Nedělní poledne již tradičně patří souhrnu toho nejzajímavějšího, co se za posledních sedm dní odehrálo v kosmonautice – kosmotýdeníku. Dnes nás čekají dvě velká témata a několik malých. V první řadě se podíváme na velký úspěch Evropské kosmické agentury, které se podařilo navést sondu Rosettu na orbitu komety. V druhé zprávě se podíváme na dění kolem SpaceX, plánech na její nový kosmodrom, místo pro budoucí přistávání prvních stupňů jejich raket, nebo nový záznam z dosednutí jednoho z prvních stupňů na hladinu oceánu. Nebude samozřejmě chybět ani menší souhrn zpráv. Přeji příjemné čtení.
Rosetta u cíle
Je tomu už více jak deset let, co na svoji dlouhou cestu vyrazila evropská sonda jménem Rosetta. Šestého srpna vstoupila první pozemská sonda na orbitu komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko a Evropa si tak připsala nové prvenství. Manévr, který navedl sondu na orbitu komety, byl vzhledem k nízké hmotnosti tělesa velice komplikovaný a jeho průběh si můžete prohlédnout na tomto videu. Vzhledem ke vzdálenosti komety od Země byl celý manévr v pomyslných rukou sondy, protože signál od Rosetty k nám putoval plných dvaadvacet minut. Nicméně sonda zvládla zážeh na výbornou. Musíme si navíc uvědomit, že sonda musela urazit velmi dlouhou pouť, aby svůj malý cíl dostihla. Cesta dlouhá deset let tak zahrnovala tři gravitační manévry u Země, jeden u Marsu a velice dlouhou hibernaci, kvůli šetření energie. Sečteno podtrženo. Deset dlouhých let putování. Je to tedy skutečně velký navigační a inženýrský výkon. Na palubě sondy, krom samotných vědeckých přístrojů je i lander Philae, který bude mít za úkol postoupit ještě o krok dál a to přistát na povrchu. Mělo by se tak stát během listopadu, kdy Rosetta bude postupně snižovat svoji orbitální dráhu až do chvíle, kdy bude bezpečné vypustit Philae. U tohoto přistání je zajímavé, že lander nedisponuje žádnými brzdícími motorky, které by zmírnily sestup, nicméně díky malé gravitaci bude stačit, když Rosetta Philae jen pustí a ono by mělo rychlostí běžné chůze dopadnout na povrch, kde se díky svým třem harpunovým nohám uchytí.
Nyní začne podrobné mapování a zkoumání komety z orbity, aby se mohlo vybrat to nejlepší místo pro přistání Philae. Až přistane, čeká na obě vědecké mise velice zajímavý průběh, protože tím, jak se kometa blíží ke Slunci, bude postupně stále aktivnější. Uvidíme tak vznik nejen coma komety, ale i ohonu, který bude stále rozsáhlejší. Philae při této fázi výzkumu postupně asi bude zataveno do povrchu, nebo zanikne, ale Rosetta bude moci dále sledovat, jak Slunce působí na prolétající kometu. Seznam vědeckých přístrojů na palubě naleznete zde.
Mimochodem, pokud chcete telemetrii sondy sledovat online, podívejte se sem.
Nový kosmodrom pro SpaceX
Firma SpaceX oznámila svůj záměr postavit první soukromý kosmodrom pro lety na oběžnou dráhu, která má být umístěn v Texasu. Uvedení do provozu by mohlo přijít nejdříve v roce 2016. Jako místo byla vybrána Boca Chica Beach 15 km východně od města Brownsville. Poloha je vybrána na nejjižnějším kousku pobřeží Texasu, jen 3 km severně od mexických hranic. Oblast proslulá především pašováním drog tak má být nejen budoucím startovacím místem pro rakety rodiny Falcon, ale nabídne také nová pracovní místa a podpoří cestovní ruch. Očekává se, že bude vytvořeno 300 nových pracovních míst a regionální ekonomika bude podpořena investicí ve výši 85 milionů dolarů. Guvernér státu Texas Rick Perry na svém Tweeteru oznámil: „S potěšením oznamuji, že si SpaceX vybrala Texas pro rozšiřování komerčních letů do vesmíru.“
Ačkoli vybraná lokace přímo sousedí s přírodním chráněným parkem, FAA dala projektu v květnu zelenou s vyjádřením, že projekt nijak nenarušuje státní ekologické normy. SpaceX uvádí, že by z nového kosmodromu ráda vypouštěla 12 raket Falcon 9 ročně. Umístění nového kosmodromu navíc přináší větší pořádek do představ, kde by v budocunu měly přistávat první stupně rakety Flacon 9, když už mají dosedat na pevnou zem. Pokud by rakety startovaly z nového kosmodromu, mohlo by vycházet, že budou přistávat na Floridském kosmdromu, vzhledem k dráze jejich letu.
