SpaceX si včera připsala první start roku 2016 a s výsledkem může být spokojená – primární úkol mise se podařilo splnit. Družice Jason-3, která má monitorovat změny ve výšce mořské hladiny dosáhla úspěšně oběžné dráhy. Druhotný úkol, tedy přistání prvního stupně na plošině v moři se podařil jen částečně. Stupeň se dokázal přiblížit k přistávací plošině, ale při dosednutí se zřejmě kvůli malicherné chybě zlomila jedna z přistávacích nohou, což celou snahu zhatilo. V dnešním článku si zrekapitulujeme celou historii tohoto startu a podíváme se i na samotnou družici Jason-3.
Historie startu rakety Falcon 9 s družicí Jason-3 by vydal na dlouhé povídání. Původně mělo ke startu dojít vloni v srpnu a první stupeň Falconu měl přistát na pevnině. Asi si teď říkáte, jak je to možné, když přistání na pevnině je možné až od nové verze FT. Důvod je prostý. Vynesení Jason-3 je specifický případ – družice je velmi lehká – s plnými nádržemi váží jen 550 kilogramů a navíc míří na nízkou oběžnou dráhu. Proto i Falcon ve verzi 1.1 má dostatečnou palivovou rezervu a může se vrátit na pevninu.
Ale od té doby se toho hodně změnilo – první čárou přes rozpočet byla červencová havárie Falconu s lodí Dragon a následné uzemnění všech těchto raket. SpaceX navíc od federálních úřadů nedostala povolení pro přistávání na Vandenbergově základně kvůli nedokončeným environmentálním posudkům. Souhra náhod tomu tedy chtěla, že se do historie zapsal první stupeň, který na konci prosince vynášel satelity Orbcomm. Na raketu s Jasonem-3 tak zbyla jen plovoucí přistávací plošina umístěná u západního pobřeží USA.
Meteorologové dávali startu 100% pravděpodobnost, což není moc obvyklé, ale hlavně se tomu při pohledu na startovní rampu nechtělo moc věřit. Okolí kosmodromu se totiž koupalo v mlze, kterou bychom hledali spíše v okolí rybníka Brčálníku. Jelikož ale mlha nepatří mezi jevy, které by ohrožovaly bezpečnost startující rakety, dostal poslední exemplář Falconu 9 v1.1 od letových kontrolorů jasné GO.
Přesně v 19:42 se přesně podle plánu zažehlo devět motorů Merlin a Falcon 9 se vydal k obloze. Na přenosu toho mnoho vidět nebylo, protože raketa už po pár sekundách zmizela v mléčném oparu. Nosič úspěšně přešel do nadzvukové fáze letu a bez problémů překonal také fázi maximálního dynamického namáhání. Zhruba 160 sekund po startu se raketa podle plánu pneumaticky rozdělila na horní stupeň, který mířil na oběžnou dráhu a na první stupeň, který měl vyzkoušet měkké přistání na plošině v Pacifiku.
SpaceX dokonce připravila přímý videopřenos i z paluby plošiny. Ovšem ve chvíli, kdy mělo dojít k toužebně očekávanému přistání se přímý přenos zastavil, obraz zamrzl a nikdo neušil, co se děje. Až po několika minutách SpaceX oznámila to, co někteří tušili. První stupeň dokázal zamířit k přistávací plošině, ale kontakt přišel v moc velké rychlosti, takže se zlomila jedna z jeho čtyř přistávacích nohou. Ačkoliv SpaceX více informací neuvolnila, je téměř jisté, že po zlomení přistávací nohy došlo k pádu prvního stupně na přistávací plošinu a následně k explozi. Horkým kandidátem na viníka byly vlny, které mohly plošinu nadzvednout ve vertikálním směru do míst, kde měl klesající stupeň ještě vysokou rychlost, protože čekal, že plošina bude níže.
