Na tom, že satelity čas od času zažehnou své motory, aby upravily svou oběžnou dráhu, není nic neobvyklého. Děje se tak poměrně často a nikoho to nepřekvapuje. Nicméně čas od času se objeví objekt, který manévruje více než jiné – šlo třeba o první let armádního miniraketoplánu X-37. Nyní, jak se zdá, máme znovu co do činění se satelitem, který manévruje více než je obvyklé, zdánlivě bezdůvodně a navíc hodně intenzivně. Některá média si při spekulacích ohledně ruské družice Kosmos 2499 pouští fantazii na špacír, nicméně my se dnes zkusíme na celou věc podívat pokud možno realisticky.

Abychom se dostali na začátek celého příběhu, musíme se přesunout v prostoru na kosmodrom Pleseck a v čase do 25. prosince 2013 4:31:54 moskevského času. V tuto chvíli se ze startovní rampy vydala na cestu k obloze raketa Rokot. Zdálo se, že jejím úkolem je náhrada vysloužilého telekomunikačního systému Rodnik, který byl vypuštěn v roce 2005. Startů tohoto typu bylo už šest, ale tento se v něčem lišil.

Předchozí starty vždy vynesly tři satelity Rodnik, ale tento start uvolnil na oběžnou dráhu i čtvrtý objekt. Rusové ve zprávě pro OSN z 5. května 2014 uvedli, že opravdu vypustili čtyři satelity. Ty dostaly systematická označení Kosmos-2488, -2489, -2490 a -2491. Tím pádem padly předchozí spekulace, že čtvrtý objekt mohl být jen úlomkem horního stupně, nebo některého satelitu. Podle všeho se uvolnily čtyři samostatné družice. Podle radarových pozorování přitom „čtvrtý objekt“ prováděl orbitální manévry.

Situace se opakovala 23. května letošního roku. Z kosmodromu Pleseck odstartovala v 9:27:54 moskevského času raketa Rokot a podle vyjádření zástupce ruských vzdušných a vesmírných sil, Alexeje Zoloťuchina, nesla „soubor armádních satelitů. Krátce poté oznámila Rešetněvova konstrukční kancelář, která vyrábí armádní satelity Rodnik i jejich civilní verzi Gonets, že se od rakety úspěšně oddělily tři vynášené satelity, které úspěšně navázaly komunikaci s pozemním střediskem. Satelity dostaly označení Kosmos-2496, -2497 a -2498. Jenže stejně jako u prosincového startu se i zde objevil čtvrtý objekt, který se nacházel několik kilometrů od tria družic Rodnik.

Tajuplný objekt se dostal do hledáčku amerických radarů, jejichž obsluha chtěla prozkoumat charakteristiky jeho oběžné dráhy. Mezi 29. a 31. květnem družice provedla manévr, což znamenalo, že její původní označení Object 2014-028E a klasifikace jako „úlomek“ v americkém katalogu zřejmě nebudou správné. 24. června tajuplný satelit opět změnil svou oběžnou dráhu, když snížil své perigeum o čtyři kilometry a naopak zvýšil apogeum o 3,5 kilometru. Objekt E prováděl během července další manévry, při kterých jeho perigeum prudce klesalo. Díky tomu se satelit přibližoval podezřele blízko k dráze horního stupně Briz-KM, který jej (spolu s dalšími satelity) vynesl na oběžnou dráhu).

Pozemní pozorovatelé dokázali určit, že družice není velká – její rozměry zřejmě nepřesahují 30 centimetrů. Na začátku srpna Objekt E sestoupil na oběžnou dráhu 1 121 x 1491 km a dostal se prakticky přímo „pod“ horní stupeň Briz-KM, který kroužil kolem Země po dráze 1 150 x 1 505 km. Oba objekty od sebe na oběžné dráze dělilo cca 72°. Objekt E ale byl na nižší oběžné dráze a tudíž díky orbitální mechanice obíhal kolem Země o trochu rychleji. Tím pádem se k hornímu stupni blížil rychlostí zhruba 16°/ den. Dráha obou objektů se lišila i umístěním takzvaného severního uzlu (místo, kde družice přelétá z jižní polokoule na severní) – cca. o 3°.

12. srpna sestoupil neznámý satelit na oběžnou dráhu s parametry 998 x 1 498 km. O osm dní později už byl na dráze 925 x 1489 km. Pak přišlo několik týdnů, během kterých se oběžné dráhy obou objektů srovnávaly. Okolo 28. října se téměř vyrovnaly a Objekt E opět „povyskočil“ k hornímu stupni tím, že zvýšil své perigeum. zdálo se, že k setkání obou objektů dojde na začátku listopadu.

Na konci října americké úřady překlasifikovaly označení „Objektu E“ a udělily mu jméno Kosmos-2499. Současně s tím změnily klasifikaci z „fragment“ na „náklad“. Americká armáda od té doby kontrolovala parametry oběžné dráhy tohoto satelitu třikrát až čtyřikrát denně. mezi 27. a 28. říjnem přišel manévr, který zpomalil vzájemné přibližování na 0,014° / den. Tím pádem se setkání obou těles odsunulo někam k 12. listopadu.

