Než se testovací mise Artemis II vydá s čtyřčlennou posádkou k Měsíci a zase zpět, musí členové posádky i pozemních týmů na Kennedyho středisku pečlivě trénovat různé scénáře, které mohou nastat v den startu. 11. a 12. srpna se pracovníci Exploration Ground Systems Program společně s astronauty Reidem Wisemanem, Victorem Gloverem, Christinou Koch a Jeremy Hansenem pustili do nácviku činností spojených se startovním dnem, pokud by mělo ke startu dojít v nočních hodinách. Simulovalo se vše, co šlo – od oblékání skafandrů, přes odvoz astronautů na rampu až po mimořádné procedury evakuace, ke kterým by došlo při nepravděpodobných problémech během předstartovního odpočtu.
Během prvního nočního nácviku se posádka vydala na skoro patnáctikilometrovou cestu ze svých ubytovacích prostor na startovní komplex 39B. Jakmile sem posádka dorazila, týmy oznámily „scrub“, tedy odvolání pokusu o (v tomto případě simulovaný) start. Posádka tedy zamířila zpět do svého zázemí, jako by tomu bylo v případě odkladu skutečného startu. Tyto testy zajišťují, že posádka i pozemní týmy Kennedyho střediska jsou připraveni a rozumí časovému harmonogramu svých činností v den startu. Nácvik scénáře navíc doplňuje trénink ze září 2023, kdy se vše testovalo za denního světla.
Zdroj: https://images-assets.nasa.gov/
12. srpna pak týmy dokončily demonstraci mimořádného únikového systému v hale VAB. Astronauti oblečení do svých skafandrů opustili přípravnou budovu a zamířili do montážní haly VAB, kde se momentálně na mobilní vypouštěcí plošině skládá jejich lunární raketa SLS. V hale VAB posádka zamířila do obslužné věže, která je součástí plošiny. Jejich cílem byla tzv. White room, bílá místnost, na konci ramene Crew access arm pro přístup posádky do kosmické lodi Orion. Tady začaly týmy nacvičovat různé mimořádné scénáře s posádkou, z nichž některé obnášely i zkoušky s unikovými lanovkovými koši na podlaze haly VAB. Při skutečné mimořádné situaci by obsluha využila tyto koše, které jsou zavěšeny na laně vedoucím k okraji startovní rampy. Týmy pak zamířily k rampě 39B, konkrétně na místo, kam by evakuační lanovkové koše dojely v případě mimořádné situace. Na tomto místě už čekaly obrněné transportéry, které odvezly týmy pryč od rampy na předem určené bezpečné místo na Kennedyho středisku. Týmy budou mít další možnost nácviku dalších scénářů startovního dne Artemis II během demonstrační zkoušky odpočítávání, která má proběhnout ještě letos.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://images-assets.nasa.gov/image/KSC-20250811-PH-KLS01_0049/KSC-20250811-PH-KLS01_0049
https://images-assets.nasa.gov/image/KSC-20250812-PH-KLS01_0028/KSC-20250812-PH-KLS01_0028
Docela by mne zajímalo, jak astronauti tráví odložený čas. Nejen USA. Nejspíš jim běží smluvní plat. Ale odklad třeba o rok? Jistě se dá více nacvičovat, ale ti lidé mají své rodiny a většinou i zaměstnání mimo NASA.
Astronauti jsou zaměstnanci kosmické agentury, takže v úvahu ze „zaměstnání mimo NASA“ přichází v úvahu asi jen jejich vlastní podnikání.
Co si pamatuju ze skvělého cyklu Vesmírné osudy, tak nějaké bokovky tam občas zmiňované byly. Přednášky na univerzitách, práce pro leteckou konstrukční kancelář nebo lékařská praxe. Ale předpokládám, že to byly čistě dobrovolné (předpokládám placené) aktivity se souhlasem NASA a ze standardního platu astronauta se dá dobře vyžít i v případě, že nelétá na mise.
