotaz. Kdyby bylo potreba ISS rychle evakuovat a rychle pristat na Zemi, muze Sojuz pristat i jinde nez v Rusku? Protoze cekam ze nad Ruskem preletava jen jednou dene nebo tak.
Dobrý den,
ISS oběhne Zemi jednou za devadesát minut, proto i nad Ruskem prolétá jednou za tuto dobu. A i když by bylo asi preferováno, aby Sojuz přistával na tradičním místě, tak je loď vybavena i pro nouzové přistání no vodě a byla by toho schopná. Z toho plyne, že by Sojuz byl schopen přistát i jinde, než v Rusku. Ale vše by záleželo na konkrétní kritické situaci na stanici. Navíc Sojuz by pravděpodobně se nejdříve od stanice vzdálil a v bezpečné vzdálenosti by přistál na ideální přistávací místo. 🙂
„Americký astronaut Scott Kelly…oslavil 22. Ledna malé výročí, když začal jeho třístý den ve vesmíru v kuse“
A nezabudli ste náhodou spomenúť ešte niekoho, kto oslavoval spolu s ním? Napoviem, jeho priezvisko je Kornijenko…;)
Samozřejmě, Michail Kornijenko také slaví stejné jubileum. Pokaždé uvádíme oba pány společně, mysleli jsme, že už je to jasné.
Mnohým to hádam jasné veru je, ale na tento portál očividne chodí aj plno ludí, ktorých jediné znalosti z kozmonautiky pramenia práve z jeho čítania a tím to jasné byť nemusí, navyše keď bol text toho odseku formulovaný takým spôsobom. Nevidím dôvod prečo, spomenúť len jedného pána z tejto spoločnej dlhodobej misie a druhého úplne vynechať.
Asi znáte ten případ, kdy něco neustále opakujete a jednou dospějete do fáze, kdy alespoň jednou danou formulaci změníte. 🙂
Dušan Majer: Tak třeba se při příštím jubileu zase úplně vykašlete na Američana a hodíte tam jen Rusa. Ale to asi nehrozí, že?
Poprosím vás abyste nehledal za vším záměrnou snahu poškodit Rusko, děkuji. Opravdu nemám rád, když se někdo snaží hledat záměr tam, kde není.
No a co je na tom? Tak měl třeba Dušan chuť popřát jen Kellymu. Kde je psáno, že musí oběma? A kdo chce popřát Kornijenkovi, tak může v diskusi 🙂
Možná chtěl popřát. Ale nakonec nepopřál ani jednomu 😉
Jen bych rád upozornil, že s tím Dugi nemá nic společného. Článek i veškerá vyjádření jsou v mé režii.
A opravdu nikomu nestraníme. Jako správce našeho facebooku a pozorný čtenář všech zdejších komentářů vám mohu potvrdit, že jsme byly již obviněni z toho, že fandíme i nefandíme Američanům, že fandíme i nefandíme Rusům, že fandíme i nefandíme Číňanům, že protěžujeme SpaceX nad Blue Origin, že protěžujeme Blue Origin nad SpaceX, že píšeme příliš o SpaceX, že píšeme málo o SpaceX, že píšeme moc o Rusku, že píšeme moc o Američanech, že o obou píšeme málo a tak dále. Pro mě je to jasné znamení, že se nám daří být nezaujatými, což je náš cíl a jsme rádi, když si toho někdo někdy všimne 🙂
Omlouvám se, to bude z části způsobeným mým nedokončeným vyřčením toho, co jsem skutečně chtěl říct. K této zprávě měla patřit ještě Kellyho fotografie, kterou k tomuto malému jubileu udělal. Doplním ji tam, kam jsem ji plánoval. Nerad bych, aby to vyznívalo tak, že ostříleného Kornijenka vynecháváme schválně.
EDIT: Abych předešel případným nedorozuměním a dopřál korektnosti zadost, pozměnil jsem zprávu ve prospěch obou. 🙂
11 minut…. když se nad tím pořádně zamyslím, tak je to hrozně krátký interval mezi startem a přistáním. Koukám se na zážeh, přitom si zapálím cigaretu, raketa pomalu mizí v nebi, ještě nemám dokouřeno a už je zase z hranice vesmíru zpátky na zemi. Old Shepard napínal diváky jen o pět minut déle 🙂
No, jízda na řetízkovém kolotoči trvá asi tak stejně. U mě to občas znamenalo ztrátu oběda.