Hodinu a půl po startu ovšem Elon Musk tweetnul zajímavou informaci, která na celé přistání vrhá jiné světlo – originál vidíte přiložený pod tímto odstavcem. Muskovu zprávu můžeme do češtiny přeložit takto: Přistávací rychlost byla OK, ale jedna noha se nezamkla v otevřené poloze, takže po dosednutí došlo k překlopení. To by znamenalo, že SpaceX měla v tomto případě opravdu velkou smůlu, ale závada by se dala snadno opravit – první stupeň přitom dosedl jen asi 1,3 metru od středu plošiny, s přesností přistání tedy problém není. Moudřejší ale budeme, až bude k dispozici videozáznam z paluby.
However, that was not what prevented it being good. Touchdown speed was ok, but a leg lockout didn't latch, so it tipped over after landing.
— Elon Musk (@elonmusk) January 17, 2016
Satelit Jason-3 byl v té době stále připojen k hornímu stupni a procházel zrovna přeletovou fází letu. Motor horního stupně byl vypnutý, sestava byla na dočasné lehce eliptické parkovací dráze. Bylo potřeba přeletět do nejvyššího bodu oběžné dráhy, kde se horní stupeň zapálil na 12 sekund a zakulatil tak svou oběžnou dráhu. Plánovaná dráha měla mít nejnižší bod ve výšce 1328 kilometrů a nejvyšší pak 1380 km vysoko, přičemž měla být skloněná o 66° vůči rovníku. Dosažená oběžná dráha je velmi podobná – odchylka je do jednoho kilometru, což je mimořádně dobrý výsledek.
Na této oběžné dráze je zajímavé, že se nejedná o tradiční synchronní dráhu, ve které satelit přelétá nad danou oblastí vždy ve stejný čas. Jason-3 oběhne kolem naší planety jednou za 112 minut. Nad stejné místo se vrátí vždy po 127 obězích, tedy 10 dnech. Deset dní je tedy doba, za kterou satelit důkladně zmapuje kompletně celou Zeměkouli.
K oddělení družice od horního stupně došlo 56 minut po startu a tři minuty poté se začaly rozevírat její solární panely. První obdržené zprávy jsou pozitivní. Satelit je v dobrém stavu a připravený začít dělat vědu. Horní stupeň pak svou misi zakončil zážehem proti směru letu, který jej uklidil z oběžné dráhy. Pro vynášenou družici ale její služba teprve začala.
Jason-3 je společným projektem Evropy (především Francie) a Spojených států, kde se na jejím provozu podílí jak NASA, tak i meteorologická společnost NOAA. Satelit vznikl ve výrobní hale společnosti Thales Alenia Space a v suchém stavu váží 525 kilogramů. Jejím úkolem je monitorování hladiny oceánů. Historie těchto měření se datuje až do roku 1992, kdy odstartoval projekt Topex/Posseidon. V roce 2001 pak odstartoval na Deltě II satelit Jason 1, v roce 2008 pak opět na Deltě II Jason 2, který slouží dodnes a nyní přišla řada na Jason-3, u kterého se předpokládá životnost minimálně pět let.
Jason-3 je vybaven řadou přístrojů, ale prim hraje radarový výškoměr, který dokáže pracovat s přesností na 3,3 centimetru. Data z této družice najdou využití v mnoha oborech, které zkoumají Zemi. Namátkou můžeme jmenovat třeba lepší pochopení mořských proudů a jejich změny v průběhu času. Taková data jsou klíčová třeba při výzkumu fenoménu El Niňo, jehož prvopočátek leží právě ve změně oceánských proudů. Odchylky ve výšce mořské hladiny zajímají také odborníky, kteří se zabývají změnami klimatu, protože je to poměrně jasný indikátor případných změn.
Na závěr mi ještě dovolte osobní dodatek ke včerejšímu avizovanému česky komentovanému přenosu startu. Jelikož byl o článek s přenosem velký zájem, cítím potřebu se k tomuto tématu vyjádřit. Chtěl bych se opravdu upřímně omluvit lidem, kteří si náš přenos chtěli pustit, ale nedočkali se jej. Na vině byly technické problémy na straně mého vysílacího počítače, který kvůli softwarovým komplikacím nedokázal posílat data na YouTube. Podobný problém se nám stal za historii komentovaných přenosů poprvé a už jsem učinil kroky, které by jej měly pro příští přenosy eliminovat. Velmi mne mrzí, že jsme nemohli naplnit poptávku po tomto startu a doufám, že nám čtenáři / diváci prominou. Česky komentované přenosy rozhodně nekončí a věřím, že si k nám opět najdete cestu a zachováte nám přízeň.
Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflight101.com/
http://spaceflight101.com/
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/52/2015/11/cnes.jpg
http://spaceflight101.com/…/52/2015/11/16981373399_13952f322f_o.jpg
http://www.nasa.gov/sites/…/image/23814494264_b976009ab0_o.jpg
https://pbs.twimg.com/media/CY8-PdyU0AABqaa.jpg:orig
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/52/2015/11/cnes-ducros.jpg
http://spaceflight101.com/…/sites/52/2015/11/17133467896_c4d422759c_k.jpg
Muskova reakce u první fotky Falconu po přistání…
„Well, at least the pieces were bigger this time! Won’t be last RUD, but am optimistic about upcoming ship landing.“
🙂
Těším se na další komentovaný přenos…
Kto náhodou nerozumel, tak tu je preklad.
„ดีอย่างน้อยชิ้นมีขนาดใหญ่กว่าเวลานี้! จะไม่เป็นหยาบคายน้อย แต่ผมมองโลกในแง่ที่จะเกิดขึ้นเกี่ยวกับการเชื่อมโยงไปถึงเรือ. „
Teď už tomu rozumím.
Já bych radši do tamilštiny.
Hezké::orig
https://www.instagram.com/p/BAqp2Vpl8e6/
Video je na světle světa. Je to škoda 🙁
Video(kromě konce) je ještě lepší…
https://www.instagram.com/p/BAqirNbwEc0/
Heh, jsem to právě chtěl postnout. 😀
Sakra já na to videjko s dosednutím koukám už hodinu 🙂 A jsem rád že to videjko se objevilo tak rychle a ucpe to pusu „konspirátorům“ ža odstřihli přenos kuli nehodě 🙂 Tahle raketa stála, sice 2 sekundy , ale stála 😀
Také na to koukám asi půl hodiny v kuse. Ono vidět skutečnou explozi, a né ty hrané co jsou ve filmech, je jiný zážitek. Ta reálná fyzika je krásná. Jde vidět i prohnutí toho stupně.
Jen by mě zajímalo co tam stále vydává zvuk, i když motory jsou již vypnuty?
A ztratit raketu kvůli nezamknuté noze, no to je ale diletantismus, 😀 Avšak Elonův humor nemá chybu. Viz první komentář.
Tak to je vážně smůla, šlo vidět, že rychlost je v pořádku a že jim to také chvíli stálo! Vypadá to tak, že za všechno může – když to přeženu – jen nějaký zajišťovací kolíček, či šroub za dva dolary padestát centů. Je pořád co zlepšovat.
Na druhou stranu, kdo čekal, že jednou se to povedlo a tím pádem to půjde už hladce napořád se nedočkal, ale není se čemu divit. Přistání s prvním stupněm je úplně nová disciplína, která má zatím hodně a hodně skrytých neznámých veličin.
Nic zásadního se ale nestalo a svět se pro SpaceX nehroutí. Na plošinu se vždy trefili a rychlostě to mají zvládnuté také. Tento typ Falconu už stejně nepoletí. Poslední pokus na plošině byl velm slibný a tento dokázal, že to plošina může zvládnout. I když nevím, jak by to transportovali k pobřeží na rozvlněném moři. Ale asi to vymyslené mají také.
Všem přeji pěkný den
E
Je to šupa, ale myslím, že to prehnutie stupňa je skôr spôsobené optikou kamery
Určitě ano.
Och, to je riadna smola.
Ja osobne to povazujem za uspesne pristatie 1. stupna.
Akurat im potom lahol 🙂
Ine agentury a vladni kontraktori potrebovali miliardy dolarov a niekedy az desiatku pokusov na to, aby sa vobec dokazali s nejakou spolahlivostou dostat na obeznu drahu a SpX dokazala uspesne posadit raketu na pevninu na 8. pokus. Z toho prvych 5 pokusov bolo vo faze „makkeho pristatia na hladinu“ kedy sa len testovali technologie a neocakavalo sa, ze by sa 1. stupen podarilo zachranit.
