Na zasedání Rady na ministerské úrovni v německém Brémách byly schváleny největší příspěvky v historii Evropské kosmické agentury ve výši 22,1 miliardy eur. Ministři a vysocí zástupci z 23 členských států, přidružených i spolupracujících států potvrdily podporu klíčových vědeckých, průzkumných a technologických programů společně s významným navýšením rozpočtu kosmických aplikací – od pozorování Země, přes navigaci až po telekomunikaci. Tyto tři elementy jsou rovněž zásadní pro evropskou iniciativu European Resilience in space (Evropská odolnost v kosmickém prostoru), která představuje společnou reakci na kritické potřeby v oblasti bezpečnosti a odolnosti v kosmickém prostoru.

„Je to skvělý úspěch pro Evropu a opravdu důležitý moment pro naši autonomii a vedení ve vědě a inovacích. Jsem vděčný za tvrdou práci a pečlivé úvahy, které vedly k předložení nových příspěvků členských států, které představují 32% nárůst, resp. 17% nárůst po zohlednění inflace, oproti příspěvku ESA pro zasedání Rady ministrů v roce 2022,“ uvedl generální ředitel ESA, Josef Aschbacher a dodal: „Vzhledem k náročné geopolitické situaci všechny státy přispívající do rozpočtu ESA, a samozřejmě i Evropská komise, vkládají svou důvěru v ESA, že bude i nadále realizovat programy, které podpoří vedoucí postavení Evropy v kosmickém prostoru a pomohou rozšířit naše schopnosti na Zemi, na oběžné dráze i ve vzdáleném vesmíru. Letos jsme sice oslavili 50 let úspěchů, ale práce teprve začíná.“ Letošní zasedání Rady ESA na ministerské úrovni bylo prvním krokem k implementaci Strategie 2040 agentury ESA, nastavení kursu pro evropské kosmické ambice a definování úkolů, které musí být splněny k dosažení dlouhodobých úkolů pro Evropské aktivity v kosmickém prostoru i jejich pozemské aplikace.

Jak se na 50. výročí sluší, se ESA znovu zavázala k vědecké činnosti. Členské státy garantovaly historické navýšení o 3,5 % ročně nad rámec inflace, který umožní realizaci některých z nejnápaditějších misí v naší historii a posílí vedoucí postavení Evropy v oblasti vědy. Prvním krokem bude dodání misí popsaných v dlouhodobém plánu Cosmic Vision, mezi které patří i LISA a NewAthena. Ovšem dalším skokem pro vědu bude umožnění technologického vývoje pro mise spadající do plánu Voyage 2050, mezi kterými vyčnívá především ambiciózní plán na pátrání po životě na Saturnově měsíci Enceladu, kam má vyrazit čtvrtá velká evropská mise (L4). Tato mise vyžaduje okamžitý technologický vývoj, aby mohla dosáhnout jižního pólu Enceladu v době jeho ideálního osvětlení.

Evropská odolnost v kosmickém prostoru byla představena, aby pomohla podpořit evropské kapacity dvojího využití. Počáteční finance bude směřovat do systému poskytujícího přístup k družicovým snímkům s vysokým časovým a prostorovým rozlišením – prostřednictvím sdružování a sdílení zdrojů a budování sítě za účelem vyplnění mezer v pozorováních. To bude podporováno novými navigačními službami z nízké oběžné dráhy Země a zabezpečeným připojením. Jasný mandát k využívání kosmických aplikací pro neagresivní obranné účely znamená pro ESA historickou změnu. Na CM25 bylo rozhodnuto, že přihlášky zůstanou otevřené až do příštího roku, aby se zúčastněné státy mohly přizpůsobit novému programu.

