Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však budeme věnovat až v pondělí, které je obecně příhodnějším dnem na takové zprávy. Hlavní zpráva v Kosmotýdeníku se zaměří na návrat přes padesát let starého pouzdra, které mělo původně letět na Venuši, ale nyní neřízeně dopadne na Zem. V dalších zprávách se podíváme na úspěšně odblokování vrtáku vozítka Perseverance, přípravu mise Artemis II či návrat čínské pilotované lodě ShenZhou 19. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Kam dopadne ztracená Veněra?

Poslední březnový den roku 1972 odstartovala ze sovětského kosmodromu Bajkonur raketa Molnija s nákladem v podobě sondy z programu Veněra. Cílem mělo být zopakování přistání na Venuši, které před touto sondou už úspěšně provedly Veněra 7 a Veněra 8. Ačkoli samotný start proběhl v pořádku, pozdější události už byly dramatické. Po dosažení parkovací oběžné dráhy kolem Země se sonda zjevně pokusila o manévr, který by ji navedl na trajektorii směřující k Venuši. Rozdělila se na čtyři části, z nichž dvě zůstaly na nízké oběžné dráze Země a do 48 hodin se rozpadly a dopadly na jih Nového Zélandu. Zbylé dvě části (pravděpodobně samotná sonda a oddělená motorová sekce) se dostaly na vyšší oběžnou dráhu o parametrech 210 km × 9 800 km se sklonem 52 stupňů, ale to na let k Venuši nestačilo. Nesprávně nastavený časovač způsobil předčasné vypnutí horního stupně stupně Blok L, což zabránilo sondě v opuštění oběžné dráhy Země. Tato historická chyba se však stává v těchto dnech aktuální, jelikož se sonda pomalu noří do nižších vrstev atmosféry a pravděpodobně někdy mezi devátým a desátým květnem by měla vstoupit do zemské atmosféry. Jelikož je pouzdro sondy navrženo k tomu, aby přečkalo krátkodobé přetížení 300 G a tlak dosahující až 100 atmosfér, panují obavy o tom, kam dopadne. Návrat do zemské atmosféry by pouzdro možná mohlo přežít vcelku, nicméně se bude vracet po nepředvídatelné dráze a trajektorie bude rozhodující pro schopnost pouzdra odolat.

Už v roce 1972 část vybavení, které vstoupilo do atmosféry krátce po startu, přečkalo průchod atmosférou. Například čtyři rozžhavené koule z titanové slitiny o hmotnosti 13,6 kilogramu a průměru 38 centimetrů, dopadly v okruhu 16 kilometrů od sebe nedaleko Ashburtonu na Novém Zélandu v 1:00 ráno místního času 3. dubna 1972. Koule nikoho nezranily. Zbyly po nich nehluboké krátery a vypálená úroda v místě dopadu. Sovětský svaz tehdy popřel, že by tento hardware někdy vlastnil a vlastnictví těchto nádrží proto připadlo majiteli pozemků, kam dopadly. Zbývající dvě části sondy byly označeny jako Kosmos 482 a až do dnešních dnů obíhaly kolem Země.

Jelikož zařízení bylo postaveno tak, aby odolalo horku při vstupu do husté atmosféry Venuše, očekává se i přes značné stáří jeho úspěšný průchod atmosférou. Se samotným přistáním už to bude horší. Hmotnost přistávacího modulu je odhadnuta na 495 kilogramů a nese odolnou tepelnou ochranu. Jedná se o dvojče sovětské sondy Veněra 8 a liší se od ní zřejmě jen minimálně. Není jasné, kam přesně dopadne, ale se sklonem dráhy 51,7 stupně může k návratu do atmosféry dojít kdekoli mezi 52 ° j. š. a 52 ° s. š.

