V úvodním odstavci minulého dílu jsme napsali: „Existuje totiž politický tlak z Bílého domu, aby astronauti při misi Artemis III přistáli na Měsíci v současném prezidentském funkčním období, tedy před lednem 2029“. Týden nato, 18. prosince, byl Jared Isaacman formálně jmenován administrátorem NASA a prezident Donald Trump podepsal výkonný příkaz. V něm mimo jiné vyhlásil návrat Američanů na Měsíc do konce roku 2028 za prioritu administrativy s tím, že Isaacman má do 90 dnů předložit plán na dosažení tohoto cíle a k zmírnění případných problémů.
Ještě 18. prosince večer prohlásil nový šéf NASA Jared Isaacman v rozhovoru pro Fox News, že agentura pro Artemis III vybere dodavatele, který dokončí svůj lunární lander jako první. Tím potvrdil závod o dodání lunárního landeru mezi společnostmi SpaceX a Blue Origin. Oznámil však také, že jeho cílem je zajistit, aby vize prezidenta byla dosažena ideálně před plánovaným termínem a že chce přistání před rokem 2028. Aniž by se podrobně seznámil se situací u dodavatelů, Isaacman veřejně řekl naprosto nereálný termín.
Jeho předchůdce Sean Duffy se na konci svého působení netajil nízkou důvěrou ve schopnost SpaceX připravit lunární lander Starship pro Artemis III do konce roku 2028, a proto otevřel možnost smlouvy i konkurenční firmě Blue Origin.
Společnost Blue Origin následně navrhla agentuře NASA urychlený harmonogram, který eliminuje potřebu přečerpávání pohonných hmot v kosmickém prostoru a který údajně vede k pilotovanému přistání na Měsíci v roce 2028.
Eric Berger z arstechnica.com už na začátku října napsal s odkazem na nejmenovaného vládního úředníka, že v této architektuře by měla být upravená verze landeru Blue Moon MK1 s kabinou pro posádku. Lander přibližně o velikosti lunárního modulu Apolla by pro úsporu pohonných hmot zřejmě byl dopraven cislunárním transportérem na nízkou oběžnou dráhu Měsíce (LLO). Po dokončení povrchové mise by MK1 opět vystoupal na LLO, kde by se k němu připojil další transportér. Jde ale o neověřené informace. Představitelé společnosti Blue Origin ani NASA zatím tuto architekturu oficiálně nepotvrdili.
Zdroj: https://latamspace.com
První nákladní lunární lander Blue Moon MK1 je dokončován ve výrobním závodě v Port Canaveral. Společnost Blue Origin oznámila 15. prosince, že motor BE-7 pro lander dokončil přejímací zkoušky. Během nich byl motor při dvou 290sekundových akceptačních testech vystaven plnému rozsahu tahu a směšovacích poměrů kapalného vodíku a kapalného kyslíku pro ověření výkonu a stability. Zpráva uváděla, že motor byl poté odeslán na Floridu pro integraci s landerem.
Jakmile bude lander dokončen, bude převezen do Johnsonova střediska v Houstonu k tepelně vakuovým testům v tamní vakuové komoře. Po návratu na Mys Canaveral hodlá Blue Origin vynést lander v letošním roce nosnou raketou New Glenn na dráhu k Měsíci. Cílem nákladní mise Pathfinder MK1-SN001 je přistání na jižním pólu Měsíce poblíž kráteru Shackleton.
Sněmovna reprezentantů schválila 8. ledna rozpočtový zákon pro fiskální rok 2026, který mimo jiné financuje NASA. Znění zákona je kompromisem mezi sněmovní a senátní verzí. Na pilotované lunární landery je v zákoně vyčleněno 2,005 miliardy dolarů. To je o 257 milionů víc, než kolik bylo uvedeno v žádosti Bílého domu. Navýšená částka umožňuje úpravu stávajících smluv se společnostmi SpaceX a Blue Origin finanční podporou jejich urychlených harmonogramů. Návrh zákona po schválení ve Sněmovně směřuje k hlasování v Senátu.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov
V minulém dílu jsme podrobným porovnáním aktuálního stavu výroby centrálního stupně rakety SLS pro Artemis III s časovými úseky od stejného stavu do startovní připravenosti misí Artemis I a Artemis II ukázali, že termín v roce 2028 se zdá být reálným, kdežto termín do konce roku 2027 nikoli.
Podobně vyšlo i porovnání stavu Orionu na základě počátečního elektrického zapnutí obou jeho modulů, ke kterým došlo v létě 2025. Protože od zapnutí uplynulo půl roku, zaktualizujeme si porovnání, až NASA oznámí provedení akustických testů.
