Každá technologie musí překonávat překážky – čím je spolehlivější, ozkoušenější a důvěryhodnější, tím větší výzvy jsou před ni pokládány. Okolnosti tomu ale chtěly, že tentokrát bude na Dragon čekat skutečně prubířský kámen. Důvody jsou minimálně dva, možná i tři – všechny si v dnešním článku představíme. Zjistíme tak, že start, který je naplánovaný na 28. června bude opravdu mimořádný a všichni fanoušci kosmonautiky budou SpaceX držet palce ještě o trochu víc, než obvykle. Kromě toho si detailně představíme vědecké experimenty, které má Dragon na palubě.

1) Za poslední rok nedoletěly k ISS dvě zásobovací lodě. Pokud pomineme ukončený evropský program ATV a zřídka startující japonský Kounotori, pak Dragon zůstává momentálně jediným pravidelným doručovatelem zásob, který zatím neměl žádný problém. Pokud by tato mise z jakéhokoliv důvodu selhala, začalo by zásobování ISS silně pokulhávat a ještě více by utrpěla důvěryhodnost celého programu.

2) Na palubě Dragonu, konkrétně v jeho zadní nehermetizované části (trunku) se nachází nejdůležitější náklad, jaký kdy Dragon vynášel. Ano, měl už na své palubě důležité vědecké přístroje, třeba ISS-RapidScat, nebo 3D tiskárna, ale tentokrát ponese adaptér IDA-1. Tento prstenec se připojí na přechodový tunel umístěný na přední části modulu Harmony a bude plnit klíčovou roli, až za pár let poletí ke stanici první astronauti v soukromých lodích. Pokud by Dragon ke stanici nedoletěl, tak se tento hardware dá jistě postavit znovu, nicméně už tak opožděný program by dostal další těžkou ránu.

A možná ještě 3) Tento bod se sice netýká samotné primární mise a jeho selhání se neodrazí na výsledku poslání lodi Dragon. SpaceX by ale hodně ráda při tomhle startu konečně zachránila první stupeň rakety Falcon. Minulý pokus měl k úspěchu už jen malý krůček! SpaceX se z každé nehody poučí a přijme taková opatření, aby příště selhalo něco jiného (jak sám vtipně konstatoval sám Elon Musk). Start by měl proběhnout v den, kdy Musk slaví 44. narozeniny a takový dárek by mu jistě udělal radost. Sečteno a podtrženo – SpaceX by se tentokrát mohla radovat z úspěchu.

Firma moc dobře ví o všech výše popsaných faktorech a nechce nechat nic náhodě. Ostatně právě kvůli dodatečným kontrolám sáhla SpaceX k dodatečnému odkladu startu o dva dny. Nejslavnější náklad, tedy adaptér IDA-1 jsme si již představili, ale Dragon bude mít na své palubě mnohem více zajímavých věcí.

Možná Vás překvapilo, že Dragon na cestě zpět na začátku srpna, poveze i 100 kilogramů odpadů. K něčemu takovému se tato loď běžně nepoužívá. to je pravda, ale po nehodě Progressu M-27M, který nedoletěl ke stanici vznikl na ISS najednou přebytek odpadků, které nebylo „kam vyhodit“. Astronauti proto výjimečně využijí Dragon i k tomuto pro něj neobvyklému úkolu. Pojďme si teď představit vědecké experimenty, které má Dragon na své palubě.

Group Combustion – Experiment pod taktovkou japonské kosmické agentury JAXA. Zkoušky mají ověřit teorii, zda se při rozstřikování paliva mění spalování z částicového na globální tím, jak se plameny šíří v mraku kapek. V modulu Kibó, ve speciálním racku Multi-purpose Small Payload Rack bude jako palivo použitý kapalný uhlovodík dekan, který je složkou ropy. Kapky dekanu budou náhodně rozmístěny na tenkých vláknech, která tvoří mřížku. Během pokusu se bude sledovat plamen, pozice kapek i rozložení tepla v celém prostoru během šíření ohně. Tyto experimenty se nedají provádět na Zemi, protože teprve až v mikrogravitaci je eliminováno proudění, které by na Zemi rychle rozptýlilo jak samotné kapky, tak i produkty hoření ještě předtím, než bychom stačili něco naměřit.

