Kolem kosmické lodi Sojuz TMA-18M se toho napsalo už hodně. Dříve budila pozornost hlavní tím, že v ní měla letět kosmická turistka Sarah Brightman. Ta ale z mise odstoupila a musela být nahrazena kazašským kosmonautem. Sojuz TMA-18M se ale od ostatních lodí liší ještě jednou výraznou charakteristikou. Až doposud jsme byli zvyklí na to, že všichni tři členové posádky stráví na ISS půl roku a pak se ve své lodi vrátí domů. Kvůli probíhajícímu experimentu, kdy Scott Kelly a Michail Kornijenko tráví na ISS celý rok, je potřeba upravit harmonogramy jednotlivých lodí a zařadit i krátkou „návštěvnickou expedici“.
Momentálně na ISS pobývá šest lidí – Scott Kelly, Michail Kornijenko a Gennadij Padalka z lodi Sojuz TMA-16M a Oleg Kononěnko, Kjell Lindgren a Kimija Jui z lodi Sojuz TMA-17M. Zatímco Kelly a Kornijenko na orbitálním komplexu stráví ještě půl roku, jejich kosmická loď se bude muset vrátit na Zemi. Sojuzy mají totiž garantovanou životnost ve vesmíru okolo 220 dní a nikdo nechce zkoušet tuhle hranici napínat.
Sojuz TMA-16M se tedy vrátí s Gennadijem Padalkou domů, ale je potřeba vyřešit jeden problém – v lodi, která by se vracela by byla dvě neobsazená místa a na ISS by naopak jeden člen šestičlenné posádky chyběl. Proto dnes v 6:37 našeho času odstartuje Sojuz TMA-18M. Na jeho palubě budou Sergej Volkov z Ruska, Andreas Mogensen z Dánska a Ajdin Ajmbetov z Kazachstánu.
Několik dní budou na stanici posádky všech tří lodí a ISS bude dočasně obývat devítičlenná posádka. Pak Ajmbetov a Mogensen nastoupí spolu s Padalkou do Sojuzu TMA-16M a vrátí se na Zemi. Na stanici naopak půl roku zůstane Sergje Volkov, který bude součástí 45. dlouhodobé expedice. Nyní, když jsme si představili, jak to bude na ISS v dalších dnech probíhat po logistické stránce, můžeme si představit všechny tři kosmonauty, kteří usednou do křesel v Sojuzu.
Sergej Alexandrovič Volkov – velitel lodi – 42 let
Sociální sítě: není aktivní
Narodil se na dnešní severovýchodní Ukrajině ve městě Čuhujiv. Jeho otcem byl kosmonaut Alexandr Volkov a rodina žila ve Hvězdném městečku u Moskvy. Sergej tu stodoval střední školu, kterou dokončil v roce 1990. O pět let později dokončil i Tambovskou vojenskou leteckou vysokou školu M. M. Raskovojevové a hned další rok nastoupil k armádě jako pilot. Byl součástí 8. letecké divize zvláštního určení – na letounech L-29 Delfín, L-39 Albatros, Tu-134, Il-22 a Il-76 má nasbíráno přes 500 hodin ve vzduchu.
Po vzoru otce jej zlákala kosmonautika. Ve druhé polovině roku 1997 dostal všechna povolení a nastoupil do dvouletého výcviku. Poté se specializoval na lety k ISS a byl jmenován do záložní posádky 7. Expedice (spolu se Sergejem Krikaljovem a Paulem Richardsem). Chvíli se uvažovalo i o tom, že by ke stanici mohl letět na misi STS-114, ale z toho nakonec sešlo. Na začátku roku 2004 mu svitla naděje při zařazení do 11. Expedice, ale v ní byl nahrazen Thomasem Reiterem. Věčný náhradník Volkov plnil roli čekatele i při misi prvního brazilského kosmonauta Marcose Pontese, který byl součástí 10. návštěvnické expedice.
