V říjnu minulého roku z čínského kosmodromu Xichang odstartovala raketa CZ-3C se zajímavou sondou Chang’e 5 T1. Šlo o misi, která měla především otestovat návrat tělesa na Zemi druhou kosmickou rychlostí. Čína totiž chce už za dva roky dopravit na Zemi vzorky lunární horniny. Na dráhu volného návratu se tehdy vydala sonda s návratovým pouzdrem Xiaofei, které po obletu Měsíce úspěšně přistálo zpět v Zemi Draka. Samotná sonda však Zemi minula a po jejím obletu se vydala do libračního centra L2 soustavy Země – Měsíc. Odtud měla nerušený výhled na odvrácenou stranu našeho souputníka, kterou studovala celý prosinec. Poté se vydala zpět k Měsíci a vstoupila na jeho oběžnou dráhu, kde pracuje dodnes. Veškerá její práce se soustřeďuje na přípravu následujících čínských lunárních výprav, testování klíčových technologií ale i studium Měsíce.
Jedním z hlavních úkolů Chang’e 5 T1 bylo testování technologie autonomní navigace ve velkých vzdálenostech od Země. Systém obstál na výbornou a Číňané uvedli, že dokážou určit polohu sondy v prostoru s přesností na 100 metrů a její rychlost na 0,1 m/s. Dále byly testovány nové senzory pro orientaci pomocí hvězd, které se rovněž osvědčily, a to jak v blízkosti Země, tak v cislunárním prostoru.
Fanoušky kosmonautiky určitě zaujme, že důkladným testováním prošla také palubní kamera s úzkým i širokým zorným polem. Ta během letu pořídila mnoho fotografií Země, Měsíce, ale také oddělujícího se návratového pouzdra.
Snad nejdůležitějším úkolem sondy na lunární oběžné dráze ale bylo hledání místa přistání pro misi Chang’e 5 a také pro Chang’e 4. A ono místo už bylo vybráno! Stalo se tak ve středu 2. září a předevčírem o tom informovala agentura SASTIND. Finální destinace pro měkké přistání a robotický odběr vzorků byla vyfocena z výšky třiceti kilometrů a rozlišení fotografie dosahuje jednoho metru na pixel.
Číňané neuvedli lokaci vybrané přistávací oblasti. Na oficiální oznámení si tedy zřejmě budeme muset ještě nějakou dobu počkat. Jelikož ale známe přibližnou dobu pořízení snímku, lze ze stínů povrchových útvarů odhadnout přibližnou polohu. Terminátor byl v době fotografování někde v Moři nepokojů při pravém okraji měsíčního disku. Neoficiální čínské zdroje před časem uvedly, že výběr přistávací oblasti se soustředí v Oceánu bouří na západní polokouli, avšak tam bylo v době focení poledne. Zveřejněné snímky obsahují výrazné stíny, a proto se bude nejspíš lokalita nacházet více na východ, tedy mezi Oceánem bouří ale určitě ne za Mořem nepokojů. V úvahu tedy připadá Moře klidu, Moře nektaru či Moře jasu. Že by se robotická sonda chystala přistát v hornatých oblastech, se očekávat nedá (to bude ostatně úkolem Chang’e 4) a hlavně o tom nevypovídá fotografie. Odhad přistávací lokality však, prosím, berte jako opravdu velice hrubý, založený na čistě logické úvaze.
Chang’e 5 T1 i nadále pokračuje v přípravách na významnou misi. V březnu například čtyři dny manévrovala, aby simulovala pohyby, které bude na oběžné dráze Měsíce vykonávat vzletový modul před vzájemným setkáním s orbitálním modulem. Po odběru vzorků totiž z Měsíce odstartuje malý vzletový modul, který se na měsíční orbitě setká s mateřskou sondou, do jejíhož návratového pouzdra se získané vzorky přemístí. A právě tuto činnost se řídící středisko snažilo simulovat. Čína si tedy ověřila, že zvládá navigaci při setkání dvou těles na lunární oběžné dráze, což je nejkritičtější fáze plánované mise. Během tohoto nácviku se sonda v nejnižším bodě své oběžné dráhy dostala do pouhých osmnácti kilometrů na povrch.