No proto se o to zajímám. Že bych jako český důchodce měl slušný příjem a ani bych o nějakou misi nestál.
Jj, existuje skupina obyvatel, která by nejraději brala dávky a nic nedělala. Koukám, že tu máme jednoho reprezentanta :-D.
Astronauti patří do té druhé. Na start nečekají s rukama v klíně. Vedle samotné přípravy na start pracují na nejrůznějších projektech, vzdělávají se, plní společenské povinnosti.
Koukám, že tu máme zástupce s nulovým smyslem pro humor.
Ale fakt mne zaujalo, co dělá astronaut, když se dozví, že mise je zase o rok odložena. Je kompletně připraven a najednou nic. No a NASA i on se musí tvářit, jak si rozšiřuje obzory.
V první větě tvrdíte, že jste si dělal legraci, abyste v té další potvrdil, že jste to myslel vážně.
NASA ty astronauty musí platit tak jako tak. Pokud by tedy nechtěli těsně po Artemis II odejít pryč.
Práci mají, budou dělat to, co by dělali po návratu z Artemis II (trénink nováčků, příprava experimentů na ISS, příprava nepilotovaných misí…) Tedy částečně, musí mít dost času na to, aby se udržovali v kondici (fyzické, vědomostní…) na odložený start. Tahle ztráta jde za NASA, ale astronauti se určitě nudit nebudou. Nemůžou si sednout na zadek s tím, že jsou připravení teď a tím pádem budou automaticky a bez námahy i za rok.
V pohodě. Jistě oba chápeme totéž. Není to práce na píchačky. A v rozpočtu na kosmonautiku se personální náklady ztratí.
Ztratí se jen to, že se musí připravovat na stejnou misi dvakrát a poletí jen jednou. Zbytek roku dělají normálně produktivní práci, jak už jsem psal. A vzhledem k tomu že většinou dělají na pracovištích, kam nemůže jen tak někdo, tak i ty píchačky (respektive nějakou jejich elektronickou obdobu typu přístupové karty) registrující mimo jiné, kdy byli v práci a kdy ne, mít určitě budou.
vilousi, vilousi, vy prostě máte k penězům, minimálně těm ze státního rozpočtu, takový ten „specifický“ vztah. 😀
Finanční náklady se „neztrácejí“, ale hradí. A nejen ve státní organizaci se musejí zdůvodnit. Věřte, že mzdové náklady astronautů nejsou žádná zanedbatelná položka na kterou se nikdo neptá.
Takže určitě žádná „přetvářka, že si někdo rozšiřuje obzory“. Naopak. Náročná a smysluplná práce! Samotný let je třešničkou na dortu, zaslouženou odměnou za tuto práci.
Tak toto mi vrtalo hlavou hodně let, ptal jsem se všude možně a ve skutečnosti nikdo nevěděl. Až nedávno jsem objevil úžasnou knihu, ze které jsem se dozvěděl nejen toto, ale spoustu jiného o životě na ISS, co všechno dělají astronauti tady na Zemi i pro jiné mise apod. Vřele doporučuju, kniha je čtivá a přitom není bulvární (za mě malý zázrak):
Jak to dělají astronauti, od Terryho Virtse – pilota Space Shuttle a Sojuzu
..tiez by ma to zaujmalo, ako povedzme vyzera taky tyzden, ked maju rok, pol roka do startu.. tipujem ze aj vela PR aktivit.
S AII je skoda, ze neskusaju usadenie na obeznej drahe Mesiaca ako Apollo 8. Je tam nejaky technicky dovod alebo iba koli bezpecnosti?
Lebo raz (AIII) to budu musiet spravit..
Zrovna včera vyšel týdenní update aktivit posádky.
https://x.com/NASAArtemis/status/1957528015333650588
Letová trajektorie byla zvolena z důvodu bezpečnosti, protože v Orionu bude poprvé testován systém podpory života. Apollo 8 mělo svého pilotovaného předchůdce, Apollo 7.
parada, dakujem za link aj vysvetlenie.
