Cíl NASA vybudovat u jižního pólu Měsíce aktivní základnu bude částečně záviset na schopnosti přepravovat astronauty z jednoho místa na jiné. V současné době soupeří dvě soukromé firmy i to, aby agentuře NASA nabídly tuto schopnost do konce roku 2027. Minulý měsíc NASA vybrala firmy Astrolab a Lunar Outpost, aby vyvinuly lunární terénní rovery, které bude možné dodat agentuře příští rok. Jedná se o dvě ze tří firem, které byly v roce 2024 oznámeny v rámci kontraktu LTV, který měl vyústit ve vybrání pouze jednoho vozítka. Namísto toho NASA požádala firmy, aby přišly s jednodušším designem, který nepotřebuje desetiletou potenciální výdrž na povrchu Měsíce, ale spíše by se mělo jednat o něco, co by mohlo být připraveno včas pro první pilotované lunární přistání z programu Artemis, které je momentálně plánováno na začátek roku 2028.

„Abychom byli chráněni před interakcí povrchu se spalinami, plánujeme ponechat rovery LTV přibližně 2 kilometry daleko, když budou landery přistávat,“ vysvětluje Ryan Stephan, výkonný ředitel NASA pro nákladní landery a dodává: „Přijedou blíž, budou moci nabrat posádku a pak udělat mise s délkou kolem 10 km během pilotované fáze a poté bezpilotní, jak uvedl Carlos, celkově 400 km během jejich služby.“ Astrobotic nabízí rover CLV-1 (Crewed Lunar Vehicle), který vychází ze zkušeností získaných při vývoji jejího perspektivního roveru FLEX (Flexible Logistics & Exploration), který bude schopen přepravovat lidi i náklad, a také z menšího roveru FLIP (FLEX Lunar Innovation Platform).

„Projekt FLIP měl od samého počátku sloužit jako testovací platforma pro vozidla LTV, a proto má FLIP extrémně velké pneumatiky – ty totiž měly být určeny právě pro rover LTV – a také velké, naddimenzované pohony kol a velké baterie,“ vysvětlil Jaret Matthews, zakladatel a CEO firmy Astrolab portálu SpaceflightNow 26. května na akci Moon Base a dodal: „Samozřejmě jsme už udělali mnoho pokroků, které se přímo přenášejí do CLV. Proto je těžké procentuálně vyjádřit, kolik práce je před námi. Určitě nás toho ještě čeká hodně, ale máme dobré základy, na kterých můžeme stavět.“

Rover FLIP má letět na lunárním landeru Griffin-1 od firmy Astrobotic, který má ještě letos dopravit na povrch Měsíce i další náklady. Lander i rover FLIP procházejí závěrečnými environmentálními testy, než se setkají na Kannedyho středisku, kde dojde k jejich spojení a přípravě ke startu na Falconu Heavy.

Podobně i firma Lunar Outpost nasbírala zkušenosti při vývoji svého většího vozítka Eagle LTV a své menší série robotických roverů, jako byl třeba MAPP (Mobile Autonomous Prospecting Platform). Jeden rover MAPP letěl v roce 2025 na druhé misi IM-2 firmy Intuitive Machines, ale lander Nova-C se tehdy při přistání překlopil. Další MAPP má být součástí nadcházející mise IM-3 a s těmito malými vozítky se počítá i pro budoucí mise programu Artemis. „Je proto součástí programu vykládaných přístrojů programu Artemis. Podobně, jako v programu Apollo, kde astronauti vyložili během svých misí různé balíčky přístrojů a jejich soubory,“ popsal Andrew ‘AJ’ Gemer, spoluzakladatel firmy Lunar Outpost a hlavní finanční ředitel a dodává: „Na naší misi je opravdu skvělé to, že se poprvé dočkáme interakce mezi člověkem a robotem – posádky astronautů budou mít na povrchu Měsíce k dispozici rover, který jim bude pomáhat a zajistí jejich bezpečnost.“