Zajímavé informace přináší i Marco Langbroek, který je nizozemským pozorovatelem družic a dlouhodobě sleduje i Kosmos 482. V posledních měsících Langbroek společně s kolegou Dominicem Dirkxem vytvořili model návratu pro sondu Cosmos 482 v nástroji TUDAT, což je nástroj TU Delft Astrodynamics Toolbox. TUDAT je open source, multiplatformní astrodynamický software, vyvinutý a spravovaný na Letecké fakultě Technické univerzity v Delftu, kde Langbroek pracuje. Jak Langbroek uvádí, sonda měla padák pro zpomalení během sestupu hustými vrstvami atmosféry, „ale nevsadil bych se na to, že to teď bude fungovat, a předpokládal bych, že pokud přežije průlet atmosférou, zařízení tvrdě dopadne.“ Langbroek modeloval návrat do atmosféry a výsledky mu přinesly koncovou rychlost přibližně 235 km/h a více (65–70 metrů/s) při dopadu na zem nebo oceán. To je vysoká rychlost i na zařízení určené na přistání na Venuši. „V tom celém procesu je navíc mnoho neznámých, včetně toho, zda se bude jednat o dlouhou mělkou trajektorii návratu, nebo rychlou a přímou a samozřejmě nikdo neví, jak se na sondě projevilo stáří.“

Jelikož je nyní Kosmos 482 ve středu pozornosti, probíhá celá řada podrobnějších pozorování. V roce 2014 vznikly snímky, které naznačovaly kulovitou strukturu spojenou s protáhlým objektem na jedné straně. Nyní vznikly snímky nové. Ralf Vandebergh z Nizozemska pořídil sadu fotografií sondy na oběžné dráze Země. „Vidíme jasnou kompaktní kouli! Tato sada je podle mě fantastická,“ řekl. „Několik snímků, zdá se, potvrzuje to, co jsem si myslel, že vidím na snímcích z roku 2014. Vypadá to, že existuje kompaktní koule, ale několik snímků ukazuje slabou protáhlou strukturu na jedné konkrétní straně koule,“ dodal Vandebergh. Stále je přesvědčen o tom, že by se mohlo jednat o padák. Objekt se v čase trochu mění, což může být způsobeno jeho rotací.

Situaci bude zajímavé i nadále sledovat. Pokud máte obavy, je velmi malá pravděpodobnost, že by trosky této sondy dopadly do obydlených oblastí. Naopak je velká pravděpodobnost, že dopadnou do vod oceánu.

Kosmický přehled týdne:

Přípravy na misi Artemis II dále úspěšně pokračují. V hale VAB došlo ke spojení centrálního stupně a adaptéru LVSA s horním stupněm ICPS. Raketa SLS tak dostala svůj druhý stupeň. Mezitím došlo v budově O&C (Operations & Checkout), taktéž na Floridě k vývozu lodi Orion s připojeným Evropským servisním modulem a jeho krycími panely. Sestava takto zamířila do budovy MPPF (Multi-Payload Processing Facility), kde loď podstoupí plnění palivem a provozními látkami. Pak už zbývá jen připojit únikovou věžičku a připojit loď k raketě SLS. Mise Artemis II má být první pilotovanou výpravou programu Artemis, která po náročných operacích na oběžné dráze Země vyrazí na oblet Měsíce. S novým návrhem rozpočtu pro NASA, který v týdnu představil Bílý dům, to také může být druhý a předposlední let rakety SLS. Návrhu a jeho výrazným škrtům napříč celou NASA se budeme věnovat v pondělí v samostatném článku.

Před časem jsme vás informovali, že vozítko Perseverance zápasilo s uvíznutím vrtáku při pokusu o 29. odběr vzorku. K tomu došlo 22. dubna. V tento den při odběru vzorku došlo k uvíznutí vrtáku a nebylo možné jej vyprostit. Jeho ztráta by nebyla tak zásadní, jelikož má vozítko v zásobě ještě 5 náhradních vrtáků. Nicméně 1. května už bylo vše v pořádku. Vozítku se podařilo dokončit odběr a po šikovné manipulaci vytáhnout nejen vrták, ale také vzorek, který poputuje do ampule a bude v ní uzavřen. Právě o ampuli přitom šlo, jelikož zatímco vrták existuje náhradní, odběrných ampulí je konečný počet a každá ztráta může bolet. Na druhou stranu se nyní v USA vážně uvažuje o zrušení návratové mise Mars Sample Return a je tak otázkou, zda se ampule někdy dočkají cesty zpět na Zemi.

