O tom, že čínská kosmonautika příliš nehledí na bezpečnostní předpisy při vytyčování střeleckých prostorů svých kosmických raket už toho bylo napsáno mnoho. Přesto každá další zpráva, která tohle tvrzení potvrzuje, dokáže překvapit. Raketa Čchang-čeng 4C předevčírem vynesla na oběžnou dráhu tajný armádní satelit Yaogan 27. Nejednalo se o příliš důležitou misi a tak se jí většina zpravodajských server nevěnovala. Před pár hodinami ale dorazily snímky, které ukazují, že motor z prvního stupně tohoto nosiče dopadl do domu na farmě u města Ankang. Nikomu se naštěstí nic nestalo, ale je to další důkaz, který potvrzuje, že Čína už opravdu nutně potřebuje dokončit kosmodrom Wenčang na ostrově Hainan.
Upřímně řečeno jsem chvíli váhal, zda tuto zprávu zveřejnit. Opravdu bych nechtěl, aby to vypadalo, že náš web začíná „bulvárnět“. Na druhou stranu jsem si řekl, že i tohle je součást skutečné kosmonautiky a bylo by pokrytecké nad těmito událostmi zavírat oči. I tohle totiž ke kosmonautice patří.
Zdroje informací:
http://www.kosmo.cz/
http://gbtimes.com/
Zdroje obrázků:
http://cdn3.gbtimes.com/…yf21-engine-roof-hongjun-village-ankang-shaanxi-4.png
http://cdn2.gbtimes.com/…yf21-engine-roof-hongjun-village-ankang-shaanxi-2.png
http://cdn2.gbtimes.com/…yf21-engine-roof-hongjun-village-ankang-shaanxi-5.png
https://pbs.twimg.com/media/CNeys99WoAAzm3y.jpg
Proč bulvár? Já myslím, že se to kosmonautiky týká velmi.
Díky, jen jsem si říkal, že naši čtenáři jsou obvykle zvyklí na jiný typ zpráv, tak aby je to nějak nepřekvapilo. .-)
Jak jim mohla doma přistát jen tryska motoru?? Já si vždycky myslel, že rakety odhazují celé stupně, tj. samostatné celky včetně nádrží a tak .. I když to by ten barák dopadl podstatně hůř 😀
Tipuju, že během volného pádu mohlo dojít k rozlomení stupně. Přecijen nádrž je jen relativně tenká slupky, která není stavěná na namáhání z různých směrů.
„…čínská kosmonautika příliš nehledí na bezpečnostní předpisy při vytyčování střeleckých prostorů…“
no viem že po incidentoch ako tento sa to zdá trochu nepatričné, ale dovoľujem si nie celkom súhlasiť a pripomenúť, že od tej nešťastnej udalosti v roku 1996 sa situácia výrazne zlepšila a Čína už nemala žiadnu smrteľnú nehodu a aj havárii nosičov majú v porovnaní s inými krajinami minimum (od roku 1996 tuším len 3)… avšak je jasné, že v krajine s tak vysokou hustotou obyvateľstva sa občas niečo takéto stane, stačí ak zafúka trocha silnejší bočný vietor…
pripomínam, že pri štartoch prebiehajú v Číne dočasné evakuácie obyvateľstva v dopadových oblastiach a prípadné škody na majetku (ako ten hore) sú štedro kompenzované
ale inak hej, sprovoznenie Wenčangu je nevyhnutné
Asi se shodneme na tom, že něco takového by bylo v jakémkoliv jiném kosmickém státě – ať už máme na mysli USA, či Rusko – nemyslitelné. 🙂 Američané zastavují odpočet startu i když do střeleckého prostoru vpluje loď 🙂
Já Číňanům neupírám snahu řešit problémy – evakuace obyvatelstva, proplácení škod a podobně. Uznávám i to, že se jim vyhýbají nehody – klobouk dolů, ale prostě trvám na tom, že vést střelecký prostor, respektive prostor dopadu vyhořelých stupňů přes obytné oblasti (byť evakuované) by jinde nebyl možný.
Taky bych asi těžko chápal, že se musím evakuovat nebo mám díru ve střeše a dostanu odškodnění nikoli z důvodu živelné pohromy nebo nějaké průmyslové havárie, ale jen kvůli obvyklému a plánovanému rozmaru kosmické agentury. Mimochodem to odškodnění v čínských podmínkách asi nebude bůhvíco. Viděl bych to tak akorát na úhradu opravy. Odhazování prvních stupňů nad obydlenými oblastmi je podle mě hloupost neomluvitelná ani hustotou zástavby. Buď mají startovat bezpečně nebo vůbec. To druhé si ale nepřeji, jen ať se jim daří.
