V prvním díle našeho miniseriálu jsme se věnovali plánům na budoucí čínské orbitální stanice. Dnes se podíváme na zoubek nosným raketám. Jejich jména si budou navzájem velmi podobná, protože Čína totiž prakticky od prvních kroků do vesmíru vyvíjí nosiče pojmenované Chang Zheng, českou transkripcí přepsáno jako Čchang čeng, v překladu Dlouhý pochod. Za tímto názvem vždy následuje číslo (a někdy i písmeno), které určují konkrétní variantu. Momentálně jsou nejznámější asi rakety Čchang čeng 2F (na obrázku), která vynáší lidské posádky a také Čchang čeng 3, která se používá k vynášení satelitů. Číňané nicméně v nejbližších letech chtějí představit nové nosiče.
Důležitým krokem k novým typům raket je nový kosmodrom. Čína momentálně využívá střelnice Si-čchang (především pro nepilotované lety) v prefektuře Liang-šan a také Ťiou-čchüan (pro pilotované lety) v oblasti Vnitřní Mongolsko. Oba kosmodromy jsou ale již zastaralé a navíc ani přeprava dílů raket do těchto odlehlých oblastí není snadná. Proto již několik let vyrůstá na ostrově Hainan nový kosmodrom pojmenovaný Wenčang. Má ideální předpoklady – díky umístění na břehu Jihočínského moře může využívat dopravy raket pomocí lodí. Díky bližšímu umístění k rovníku budoumít zdejší rakety lepší nosnost. Střelecké koridory navíc míří nad moře, takže si jistě oddychnou i obyvatelé vesnic v okolí stávajících kosmodromů, pro které se pády vyhořelých stupňů z nebe do blízkosti obydlí staly již běžnou věcí. Z kosmodromu Wenčang by se mělo poprvé startovat již v nejbližších letech.
Zdroj: http://upload.wikimedia.org
Z ostrova Hainan by měla startovat nová raketa Čchang čeng 5. Nosností bude tento stroj konkurovat nejsilnější americké raketě současnosti Deltě IV Heavy. Rakety z rodiny Čchang čeng 5 mají mít celkem šest různých variant s odlišnou nosností pro různé typy nákladu. Nejsilnější verze má dopravit 25 tun na nízkou oběžnou dráhu a 14 tun na dráhu přechodovou ke geostacionární. Nejlehčí naopak vynese jen 1,5 tuny na LEO.
Díky tomu by rakety Čchang čeng 5 měly nahradit zástupce rodin Čchang čeng 2, Čchang čeng 3 i Čchang čeng 4.
Průměr centrálního těla má být maximálně 5,2 metru. Celá raketa dosáhne výšky 60 metrů a váhy 643 tun. Odhadovaný tah odpovídá 833 tunám. Motory mají spalovat směs kyslíku a vodíku (motor YF-77), nebo kyslíku a leteckého petroleje (motor YF-100). To je velmi dobrá zpráva hlavně pro techniky, kteří budou raketu tankovat. Momentálně totiž Čína používá nebezpečnou dvojici dimeru oxid dusičitého s nesymetrickým dimetylhydrazinem. Motory YF-100 i YF-77 už mají za sebou cvičné zážehy. Horní stupeň bude pohánět vylepšený motor YF-75 (kyslík a vodík).
Její první start by měl přijít v roce 2014 z kosmodromu Wenčang.
Zdroj: http://forum.nasaspaceflight.com
Mnoho otazníků se točí okolo rakety Čchang čeng 6. Ta by totiž měla poprvé letět příští rok. Zatím je ale ticho po pěšině a na internetu skoro vůbec nejsou vizualizace tohoto nosiče. Jisté je, že se má jednat o lehkotonážní raketu srovnatelnou např. s Falconem 1. Na slunečno-synchronní dráhu má vynést náklad o váze 1 tuny.
Ačkoliv bude disponovat jen nízkou nosností, má se stát pevnou součástí čínského raketového portfolia. Svými schopnostmi doplní těžkotonážní Čchang čeng 5 i střednětonážní Čchang čeng 7. Čína tak bude disponovat podobnou trojicí, jakou má momentálně ESA (Vega – Sojuz – Ariane 5).
První stupeň této rakety má být odvozen z urychlovacích bloků (boosterů) výše zmiňované rakety Čchang čeng 5. O pohon se postará motor YF-100 spalující letecký petrolej a kapalný kyslík.