Fakticky bol pokus uspesny, pretoze raketa dosadla riadne a ostala stat. To, ze sa preklopila by asi bolo zaujimave, keby sa jednalo o technologiu, ktora je produkcna a nie v pomerne rannej faze vyvoja.
Hlavne dufam, ze sa podarilo ziskat co najviac telemetrickych dat, pretoze realna hodnota tohto pristania bola v nich, nie vo fyzickej zachrane prveho stupna.
Podľa mňa pristál úspešne. Veď stál. Síce len 2 sekundy ale stál . Na to že tá plošina je v neustálom pohybe slušné
Dušane,
nemyslím si, že by tu na Vás byl někdo vyloženě naštvaný. Přiznám se, že i já se velmi těšil a mým přípravám se kamarádi, kteří se mnou stream sledovali, smáli. To víte, udělat popcorn, vychladit Colu, připravit projektor, prostě udělat si doma takové soukro kino s přenosem startu rakety nedělám každý den. Moji přátelé viděli něco takového poprvé a nikdo z nich neřekl ani jednu větu na účet chybějícího českého komentáře. Spíš jsme byli rozladěni z toho, co asi trápilo všechny: Přistál? Nepřistál?
Věřím, že příště už Vás skřítci zlobílci zlobit nebudou a že to dopadne. Každopádně máte od včerejška 2 – 3 nové čtenáře a diváky.
A to mě baví.
Pevné nervy a hodně sil do další práce 🙂
Díky za podporu. Mrzutý jsem z toho byl hlavně já. Mrzelo mne, kolik lidí mělo o přenos zájem a já jim nemohl vyjít vstříc. Těší mne, že na nás Vaši přátelé nezanevřeli a že se k nám příště vrátí. 🙂
Bejt mladsi tak bych chtel delat pro EM treba i luxovat kancl Drzim mu palce, vzpominam jak se mu vsichni smali kdyz zacinal s Teslou a ted…
Podle zveřejněného videa mi trochu přijde, že stupeň už dosedal prohnutý a noha, nad kterou byl nakloněný, nadměrnou zátěž nevydržela a složila se (vypadalo to, že chvíli vzdorovala, nesložila se hned). Jasně, že to může být zkreslením kamery, ale pokud byl střed objektivu totožný se středem obrazu, nepřijde mi to úplně pravděpodobné. Je možné, že došlo k poškození během zpětného zážehu nebo návratu atmosférou?
Dokud jsou nádrže pod tlakem, jejich prohnutí se mi nejeví jako pravděpodobné.
Když se podíváte na to video ještě jednou, tak uvidíte, že při pádu je ten první stupeň rovný.
Ještě k tomu „nepodařenému“ českému přenosu – jestli potřebujete nějaký pořádný HW, tak prostě vypište sbírku mezi fandy této stránky, za sebe říkám, že přispěji. Jinak neskutečné díky za to, co děláte, videa si pouštím přes Chromecast na velkou TV a je to fakt zážitek – takže toho HD bych se určitě nevzdával!
Díky za nabídku, ale to asi nebude potřeba. Můj počítač je dost silný, aby to zvládl. Jen na něm budu muset přeinstalovat systém, pak to zase bude šlapat.
Co takhle pro jistotu dualboot? Jeden systém na běžnou práci, druhý na podobně kritické věci?
Jen mě to tak napadlo…
To s tím dualbootem je podle mně nejlepší nápad a kdyby to technicky šlo tak raději pod Linuxem ☺
Paradne pristatie, uz sa vedia presne trafit do X-ka. Skoda,ze 1.stupen sa nakoniec prevratil. Dost drahy ohnostroj 🙁
Paci sa mi, ze SpX pouziva medzinarodny system jednotiek SI, hoci rychlosti v km/h by mohli pri tisickach prekonvertovat automaticky na km/s.
