Evropská kosmická observatoř Plato bezpečně dorazila do ESTECu, technologického srdce Evropské kosmické agentury v Nizozemí. Tady inženýři dokončí její montáž tím, že na tělo observatoře připojí fotovoltaické panely a sluneční štít. Následně provedou sérii důležitých zkoušek, aby potvrdili, že Plato je připravena na start i na svou kosmickou misi, při které bude hledat exoplanety. Před pár měsíci byly dvě hlavní části observatoře Plato spojeny v čisté místnosti firmy OHB v německém Oberpfaffenhofenu. 1. září Plato dorazila lodí z Německa do Nizozemí po řece Rýn. Loď, která přepravu zajišťovala, zakotvila jen několik kilometrů od ESTECu. Odsud byl kontejner s Plato přesunut do střediska ESA po silnici s řádným doprovodem. V ESTECu byla zásilka opatrně vyložena a přesunuta do čisté místnosti.
Zdroj: https://www.esa.int/
V následujících týdnech inženýři nainstalují zbývající nezbytnou část observatoře – kombinovaný sluneční štít a modul fotovoltaických článků. Po dokončení konstrukce začnou zkoušky. Aby bylo jisté, že Plato bezpečně zvládne start, podstoupí intenzivní třesení a „bombardování“ intenzivním hlukem během vibračních a akustických testů. Následně bude observatoř uložena do největší evropské vakuové komory LSS (Large Space Simulator). V ní se bude ověřovat, že dokáže odolat extrémním teplotám i kosmickému vakuu a přitom dokáže správně fungovat.
Plato má vynést raketa Ariane 6 v prosinci 2026 a hlavním úkolem této observatoře bude pátrání po exoplanetách podobných Zemi, které krouží kolem hvězd podobných Slunci. Za tímto účelem je vybavena 26 ultracitlivými kamerami, které jsou navrženy, aby zachytily i sebenepatrnější variace v intenzitě svitu hvězd. Když totiž exoplanety přejdou z pohledu observatoře před kotoučkem své hvězdy, odstíní tím část hvězdného svitu, který pozorujeme. Zachycením a analýzou tohoto zakrývacího efektu, může Plato objevit nové exoplanety.
Celá mise se zaměřuje především na objevy exoplanet, které obíhají kolem hvězd podobných Slunci v takzvané obyvatelné zóně, optimální zóně kolem každé hvězdy, kde teploty podle výpočtů umožňují přítomnost kapalné vody na povrchu exoplanety. Takové světy potřebují i několik měsíců k dokončení jednoho oběhu kolem své hvězdy. Nemohou totiž obíhat příliš blízko ní (to by byly příliš horké), ani moc daleko od ní (to by případná voda dávno zmrzla na led). K jejich zachycení využije Plato 26 „očí“, které budou hledět na stejnou oblast oblohy nepřetržitě po dobu nejméně dvou let.
Tato měření také umožní vědcům studovat „hvězdotřesení“, která se propisují do změn jasnosti hvězd a mohou vědcům poskytnout jedinečné informace o vnitřní stavbě i stáří hvězd. Stejně jako další přelomové mise (jako je například JWST, či Euclid), bude Plato hledět do kosmické prázdnoty z oběžné dráhy kolem libračního bodu L2 soustavy Slunce – Země, který se nachází 1,5 milionu kilometrů od Země ve směru dále od Slunce. Odsud mise během základní životnosti provede inspekci více než 200 000 hvězd. Vědci věří, že díky Plato poznají, zda se prostředí, které si užíváme na Zemi, může existovat i jinde v naší Galaxii.
Zdroj: https://www.esa.int/
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/26862081-1-eng-GB/Plato_sailing_to_the_Netherlands_by_boat.jpg
https://www.esa.int/…/26862034-1-eng-GB/Plato_loaded_onto_vessel_for_transport_to_ESTEC.jpg
https://www.esa.int/…/plato_safely_arrived_at_estec/26862363-1-eng-GB/Plato_safely_arrived_at_ESTEC.jpg
