Čína se chystá vypustit další moduly stanice Tiangong, aby nasytila rostoucí poptávku po vědeckém výzkumu a potenciálně posílila mezinárodní spolupráci. Aktuálně nejsilnější čínská raketa, Dlouhý pochod 5B, má být podle oficiálních míst nosičem těchto nových modulů. „V souladu s plánem zajistí Dlouhý pochod 5B také vynesení dodatečných modulů pro pilotovanou kosmickou stanici,“ uvedl Wang Jue z CASC (China Aerospace Science and Technology Corporation) 30. dubna v televizi CCTV (China Central Television). Žádný oficiální časový plán misí nebyl zveřejněn, ale zdá se, že komentáře potvrzují plány na přidání modulů k Tiangongu, orbitální základně ve tvaru písmene T se třemi moduly, která byla postavena v letech 2021-2022.
Oficiální místa již v minulosti při mnoha příležitostech zmínila možnost rozšíření stanice Tiangong. Zpráva CCTV nyní hovoří o růstu zájmu o provádění experimentů, což klade vyšší nároky na dostupný prostor i na zdroje energie. Dřívější zprávy hovořily o tom, že by jako první mohl být vypuštěn víceúčelový rozšiřující modul. Ten by disponoval šesti dokovacími porty a mohl by se připojit na centrální modul Tianhe, přičemž by umožnil integraci dalších modulů do stanice. Rozšíření Tiangongu by posílilo možnosti vědy, umísťování užitečných nákladů a mezinárodní spolupráce – především pro pilotované výpravy.
Už začátkem tohoto roku čínská agentura pro pilotované mise oznámila, že bude trénovat astronauty z Pákistánu, aby mohli letět na Tiangong, což by byli první nečínští astronauti, kteří by tak učinili. Jeden z představitelů agentury v dubnu rovněž uvedl, že probíhají jednání s dalšími zeměmi o letech jejich astronautů na Tiangong. Čína pracuje na pilotované kosmické lodi nové generace, která má mít dvě verze – jedna pro lety na LEO a druhá (pojmenovaná Mengzhou) pro pilotované výpravy k Měsíci. Částečně znovupoužitelná verze pro LEO by byla schopna dopravit na Tiangong 6 – 7 astronautů, případně méně lidí a až 500 kilogramů nákladu.
To by posílilo flexibilitu stanice i její možnosti. V současné době Čína posílá tříčlenné posádky v kosmických lodích Shenzhou na půlroční mise. Lety s nečínskými astronauty budou pravděpodobně trvat kratší dobu a přinejmenším zpočátku budou zahrnovat méně úkolů. První start rakety Dlouhý pochod 10, při kterém bude na LEO vynesena nová kosmická loď, má přijít v roce 2026. Pro Mengzhou a lunární misi s posádkou, jejíž start Čína plánuje před rokem 2030, se vyvíjí společná varianta nosné rakety. Očekávané rozšíření Tiangongu signalizuje dlouhodobý závazek Číny udržet stálou lidskou přítomnost na nízké oběžné dráze Země nezávisle na Mezinárodní kosmické stanici, přestože pracuje také na plánech pro posádku na Měsíci. Nedávný návrh rozpočtu NASA mezitím počítá se snížením finančních prostředků na provoz ISS, zatímco závazek podpořit komerční náhrady není jasný.
Zdroj: https://wp-assets.futurism.com/
V rozhovoru také Wang zmínil snahy o zlepšení bezpečnosti, což se pravděpodobně týká neřízených zániků centrálních stupňů Dlouhého pochodu 5B použitých pro budování stanice Tiangong: „Hlavní důraz bude kladen na zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti. Na jedné straně se snažíme optimalizovanou konstrukcí dále zvýšit bezpečnost řízeného návratu prvního stupně rakety do atmosféry. Na druhé straně budeme pokračovat ve zvyšování vyspělosti a stability produktu, abychom dále zvýšili přirozenou spolehlivost rakety Dlouhý pochod 5B při provádění misí a položili tak pevný základ pro pokračování výstavby vesmírné stanice.“
Čína v poslední době používá raketu Dlouhý pochod 5B k vynášení družic pro megakonstelaci Guowang. Tyto starty využívají horní stupeň Yuanzheng-2 k dopravě nákladu na oběžnou dráhu, přičemž první stupeň zůstává na suborbitální dráze a dopadne řízeně do oceánu.
Dalším startem Dlouhého pochodu 5B pro stanici Tiangong bude pravděpodobně vynesení kosmického teleskopu Xuntian s průměrem apertury 2 metry. Observatoř s průměrem srovnatelným s Hubbleovým teleskopem nabídne zhruba 300× větší zorné pole než legendární HST, což mu umožní prohlížet obrovské plochy oblohy po dobu desetileté základní mise. Xuntian ponese průzkumnou kameru s rozlišením 2,5 gigapixelu, díky které bude možné studovat temnou hmotu, temnou energii, vznik galaxií a evoluci vesmíru. Xuntian bude na stejné dráze jako Tiangong, ke které se bude moci připojit pro údržbu, opravy, doplnění paliva, či případné vylepšení. Start teleskopu má již několikaleté zpoždění, ale prezentace z roku 2024 počítá s jeho vypuštěním v prosinci 2026.
Zdroj: https://pbs.twimg.com/
Přeloženo z:
https://spacenews.com/
Zdroje obrázků:
https://i0.wp.com/spacenews.com/wp-content/uploads/2023/10/shenzhou17-docking-view-of-tiangong-26oct2023-CMSA-1.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/25/Chinese_Tiangong_Space_Station.jpg
https://wp-assets.futurism.com/2020/05/rocket-falling-dumped-debris-africa.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FYGcbDcWIAIJDw0?format=jpg&name=large
Ještě bych zmínil, že Čína chce použít záložní moduly, které měla připravené, kdyby se start těch ostrých nepovedl. Čili jejích příprava už může být docela pokročilá. Zaujalo mě, že ten centrální modul č.2 bude mít 6 uzlů, ne 5 jak má č.1. Ten má místo jednoho uzlu poklop pro výstupy. Jenže teď je na bočním modulu samostatná přechodová komora.
Po jeho připojení budou mít k dispozici 7 uzlů. Pokud vyšlou další 2 boční moduly, tak 5. Nabízí se otázka, jestli by nevyslali ještě další menší moduly něco jako Pirs či Pričal, které by mohly vzniknout z transportní části nákladní lodě, když by se odpojila motorová sekce. Jeden by mohl být samostatná přechodová komora.
Ano, uz neviem kde som to cital, ze plan je „H“, k uz existujucemu „T“ pridat dalsie zrkadlove „T“ zo zaloznych modulov, ktore by zostali nevyuzite kedze starty sa podarili.
Varianta by byla menší H- , jako dvě T za sebou