Na konci listopadu 2007 nadřízení jmenovali Volkova velitelem lodi Sojuz TMA-12, s čímž souviselo i zařazení do 17. Expedice na ISS. Společnost mu měli dělat Oleg Kononěnko a první korejský kosmonaut Ko San, kterého později nahradila Yi So-jon. Ke startu došlo 8. dubna 2008 a loď se o dva dny později připojila ke stanici. Zatímco Volkov a Kononěnko přešli ke Garettu Reisemanovi do stálé posádky, korejská astronautka se po pár dnech vracela domů s Peggy Whitsonovu a Jurijem Malenčenkem. Během června se Reiseman vracel domů a nahradil jej Gregory Chamitoff. Ještě než se Sergej vrátil domů, vystoupil dvakrát do volného prostoru – oba výstupy měly dohromady 12 hodin a 12 minut. Jakmile ke stanici dorazili Michael Fincke a Jurij Lončakov, mohli se Volkov a Kononěnko vrátit domů. Jejich Sojuz přistál 24. října 2008 v Kazachstánu a ve třetí sedačce seděl kosmický turista Richad Gariott (který startoval s Finckem a Lončakovem).
Volkov si příliš neodpočinul a už v červenci roku 2009 byl jmenován do letové posádky pro 28. a 29. dlouhodobou expedici. Jeho druhý kosmický start přišel 7. června roku 2011 na palubě Sojuzu TMA-02M a společnost mu dělali Satoši Furukawa a Michael Fossum. Dva dny po startu Sojuz zakotvil u ISS a Volkov byl v obou expedicích vedený jako palubní inženýr. V srpnu vystoupil Volkov do volného prostoru potřetí – společná procházka s Alexandrem Samokuťajevem trvala 9 hodin a 23 minut. Celý kosmický pobyt trval 167 dní. Návratová kabina Sojuzu TMA-02M přistála v Kazachstánu se stejnou posádkou, s jakou startovala.
Do aktuální mise byl Volkov navržen v květnu roku 2013, když mu byla přidělena role velitele lodi. Sergej je ženatý s Natalií Volkovovou a má jedno dítě – syna Jegora.
Andreas Mogensen – palubní inženýr 1 – 38 let
Sociální sítě:
Tento evropský astronaut pochází z hlavního města Dánska – Kodaně. Jeho výčet aktivit je široký – v rodném Dánsku pracoval jako inženýr ve vývojovém oddělení firmy vyrábějící větrné elektrárny, v Německu se zase podílel na řízení a kontrole oběžné dráhy pro družice Swarm, kromě toho má místo na University of Surrey. Ve své kariéře pracoval v Thajsku, Singapuru, Portugalsku, Kongu i Spojených státech. Ve volném čase má rád rugby, horskou turistiku, nebo potápění.
V květnu roku 2009 byl zařazen mezi evropské astronauty a stal se tak prvním Dánem, kterému se dostalo této cti. Kromě jiného se v roce 2014 zúčastnil 19. ročníku experimentu NEEMO, kde posádky tráví sedm dní v podvodní laboratoři, která simuluje kosmickou loď a vykonávají simulace výstupů do volného prostoru.
Když se začal sestavovat letový plán pro evropské kosmonauty, měl Mogensen vyletět na ISS na půl roku, přičemž na aktuální několikadenní „otočku“ byl jmenován jeho britský kolega Timothy Peake. Do letové nominace ale bohužel zasáhly zákulisní tahanice. Britům se nelíbilo, že zatímco oni dávají do ESA poměrně dost peněz, tak by jejich astronaut měl letět na stanici jen na pár dní. Naopak Dánsko, jehož příspěvek do společné kasy není tak velký by měl dostat dlouhodobý pobyt.
Nedalo se nic dělat a po sérii lobbování nakonec došlo k prohození obou kosmonautů. Mogensen tak absolvuje pouze krátkou návštěvní expedici a Timothy Peake stráví na ISS půl roku. Jak je vidět, tak při výběru posádek není na prvním místě kvalita dotyčného, ale ekonomická aktivita jeho státu – ačkoliv ESA úporně tvrdí opak. S přihlédnutím k českému pidipříspěvku je tak teoretická možnost českého astronauta za současného stavu někde v rovině sci-fi.
Ajdin Akanovič Ajmbetov – palubní inženýr 2 – 43 let
Sociální sítě: není aktivní
Rodák z kolchozu Zarja Kommunisma studoval Kutachovu leteckou školu v Armaviru, díky čemuž mohl začít pracovat jako vojenský pilot. Sloužil na kazašských základnách u měst Lugovaja a Taldykorgan, kde létal na strojích MiG-27 a Su-27.