A od SpaceX máme ještě jednu zajímavou zprávu. Z jejich vnitřní konference se na internet dostal velice nekvalitní záznam toho, jak vypadá měkké přistání prvního stupně na hladinu z vnějšího úhlu pohledu. Zatímco doposud byla uvolněna pouze videa ukazující záběry z postranních kamer, tento nám ukazuje přistání zvenčí. Video naleznete zde.
Kosmické mini-zprávy
Curiosity nám v posledních dnech spíše couvá, než pojíždí dál. Může za to dunové pole, které se technikům nedaří překonat. Nejdříve se vzepřel autonomní systém vozítka, který při překonávání jedné z dun usoudil, že zapadnutí kol je příliš velké a vozítko poslala zpět před dunu. Technici se proto rozhodli systém vypnout a poslali vozítko navzdory přístrojům přes dunu. Nicméně, jak přichází aktuální záběry, zdá se, že i technici usoudili, že to asi nepůjde. Vozítko zcela vycouvalo z oblasti dun a nyní se tým rozmýšlí, jak bude postupovat dále. Fotky z přejezdu zde. Fotka po vycouvání z dunového pole zde.
Palubní kamera New Horizons LORRI pořídila 19 – 24. 7. historicky první sérii snímků, na které můžeme vidět Pluto a Charon obíhat kolem společného těžiště jako dvojsystém. Podívejte se sem. Anebo na přiblíženou sérii snímků.
Objevily se zprávy že by modul NEM původně plánovaný pro ISS mohl posloužit jako základ pro novou stanici, která by mohla být umístěná nad odvrácenou stranou Měsíce – zřejmě v libračním bodě. Údajně s tímto návrhem Roskosmosu souhlasí experti z NASA, ESA a JAXA. Termíny ani bližší informace nejsou k dispozici.
Zdroje informací:
http://www.russianspaceweb.com/
http://spaceflightnow.com/rosetta/
Zdroje obrázků:
https://fbcdn-sphotos-d-a.akamaihd.net/hphotos-ak-xfp1/t1.0-9/10552379_1516396198576129_2262442574940966850_n.png
http://www.astronomicon.eu/wp-content/uploads/2014/08/rosetta-comet-67p-orbit-525.gif
http://blogs.esa.int/rosetta/files/2014/08/ROSETTA_NAVCAM_20140807.jpg
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=31544.0;attach=597792;image
http://i.imgur.com/tUJE3rA.png
https://lh6.googleusercontent.com/-neqqFGCcM9k/U-KQhLXzoFI/AAAAAAAABa8/vRpAmZWW54Q/s2000/0711MH-K10.JPG
http://www.russianspaceweb.com/images/spacecraft/manned/space_stations/iss/nem/inforgraph_1.jpg
Rusové se nejsou schopni pohnout kupředu se modulem Nauka (v podstatě upravený starý Mir) připravovaným pro ISS, ale odvážně řeší zcela nový modul pro stanici za dráhou Měsíce. Nedivím se, že s tím ostatní agentury nemají problém. Nejspíš je neberou vážně…
Aha, tady zase nějaký pán rozumí pozadí více, než samotné agentury, co?…
Mám dotaz, k čemu je stanice na odvrácené straně Měsíce? Co by zkoumala, a jaké by bylo její využití? Děkuji
Využití se přímo nabízí. Dlouhodobá přítomnost lidí mimo magnetosféru Země a tudíž mimo radiační ochranu, by nás mohla připravit na skutečné výpravy po naší Sluneční soustavě. Přímí a stálý výzkum Měsíce, dlouhodobé pobyty posádky mimo možnost rychlého návratu na Zem a mnoho dalšího. Rozsah výzkumu by byl velký a zkušenosti nedocenitelné.
Souhlasím: odvrácená strana Něsíce je naprosto neprozkoumána a může skrývat netušené objevy! Třeba další ložiska oranžové horniny, zásoby vody…