Indická vesmírná agentura ISRO dnes vynesla komunikační satelit CMS-03 (známý také jako GSAT-7R) o hmotnosti 4 400 kg určený pro indické námořnictvo. Start byl naplánován na neděli 2. listopadu po poledni. A jelikož v neděli k obědu vychází Kosmotýdeník, jak jste již zvyklí, tak se na tento zajímavý let dostalo až teď. Tento start byl zajímavý hned z několika důvodu. Pozornějším čtenářům jistě neutekl fakt, že vynášená družice je velmi těžká. A to dokonce tak, že přesahuje svou hmotností nosnost nejsilnější indické rakety LVM-3 na GTO, kam zmíněná družice byla vynesena. Jak je to možné? Co se změnilo? V podstatě se nezměnilo nic. Raketa je pořád stejná a má i stejný výkon, ale družice sama byla od začátku navržena tak, že se na požadovanou dráhu musí dostat vlastními silami.
Nejde tedy o žádné kouzlo. Nebeská mechanika je neúprosná. GTO je počáteční parkovací dráha, na kterou jsou běžně vypouštěny komunikační a televizní družice. Družice pak setrvávají na GTO necelý týden, poté postupně navyšují svou dráhu na geostacionární kruhovou dráhu GEO. Ta má výhodu v tom, že družice se na ní pohybuje stejnou rychlostí, jako se otáčí Země – takže se ze Země zdá, že je stále nad stejným místem na obloze. Díky tomu může být po dlouhou dobu na jednom místě a antény na Zemi míří na stále stejné místo na obloze. To dobře zná každý kdo má satelitní televizi doma. Oproti tomu je GTO vlastně taková falešná geostacionární dráha. Je totiž výrazně eliptická, kde jeden bod leží poměrně blízko nad Zemí (perigeum)a nejvzdálenější (apogeum) naopak leží až 36 000 km. Družice CMS-03 ale váží o 400 kg víc, než je maximální nosnost rakety, což je o 10 % více. Družice byla tedy vynesena o něco nižší dráhu. Apogeum bylo asi 30 000 km a zbytek už dohnala samotná družice. Zde jsou momentky z příprav na start:
Další povedené fotky z přípravy na start. pic.twitter.com/0gGzWQ9uh8
— Karlos (@karlosmeybe) November 2, 2025
Její podobu neznámé, protože ISRO nezveřejnilo jediný její snímek. Je to proto, že jde v první řadě o armádní automat. Konkrétně jde o indické námořnictvo, které díky CMS-03 docílí přenosu dat, hlasu, videa a komunikace mezi loděmi, letadly, ponorkami, středisky v reálném čase. Jde o pokrytí v oblasti Indického oceánu. A jedná se o náhradu za dosluhující družici GSAT-7, kterou v roce 2013 vynesla evropská raketa Ariane-5. Nová družice je však o téměř polovinu těžší a samozřejmě modernější. Jde o vícepásmový komunikační satelit schopný pokrýt asi třetinu Země. CMS-03 je také vůbec nejtěžší družice, která byla kdy vynesena z indického území. Na druhé místo se posunula sonda Čandraján-3, která přistála na Měsíci a zároveň to byl do dnešního dne i poslední let rakety LVM-3, která se vrátila do služby po více jak dvouleté pauze. Indie vyrobila už i těžší družice, ale ty byly vyneseny jinými raketami. Jako například GSAT-11, který vážil dokonce 5850 kg, ale byl vynesen z Kourou v roce 2018.
Pohled na raketu LVM-3 před startem LVM3-M5/CMS-03. Jde teprve o pátý let této rakety. pic.twitter.com/K1FvdvxWjq
— Karlos (@karlosmeybe) November 2, 2025
ISRO dokázalo z vlastní půdy vynést doposud nejtěžší družici své historie. Indické námořnictvo tak získalo klíč k nepřetržité komunikaci v regionu. Dále se pracuje na pilotovaném programu Gaganyaan, který má teď prioritu a prvních testovacích letů se snad dočkáme už příští rok.
🛰️ Mise LVM3-M5 / CMS-03
Náklad: Komunikační družice CMS-03
Hmotnost: 4 410 kg, nejtěžší družice, jaká kdy byla vypuštěna z indického území na dráhu GTO.
🚀Základní charakteristika rakety LVM3-M5
Celková výška: 43,5 m
Startovní hmotnost: 642 t
Počet stupňů: 3, Pomocné urychlovací stupně (2×S200), středový stupeň (L110), horní stupeň (C25)
Parametry dráhy
- Apogeum (GTO) 29 970 ± 3 700 km
- Perigeum (GTO) 170 ± 35 km
- Sklon dráhy (Inclination) 21,4° ± 0,1°
Zdroje informací:
https://www.isro.gov.in
https://www.wionews.com
Zdroje obrázků:
https://x.com/isro