Nemohou nějaké zbytky po spalování na té trysce být toxické ?
První stupeň rakety Čchang-čeng 4C spaluje nesymetrický dimetylhydrazin a dimer oxidu dusičitého. Právě deriváty hydrazinu jsou pro lidské zdraví velmi nebezpečné, ale myslím si, že v trysce žádné nebezpečné množství nezůstalo. Předpokládám, že zbytky paliva shořely (nebo se teplem rozložily), protože tryska je po zhasnutí docela horká.
Je otázka, jak moc je horká. Třeba u motorů RS-25 je regenerativní chlazení vodíkem tak účinné, že i za provozu je teplota té vnitřní měděné (nebo bronzové?) vložky mezi přiváděným palivem a spalnými plyny asi dvacet stupňů. Kromě toho tam ještě můžou být zbytky v přívodní trubce a rozvaděči.
To je pravda, nicméně raketa CZ-4C nepoužívá kryogenní palivo, takže tryska není tolik chlazená. Na druhou stranu plamen není tolik horký, ale nejsem si jistý, zda Čína u této rakety používá regenerativní chlazení. Mám dojem, že tento systém nachází uplatnění pouze u kryogenních paliv.
Jediná alternativa zde je ablativní chlazení, a o tom silně pochybuji. Prakticky všechny větší kapalné motory jsou chlazené regenerativně bez ohledu na palivo. Z motorů v poslední době použitých v praxi, které byly ablativní, se mi vybavují jen Merlin 1A, Kestrel, nebo třeba RS-68 – a ten poslední i tak má regenerativně chlazenou alespoň komoru.
Bylo by s podivem, kdyby to nebylo nebezpečné, zvláště v takovémto „polouzavřeném“ prostoru („místnost s dírou“). Nebezpečná koncentrace par by měla být 50 ppm, tedy asi 0,06 gramu na krychlový metr. Tedy na malér by mohlo stačit pár gramů zbytků v přívodní trubce – přitom tam toho pravděpodobně bude více. Mírně zvýšená teplota zbytků motoru a smáčení vnitřních ploch palivové soustavy hydrazinovým filmem by to celé mohly zhoršit zrychlením vypařování.
Moc se mě ta zpráva a fotky nezdají , podívejte se dobře na ten dům , vypadá vila nějakého čínské podnikatele hlavně to horní patro – záclony , prosklená lodžie a uvnitř ?? , ty stěny nábytek a další výbava ?? , jako ubikace pro nějaké čeledíny ze statku , že by Číně už taky fungoval bulvár ?
Myslím, že se to nemusí vylučovat. Nejsem sice odborník na čínskou kulturu, ale co jsem tak četl, tak Číňané si docela zakládají na tom, jak jejich dům vypadá zvenčí.
Nemyslím, že by stránky začaly „bulvárnět“. Na foru to už je několik hodin, proč se s tím nepodělit s těmi, co na forum nechodí?
Jen tak mimochodem pro ty, kdo na fórum nechodíte, nevíce o co přicházíte!
E
To je pravda, na blog přijde denně v průměru 2300 návštěv (údaje za srpen), zatímco na fórum jen okolo 500 návštěv / den. Na blog se přitom dostane jen část informací, které se řeší na fóru. Ale uznávám, že článek je pro lidi čtivější, než příspěvek na fóru. 🙂
O to větší mám radost, že poskytujeme informace všem zájemcům – jak těm, kdo chtějí články na blogu, tak i těm, kteří preferují příspěvky na fóru.
První stupně běžně létají do výšky nad 50 km a dosahují rychlosti nad 5 Machů. Při návratu do husté atmosféry je konstrukce neřízeného stupně namáhána v závislosti na ploše dílu a jeho váze. Není divu, že se konstrukce může rozpadnout.
Řekl bych, že je spíše pravidlo, že první stupeň nedopadne vcelku, pokud nejde o relativně malé kompaktní bloky jako jsou třeba na Sojuzu nebo nějaké varianty SRB. Ale že se z celku tak pěkně vyloupnou jednotlivé motory a dopadnou na zem v relativně dobrém stavu (na to, čím prošly), mě celkem překvapilo.
Také bych čekal spíše nějakou ocelovou placku, na fotkách vypadá tryska jako že by jí stačilo pouze vyfoukat, přimontovat a letět znovu..dá se někde zjistit z jakých materiálů se vyrábějí hlavní části raketových motorů?
Upřímně řečeno by se to snad dalo dohledat u amerických motorů, které jsou poměrně otevřené, ale u Číny tomu dávám mizivou šanci.