Vím asi že to bude „super tajné“ know-how, ale stejně se zeptám..ví se nějaké detaily jak funguje ten systém přistávání?, jaké a kde tam jsou senzory a dálkoměry?..jak funguje naváděcí systém?..co tam je vlastně za počítač, že to stíhá vše takhle uřídit?.. Díky moc:)
Podle toho co jsem kde nasel a cetl – raketa pouziva 3 dual core x86 pocitace s vlastni verzi linuxu (redpokladam ze nejake RTOS funkce) a komunikuje s jednocipama ktere ovladaji/ctou prislusne dalsi zarizeni. 3 pocitace jsou z duvodu redundance protoze pouzivaji nestinene verze a tudiz muze pocitac dostat zasah radiaci a zblbat. Programovano je v C/C++ a v oddeleni letoveho SW pracuje cca 35 lidi.
Ohledne senzoru – muj odhad na zaklade lehke znalosti problematiky – pouzivaji standardni sadu akcelerometry/gyra pro stabilizaci (jak startu tak pristani) ve spolupraci s GPS. Je mozne ze pro pristani se pouziva kompenzovana GPS (kdy je druhy prijimac na plosine/zemi a komunikuje s raketou takze jsou k disposici presnejsi data) ale myslim ze nepouzivaji zadny jiny vyskomer/dalkomer. Teoreticky radarovy dalkomer ve spodku rakety ale myslim ze spaliny by i radarovemu mohli zablbat a spis bych to opravdu videl na kompenzovane GPS nebo externi mereni vejsky.
Co se tyka pocitace ktery to stiha uridit – ono se ti to mozna bude zdat silene ale uridit samotne pristani by zvladnul i jednocipovy pocitac. Hadam ze klidne i o velikosti krabicky od sirek. Ale protoze asi nemusi setrit uplne kazdym gramem tak to pocitaji normalni letove pocitace a muzou vyuzit lepsi filtrovani dat a tim padem i lepe prizpusobit algoritmy chovani rakety
Ampére díky za informace 🙂
Nejsem si jistý, že by GPS (byť korigované dalším vysílačem na plošině) bylo dostatečně rychlé a přesné zároveň. Zvlášť na plošině, jejíž poloha není úplně stabilní. Samozřejmě si mohou pomoci ještě integrováním údajů z akcelerometrů. Hádal bych, že pro finální přiblížení by mohli používat něco vycházejícího z leteckého ILS, ale dokud nebude k dispozici přesnější specifikace, jsou to jen dohady.
Dotazy na ty, kterí tomu rozumějí:
1) Na horní části stupně jsou nějaké trysky, který stupeň udržují svisle?
2) Po pádu vybuchuje zbylé palivo nebo ještě něco jiného?
1) ano, jsou tam malé trysky na stlačený dusík, slouží ale spíš pro manévrování se stupněm, když je pořád mimo atmosféru. V atmosféře už přebírají roli spíše roštová kormidla a samotný motor, trysky mohou také pomoci, ale jen trochu.
2) Hlavně palivo, jediná další věc co by mohla vybuchnout je TEA-TEB, směs co se používá na startování motorů, ale té je tam jen minimální množství. Taky tam určitě zbylo trochu stlačeného hélia a dusíku, ale 99% exploze je palivo a okysličovadlo.
TEA-TEB pravděpodobně bude bezpečně chráněná strukturou motorů a octawebu (jestli jsem to pochopil správně, každý motor má vlastní zásobník, a ten bude schovaný někde v té změti trubek), takže si nemyslím, že by se tady podílela na výbuchu.
Ja som z toho jelen. Tak kde vlastne pristavali?
„Na raketu s Jasonem-3 tak zbyla jen plovoucí přistávací plošina umístěná u západního pobřeží USA.“ (tam sa ta velka mlaka vola tusim Pacifik)
„první stupeň, který měl vyzkoušet měkké přistání na plošině v Atlantiku.“
Keby startovali z Panamy, tak by to este bolo nejak mozne, ale cez cele USA sa mi to javi pridaleko.
Samozřejmě šlo o Pacifik, chyba je opravena. Díky za upozornění.