Gemer uvedl, že firma Lunar Outpost už má dvojici statických maket pro testování zapojení lidí do projektu roveru LTV Pegasus a tým se posouvá vstříc rozvinutějším verzím. „V tom budeme pokračovat a rozšíříme to na plně funkční prototypy, které budou nakonec sloužit k výcviku astronautů. Ti budou řídit tato vozidla v realistickém měsíčním prostředí přímo zde na Zemi, a to za pomoci našich digitálních dvojčat a simulací, které přesně zachycují dynamiku vozidla v měsíčním prostředí a za podmínek měsíční gravitace,“ uvedl Gemer a dodal: „Souběžně s tím vším budeme vyvíjet a provádět kvalifikaci letového hardwaru. Budeme tedy postupovat podle našich standardních procesů kvalifikace lunárních vozidel, což vše vyústí v úspěšné dodání NASA v listopadu 2027.“

Matthews zmínil, že jednou z nejkritičtějších výzev, kterou tyto landery a rovery musí překonat, je schopnost přečkat drsný chlad, který na Měsíci přichází s absolutní temnotou. V noci se mohou teploty na Měsíci pohybovat okolo -240°C. Rover FLIP od firmy Astrolab je navržen tak, aby v podmínkách lunární noci vydržel 100 hodin, CLV-1 má zvládnout 150 dní temnoty. „V obou případech je náš přístup stejný – mít na palubě mnoho uložené energie, takže velkou kapacitu akumulátorů, a využívat tuto kapacitu k udržení věcí v dostatečné teplotě během noční hibernace. Druhá taktika, kterou používáme, je vypnutí našeho radiátoru,“ doplnil Matthews a dodal: „Máme radiátor, který za dne odvádí teplo z avioniky, ale když necháte radiátor, aby vyzařoval i během noci, tak ztratíte hodně tepla. Naším přístupem tedy je, zakrýt radiátor fotovoltaickými panely. Děláme to jak u FLIPu, tak u CLV, abychom omezili množství vyzařování, které máme během noci.“

Zatímco obě firmy dělají pokroky v nových designech svých roverů LTV, musí počítat s existencí velké překážky při jejich dopravě na Měsíc. V původní soutěži kontraktu na LTV měly firmy (Astrolab, Intuitive Machines a Lunar Outpost) povinnost zajistit si vlastní cestou způsob dopravy na povrch Měsíce. Astrolab a Lunar Outpost si jako dopravní prostředek svých roverů vybraly Starship od SpaceX a Intuitive Machines počítala s vlastním landerem Nova-D. Ovšem v rámci nového výběrového řízení se NASA rozhodla, že převezme vedení při zajišťování startu i přistání, a pro provedení obou těchto úkonů vybrala společnost Blue Origin. Ta by vynesla rover LTV na vrcholu svého landeru Blue Moon Mark 1, který by letěl na raketě New Glenn.

Exploze rakety New Glenn z 28. května, která měla vyrazit na misi NG-4, zničila jedinou provozuschopnou rampu firmy Blue Origin a její harmonogram startů se načas uložil k ledu. CEO firmy Blue Origin, Dave Limp, minulý týden na konferenci VivaTech uvedl, že firma cílí pokračování startů raket New Glenn z floridského kosmodromu Cape Canaveral Space Force Station ještě před koncem letošního roku. Limp dodal, že první start landeru Blue Moon Mk1 (původně plánovaný na letošní léto) namísto toho poletí začátkem roku 2027. Tento lander závisí na rkaetě New Glenn, protože to je jediný nosič s aerodynamickým krytem o průměru 7 metrů a také umožňuje natankovat lander přímo na startovní rampě.

V rozhovoru pro SpaceFlightNow začátkem června Carlos García-Galán, programový ředitel programu NASA Moon Base, uvedl, že vyhýbání se podobným anomáliím je částečně důvodem, proč NASA chce, aby se landery a náklady letící na Moon Base staly nezávislými na nosných raketách: „Tato anomálie byla svým způsobem výstrahou a upozorněním na skutečnost, proč je tak důležité dosáhnout této provozní vize. A pokud jde konkrétně o projekt New Glenn, tým se rozhodně soustředí především na to, aby pochopil, co se stalo, obnovil infrastrukturu a vrátil se k běžnému provozu. Budeme na tom pracovat souběžně. Budeme zvažovat různé možnosti týkající se programu Moon Base a Artemis, abychom mohli pokračovat v naší misi bez významných zpoždění.“

Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2026/06/20260626_CLV-1_Pegasus_combo.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2026/06/20260626_Astrolab_CLV-1_rendering.jpeg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2026/06/20260626_Pegasus_Astronaut_Driving-copy.jpg