Po primárním úkolu, tedy navedení návratového pouzdra Xiaofei k návratu na Zemi po obletu Měsíce, měly sekundární úkoly mise trvat do května. Sonda však i nadále pracuje a čínští představitelé uvedli, že je stále ve velmi dobrém stavu a má dostatek paliva. Nyní se bude zabývat studiem gravitačního pole Měsíce.
Mise Chang’e 5 byla původně plánována na rok 2018. Po úspěších předchozích čínských lunárních misí, především pak Chang’e 3 a jejího roveru Yutu, se událo něco v kosmonautice nepříliš vídaného. Vedoucí čínského lunárního programu vyzval k urychlení prací, aby se mise uskutečnila ještě v roce 2017. Pokud vše půjde podle plánu, sonda po měkkém přistání odebere vzorky z různých míst povrchu i pod ním. Bude mít totiž k dispozici vrták, který by mohl získat horninu z hloubky až dvou metrů. Celkové množství vzorků, které doputují do pozemských laboratoří, by mělo vážit až dva kilogramy.
V dubnu letošního roku oznámil hlavní konstruktér mise Chang’e 1 a letový ředitel misí Chang’e 2 a 3 Ye Peijian, že přípravy na misi Chang’e 5 probíhají podle plánu a oznámené datum startu v roce 2017 se stihne. Jak je tedy vidět, odklady startů nemusí být tradičním nešvarem současné kosmonautiky. Přejme tedy Číně, ať její třetí fáze lunárního výzkumu proběhne minimálně tak dobře jako ty předchozí.
Zdroje informací:
http://tech.scichina.com
http://www.chinadaily.com.cn/
http://www.spaceflight101.com/
Zdroje obrázků:
http://www.spaceflight101.com/
https://fbcdn-sphotos-c-a.akamaihd.net/
https://www.youtube.com/
http://www.chinadaily.com.cn/
http://www.chinadaily.com.cn/
Číně se měsíční program zatím daří na výbornou. Všechno vychází. Jen ta chronologie včetně plánů do budoucna by mohla být trochu logičtější…
Chang’e 1, Chang’e 2, Chang’e 3, Chang’e 5-T1, Chang’e 5, Chang’e 4.
Chronologie je naprosto logická, jen přišla malá změna plánů. Chang’e 4 byla záložní kus, kdyby trojka neuspěla. Původně měla letět letos. Po naprostém úspěchu trojky ale došlo ke změně plánů a bylo rozhodnuto, že se čtyřka upraví, aby celá mise nebyla jen kopií. Chang’e 4 tedy nejspíš bude první sondou v historii, která přistane na odvrácené straně Měsíce. Navíc by mohla přistát ne v moři, ale v nějaké zajímavější oblasti, která je náročnější na přistání. Celá mise se kvůli úpravám hardwaru a své náročnosti posunula na rok 2020.
Po roveru na Chang’e 3 mohla odstartovat Chang’e 4-T1 k obletu Měsíce a Chang’e 4 pro vzorky. Na odvrácené straně Měsíce by přistála Chang’e 5. Ale zřejmě byl ten konkrétní kus již pojmenován a změna by byla nějak náročná. No nic. Hlavně, že se jim daří. Navíc ještě dvojka přidala průlet kolem Toutatisu v rekordní blízkosti. Což byl také velmi kvalitní počin.
Ano, sondy byly pojmenovány daleko dříve. A ta dvojka prolétla tak blízko kvůli navigační chybě, záměrem bylo prolétnout trochu dál 🙂 Ale co už, na to se historie neptá. Úspěch to byl.
