Už několik měsíců se intenzivně hovoří o zájmu České republiky vyslat na Mezinárodní kosmickou stanici na krátkodobou národní misi zástupce našeho státu. Taková mise by měla významný vliv na český kosmický výzkum, který se promítá do celé řady oborů, ale i na popularizaci vědy a techniky mezi veřejností s důrazem na mladou generaci. Nezbytnou součástí takové mise jsou proto i správně vybrané vědecké experimenty, které by Aleš Svoboda na Mezinárodní kosmické stanici prováděl. Po pečlivém výběru ministerstvo dopravy oznámilo, že dokončilo jejich výběr a do konce minulého týdne zašle tento seznam do Evropské kosmické agentury i se řadou doplňujících instrukcí, co je potřeba změnit / ověřit / dořešit / zmenšit / zjednodušit a v některý případech zcela vypustit – typicky z důvodu omezených kapacit laboratorního vybavení na ISS, kde některé přístroje jsou rezervovány i na pět let dopředu, tedy až do konce životnosti stanice, případně kvůli celkové váze či objemu.

„Na výrobě experimentů je potřeba začít pracovat co nejdříve, aby první z přístrojů byly připraveny k vynesení na Mezinárodní kosmickou stanici ISS již v roce 2027. Měly by být připraveny ještě před misí českého astronauta Aleše Svobody, kterou očekáváme na přelomu let 2027 a 2028,“ uvedl k tomuto milníku ministr dopravy Martin Kupka. Možnost připravit vědeckou náplň pro národní misi ČR na ISS byl velký zájem. Vloni se při nezávazném průzkumu objevilo 70 návrhů, což je mimochodem více, než kolik se sešlo při výzvě k podávání projektů v sousedním Polsku, které má však 3× více obyvatel než ČR. Polský astronaut Slawosz Uznanski má na svou misi odstartovat už zhruba za měsíc.

Na základě získané zpětné vazby od zájemců postoupily návrhy do druhého kola výběru, ve kterém došlo k rozpracování 25 kvalitních projektů, které byly předloženy do tenderu. V první fázi se k nim vyjádřili zástupci ESA a každý projekt od nich dostal technické stanovisko a soubor doporučení. Tyto údaje pak dostali členové české skupiny, které má na starost program „Rámcový projekt k implementaci podpory, kterou ESA poskytne aktivitám týkajícím se vesmíru v ČR“. Ti následně vybrali soubor experimentů, které vyváženě zastupují různé vědní obory, zohledňují specifika ISS, dostupnou infrastrukturu, splňují podmínky na hmotnost a objem, ale třeba i na efektivní využívání cenného času astronauta.

„Nejlépe hodnocený byl dosimetr ve formě náramkových hodinek, který přispěje ke zvýšení bezpečnosti astronautů přesným monitorováním expozice ionizujícímu záření, což přispívá cennými daty pro budoucí úsilí o průzkum vesmíru. Experiment tak dláždí cestu k Marsu, při které je radiace naším největším nepřítelem a největším nevyřešeným problémem. Hned několik experimentů má ambice zdokonalit systémy podpory života budoucích kosmických lodí a další zkoumají vliv kosmického prostředí, zejména mikrogravitace, laicky stavu beztíže, a radiace na lidské tělo,“ zmínil Václav Kobera, předseda výboru a koordinátor národního projektu Česká cesta do vesmíru. Zmínit můžeme také experimenty zaměřené na studium rakoviny, odolnosti potravin vůči klimatickým změnám a nebo na plodnost.

„Čistě fyzikální a inženýrské experimenty jsou pro obsluhu astronauta typicky méně vhodné, což se projevilo i při tomto výběru. Jejich realizace byla jak ESA, tak Výborem doporučena prostřednictvím externí platformy Bartolomeo, pro kterou se plánuje na přelomu roku specifická výzva ESA právě pro tento typ projektů. Tím se tyto experimenty paradoxně mohou na ISS dostat dokonce dříve než s Alešem Svobodou,“ říká manažer programu Ondřej Rohlík. Výbor se ale zabýval i dalšími aspekty mise a doporučil návrh realizovat sadu edukativních aktivit, během kterých Aleš Svoboda seznámí veřejnosti s různými fenomény, které na Zemi nejsou snadno představitelné. Pro Alešovu misi je k dispozici cca 50 litrů objemu a 15 kilogramů hmotnosti, do kterých se musí všechny experimenty vejít. Pravděpodobně tedy vybrané projekty nebudou realizované přesně tak, jak byly navrženy. U řady z nich dojde během příprav s ESA k zásadním změnám, které si vyžádají různá fyzikální, technická, provozní či bezpečnostní omezení.

Několik návrhů experimentů počítá s laboratorním vybavením, které na ISS firmy dopravily jako komerční vybavení. Konkrétně jde např. o německý inkubátor Yuri Science Taxi nebo belgický plug-and-play systém International Commercial Experiment Cubes (ICE Cubes).

Výbor doporučil Evropské kosmické agentuře vyjednávat o konkrétní podobě kontraktu s předkladateli těchto abecedně seřazených experimentů:

• AstroDesmus, který otestuje extremofilní mikrořasu na její odolnost vůči chloristanům a schopnost akumulovat těžké kovy.
• AstroMoWe, který bude monitorovat a analyzovat pohyb i svalové aktivity astronautů.
• CANCER, který se zaměří na studium chování imunitního systému a reaktivaci virů.
• CARE, který bude zkoumat krátkodobé účinky mikrogravitace na růst, produkci metabolitů a genovou expresi mikrořas.
• CONREX, který bude na ISS testovat magnetické nano a mikroroboty.
• CryoAlgae, který bude zkoumat vliv kosmických  podmínek na produkci kyslíku, růst, metabolomický profil a morfologii dvou kmenů extremofilních mikrořas z kryosférických stanovišť a zároveň zkoumat zvýšení akumulace lipidů.
• CZPAD, který bude speciálně upraveným dozimetrem měřit dávku záření od neutronů zpomalených vodou v těle astronauta.
• EDOUTA, což je ucelený soubor aktivit pro studenty, učitele a veřejnost, včetně vzdělávacích materiálů, živých interakcí s astronautem a kreativních projektů.
• ICARUS ARMOR Next Gen, který vytvoří personalizovaný model digitálního dvojčete pro předpovídání kognitivního výkonu astronautů při kumulativním stresu.
• ISS T-shirt, který bude sledovat úrovně stresu za použití nové termodynamické metriky.
• METRO, který bude zkoumat řízení přenosu plynů v mikrogravitaci pro efektivní dlouhodobý provoz vesmírných fotobioreaktorů.
• PROTOCELL, který otestuje schopnost tvorby a funkce protobuněk pomocí kapalných kapiček.
• PUMR-B, který bude zkoumat vliv mikrogravitace na vývoj jarního ječmene a jeho adaptaci na suché a horké prostředí.
• ZOE, který otestuje, zda se během embryonálního vývoje v podmínkách mikrogravitace a kosmického záření vytvoří plodný jedinec.

Zdroje informací:
https://md.gov.cz/

Zdroje obrázků:
https://md.gov.cz/getattachment/Media/Media-a-tiskove-zpravy/Startuje-projekt-na-co-nejvetsi-vyuziti-potencialu/EA7A5933.jpg.aspx