Meteor Composition Determination (Meteor) – jde o první vesmírný experiment studující chemické složení meteorů, které vstupují do zemské atmosféry. Meteory jsou poměrně vzácné a k jejich detekci potřebujeme video s vysokým rozlišením. Software pak v záznamech hledá jasné body, které je později možné analyzovat. Stejný úkol měl mít experiment, který startoval na lodi Cygnus, která se nedostala na oběžnou dráhu kvůli havárii rakety Antares.

Telomeres – Na koncích chromozomů v našich buňkách najdeme takzvané telomery. Laicky řečeno můžeme jejich funkci přirovnat ke koncové části tkaničky, která jí brání v roztřepení se. Když se buňka dělí, telomery se zkrátí, protože enzym nedokáže syntetizovat konce lineárních nukleových kyselin. Díky enzymu telomeráze se ale obnovuje délka telomerů. Zkracování telomer může urychlovat stres, který vede k rychlejšímu stárnutí, kardiovaskulárním problémům, rakovině a komplikacím imunitního systému. V rámci tohoto experimentu se budou shromažďovat krevní vzorky členů posádky, aby se určilo, jak jsou telomery ovlivňovány ve stavu beztíže.

Veg-03 – O tom, že ve stavu beztíže rostou organismy jinak, než na zemi, už dávno víme. Je jedno, zda hovoříme o jednobuněčné bakterii, rostlině, nebo člověku. Budoucí lety do vesmíru ale budou skutečně dlouhodobé a budou vyžadovat, aby si posádka pěstovala vlastní jídlo. Je proto nutné detailně pochopit principy, jak rostliny reagují na stav beztíže. V rámci experimentu Veg-03 se využije platforma Veggie, ve které posádka prakticky před rokem sklidila a následně zkonzumovala první rostliny vypěstované v kosmu za účelem konzumace – viz náš tehdejší článek. Vloni se ve fóliovníku pěstoval salát, tentokrát by mělo být na řadě zelí.

Experimenty studentů – Do této kategorie patří více než 30 pokusů, včetně těch, které vyšly z programů Student Spaceflight Experiments nebo National Design Challenge. Tyto experimenty se navíc na palubě Dragonu vrátí na zemi po ukončení pobytu na ISS. Jednotlivé experimenty jsou umístěny v malý kontejnerech NanoRacks a pokrývají široké spektrum vědeckých oborů. Některé se věnují novým hypotézám simulujícím opylování  ve stavu beztíže, jiné se zaměřují na zkoumání vlastností plastů při blokování záření ze Slunce. Tyto plasty by v budoucnu mohly chránit astronauty letící k Marsu. Jiný experiment zase zkoumá tzv. Solar Liquid Power, což by měl být nový zdroj energie na pomezí nanotechnologií a elektrochemie, který by se měl nanášet podobně jako barva. Tyto experimenty mohou být vykonány díky tomu, že stanice plní roli americké národní laboratoře a je podporována centrem CASIS (Center for the Advancement of Science in Space).

Další velmi zajímavou součástí nákladu jsou brýle pro rozšířenou realitu HoloLens, o kterých jsme již na našem webu psali. Tato technologie je natolik zajímavá, že bychom se jí v blízké době opět rádi věnovali – s důrazem na aktuálně vynášený hardware a jeho úkoly na ISS.

Pokud půjde všechno podle plánu, měl by Falcon 9 v1.1 zažehnout své motory v neděli 28. června v 16:21 našeho času. Přímý přenos bude vysílat jak NASA TV, tak i SpaceX na svém webu. Pro zájemce, kteří by chtěli start sledovat u nás, připravíme speciální článek s živým video přenosem.

Zdroje informací:
http://www.kosmo.cz/
http://www.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://farm9.staticflickr.com/8784/17076243136_0d92eb0847_b.jpg
https://fbcdn-sphotos-h-a.akamaihd.net/…1928983035772676256_o.jpg
https://farm8.staticflickr.com/7683/17369785125_7b02f5e882_b.jpg
http://commonsensescience.org/harrison/www/hydrocarb/decane-c.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4a/Telomere_caps.gif
http://a.abcnews.com/images/…/HT_nasa_Space_Lettuce_farming-thg_130912_16x9_992.jpg