Federální letecký úřad FAA a oddělení amerického letectva (DAF = Department of the Air Force) daly firmě SpaceX zelenou k více než zdvojnásobení startovní kadence z jejich nejpoužívanější floridské startovní rampy i k vybudování nové přistávací zóny pro první stupně raket Falcon. 3. září úřad FAA zveřejnil dokumenty podporující návrh SpaceX zvýšit roční limit startů raket Falcon 9 z rampy SLC-40 na 120. Posvětil také environmentální posouzení plánu SpaceX na stavbu nové přistávací plochy v sousedství startovní rampy. FAA vydal 21stránkový dokument s názvem „Mitigated Finding of No Significant Impact and Record of Decision“ (FONSI/ROD = Zmírněné zjištění o nevýznamném dopadu a záznam o rozhodnutí) spolu se 122stránkovou (bez příloh) závěrečnou environmentální studií (EA = Environmental Assessment). Tyto dokumenty byly vydány po měsících analýz a vyhodnocení více než 4 200 veřejných připomínek. Tyto dokumenty vzešly z měsíců analýz a vyhodnocení více než 4 200 veřejných připomínek.

Hodnocení bylo provedeno v souladu s federálním zákonem z roku 1969 nazvaným National Environmental Policy Act (NEPA) a nařízením FAA 1050.1F, Environmental Impacts: Policies and Procedures (Dopady na životní prostředí: zásady a postupy). „Po vyhodnocení a analýze této environmentální studie obsahující všechna dostupná data a informace o současných podmínkách a potenciálních dopadech, úřad FAA rozhodl o úpravách licence firmy SpaceX i o vydání nové licence v rámci 14 CFR (Cod of Federal Regulations = Kodex federálních předpisů) část 450 společně s potenciálními budoucími obnoveními a úpravami licence, za účelem zvýšení ročního počtu startů Falconů 9 a výstavby a provozu Falcon 9 [přistávací zóny] v SLC-40, by neměly významný dopad na kvalitu životního prostředí ve smyslu NEPA,“ napsala Stacey Molinich Zee, manažerka divize pro podporu operací v rámci FAA a dodala: „Z tohoto důvodu není vyžadována příprava Prohlášení o dopadu na životní prostředí (EIS = Environmental Impact Statement) a FAA samostatně vydává toto zmírněné zjištění o nevýznamném dopadu (FONSI = Mitigated Finding of No Significant Impact) a záznam o rozhodnutí (ROD = Record of Decision). FAA učinila toto rozhodnutí v souladu s platnými environmentálními zákony a postupy FAA.“

Podle agentury EPA (Environmental Protection Agency) pro ochranu životního prostředí má EIS „podrobnější a přísnější“ regulatorní požadavky a používá se v případech, kdy „je navržené významné federální opatření shledáno jako významně ovlivňující kvalitu životního prostředí člověka“. DAF, NASA i FAA momentálně pracují na procesu EIS, který se týká snah o rozšíření působnosti obrovské rakety Starship společnosti SpaceX na Floridu za účelem statických zkoušek, startů a přistání z ramp LC-39A a SLC-37. Veřejná diskuze ohledně návrhu LC-39A Starship je otevřena do 22. září.

3. září pak DAF vydal vlastní FONSI společně se závěrem o neexistenci proveditelné alternativy (FONPA = Finding of No Practicable Alternative). Plukovnice amerického letectva Marcia Quigley, ředitelka Space Force Mission Sustainment, ve svém hodnocení EA uvedla, že návrh SpaceX pro SLC-40 by nejen neměl „významný vliv na kvalitu životního prostředí“, ale také „ by podpořil budoucí mise americké vlády a komerční mise, které vyžadují nebo by mohly těžit z použití rakety Falcon 9 Navržená akce je potřebná ke splnění současných a v blízké budoucnosti očekávaných požadavků na americké vládní starty pro národní bezpečnost, průzkum vesmíru, vědu a proces zajištěného přístupu do kosmického prostoru v rámci programu Kosmických startů národní bezpečnosti. Veřejné zájmy se do značné míry překrývají se zájmy vlády, mezi které patří větší schopnost provádět mise v oblasti průzkumu vesmíru a podpora spolehlivého a cenově dostupného přístupu do kosmického prostoru, což zase přispívá k vědeckým a bezpečnostním výhodám amerického vesmírného programu jako celku.“

Návrhová verze environmentální studie byla 14. března letošního roku zveřejněna za účelem veřejného projednání a připomínkování. To vedlo k virtuálnímu, veřejnému jednání o návrhu, ke kterému došlo 8. května. Po měsících analýz připomínek a poskytnutí seznamu odpovědí na otázky vznesené veřejností (viz příloha E) byla konečná environmentální studie připravena ke zveřejnění tento týden. Obsahuje však některé klíčové podmínky a zmírňující opatření pro společnost SpaceX. Některé z nich obsahují minimalizace jízd v terénu, aby se zabránilo zranění nebo usmrcení hadů druhu eastern indigo snake, dále povolení kontrolovaných vypalování v oblastech kolem SLC-40 a minimalizace celoročního osvětlení, aby se snížil potenciální dopad na hnízdění a/nebo líhnutí mořských želv.

