křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Tranche 1 Transport Layer A)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Open Cosmos

Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.

Pentagon

Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.

EchoStar

Dceřiná společnost EchoStar, která provozuje americkou družicovou televizní službu Dish TV a internetovou streamovací službu Sling TV, ukončila ochranu před věřiteli poté, co dokončila předem připravený restrukturalizační plán.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly uzavřely smlouvu v hodnotě 461,9 milionu dolarů se společností L3Harris Technologies, která zajistí komerční satelitní komunikaci na palubách vládních letadel využívaných nejvyššími představiteli americké vlády a armády.

Milton Windler

Ve věku 94 roků zemřel 1. října 2026 bývalý letový ředitel NASA Milton Windler.
Jako letový ředitel pracoval při misích Apollo 8, Apollo 10, Apollo 11, Apollo 13, Apollo 14, Apollo 15 a všech třech misích programu Skylab.
Za práci na záchraně posádky mise Apollo 13 byl M. Windler oceněn prezidentem Nixonem Prezidentskou medailí svobody.
Čest jeho památce.

Esrange

Švédské vesmírné středisko Esrange se připravuje na rušné období startů, zatímco kvůli snahám o vybudování schopnosti provádět orbitální starty z tohoto areálu sílí politická pozornost a kontrola.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

„Korunovace“ nové antény Deep Space Network

133 tun těžká parabolická anténa byla nedávno nainstalována na stanici Deep Space Network 23, což znamenalo klíčový krok na cestě k posílení celé sítě DSN. Tuto síť tvoří soustava obřích rádiových antén, které umožňují kosmickým agenturám (primárně NASA) sledovat kosmické sondy mířící k Měsíci a dál, posílat jim pokyny a přijímat od nich naměřené vědecké údaje. NASA nyní přidává další anténu a zvyšuje jejich celkový počet na 15, aby podpořila zvyšující se zájem o největší a nejcitlivější rádiový telekomunikační systém na světě.

Poté, co byla 18. prosince na místo spuštěna ocelová konstrukce reflektorové antény stanice Deep Space Station 23, nainstalovala posádka čtyřnohou podpůrnou konstrukci, která bude směrovat rádiové signály z hlubokého vesmíru, jež se odrážejí od hlavního reflektoru, do přijímače antény.
Poté, co byla 18. prosince na místo spuštěna ocelová konstrukce reflektorové antény stanice Deep Space Station 23, nainstalovala posádka čtyřnohou podpůrnou konstrukci, která bude směrovat rádiové signály z hlubokého vesmíru, jež se odrážejí od hlavního reflektoru, do přijímače antény.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Instalace nejnovější antény proběhla 18. prosince, když týmy na Goldstone Deep Space Communications Complex u kalifornského města Barstow usadily kovový rám reflektoru multifrekvenční vlnovodné antény pro Deep Space Station 23. Až bude v roce 2026 uvedena do provozu, bude Deep Space Station 23 přijímat signály od kosmických misí jako je Perseverance, Psyche, Europa Clipper, Voyager 1, či od zvyšujícího se počtu budoucích pilotovaných i robotických systémů v hlubokém vesmíru.

„Tento dodatek pro Deep Space Network představuje klíčové komunikační vylepšení pro celou agenturu,“ říká Kevin Coggins, zástupce přidruženého administrátora pro program SCaN (Space Communications and Navigation) a dodává: „Komunikační infrastruktura je v nepřetržitém provozu od svého vzniku v roce 1963. Tímto vylepšením zajišťujeme, že NASA bude připravena na podporu rostoucího počtu misí zkoumajících Měsíc, Mars i vzdálenější místa.“ Stavba nové antény probíhá více než 4 roky a během instalace týmy použily pásový jeřáb, který usadil 133 tun těžkou kovovou kostru 34 metrů širokého parabolického reflektoru. Následně mohla být konstrukce přišroubována k 20 metrů vysokému podstavci, který bude v provozu pohybovat s vlastní anténou.

„Jedna z největších výzev během zdvihu souvisela s tím, aby bylo zajištěno, že 40 děr pro šrouby byly perfektně zarovnané na struktuře i podstavci,“ vzpomíná Germaine Aziz, inženýrka z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii zapojená do programu Deep Space Network Aperture Enhancement Program a dodává: „To vyžadovalo pečlivý důraz na seřízení před zdvihem, aby bylo zaručeno, že v den zvedání vše proběhne hladce.“ Po zvednutí hlavní konstrukce se inženýři postarali ještě o zvednutí čtyřnohé podpůrné konstrukce vážící 16,5 tuny, která byla usazena na střed parabolické antény. Součástí této konstrukce je zakřivený subreflektor, který bude usměrňovat radiofrekvenční signály z hlubokého vesmíru. Ty se nejprve odrazí od hlavního reflektoru a pak přes subreflektor zamíří do podstavce antény, kde jsou umístěny přijímače antény.

Časně ráno 18. prosince se jeřáb tyčí nad 112 stop (34 metrů) širokým ocelovým rámem reflektorové antény stanice Deep Space Station 23, která bude brzy spuštěna na místo na základní konstrukci antény.
Časně ráno 18. prosince se jeřáb tyčí nad 112 stop (34 metrů) širokým ocelovým rámem reflektorové antény stanice Deep Space Station 23, která bude brzy spuštěna na místo na základní konstrukci antény.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Inženýři nyní pracují na instalaci panelů na ocelovou kostru, čímž vytvoří zakřivený povrch odrážející rádiové signály. Po dokončení bude Deep Space Station 23 pátou ze šesti nových vlnovodných antén, které se připojí k celé síti. Její uvedení do provozu přijde po Deep Space Station 53, která byla v roce 2022 přidána do madridského komplexu DSN.

„Díky síti Deep Space Network můžeme s našimi rovery prozkoumávat marťanskou krajinu, sledovat ohromující vesmírná pozorování Dalekohledu Jamese Webba a mnoho dalšího,“ říká Laurie Leshin, ředitel JPL a dodává: „Síť podporuje více než 40 misí do hlubokého vesmíru, včetně nejvzdálenějších objektů ve vesmíru vytvořených člověkem, Voyager 1 a 2. Díky těmto modernizacím bude Deep Space Network i nadále podporovat lidstvo při průzkumu naší sluneční soustavy i mimo ni a umožní převratné vědecké objevy i ve vzdálenější budoucnosti.“

Síť Deep Space Network spravuje JPL pod dohledem programu NASA SCaN. Na sítě Deep Space Network a Near Space Network se spoléhá více než 100 misí NASA i jiných vlastníků. Patří sem také podpora astronautů na palubě Mezinárodní vesmírné stanice a budoucích misí Artemis, sledování počasí na Zemi a dopadů klimatických změn, podpora výzkumu Měsíce a objevování sluneční soustavy i tajů mimo ni.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/12/1-pia26454-16.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/12/2-pia26455-16.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/12/e1-pia26456-img-2027.jpeg

Hodnocení:

5 / 5. Počet hlasů: 10

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Radek V.
Radek V.
1 rok před

DSn se sice používá pro komunikaci s Voyagery, vzhledem ke vzdálenosti a slabosti signálu ale s Voyagery komunikují pouze 70m antény. 34m jsou pro ostatní vzdálené sondy – Juno, Mars atd.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.