Což o to. Řetízkový mi nikdy nevadil. Ale ten pevný, co bývá na dětských hřištích, ten teprve vytvářel extrémní rychlosti a smrtící přetížení.Jako dítě jsem ani na hodinovou jízdu busem nevyrazil bez kynedrilu. Což je taky mimochodem asi jediný důvod, proč mě rodiče nikdy nepustili na výlet do vesmíru.
:-))
Niektore clanky vo svetovych ale i domacich mediach ospevovali prvy let New Shepard akoby Blue Origin porazil SpaceX (clanky zpred 21.12.2015) tazko som to cital, kedze sa porovnqvalo neporovnatelne. Blue Origin letel znovu a uz sa objavilo to porovnavanie. Ano je to urcite uspech a dalsi ‚hrebik do rakve‘ ale pre Space Sheep Two.
Ukazuje sa, ze znovupouzitelnost ma buducnost, ale kridla uz nie. Mozno je to krasne vyniest raketu do vysky 15km a potom odstartovat, ale projekt Virgin Galactic sa uz pretahuje niekolko rokov a verejnost uz straca zaujem. Tradicne rakety to proste dokazu lacnejsie.
No, Blue Origin Shepard je dnes technický vrchol a určitě významný den zábavního a turistického průmyslu. Jistě, zkušební stanice pro motory budoucích programů pana Bezoise, určitě i řídících systémů a pod. No, kdybych byl mladší, asi bych se těšil že utratím moc peněz za neskutečný zážitek. Ten člověk je zrovna tak zajímavou postavou jako Musk, ovšem podstatně méně reklamy a zdá se mi, že i hodně realistický a promyšlený postup.
Projekt Space Sheep je myslím už mrtev, řešení je málo robustní a příliš nebezpečné pro běžný každodenní provoz. V tom s Vámi naprosto souhlasím. Raketoplány, myslím, rozhodně nejsou překonány. Naopak, novější technologie umožní brzo uvažovat o nových koncepcích, tentokrát už snad dotažených. Ovšem, za několik desítek let.
Jaké rychlosti dosahoval New Shepard v době oddělení návratové kapsle? Dali si záležet, aby už byli těsně ve vesmíru (100,5 a 101,1 km). Ta rychlost musí být tak 1-2 km/s, takže to oddělení se muselo uskutečnit s obrovskou přesností.
Stejně je zábavné to hraní si na „astronauty“, „kosmonauty“, „taikonauty“. Je to snad jediné povolání, kde název toho povolání závisí na zemi odkud daný „mimoatmosférický letec“. Tedy aspoň v Češtině.
Náš Vladimír Remek je určitě „vesmírnaut“ a Jahn, první německý „mimoatmosférický letec“ byl „weltraumnautem“.
Vladimír Remek je kovaný kosmonaut 🙂
Však ten Jahn je taky kovaný kosmonaut 🙂
Ona je to totiž s těmi různými názvy úplná kravina. Jen tady někdo nemohl zkousnout, že se těm Američanům tady taky říkalo „kosmonauti“, tak vylezli s astronautama, a ti taikonauti už byli jen důsledkem tohoto nesmyslného postupu.
To je fakt. Někde jsem četl, že astronauti byli jen reakcí na kosmonauty. Přesné důvody už nevím, ale tak nějak to zdomácnělo. Astronauti z Apolla nebo z raketoplánu. S kosmonauty by mi to moc nesedělo.
„Stejně je zábavné to hraní si na „astronauty“, „kosmonauty“, „taikonauty“. Je to snad jediné povolání, kde název toho povolání závisí na zemi odkud daný „mimoatmosférický letec“. Tedy aspoň v Češtině.“
Snad v angličtině, ne? Nějak mi uchází, proč by někomu mělo vadit, když se všem bude říkat „kosmonauti“.
Trochu mě překvapuje sdělení, že New Shepard je jen zkušební stroj a že další, s kterým se už bude létat s turisty, bude mít silnější BE-4. Dodnes jsem si myslel, že BE-4 bude mít až připravovaná dvoustupňová orbitální raketa. Nakonec pro ty skoky nad hranici vesmíru BE-3 bohatě stačí.