Přehled z Kosmoanutixu:

Aby byl přehled kosmonautických událostí týdne kompletní, je třeba si připomenou i události, kterým jsme se věnovali v některém z průběžně vycházejících článků. Začali jsme radostnou zprávou, že ke konci letošního roku dorazí do České republiky oblíbený kanadský astronaut Christopher Hadfield. Už několik měsíců se intenzivně hovoří o zájmu České republiky vyslat na Mezinárodní kosmickou stanici na krátkodobou národní misi zástupce našeho státu. Nyní jsou známy i experimenty, které by na takové misi měly proběhnout. Živě a česky jste s námi mohli sledovat start rakety Atlas V, která vynesla první operační várku družic konstelace Kuiper. Až se američtí astronauti v rámci programu Artemis vrátí na Měsíc a poté se vydají někam dál po Sluneční soustavě, setkají se s podmínkami, které jsou tvrdší než cokoliv, co lidé kdy zažili. Skafandry nedávno ověřila mrazová komora. Zvali jsme vás na dubnovou Kosmoschůzku. Ukázali jsme vám fotky vznikající konstrukce pro družici ROSE-L, která se staví v Brně a bude to asi nejrozměrnější kousek kosmické techniky vyrobený v Česku, který poletí na oběžnou dráhu. Šestý start malého nosiče od firmy Firefly Aerospace se několikrát odkládal. Nakonec se raketa odlepila od startovní rampy SLC-2W na Vandenbergově základně v Kalifornii 29. dubna v 15:37 SELČ, ale její let nakonec skončil havárií. Během možných příštích pilotovaných přistání na Měsíc dojde na přistávání rozměrných konstrukcí. Jak bude lunární regolit reagovat na spaliny vylétající z trysek motorů? To je velká otázka, která je podrobně zkoumána. Inženýři z mise Psyche se snaží zjistit, co způsobilo nedávný pokles tlaku v okruhu přívodu pracovní látky do pohonného systému. Americké experimentální zařízení PRIME-1 bylo navrženo, aby demonstrovalo technologie, které mají vědcům pomoci lépe porozumět lunárnímu prostředí. Zařízení cestovalo na Měsíc na misi IM-2 a úspěšně fungovalo. V pátek jste se dočkali nového dílu seriálu Vesmírné výzvy, který shrnul kosmonautické dění v dubnu. Americký teleskop SPHEREx byl vynesen 11. března a dalších šest týdnů strávil kontrolami systémů, kalibrací a ověřováním, že všechno pracuje tak, jak má. Nyní už může začít mapovat celou oblohu. Na závěr týdne nás čekal nový díl pořadu Kosmické Brno, který tentokrát představil firmu Stellar Exploration.

Snímek týdne:

Ve čtvrtek proběhl výstup do volného prostoru z paluby Mezinárodní kosmické stanice. Ve skafandrech se za pracovními úkoly vydaly dvě americké astronautky Anne McClain a Nichole Ayers. Před výstupem se objevila možná netěsnost na rukavici Anne McClain, ale výstup nakonec proběhl a trval 5 hodin a 44 minut. Během výstupu byla pořízena níže přiložená fotografie, která poskytuje poměrně vzácný pohled zejména na japonský modul Kibo s venkovní platformou či Harmony.

Video týdne:

Po 182 dnech, 8 hodinách a 42 minutách se z dlouhodobé mise na čínské stanici Tiangong vrátila pilotovaná loď ShenZhou 19 s čtyřčlennou posádkou (Cai Xuzhe, Song Lingdong a Wang Haoze). Přistání proběhlo 30. března. Konec jejich expedice na stanici byl završen úspěšným přistáním v čínské provincii Vnitřní Mongolsko. Video ukazuje dosednutí návratové kabiny lodi.

Zdroje informací:
https://www.space.com/
https://www.space.com/
https://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/FJvwgKXZdhqRtrzE67H5bB-650-80.jpg.webp
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/aNajEnfU2jMRS3tEnziAX4-970-80.jpg.webp
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/ovaabqRcUmkKyCCfbWbHZ4-970-80.png.webp
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/ky9kBxSC7VAtwox9UjzfNc-650-80.jpg.webp
https://images-assets.nasa.gov/image/KSC-20250430-PH-ILW01_0096/KSC-20250430-PH-ILW01_0096~medium.jpg
https://pbs.twimg.com/media/GqBiri4XgAAxocA?format=jpg
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…AfFZe_FmTb5gygoUvnSq1H5YPAHXYht2UCHG9Tv6T_hw3A&oe=681C2359
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…g5wtwjM3RzFEIeMPBvqnWLw&oe=681CB726