V době, kdy vzniká tento článek se na floridském mysu Canaveral připravují technici firmy SpaceX na další start rakety Falcon 9 v1.1. Tentokrát je na její špičce umístěná nákladní loď Dragon. Pokud se vše podaří, zažehne se dnes v 8:14 našeho času všech devět motorů Merlin 1D na prvním stupni rakety a celá sestava se vydá vstříc obloze. Dnešní článek na našem blogu rozebere přípravy na start, aktuální situaci ohledně pravděpodobnosti startu a stranou nezůstane ani představení nákladu se zvláštním důrazem na rekapitulaci vědeckých přístrojů.
Pokud dnes SpaceX opravdu odstartuje, ustanoví tím svůj vlastní rekord v krátkosti pauzy mezi dvěma starty. Sedmého září došlo k úspěšnému vypuštění telekomunikační družice AsiaSat 6. Po necelých dvou týdnech stál na startovní rampě nový Falcon. Ve středu 17. září technici úspěšně vyzkoušeli cvičný odpočet korunovaný statickým zážehem motorů na startovní rampě.
Zdroj: http://www.jpl.nasa.gov/
Meteorologové dávají dnešnímu startu pouze 50% pravděpodobnost. Pokud by se tedy vypuštění lodi Dragon odložilo o 24 hodin, byly by podmínky příhodnější – odhady hovoří o pravděpodobnosti 70%. Pokud by bylo potřeba start znovu odložit, další možnost by přišla až ve čtvrtek – přednost by dostal start rakety Sojuz se tříčlennou posádkou k ISS.
Přímý přenos z Floridy bude dnes ráno vysílat NASA TV, s přenose můžeme počítat i na webech SpaceX a Spaceflightnow. Některé fanoušky kosmonautiky asi zklame oznámení, že na prvním stupni rakety chybí čtyři výklopné nohy. SpaceX ale slibuje, že se i přesto pokusí o měkké dosednutí do vln.
EDIT 20.9.2014 9:29 – Dnešní start byl z důvodu nepříznivého počasí odložen. SpaceX sice raketu natankovala palivem, ale 40 minut před startem přišla stopka. Start se tedy přesouvá na zítřek – termín je 7:52 našeho času.
Deset a čtvrt minuty po start se Dragon uvolní, za dalších 45 sekund rozevře své solární panely a vydá se na cestu vstříc ISS. K té by měla loď dorazit během pondělí 22. září. V útrobách lodi najdeme 2 tuny a 216 kilogramů nákladu. Konkrétně se jedná o: 626 kilogramů zásob pro posádku, 183 kilogramů zařízení pro provoz stanice, 46 kilogramů počítačových součástek, 25 kilogramů pomůcek pro výstupy do volného kosmu a 746 kilogramů vědeckých přístrojů. S tím souvisí i náklad v nehermetizované sekci, takzvaném trunku – zde se ukrývá 589 kilogramů těžký přístroj ISS-RapidScat.
Zdroj: http://www.jpl.nasa.gov/
Toto zařízení je určené ke sledování povrchu oceánů, s hlavním důrazem na rychlosti větrů a pozorování hurikánů. Staniční robotická paže jej připojí k vnější stěně modulu Columbus. ISS-RapidScat ale není jediným vědeckým experimentem, který Dragon na stanici doveze – v hermetizované sekci na astronauty čeká:
3D Printing In Zero-G – první 3D tiskárna určená pro zkoušky ve stavu beztíže. Tomuto tématu, které může způsobit revoluci v letech do kosmu, jsme se podrobně věnovali ve starším článku. Zkušební exemplář bude tisknout z plastu, který se taví při nízkých teplotách.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
BRIC – Biological Research in Canisters – bude zkoumat vliv mikrogravitace na tvar růstu sazenic huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana). Tento výzkum pomůže lépe pochopit procesy, které by v budoucnu umožňovaly astronautům lepší pěstování poživatelných plodin ve vesmíru.
BD – Bone Densitometer – s pomocí rentgenu bude monitorovat změny v minerální hustotě kostí u myší, které žijí na palubě ISS. Tento průzkum pomůže jednak budoucím astronautům, pro které představuje odvápňování kostí ve stavu beztíže velký problém – zvláště při dlouhodobých letech, ale jeho přínos ocení i miliony pozemských seniorů, kteří trpí osteoporózou.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Astro Palate – studuje vztahy mezi emocemi, náladou, stresem a stravou během kosmických letů. Cílem je minimalizovat stresové situace související s jídlem a také najít možnosti, jak by jídlo mohlo zmírňovat špatnou náladu.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Cyclops – nová platforma pro vypouštění CubeSatů z paluby stanice. Stejně jako stávající japonská plošina JEM bude využívat přechodovou komoru v modulu Kibo. Cyclops uchopí buďto japonská robotická paže nebo staniční ruka Canadarm. Zatímco současná platforma zvládne vypouštět pouze krychlové cubesaty, Cyclops si poradí i s jinými tvary.
