sociální sítě

Přímé přenosy

HANBIT-Nano (Spaceward)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Lux Aeterna

Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.

EraDrive

Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.

Vantor

Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.

Digantara Industries

Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.

NASA

Koncem tohoto týdne má být spuštěn experiment amerických Vesmírných sil a NASA, jehož cílem bude otestovat novou architekturu malých družic navrženou pro provoz na velmi nízké oběžné dráze Země.

Apolink

Startup Apolink z Palo Alto si vybral společnost GomSpace pro stavbu rádiofrekvenčního subsystému pro svůj první cubesat s cílem ukázat, jak lze přijímat signály z jiných kosmických zařízení na nízké oběžné dráze Země (LEO) a přeposílat je na Zemi.

Starshield

NASA plánuje otestovat družicovou síť Starshield společnosti SpaceX, určenou primárně pro zákazníky v oblasti národní bezpečnosti, na podporu provozu sítě Deep Space Network agentury.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejmladší kráter na Charonu?

Dva krátery na Charonu – Organa a Skywalker jsou si na první pohled velmi podobné. Ale když vědci dostali detailní data z infračerveného spektromeru, všimli si, že první jmenovaný kráter – Organa – vykazuje nezvyklou absorbci na vlnové délce 2,2 mikronu. Z toho vyplývá, že se jedná o bohaté ložisko zmrzlého čpavku, jehož výskyt na Charonu nemůžeme označit jako hojný. Vedlejší kráter Skywalker je naopak úplně běžným zástupcem povrchu Charonu – z velké části jej tvoří vodní led. „Jak je možné, že dva podobně velké a ne moc vzdálené krátery mají tak odlišné složení,“ ptá se Will Grundy z Lowell Observatory v arizonském městě Flagstaff.

Vědci mají hned několik teorií, které by vysvětlovaly, proč má kráter Organa nadbytek čpavku. jedna z nich hovoří o tom, že se jedná o mladší kráter, nebo došlo při dopadu cizího tělesa k zásahu podzemního rezervoáru čpavku. Další teorie hovoří o tom, že byl čpavek na Charon dopraven samotným impaktorem.

Složený snímek založený na datech z přístroje Ralph/LEISA pořízený na vzdálensot 81 000 kilometrů od Charonu. Data dorazila na Zemi mezi 1. a 4. říjnem a následně byla data ze spektrometru zkombinována se snímky kamery LORRI. Oblasti ukazující na přítomnost čpavku jsou vyznačeny zeleně. Žlutý obdélník pokrývá oblast o šířce 280 kilometrů.
Složený snímek založený na datech z přístroje Ralph/LEISA pořízený na vzdálensot 81 000 kilometrů od Charonu. Data dorazila na Zemi mezi 1. a 4. říjnem a následně byla data ze spektrometru zkombinována se snímky kamery LORRI. Oblasti ukazující na přítomnost čpavku jsou vyznačeny zeleně. Žlutý obdélník pokrývá oblast o šířce 280 kilometrů.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Rozlišení originálních dat z přístorje Ralph/LEISA je 5 km/pixel. Podkladové fotky z kamery LORRI mají rozlišení 0,9 km/pixel. Snímek v původním rozlišení najdete zde.

Oba krátery mají téměř shodný průměr – okolo 5 kilometrů. Podobné jsou i světlé pruhy vyvrženého materiálu. Liší se jen tím, že ve středu kráteru Organa leží vrstva tmavšího materiálu, pod kterou se může ukrývat materiál bohatý na čpavek. „Je to fantastický objev,“ neskrývá své nadšení Bill McKinnon z Washington University v St. Louis a dodává: „koncentrovaný čpavek je na ledových světech výborným nemrznoucím materiálem a pokud pochází opravdu z nitra měsíce, mohlo by to pomoci vysvětlit vznik terénu na Charonu pomocí kryovulkanismu. Teoreticky mohlo docházet k vyvrhování čpavko-vodního „magmatu““.

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-charon_nh3_map.png
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-charon_nh3-annotated.jpg

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.