Hlavní výhodou tohoto nosiče má být nízká cena rychlá připravitelnost ke startu. Jelikož se o raketě moc nemluví, tak zatím není jisté odkud by měla do kosmu létat. Pravděpodobně však padne volba na Wenčang. Jenom je otázkou, zda bude místní infrastruktura připravená už v roce 2013.
Zdroj: http://www.dragoninspace.com
Již jednou jsme v článku zmiňovali raketu Čchang čeng 7. Ta má být srovnatelná například s raketami Delta IV nebo Atlas V. Její konstrukce bude založena na osvědčené Čchang čeng 2F, která vynáší lidské posádky. Na její 3,35 metru v průměru mající tělo se budou připínat 2,25 metrové boostery.
Palivem bude letecký petrolej s kapalným kyslíkem. Dojde tak k nahrazení výše zmiňovaného nesymetrického dymetylhydrazinu, který je velmi škodlivý celému životnímu prostředí. Nové motory si Čchang čeng 6 „vypůjčí“ od Čchang čeng 5.
Očekává se, že středový stupeň bude disponovat dvojicí motorů YF-100 a na každém ze čtyř boosterů bude po jednom tomto motoru.
O horním stupni se zatím příliš nemluví. Očekává se ale nasazení upraveného motoru YF-100. Raketa má být totiž kromě jiného i levná. A k tomu se kerosenový motor skvěle hodí. Použití kyslíkovodíkových součástí by vývoj a výrobu značně prodražilo.
Svou nosností 5,5 tuny na slunečno-synchronní dráhu může nahradit současné nosiče rodin Čchang čeng 2 a částečně i Čchang čeng 3.
Zdroj: http://img143.imageshack.us
Na závěr článku jsme si nechali největší trumf. Supertěžký nosič Čchang čeng 9. Ještě než se podrobněji rozepíšeme, musíme si uvědomit, že zatímco „pětka, šestka i sedmička“ jsou v pokročilé fázi vývoje, tak „devítka“ zatím setrvává pouze ve fázi prvotních náčrtů a úvah.
Její nosnost má být 130 tun na nízkou oběžnou dráhu, což je více než americký Saturn V. Prozatím se pracuje na dvou různých variantách. První počítá s pěti motory na kapalný kyslík a vodík na centrálním stupni (průměr 9 metrů), ke kterému se připojí 4 urychlovací bloky na tuhá paliva. Tato raketa by byla vysoká 98 metrů. a vážila by 4100 tun.
Druhá možnost je použít urychlovací bloky na kapalná paliva a 4 motory centrálního stupně (průměr 9 metrů) se stejným palivem. Výška této varianty by byla 101 metrů. Váha by zůstala stejná jako v prvním případě – 4 100 tun.
Čchang čeng 9 by umožnila lety pilotovaných posádek na Měsíc, do libračních center, k asteroidům i k Marsu. Ano, velmi to připomíná americkou SLS. Až budoucnost ukáže, zda to Čína myslí s touhle raketou vážně, nebo zda se jednalo jen o propagační pokus zareagovat na americká prohlášení. Poprvé má letět okolo roku 2025.
Každopádně se můžete příští týden těšit na třetí a závěrečný díl miniseriálu o budoucích čínských kosmických plánech. Tentokrát se zaměříme na čínský lunární program.
Zdroje informací:
http://en.wikipedia.org
http://forum.kosmonautix.cz
http://en.wikipedia.org
http://en.wikipedia.org
http://en.wikipedia.org
http://en.wikipedia.org
http://forum.kosmonautix.cz
http://forum.kosmonautix.cz
http://en.wikipedia.org
http://en.wikipedia.org
Zdroje obrázků:
http://farm4.static.flickr.com/3494/4084468307_c53aacce83.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d9/Cz5.jpg
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=18605.0;attach=257061;image
http://www.dragoninspace.com/rocketry/images/cz7_01.jpg
http://img143.imageshack.us/img143/3622/030415.jpg
Pěkné,Dugi! Těším se na další díl 🙂
Díky, doufám, že třetí díl seriálu nezklame. 😉
Pěkný článek, už se těším na lunární program. A mám jednu otázku: Co přesně je slunečno-synchronní dráha? Předpokládám, že se jedná o dráhu heliosynchronní, ale neumím si ji představit 🙂
Díky. Je to tak, slunečně-synchronní dráha se jinak nazývá heliosynchronní. Jiný výraz jsem zvolil především kvůli lepší srozumitelnosti. Tato dráha leží cca. 600 – 800 km nad Zemí a umožňuje družicím na ní umístěným prakticky neustálý výhled na Slunce. Podrobnější informace o této dráze jsou na anglické Wikipedii a zmínka je i na Wikipedii české.