Micro-8 – rozšíří naše chápání fundamentálních procesů, které při kosmických letech ovlivňují biologickou a molekulární funkci buněk, včetně mechanismů, kterými buňky reagují na okolní podmínky.
NanoRacks-AFEX – NanoRacks-Ames Fruit-Fly Experiment – neurobehaviorální pokus zaměřený na mouchy octomilky. Součástí experimentu je vytvoření mapy a vzorců chování při reakcích na stres.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
NanoRacks-COBRA PUMA GOLF – Electroplating – zkoumá vliv mikrogravitace na elektrické pokovení kovových součástek. Vzorky se vrátí na zemi, kde podstoupí důkladnou mikroskopickou analýzu.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Rodent Research-1 – umožní vědcům studovat dlouhodobý pobyt savců ve stavu beztíže. 20 myší bude na palubě lodi (jedná se o první živý náklad v Dragonu v historii) a následně je čeká rozdělení do dvou skupin. Polovina z nich se vrátí na Zemi v tomto Dragonu, druhá polovina pak v lodi příští (odhad startu na začátku prosince).
Seedling Growth-2 – pomůže dosáhnout lepšího pochopení základních mechanismů, kterými světlo a gravitace ovlivňují růst rostlin. Průzkum pomůže jak zemědělcům na Zemi pro pěstování lepších plodin, tak i budoucím astronautům, kteří založí mimozemskou základnu – například na Marsu.
SpinSat – Special Purpose Inexpensive Satellite – otestuje, jak se malý satelit (asi 55 cm v průměru) pohybuje a mění orientaci pomocí nové technologie mikrotrysek.
Zdroj: https://fbcdn-sphotos-c-a.akamaihd.net
Za zmínku ještě stojí, že ilustrátoři tvořící logo celé mise si dali na emblému jako vždy velmi záležet – první živé organismy na palubě Dragona proto dostali i do oficiálního loga – silueta myšky mlsně čichá k sýru, do jehož tvaru je stylizovaný stát Florida, ze kterého Falcon startuje.
Dragon setrvá u stanice jeden měsíc. Posádka nejprve vyloží dovezený náklad a následně prostory lodi naplní nákladem, který je potřeba dopravit na Zemi. Dragon totiž jako jediná nákladní loď disponuje tepelným štítem, takže umí vozit náklad nejen nahoru, ale i dolů. Plánovači určili, že se na Zemi v této lodi dopraví 1486 kilogramů nákladu. Jde o 60 kilogramů zásob pro posádku, 425 kilogramů staničního hardwaru, 941 kilogramů vědeckých přístrojů, 5 kilogramů počítačových součástek a 55 kilogramů potřeb pro výstupy do volného kosmu.
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/
http://en.wikipedia.org/
Zdroje obrázků:
http://i.guim.co.uk/…/pictures/2012/5/22/1337687068547/Dragon-Prepared-to-Fly.In-009.jpg
http://www.jpl.nasa.gov/images/earth/rapidscat/20140918/earth20140918b-640.jpg
http://www.jpl.nasa.gov/images/earth/iss/RapidScat-640.jpg
http://www.nasa.gov/mission_pages/station/research/experiments/BRIC-SyNRGE3.jpg
http://www.nasa.gov/mission_pages/station/research/experiments/Bone%20Densitometer2.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/c2a.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/acd14-0023-007-crop_0.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/acd13-0108-056_0_0.jpg
https://fbcdn-sphotos-c-a.akamaihd.net/…67f4f073bc00b8728e94e6797ae6e486
Jen bych dodal, že krom tepelného štítu musí mít pro průlet atmosférou a přistání padáky a systém orientace během sestupu, nehledě na program sestupu v řídícím počítači.
A co ještě taková loď musí mít pro přistání? 😀 Proč rovnou nevyjmenujete každý šroubek? Kdyby se autor u každého bodu zabýval každým takovýmto detailem, tak by článek asi za moc nestál. Proto je zde nejspíš uveden jen tepelný štít, který je pro přistání na Zemi naprosto kritický. Zbytek je přeci tak nějak jasný a není potřeba jej zmiňovat.
Dodatok nieje výtka 🙂
Díky za takovéto články, zpětně je totiž popularizuju v popisech jednotlivých misí na elonx.cz 😀
Tak to mám radost, že se články hodí i zpětně. 🙂