Vím, že jak let do bodu L2 Slunce-Země, tak i následné setkání s Toutatisem bylo v podstatě nadplán, ale o té navigační chybě jsem nevěděl.
To mi připomíná Sedm statečných, když jeden z pistolníků na velkou vzdálenost sestřelí revolverem z koně banditu a sklidí obdiv: „To musel bejt váš nejlepší zásah!“ A on odvětí: „Nejhorší. Mířil jsem na koně….“ 🙂
Průlet kolem planetky Toutatis byl v plánu ve vzdálenosti 15 km. Navigační chyba ale snížila tuto vzdálenost na 3,2 km.
Asi to tak bude, protože se mi nepodařilo najít fotografii z větší blízkost než 18 km. Kdyby s tím počítali, rozhodně by fotili jak o život 🙂
Na fotografii plánovaného místa přistání budoucí návratové sondy je v pravém horním rohu pravděpodobně stín fotografujícího servisního modulu Chang’e 5 T1. Nic jiného to být asi nemůže, pokud se nejedná o nějak podivně zbarvený povrch Měsíce.
Ten „stín“ jsem dlouho zkoumal a lámal si s ním hlavu, jestli by opravdu mohl být od sondy. Vzhledem k tvaru to možné je, vzhledem k velikosti vůbec nevím. Ale chybí tam solární panely, které jsou u sondy docela výrazné.
Pokud je to stín, tak jedině od této sondy. Pokud to stín není, tak se musí jednat o nečekaně jinak zbarvený povrch. To se mi ale moc nezdá. Pokud jde o solární panely, vidět být nemusí, když by byla sonda nějak nakloněná nebo ozářená v určitém úhlu.
Pokud se jedná o Chang’e 4 a přistání na odvrácenou stranu, to by opravdu byla historická premiéra. Jak to chtějí Číňani podniknout bez přímého spojení ze Země? Satelit žádný neplánují, návratová Chang’e 5 po sobě také nezanechá na oběžné dráze žádnou družici. Jedině že by přistání čtyřky proběhlo jako oddělení modulu a na oběžné dráze by zůstala orbitální část.
Kdo ví? Nechme se překvapit. Nemá smysl říkat „satelit žádný neplánují“, protože nikdo nevíme, co mají nebo nemají v plánech. O Ch’e 5 T1 jsme také nevěděli téměř až do poslední chvíle. Buď si pošlou nový satelit, nebo, jak píšete, zanechá čtyřka něco na oběžné dráze (dost silnou raketu na to už mít budou). Každopádně to bude obrovský posun vpřed, když si uvědomíme, že s komunikací při přistání trojky jim hodně pomáhala ESA.
To máte pravdu, podpora ze strany ESA byla významná. NASA jim zase vizuálně objevila Yutu i lander na povrchu, což muselo v CNSA také vzbudit nadšení.
Čína se Měsíci věnuje pěkně systematicky a hlavně bez neúspěchů. Navíc samotné přistání i sjezd Yutu na povrch vysílala v přímém přenosu, což svědčí o slušném sebevědomí.
Zejména je zajímavá ta série nijak jednoduchých manévrů´navíc uskutečněných se slušnou reservou paliva. To svědčí o dobrém a přesném řízení. Číňané prostě důkladně nacvičují pro budoucí mise.
Jak se vlastně oficiálně čte „Chang’e“? Viděl bych to jednoduše na „Čang“.
Myslím, že [čang’ə].
Neplánuje redakce seriál o vesmírných sondách? Ať již „provařených“ (Voyager, Rosetta, Sputnik) tak i těch méně známých?
O těch aktuálně aktivních, mezi které patří Rosetta informujeme průběžně. O sondách staršího data informují třeba seriály ESA, nebo Rentgenová astronomie. O zavedení nějakého seriálu, který by se specializoval přímo na historické sondy jsme zatím neuvažovali, ale uvidíme časem. Každopádně díky za tip.