V roce 2002 byl přijat do kazašského oddílu kosmonautů ze dvou tisíc kandidátů spolu s Muchtarem Ajmachanovem. Mezi roky 2003 a 2009 trénoval ve Hvězdném městečku. Jelikož nedostal letovou nominaci, vrátil se domů do města Astana. Měl letět v roce 2009, ale finanční krize udělala čáru přes rozpočet. Jeho kolega Ajmachanov zůstal v Rusku a přijal zdejší občanství, takže Ajmbetov byl rázem jediným členem kazašského kosmonautického oddílu.
Ajdin ale nelenil a stál u zrodu národního kazašského střediska pro kosmický výzkum a technologie. V Astaně rozjel školu pro malé kosmonauty. Jakmile Sarah Brightman oznámila, že odstupuje ze své dlouho avizované mise a ani její náhradník Satoši Takamacu nejevil velký zájem letět (a hlavně platit), bylo potřeba volné místo někým nahradit. Jelikož byl Ajmbetov stále v dobrém zdravotním stavu, padla volba na něj. Před touto nominací se spekuovalo o otm, že by snad mohl letět někdy kolem roku 2017.
Ajmbetov se stane čtvrtým občanem Kazachstánu, který se podívá do kosmu. Předtím se to podařilo Toktaru Aubakirovi, Talgatu Musabajevovi a Juriji Lončakovovi. Ajdin Ajmbetov je ženatý a má tři děti – dvě dcery a jednoho syna.
Sojuz TMA-18M by se měl na cestu do kosmu vydat dnes v 6:37 našeho času. Jelikož ISS před pár dny provedla motorický manévr, aby se vyhnula kosmickému smetí, není možné použít rychlý šestihodinový profil příletu. Sojuz se tedy ke stanici připojí až dva dny po startu.
Zdroje informací:
https://cs.wikipedia.org/
http://www.spacefacts.de/
http://www.jsc.nasa.gov/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…/1024px-Soyuz-TMA-18M-Mission-Patch.png
https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/…542897875e5ea630b9ff47d4438144c6&oe=56809BD5
https://upload.wikimedia.org/…/800px-Sergei_A._Volkov.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/1920px-Expedition_17_EVA2_Volkov.jpg
https://upload.wikimedia.org/…//800px-Andreas_Mogensen_2010.jpg
http://www.spacefacts.de/bios/portraits2/international/aimbetov_aydyn.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/1920px-Soyuz_TMA-18M_crew_portrait.jpg
Možno by bola zaujímavá aj logistika kresiel.
Predpokladám, že rošády kozmonautov musia absolvovať aj ich anatomické kreslá v sojuzoch. V Sojuz TMA-18M zostane len Volkova sedačka?
Přesouvá se jen ta výstelka, ne celá sedačka:
https://www.flickr.com/photos/fragileoasis/4790915573
Mají to v jednom „pytli“ i se svým skafandrem, když si to stěhují:
https://www.flickr.com/photos/philster02188/3617831239/
Jen si každý přenese svůj pytel se svým skafandrem a svou výstelkou sedačky do své lodi, ve které se bude vracet.
Mně zase vrtá hlavou, jestli se při výrobě sedaček počítá s fyziogonomickými změnami astronautů během pobytu v mikrogravitaci.
Ty změny zase nejsou tak dramatické, mluvíme maximálně o desítkách milimetrů. Výstelka je z pěnové hmoty, takže se pár milimetrů snadno ztratí. Navíc případný natlakovaný skafandr nějaké velké protažení neumožňuje.
https://www.youtube.com/watch?v=zDviRQtF8b8
mozno hlupa otazka ale mna by zaujimalo ako sa kozmonauti dostanu do soyuzu ked tam je ten aerodynamicky kryt , je tam nejaky otvor alebo su v soyuze este pred startom 😀 , inak clanok super 🙂
V aerodynamickém krytu, který ukrývá loď je otvor, kterým může posádka nastoupit a který se potom uzavře.
I když anglická zpěvačka nakonec neletí, její přítomnost zůstala na placce mise v podobě notové osnovy s notami znázorňujícími hudbu, linoucí se ze Sojuzu 🙂
A ešte jedna podstatná drobnosť – ide o jubilejný 300. pilotovaný orbitálny kozmický let 🙂
To je pravda, dnes vydáme článek se záznamem startu, kde tuhle perličku uvedeme. 😉
Je známo co stálo za odstoupením Sarah Brightman a zda dostala peníze (aspoň část) zpět?
Myslím, že ne. Zaplatila totiž za část odpovídající výcviku, který absolvovala. Jakmile přišlo na hrazení letových nákladů, vycouvala z toho.