Akustické testy modulu pro posádku pro Artemis I s připojeným tepelným štítem byly provedeny v květnu 2019. V témže měsíci byly provedeny i akustické testy servisního modulu. Tedy 34 měsíců před vývozem kompletní letové sestavy na vzletovou rampu. Sešroubování obou modulů proběhlo v červenci 2019. Tehdy však v Kennedyho středisku ještě nebyla zprovozněna vakuová komora, a proto byl Orion v listopadu 2019 odeslán na čtyři měsíce do Glennova střediska k testům v tamní vakuové komoře. Další měsíc trvaly inspekce a testy, které ověřily, že Orion je ve stejném stavu jako před přepravou. To odebírá několik ze zmíněných 34 měsíců.
Servisní modul Orionu pro Artemis II prošel sérií akustických testů v květnu 2023. V červnu 2023 byl na modul pro posádku připojen tepelný štít a v srpnu 2023 proběhly akustické testy tohoto modulu. Tedy 29 měsíců před vývozem na vzletovou rampu. Spojení a sešroubování obou modulů bylo provedeno v říjnu 2023. Všechny tyto činnosti pro Artemis III chystají Lockheed Martin a NASA na letošní rok.
Novinky z kosmodromu Wenchang
Zdroj: https://pbs.twimg.com
V našem minulém dílu byla fotografie vzletové rampy v komplexu 301 kosmodromu Wenchang, která je připravována pro starty nosných raket CZ-10A a CZ-10. Na fotografii pořízené 13. listopadu byl v blízkosti rampy ve fázi montáže druhý ze čtyř bleskosvodů. O měsíc později, 16. prosince, už byly ve stavbě i třetí a čtvrtý bleskosvod. Od konstrukčně dokončené obslužné věže byl odvezen vysoký montážní jeřáb.
Také stavba dvojice montážních budov pro rakety CZ-10A a CZ-10 dosáhla podle fotografie ze 6. prosince úrovně střechy.
Únikový test za letu nosné rakety při maximálním dynamickém tlaku Max Q, který Čínský úřad pro pilotované kosmické lety plánoval provést na konci roku 2025, sklouzl na letošní rok. Ve Wenchangu se objevily samolepky s novým datem 2026. Test bude simulovat případ selhání nosné rakety během letu a ověří trajektorii a schopnost řízení kosmické lodi Mengzhou. Stále není známo, jaká raketa bude pro test použita.
Na konec letošního roku je připravován bezpilotní let lodi Mengzhou k Čínské kosmické stanici CSS. V roce 2027 by měl následovat první let rakety CZ-10 se dvěma bočními stupni. První čínský pilotovaný let k Měsíci, obdoba americké mise Artemis II, se má podle dřívějších prezentací uskutečnit v roce 2028.
Zdroje informací:
https://www.whitehouse.gov/
https://x.com/
https://x.com/
https://latamspace.com/
Zdroje obrázků:
https://www.lightmetalage.com/wp-content/uploads/2019/07/Aldrin_Looks_Back_at_Tranquility_Base_-_GPN-2000-001102.jpg
https://latamspace.com/wp-content/uploads/2025/12/blueorigin_be-7_hotfire_night-scaled-e1766507879279.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/MAF_20251006_MJ2Breakover03/MAF_20251006_MJ2Breakover03~medium.jpg
https://pbs.twimg.com/media/G8R4BRva4AEyTVZ?format=jpg
díky za skvělé shrnutí.
Konečně vyhrál rozum nad vírou ve spasitele
Víme jaká je situace ohledem nových skarandrů od firmy AXIOM?
Pro doplnění info.
Dne 22. prosince uspořádal Guan Song, generální ředitel CALT-Chinarocket prezentaci na Wenchang International Aviation and Aerospace Forum 2025.
Objevily se v ní i varianty CZ10 (chyběla varianta CZ-10C zmiňovaná jinde):
– CZ-10 cargo (Lanyue),
– CZ-10 posádka (Mengzhou),
– CZ-10A nákladní (Tianzhou),
– CZ-10A posádka (Mengzhou),
– CZ-10B,
Čínský taikonautský sbor dokončil téměř měsíční výcvik v podzemních jeskyních, který byl částečně proveden za účelem přípravy na budoucí mise s posádkou na přistání na Měsíci.
V minulém dílu byly aktualitám o lunárních skafandrech od Axiomu věnovány čtyři odstavce.
Děkuji za doplnění. Zařazení nové grafiky nákladních a pilotovaných variant raket CZ-10 a CZ-10A do článku jsem zvažoval, ale usoudil jsem, že pro dokumentaci pokroku bude vhodnější fotografie vzletového komplexu 301. Komerční CZ-10B má startovat z komerční části kosmodromu Wenchang, proto jí v článku nezmiňuji.
Informaci o výcviku v podzemní jeskyni dal Tomáš Pojezný do krátké zprávy.