Nyní, když jsou všechny její systémy integrovány, je první meteodružice z řady MetOp Second Generation-A, MetOp-SG-A1, kompletně sestavena a připravena ke startu v příštím roce. Mezitím její dvojče, družice MetOp-SG-B1, prochází zevrubnými testy, které mají prověřit, že dokáže odolat kosmickému vakuu a extrémním výkyvům teplot. Jak už jejich název naznačuje, mise MetOp-SG významně vylepšuje schopnosti družic z první generace MetOp. Tato nová generace se liší i v tom, že je plánována jako tři na sebe navazující páry družic typu A a B, přičemž každý typ nese odlišné, ale vzájemně se doplňující soubory vědeckých přístrojů.
Zdroj: https://www.esa.int/
Dvojice spolupracující na polární oběžné dráze budou doručovat meteorologům informace potřebné pro předpovědi počasí a predikce vývoje klimatu po dobu více než 20 let. Důležitost přesných předpovědí počasí se ani nedá vyjádřit. Jsou zcela nezbytné nejen pro bezpečnost veřejnosti a včasná varování, ale také pro klíčová průmyslová odvětví jako je zemědělství, doprava, energetika, či přizpůsobení se klimatu. Ekonomické přínosy spolehlivých předpovědí jsou významné a pomáhají jednotlivým odvětvím snižovat rizika, zlepšovat účinnost a zabezpečovat zdroje. Evropa proto disponuje dvěma hlavními meteorologickými misemi – jedna funguje na geostacionární dráze a druhá na polární dráze.
Družice Meteosat jsou usazené na geostacionární dráze asi 36 000 kilometrů nad rovníkem a mohou sledovat rychle se měnící podmínky pro předpovědi v krátkém časovém horizontu. Ovšem to, že jsou usazeny nad jediným místem nad rovníkem, znamená, že části naší planety blíže k pólům (nebo na opačné polokouli) nemohou být pozorovány. Na druhou stranu družice ze série MetOp krouží okolo Země, přeletí od pólu k pólu za zhruba 50 minut a jsou také mnohem blíže k povrchu – jen 832 km nad Zemí. To jim umožňuje dosáhnout každý den globálního pokrytí a vytvářet podrobnější pozorování.
Fermín Álvarez López, systémový a provozní manažer agentury ESA pro misi MetOp-SG, říká: „MetOp-SG-A1 byl dva roky v hale firmy Airbus ve Francii, kde se inženýři pečlivě starali o integraci jeho přístrojů. Jelikož družice nese celých šest měřících aparátů, jedná se o velmi komplexní úkol a my jsme nadšení, že vidíme plně vybavenou družici.“ Zmíněné senzory obnášejí například infračervený interferometr, měřič rádiových zákrytů, či mikrovlnný detektor, které využívají různých metod k měření vlhkosti a teploty atmosféry. Na palubě je ale i přístroj ke snímkování aerosolů, multispektrální snímkovací radiometr pracující ve viditelné a infračervené části spektra, či přístroj Copernicus Sentinel-5, který poskytne údaje o znečištění ovzduší.
Zdroj: https://www.esa.int/
Marc Loiselet, projektový manažer ESA pro MetOp-SG dodal: „Skutečně jsme dosáhli významného milníku tím, že je MetOp-SG-A1 kompletně sestaven i se svým širokým souborem pěti meteorologických přístrojů a instrumentu Sentinel-5 pro sledování kvality ovzduší. Naše díky patří mnoha lidem zapojeným do projektu, kteří nám umožnili dosáhnout tohoto bodu. Jsme také na velmi dobré cestě, abychom připravili i partnerskou družici MetOp-SG-B1, kterou nyní inženýři podrobují složitým tepelně-vakuovým testům. Stejnými zkouškami prošla v loňském roce družice MetOp-SG-A1.“
Dlouhý čas a mnoho péče, které jsou vyhrazeny předstartovním testům, zajišťují, aby družice bezchybně fungovaly v kosmickém vakuu a odolávaly extrémním výkyvům teplot, které na ně budou čekat během několikaleté služby na oběžné dráze. Družice MetoOp nejsou žádní drobečkové. Každá z nich váží okolo 4 tun a ESA jejich rozměry přirovnává k malému nákladnímu automobilu. Testování tak velkých družic vyžaduje speciální zázemí a jen několik z nich v Evropě je vybaveno dostatečně velkými termovakuovými komorami. Jedna z nich se nachází ve firmě Airbus Defence and Space v Toulouse.
Enrico Corpaccioli, strojírenský manažer ESA pro projekt MetOp-SG, vysvětluje: „Když se termálně-vakuová komora otevře, tak trochu připomíná část silničního tunelu. A když ji zavřete, tak zase vypadá jako obrovský tlakový hrnec. Její provoz vyžaduje komplexní systém motorů, čerpadel, ventilů a potrubí, aby bylo možné nasimulovat drsné podmínky kosmického prostoru. Vytvoření extrémního tepla i chladu ve vakuu je složitý proces. K jeho dosažení je komora pokryta černým kovem, kterým cirkuluje kapalný dusík o teplotě -192°C, který simuluje kosmický chlad. Zkouška spotřebuje každý den jednu automobilovou cisternu kapalného dusíku. A když testujeme odezvu družice na teplo, může být teplota výstelky zvýšena, ovšem sluneční teplo je primárně simulováno pomocí výkonných lamp, které napodobují intenzivní sluneční svit.“ Trpělivost je v tomto případě nezbytná, protože družice musí v komoře zůstat zhruba měsíc a zkoušky probíhají nonstop 24/7. To však neznamená, že by si družice nikdo nevšímal. Prováděním testů je zaměstnáno více než 100 inženýrů, kteří v průběhu celého měsíce provádějí zkoušky a zpracovávají data.
Zdroj: https://www.esa.int/
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/14531981-1-eng-GB/MetOp_Second_Generation.jpg
https://www.esa.int/…/26353518-1-eng-GB/MetOp-SG-A1_complete.jpg
https://www.esa.int/…/26352406-4-eng-GB/MetOp-SG-B1_enters_the_thermal-vacuum_chamber.jpg
https://www.esa.int/…/26352027-1-eng-GB/Liquid_nitrogen_delivery_for_MetOp-SG-B1.jpg
Diky za clanek! Jen doplnim, ze kazda ze sesti druzic ma planovanou zivotnost ~7,5 roku. Naklady na jednu druzici jsou ~267M EUR, coz pri podilu CR 0.8% na nakladech EUMETSATu cini cca 54 milionu korun. Po prepocitani na osobu a den (pri planovane zivotnosti a vcetne kojencu) to je cca 0,2 halire denne. 🙂 (snad jsem tam neudelal chybu, klidne me opravte 👍 )
Wow, díky moc za perfektní a originální přepočet!