O víkendu mezi 8. a 9. listopadem vystoupal Kosmos-2499 z dráhy 1 053 x 1 495 km nejprve na 1 108 x 1 498 km a následně na 1 152 x 1503 km, čímž se de facto vyrovnal s oběžnou dráhou Briz-KM ( 1 150 x 1 505 km). Výpočtů, které poskytl portál Novosti Kosmonavtiki k dispozici, se k sobě obě tělesa přiblížila maximálně na cca. 3,1 kilometru. K tomuto přiblížení mělo dojít 9. listopadu v 11:24 moskevského času. Obě tělesa se vůči sobě pohybovala rychlostí 6,3 m/s.

Analýza orbitálních elementů obou těles – při porovnání před setkáním a po něm – ukazuje, že k největšímu přiblížení došlo už v 8:48 moskevského času a manévrující Kosmos se k nehybnému Brizu přiblížil až na 760 metrů při vzájemné rychlosti 4,6 m/s. Která strana má pravdu asi nezjistíme, nicméně z obou výpočtů je jisté, že Briz a Kosmos byly velmi blízko. Postupem času se od sebe začaly objekty vzdalovat – 14. listopadu letěl Kosmos-2499 zhruba 38 kilometrů za horním stupněm. Ovšem 16. listopadu se vzdálenost zmenšila na 30 kilometrů. Zřejmě došlo k malému korekčnímu zážehu,který se nepodařilo přesně zaznamenat.

Tolik tedy přehled dosavadního vývoje, pojďme se nyní podívat na samotný satelit. Asi nejvíce láme lidem po celém světě hlavu rozpor mezi jeho malou velikostí a značnou schopností manévrovat. Internetem se začaly šířit spekulace o zkouškách nového, velmi výkonného typu iontového motoru. Družice pravděpodobně není těžší než 50 kg a za půl roku provedla manévry s celkovým delta-v okolo 190 m/s. Specifický impuls se odhaduje na cca. 300 s. To vede k teoriím, že by celou polovinu váhy stroje mohlo tvořit palivo. Iontovému motoru neodpovídá ani očekávaný specifický impuls ani charakter změn oběžné dráhy.

Zážehy totiž trvají jen krátce, nepřesahují delta-v 30m/s a následuje po nich mnoho hodin pasivního letu. Tyto charakteristiky by byly vlastní spíše nějakému klasickému motoru na kapalná paliva. Iontovému motoru sedí spíše dlouhé zážehy s malým tahem.

Ačkoliv se média, která o zprávě informovala vždy zaměřují pouze na možnost, že se jedná o experiment pro ničení nepřátelských satelitů, jsou zde i jiné možnosti, na které by se nemělo zapomínat. Jsou to hlavně inspekce družic, robotické doplňování paliva, nebo opravy poškozených dílů. Existuje samozřejmě i možnost, že mají pravdu palcové titulky a Rusové opravdu zkouší něco, co by vyřadilo nepřátelské satelity z činnosti. Skutečný účel Kosmosu-2499 ani jeho mladšího brášky, který se na oběžnou dráhu dostal v prosinci, se zřejmě nikdy nedozvíme, nicméně je zajímavé sledovat, jak se v dnešní době nedá utajit prakticky nic. Úkoly družic jsou sice neznámé, ale jejich pohyb můžeme sledovat skoro v přímém přenosu – bez ohledu na jejich původ – ať už jsou americké, ruské, čínské, nebo evropské.

Není důvod bát se Kosmosu-2499 jako nějakého strašáku. I Američané měli svůj divoce manévrující X-37. Všechny kosmické velmoci prostě a jednoduše testují nové technologie a už se asi smířily s tím, že druhá strana ví o každé změně pohybu jejich družic. Tento článek  se dotýká témat, která jsou pro některé lidi lehce kontroverzní. Proto bych rád upozornil, že tento článek neměl vyznít ani proti Rusům (kteří manévrují tajným satelitem) ani proti Američanům (kteří „špiclují“ cizí družice), cílem článku bylo přinést informace o zajímavém úkazu, který nám přinesly minulé týdny a měsíce.

Zdroje informací:
http://russianspaceweb.com/
http://www.nbcnews.com/

Zdroje obrázků:
http://media2.s-nbcnews.com/…87fef006aa8fee43f4bd1e947ee3e176.jpg
http://russianspaceweb.com/…/rodnik_object-e/launch_1.jpg
http://russianspaceweb.com/…/rodnik_object-e/altitude_1.jpg
http://russianspaceweb.com/…/inclination_difference_1.jpg
http://russianspaceweb.com…/rodnik_object-e/rendezvous_1.jpg
http://danielmarin.naukas.com/…B0%D1%82%D0%B5%D0%BB%D1%8C.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/nasa_notional_servicing_concept.jpeg