Technologie k podpoře tohoto programu a dalších inovativních misí ESA budou vyvinuty s využitím podstatně posíleného rozpočtu na technologické prostředky, kritické komponenty, digitalizaci a nové technologie. Nezávislost v oblasti technologií je klíčová pro prosazování ambicí Evropy v kosmickém prostoru, stejně jako její zaručený přístup do kosmického prostoru. Posílena má být celá řada klíčových aktivit evropského kosmického ekosystému:

• Evropské rakety Ariane 6 a Vega-C budou i nadále hlavním způsobem cest do kosmického prostoru. ESA bude pokračovat v podpoře rozvoje evropského trhu nosičů a vývoje nových transportních možností na oběžnou dráhu včetně European Launcher Challenge.
• Evropské trhy pro kosmický hardware a kosmická data se budou rozvíjet díky pokračování úspěšných komercializačních programů. ESA bude i nadále podporovat soukromé investice, stimulovat inovace a posilovat malé a střední podniky i nové subjekty vstupující do kosmického průmyslu. Na spolufinancované projekty byl schválen rozpočet ve výši 3,6 miliardy EUR, který by měl přilákat značné soukromé investice.
• Evropské vedoucí postavení v pozorování Země bude udržováno přípravou druhé generace družic z programu Copernicus – především Sentinel-2 Next Generation a Sentinel Next Generation Optical). V rámci iniciativy FuturEO má ESA vyvinout a provozovat mise pro výzkum Země světové kvality, připravit budoucí provoz programu Copernicus a meteorologických misí a podporovat využívání dat pro Earth Action.

Členské státy ESA potvrdily své závazky k průzkumu a představily konkrétní plány na posílení mezinárodních partnerství. Mise marsovského roveru Rosalind Franklin je zafinancovaná tak, aby se stihl start v roce 2028, zatímco ESA připravuje mise k Měsíci. Tady stojí za zmínku především lander Argonaut. ESA bude pracovat na snižování rizik v širokém spektru technologií pro podporu evropské přítomnosti na nízké oběžné dráze i dále v následujících desetiletích. ESA a členské státy se navíc dohodly na implementaci krátkodobých akcí k zajištění přístupu evropských astronautů na Mezinárodní kosmickou stanici až do jejího plánovaného ukončení provozu v roce 2030. Na jednání byl potvrzen také vývoj služeb spojených s návratem nákladu z nízké oběžné dráhy Země včetně dvou demonstračních misí, které cílí na dokování u ISS. Před dalším ministerským zasedáním CM28 je plánováno prozatímní setkání na ministerské úrovni, jehož cílem je přizpůsobit se očekávaným změnám v mezinárodní spolupráci.

Většinu financí alokovaných na kosmickou bezpečnost pohltí tři mise – Ramses, Rise a Vigil. Mise Ramses, která vznikne ve striktním časovém harmonogramu, aby stihla pronásledovat planetku Apophis, která se v roce 2029 přiblíží k Zemi, má zajištěné financování a pomůže připravit se na budoucí potenciálně rizikové planetky. Mise Vigil cílí na kosmické počasí a poprvé byla schválena už na CM22. Nyní bude pokračovat implementace družice, která by měla začátkem příštího roku projít předběžným zhodnocením návrhu. Aby se v budoucnu snížilo množství odpadu v kosmickém prostoru, bude testování údržby na oběžné dráze financováno prostřednictvím Rise, partnerství s průmyslem. Družice SAGA má demonstrovat možnosti kvantové komunikace a nyní se již může posunout do fáze konstrukce a implementace. Program Moonlight, který předpokládá komunikační a navigační služby na Měsíci, bude pokračovat ve vývoji.

ESA podepsala prohlášení o záměru s cílem připravit nová centra, která budou umístěna ve dvou členských státech. Prohlášení o záměru bylo podepsáno s Polskem, aby se prověřila možnost vzniku nového střediska, které by se specializovalo na bezpečnost a aplikace dvojího či víceoborového použití. Současně prohlášení o záměru mezi Norskem a ESA umožní oběma stranám vyhodnotit vybudování Arktického kosmického střediska agentury ESA v Tromsø. Během ministerské konference byly také schváleny dvě rezoluce: rezoluce o posílení budoucnosti Evropy prostřednictvím vesmíru a rezoluce o výši prostředků na povinné činnosti agentury na období 2026–2030.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/Ministers_and_high-level_representatives_gather_for_ESA_s_Ministerial_Council.jpg
https://www.esa.int/…/26996925-1-eng-GB/Applause_as_CM25_concludes_in_Bremen.jpg