„Aktualizovaný plán řízení osvětlení na SLC-40 zahrnující dodatečnou kadenci startů, nová zařízení a provoz LZ-X bude předložen SLD 45 Environmental a Service k posouzení před zvýšením kadence startů a použitím LZ-X,“ uvádí Zmírněné zjištění o nevýznamném dopadu a záznam o rozhodnutí, kde se dále píše: „Kompletní přezkum ze strany [Americké agentury pro ryby a divokou zvěř (USFWS)] bude dokončen do 30 dnů od obdržení aktualizovaného plánu řízení osvětlení.“ SpaceX také bude muset provést monitorování různých živočišných druhů, jako jsou třeba mořské želvy, sojky křovinné, či jihovýchodní pobřežní myš. Součástí této povinnosti je také hlášení „mrtvých, zraněných, či nemocných ohrožených, či kriticky ohrožených druhů“ úřadu USFWS.

SpaceX, FAA a Americké kosmické síly  také mají povinnost se každoročně mezi 1. lednem a 31. březnem scházet s USFWS za účelem „určení aktuálního stavu navržené akce a projednání případných předpokládaných změn navrhovaného opatření. To pomůže při plánování a koordinaci případných nezbytných budoucích obnovení nebo změn.“ Kromě zmíněné revize plánu pro řízení osvětlení EA uvádí, že FAA bude i nadále spolupracovat s Národní službou pro mořský rybolov NMFS (National Marine Fisheries Service) při vyhodnocování aktualizací dokumentu, který původně obsahoval „až 70 přistání prvních stupňů na mořských plošinách v Atlantiku, až 70 pokusů o záchranu aerodynamických krytů plus dodatečných 30 startů, ve kterých by se první stupně a aerodynamické kryty zahazovaly.“

Zatímco úřad FAA zmiňoval, že tato práce nebude hotová dříve než v pozdějších fázích roku 2025, rozhodl, že plány navrhované společností SpaceX, jak byly vyhodnoceny v konečné EA, neporušují příslušnou část zákona o ohrožených druzích související s tímto posouzením, a rozhodla o pokračování. DAF také podpořil FAA v tomto rozhodnutí. Kromě toho Floridský úřad pro ochranu životního prostředí (Florida Department of Environmental Protection) předložil návrh EA zveřejněný v březnu k posouzení floridskému státnímu informačnímu centru a v e-mailu z 25. dubna 2025 uvedl, že stát Florida nemá proti návrhu společnosti SpaceX žádné námitky.

Oznámení o navýšení startovní kadence přichází v roce, ve kterém už SpaceX míří na 170 startů svých raket Falcon, které používají celkem tři vzletové rampy umístěné na Floridě a v Kalifornii. navýšení počtu startů uvedené v několika částech jak závěrečné EA, tak FONSI/ROD popisuje přechod ze současného limitu 50 startů raket Falcon 9 ročně na SLC-40 na maximálně 120. Společnost SpaceX však již dříve obdržela dvě povolení k překročení tohoto limitu 50 startů. „Společnost SpaceX předložila informace, které podporují až 56 operací Falconu 9 v roce 2023 a až 70 operací Falcon 9 v roce 2024 z Cape Canaveral SLC-40,“ uvedl úřad FAA ve sdělení pro portál Spaceflightnow z 5. září, kde se dále píše: „V obou případech FAA určil, že žádné dodatečné posouzení vlivu na životní prostředí není potřebné a schválil toto navýšení. Nárůst navrhovaných operací byl v souladu se stávající environmentální dokumentací a předchozí údaje a analýzy zůstaly platné.“

SpaceX v roce 2023 využila rampu SLC-40 k 55 startům a v roce 2024 k 62 startům. Do 11. září 2025 odsud vzlétlo zatím 58 raket. Kromě výše uvedených maximálně 120 startů a 40 statických zážehů ročně, navrhované opatření zahrnovalo také výstavbu nové přistávací zóny u SLC-40. Ta by se skládala z betonové plochy o průměru 85,3 metru s 18,3 metru širokým štěrkovým lemem. Celkový průměr nové přistávací plochy by byl zhruba 122 metrů. Výstavbou tohoto nového přistávacího území by byly zasaženy přibližně dva akry floridské křovinaté krajiny a asi sedm akrů kombinace travnatých ploch, stávajících silnic a infrastruktury.

