sociální sítě

Přímé přenosy

Sojuz-2.1a (Sojuz MS-29)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Fi

Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.

iSpace

Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.

Wally Funk

Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.

Orbit Fab

Společnost Orbit Fab, která se zabývá doplňováním paliva pro družice, doufá, že s novým generálním ředitelem a novým kolem financování přejde od vývoje technologií k provozu.

D-Orbit

Společnost D-Orbit podepsala smlouvu se společností ArkEdge Space. Dohoda o vícenásobném využití servisní družice ION je jednou z dosud největších komerčních dohod společnosti D-Orbit.

Skyroot Aerospace

Indický startup Skyroot Aerospace se připravuje na svůj první pokus o start na orbitální dráhu, který se uskuteční již 12. července. Společnost plánuje rychlé rozšíření na měsíční frekvenci startů.

NASA

Program NASA pro komerční sběr družicových dat (CSDA) oznámil 23. června udělení smluv osmi novým poskytovatelům komerčních satelitních dat, z nichž tři jsou evropští: Kuva Space (Finsko), OroraTech (Německo) a Satlantis (Španělsko).

Iridium Communications

Společnost Iridium Communications dokončila převzetí společnosti Aireon. Společnost zabývající se sledováním letadel se tak plně stává součástí Iridum, a to před plánovaným prodejem družicového operátora společnosti Rocket Lab za 8 miliard dolarů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Čína vybírá nové kosmonauty

úvodní obrázek

Včera jste se na našem portálu mohli dočíst o překvapivých změnách v programu čínských kosmických stanic Tiangong. V článku jsme se také krátce zmínili, že v současnosti probíhá výběr nových čínských kosmonautů. Dnes se na toto téma podíváme trochu blíže. Podmínky pro výběr třetí generace čínských kosmonautů byly stanoveny a výběr bude probíhat v následujících dvou letech. Čínský pilotovaný kosmický program tak adekvátně reaguje na novinky, které jej v budoucnu čekají. Hlavním cílem čínského programu počátku dvacátých let totiž bude stavba kosmické stanice skládající se z několika modulů. A právě tomuto cíli se podřizuje i současný výběr kosmonautů.

První velká skupina čínských kosmonautů byla vybrána v roce 1998. Tehdy se 12 nováčků začalo připravovat na lety lodí Shenzhou pod vedením dvou hlavních kosmonautů-instruktorů, kteří byli vybrání o rok a půl dříve a prošli výcvikem ve Výcvikovém středisku kosmonautů Jurije Gagarina v Rusku. Z této skupiny se na svou misi doposud vydalo 8 kosmonautů, z čehož dva letěli dvakrát. V roce 2007 bylo oznámeno, že v dalším výběru bude sbor kosmonautů rozšířen o dalších 14 členů. V roce 2010 jich pak ale bylo vybráno jen 7, z toho dvě ženy. Obě dvě se také na oběžnou dráhu také dostaly jako jediné z nově vybrané sedmičky.

Yang Liwei - první Číňan ve vesmíru.
Yang Liwei – první Číňan ve vesmíru.
Zdroj: http://news.xinhuanet.com/

Prvním čínským kosmonautem ve vesmíru se v roce 2003 stal Yang Liwei na palubě Shenzhou 5. Tímto úspěchem se Čína stala teprve třetí zemí na světě, která dokázala na oběžnou dráhu vyslat člověka vlastními silami. Touto misí Yang Liwei zároveň získal pro Čínu ještě jedno prvenství. Po Američanech a Sovětech se stal člověkem třetí národnosti, který na oběžné dráze kroužil sám bez dalších členů posádky. Po jeho misi, kdy ve vesmíru strávil necelý jeden den a dokončil 14 obletů planety, jej čekal stejný osud jako Jurije Gagarina a Johna Glenna – prvního Rusa a Američana na oběžné dráze. Čína nechtěla riskovat život národního hrdiny a Yang Liwei svou kariéru kosmonauta ukončil. Nyní pracuje jako zástupce ředitele čínského pilotovaného programu. Zajímavé přitom je, že prvním člověkem čínské národnosti ve vesmíru byl už v roce 1985 Taylor Wang při misi STS-51B. Ten se narodil v Číně, ale poté se přes Tchaj-wan a Hong-Kong dostal do kalifornské Jet Propulsion Laboratory a odtud přímo do amerického sboru astronautů NASA.

Co se dále týče čínských pilotovaných misí, druhá v pořadí byla dvoučlenná Shenzhou 6 v roce 2005 a poté další historická Shenzhou 7, při které Čína uskutečnila první výstup do volného prostoru. Shenzhou 9 a 10 pak byly doposud posledními pilotovanými výpravami. Obě dvě mířily ke stanici Tiangong-1, kde strávili několik dní, a obě dvě měly na palubě ženu.

Na rozdíl od současných kosmonautů vybraných v prvních dvou výběrových procesech, kteří byli výhradně vojenskými piloty čínských vzdušných sil, bude třetí skupina složena primárně z konstruktérů výzkumného a vývojového oddělení čínského pilotovaného programu. Kromě nich by ještě mohli sbor obohatit také lékaři či psychologové. Vše se tak přizpůsobuje nárokům a požadavkům nové vesmírné stanice. Čínský pilotovaný program tak logicky následuje vzor, podle kterého se odvíjel výběr kosmonautů v Sovětském svazu i v USA v šedesátých letech minulého století. Vojenští a testovací piloti přicházejí na řadu jako první a berou na svá bedra náročný úkol vesmírných pionýrů testujících nové technologie a množnosti kosmických lodí. Jakmile se program pohne kupředu, a součástí vesmírných misí jsou také vědecké experimenty zasahující do všech oblastí lidského poznání, je na čase do kosmu poslat také vědce. Pro doplnění uvádíme, že prvními lidmi ve vesmíru, kteří nebyli původní profesí letci, byli konstruktér Konstantin Feoktistov a lékař Boris Jegorov ve Voschodu 1 (1964). Prvním Američanem pak byl geolog Harrison Schmitt v Apollu 17 (1972).

Třetí generace čínských kosmonautů bude tedy vybrána za účelem stavby a provozu velké kosmické stanice, která má být dokončena v roce 2022. „Náš úkol, kterým je stavba vesmírné stanice, budeme moci přijmout především po výběru třetí skupiny kosmonautů v následujících letech. Ti budou muset mít vysokou úroveň fyzických a psychických schopností a především profesionální znalosti.“ řekl zástupce ředitele střediska kosmonautů. V kontrastu s dřívějšími prohlášeními také bylo oznámeno, že tentokrát nejspíše nebudou přijaty žádné ženy.

 

Zdroje informací:
http://english.cri.cn/
http://www.chinadaily.com.cn/
http://english.cntv.cn/

Zdroje obrázků:
http://www.keithmcneill.pwp.blueyonder.co.uk/
http://news.xinhuanet.com/

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.