Medzicasom som vycital, ze Orion ma nedostatocnu delta V aby sa dostal na nizku mesacnu obeznu drahu (LLO) a spat tak ako Apollo. Zevraj dosledok chaotickych rozhodnuti ked sa Constelation preklapal na Artemis.. a ze sa vie dostat len na a z NHRO mesacnbych orbitov, ze preto aj Gateway je tak navrhnuta.. ako NHRO ma svoje vyhody, hlavne energeticke, ale jednu velku nevyhodu a to obezna draha 6-7 dni.. ak budu astronauti potrebovat evakuaciu z povrchu v nespravnom case, tak maju smolu..
V době Constellation Orion tuto schopnost mít nemusel, protože navedení na LLO měl zajišťovat Altair. Nebylo proto nutné, aby plánovaný servisní modul od společnosti Lockheed Martin měl vysoké delta V. Zrušení programu Constellation znamenalo i zrušení letů na Měsíc. Pro nové tehdy zamýšlené úkoly Orionu stačil evropský servisní modul, který má ještě menší delta V než původní americký.
Orion v současné konfiguraci se může dostat na nižší oběžnou dráhu než NRHO. Když byla v roce 2020 z plánu mise Artemis III vyřazena návštěva Gateway, NASA pro Artemis III zanalyzovala v zájmu snížení rizika mise variantní, nižší oběžné dráhy. Nejnižší z drah dostupných pro Orion byla 4500 x 100 km. Žádná z nižších oběžných drah se však neukázala být jednoznačně lepší než NRHO. Popsal jsem to v posledních dvou odstavcích zde:
https://kosmonautix.cz/2020/05/18/gateway-kveten-2020/
V tabulce Mission Risk Comparison to NRHO je NRHO porovnána s polární dráhou 6500×100 km a rovníkovou dráhou 5500×100 km a vypadá z nich nejlépe, jako jediná nemá žádné červené políčko. Doba od startu z Měsíce do připojení k Orionu na NRHO je v rozmezí od 0,5 dne do 2,5 dne. To znamená, že vhodné okno pro evakuaci z Měsíce není jen jednou za 6,5 dne, ale je mnohem delší. Konkrétní doba letu landeru k Orionu v dlouhém startovním okně závisí na tom, v kterém bodě dráhy NRHO (70000 x 3000 km) se Orion v době startu nachází. Myslím, že když je polovina oběhu na NRHO 3,25 dne a maximální doba evakuačního letu landeru je 2,5 dne, tak maximální doba uzavřeného startovního okna je 2 dny. To by šlo při Artemis III zkrátit na nulu snížením apolunu Orionu, ale z nějakého důvodu to považují za zcela zbytečné a ponechali NRHO. Možná zvýšili dobu evakuačního letu landeru, to nevím. Rozhodně si myslím, že HLS Starship má větší možnosti délky evakuačního letu, než jaké jsou uvažovány v té tabulce z jara 2020.
Upřesnění: Ty dva odstavce včetně související grafiky nejsou na konci článku, ale přibližně v polovině.
Dakujem pekne za upresnenie a clanok.. vidim ze, tam kde som to cital to dobre zjednodusili..
O rodiny bych se nebál, většina je bude mít nastěhované poblíž místa, kde tráví nejvíc času. Předpokládám, že kromě práce nebo výcviku na vzdálenější základně nebo dokonce mise ve vesmíru je budou vídat skoro každý den. Asi jako každé jiné zaměstnání, kde je větší množství služebních cest.
Na fotkách mne upoutalo, že na úrovni lýtek mají objemný hranatý objekt. Vypadá to, že je asi odpojitelný. Oč jde?
Hádal bych vybavení pro přežití v případě nouzového přistání, ale taky by mě zajímalo, co je to doopravdy.
Kdyby nouzově přistáli na Slovensku, tak musí mít soupravu na boj s medvědy.