Tři alternativní plány na dvojici přistávacích oblastí u SLC-40 byly definitivně zamítnuty kvůli škodlivým vlivům na životní prostředí. „U konceptů 1 a 2 bylo vyhodnoceno, že by měly výrazný vliv na místa, kde žije sojka křovinná a jihovýchodní plážová myš,“ píše FAA a pokračuje: „Koncept 3 byl umístěn převážně v mokřadech a nesl by s sebou potenciální bezpečnostní rizika pro hangár rampy SLC-40.“ Důvodem, proč SpaceX chce tuto novou přistávací plochu je to, že Space Launch Delta 45 neplánuje po jejím vypršení 31. prosince 2025 obnovit pro SpaceX licenci k využívání dříve používaných ploch LZ-1 a LZ-2 v místě, které bylo dříve používáno jako Launch Complex 13. Místo toho budou LC-13 společně využívat firmy Vaya Space a Phantom Space, přičemž první z nich plánuje svůj první start v roce 2028.

„SLD 45 přijalo rozhodnutí, které postupně ruší vyhrazené přistávací lokality, aby se maximalizovaly příležitosti pro komerční poskytovatele startovacích služeb, maximálně se využila startovací kapacitu Eastern Range a minimalizovaly dopady, které komerční poskytovatelé startovacích služeb vytvářejí pro ostatní uživatele nebo vládní programy během provozu,“ uvádí závěrečná EA, kde se dále píše: „Politika SLD 45 nyní vyžaduje, aby komerční poskytovatelé startovacích služeb prováděli přistávací operace na svých stávajících startovacích místech.“

SpaceX by měla povoleno maximálně 34 přistání z navržené přistávací plochy u SLC-40, přičemž by šlo o stupně raket, které odsud vzlétnou. Mezitím se v rámci samostatného environmentálního hodnocení prováděného agenturou NASA analyzuje vytvoření až dvou přistávacích ploch u LC-39A, které by umožnily starty a přistání stupňů raket Falcon 9 i Falcon Heavy. V poznámce pod čarou v konečné verzi EA FAA uvedla, že v některých případech může být nutné, aby stupeň nosné rakety vypuštěné z LC-39A přistál v přistávací zóně u SLC-40. „Existuje možnost, že po zprovoznění přistávací oblasti u SLC-40 budou obě přistávací plochy u LC-39A postaveny samostatně,“ píše se v EA, kde je dále uvedeno: „Proto by v případě nouze mohl boční stupeň rakety Falcon Heavy přistát na ploše u SLC-40 z bezpečnostních důvodů, které by znemožnily jeho přistání u LC-39A (např. v případě fyzického poškození LC-39A). Pokud by takový případ nouze nastal, dopady přistání bočního stupně rakety Falcon Heavy by byly v souladu s rozsahem a environmentální analýzou této EA, jak potvrdily EA DAF z let 2014 a 2017.“

V rámci EA vydané v roce 2020 úřad FAA provedl analýzu možnosti až 54 přistání na plochách LZ-1 a LZ-2. Návrhy SpaceX pro rampy LC-39A a SLC-40 by počítaly maximálně s 20 a 34 přistáními na každé z plošin u jednotlivých startovních komplexů. „Celkový počet raketových stupňů Falconů přistávajících na CCSFS (SLC-40) by proto zůstal v rámci maximálního počtu analyzovaného v EA 2020,“ uvádí FAA.

Když SpaceX dostala environmentální zelenou od FAA i DAF, může se posunout k další fázi realizace svých plánů s SLC-40. SpaceX již požádala DAF o uzavření smlouvy o nemovitosti, která by umožnila výstavbu a provoz nové přistávací zóny na SLC-40. Požádala také o změnu své současné licence FAA na starty, aby mohla zvýšit počet startů a přistávat v nové přistávací zóně. „Dokončení environmentálního schvalovacího procesu nezaručuje, že FAA bude vydávat úpravy licence, či nové licence pro SpaceX v rámci navržených akcí,“ píše se v závěrečné EA, kde je dále uvedeno: „Žádost SpaceX o licenci musí také splňovat požadavky FAA na bezpečnost, rizika a finanční zodpovědnost podle 14 CFR kapitola III.“

SpaceX v rámci startu mise Crew-11 na ISS oznámila, že tímto startem ukončuje používání přistávací plochy LZ-1. Plochu LZ-2 chce využívat až do vypršení licence na konci tohoto roku. Během předstartovního brífinku 12. srpna před startem nákladní lodi Cygnus k ISS se ředitel letové spolehlivosti firmy SpaceX, Jared Metter, vyjádřil, že společnost se již posouvá vpřed ohledně plánů na budoucnost SLC-40. „Již jsme zahájili práce na budování přistávacích zón, které budou umístěny v blízkosti odpalovacích ramp, a doufáme, že na nich budeme moci přistávat již na začátku příštího roku,“ uvedl Metter.

Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2025/02/20250211_Starlink_12-18_launch_AB.jpeg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2024/09/20240928_Crew-9_launch_MC-1.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2025/09/20250905_Proposed_Landing_Zone.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2025/09/20250905_Alternate_LZ_Concept-1.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2025/09/20250905_Project_Location_and_Site_Overview.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2024/08/20240804_NG-21_booster_landing_MC-1.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2024/02/20240214_USSF-124_LIFTOFF_SFN.jpg