Evropsko-japonská mise BepiColombo se 4. září prosmýkla kolem Merkuru v nejmenší vzdálenosti, jaká je pro tuto misi naplánována. Kromě toho tato mise dostala první možnost nahlédnout do okolí jižního pólu první planety naší soustavy. Při průletu byly aktivní tři inženýrské kamery (M-CAM 1, 2 a 3), které pořídily 128 různých snímků a právě z nich bylo vytvořeno působivé časosběrné video. V něm vidíme, jak se planeta pomalu nasune do zorných polí kamer M-CAM 2 a 3, načež kamera M-CAM 1 ukáže, jak se Merkur postupně začal opět vzdalovat.
První snímky byly pořízeny několik dní a týdnů před průletem. Merkur se objevil poprvé na snímku pořízeném ve 23:50 SELČ, když byla sonda vzdálená od povrchu 191 kilometrů. K maximálnímu přiblížení došlo ve 23:48 SELČ, kdy vzdálenost činila pouze 165 kilometrů. Celá videosekvence končí zhruba o 24 hodin později, kdy se BepiColombo vzdálila na přibližně 243 000 kilometrů od Merkuru. Na snímcích pořízených během průletu bylo možné identifikovat různé geologické útvary, které bude mise BepiColombo podrobněji studovat, až vstoupí na dráhu kolem planety.
Čtyři minuty po maximálním přiblížení se do zorného pole dostala velká pánev zvaná Vivaldi, která nese jméno po známém italském skladateli. Právě přelet přes tento útvar inspiroval tvůrce videa k tomu, že jako podkresovou hudbu pro toto video zvolili právě Čtvero ročních období od Antonia Vivaldiho. Tento typ pánví se v angličtině označuje jako Peak ring basin (vrcholové prstencové pánve) a pro vědce jde o zajímavé útvary vytvořené silným nárazem planetky, či komety. Svůj název dostaly podle vnitřního prstence vrcholků, které se nacházejí na jinak rovinatém dnu. O pár minut později se do zorného pole kamery dostala další taková pánev, která dostala jméno Stoddart. Název jí byl nedávno přidělen na základě žádosti týmu M-CAM, který si uvědomil, že tento kráter bude na těchto snímcích viditelný, a rozhodl se, že by stálo za to jej pojmenovat vzhledem k jeho potenciálnímu zájmu pro vědce v budoucnosti.
Tři monitorovací kamery na BepiColombo poskytují černobílé snímky s rozlišením 1024 × 1024 pixelů. Jejich hlavním úkolem je monitorovat různá ramena a antény sondy, což je důvod, proč na fotkách vidíme části konstrukce. Fotky Merkuru, které tyto kamery zachytí, jsou jen milým bonusem navíc. Tyto černobílé snímky byly na Zemi zpracovány, aby se odstranily elektronické defekty. Obrázky z kamery M-CAM-1 byly oříznuty na 995 × 995 pixelů.
Gravitační manévr, který mise BepiColombo 4. září provedla u Merkuru, byl čtvrtým u této planety a sedmým z celkově devíti plánovaných planetárních gravitačních manévrů pro tuto misi. Během své osmileté cesty k nejmenší a první planetě Sluneční soustavy musí mise BepiColombo provést jeden gravitační manévr u Země, dva u Venuše a celkem šest u Merkuru. Díky tomuto složitému manévrování bude schopna upravit svou dráhu tak, aby v roce 2026 vstoupila na dráhu kolem Merkuru.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/23478991-1-eng-GB/BepiColombo_Mercury_flyby.jpg
https://www.esa.int/…/bepicolombo_monitoring_cameras/17812520-1-eng-GB/BepiColombo_monitoring_cameras.jpg
https://www.esa.int/…/09/bepicolombo_s_fourth_mercury_flyby/26293712-3-eng-GB/BepiColombo_s_fourth_Mercury_flyby.jpg
Díky za sdílení, tohle je naprostá pecka! A ta podoba s naším Měsícem (hlavně s odvrácenou stranou) je až zarážející. Jinak jsou nějaké novinky ohledně fungování manévrovacích motorů?
Jsem rád, ež se Vám video líbilo. Zřejmě bude stačit posunout termín příletu na rok 2026.
Hlava mi nebrala, proč tolika manévrů ve sluneční soustavě. I optal jsem se ChatGPT, sedí to?
Slunce má obrovskou gravitaci: Merkur je velmi blízko Slunci, a právě gravitační síla Slunce je v této oblasti sluneční soustavy mimořádně silná. Pokud by sonda letěla přímo k Merkuru, sluneční gravitace by ji mohla urychlit natolik, že by prostě proletěla kolem něj nebo by bylo extrémně náročné ji zpomalit na oběžné dráze.
Potřeba zpomalení: Aby sonda mohla „zaparkovat“ na oběžné dráze Merkuru, musí zpomalit. Vzhledem k tomu, že při cestě k Merkuru urychluje kvůli gravitaci Slunce, je potřeba provádět gravitační manévry okolo planet (Země, Venuše, a nakonec i samotného Merkuru). Tímto způsobem využívá gravitace těchto planet k tomu, aby se postupně zpomalovala.
Palivová úspora: Gravitace planet poskytuje přirozené „zpomalení“ a „ohyb“ dráhy, což znamená, že sonda může šetřit palivo. Kdyby se pokoušela přímo zpomalit jen za použití svých vlastních motorů, bylo by to nesmírně energeticky náročné a vyžadovalo by to obrovské množství paliva, což je pro kosmické mise prakticky neproveditelné.
Mnoho průletů: BepiColombo tedy provádí řadu gravitačních manévrů (známých jako „průlety“) kolem Země, Venuše a Merkuru, aby postupně zpomalila. Každý z těchto manévrů snižuje její rychlost vzhledem k Merkuru, dokud nebude dostatečně pomalá na to, aby mohla být zachycena jeho gravitací a vstoupila na stabilní oběžnou dráhu.
Gravitační manévry dokáží i ubírat rychlost. je to jen o tom, v jakém směru k planetě přiletíte. To je ta krása gravitačních manévrů – vy s nimi můžete rychlost sondy kolem Slunce zvyšovat i snižovat. A proč je jich potřeba tolik – Merkur je malý a tudíž má slabou gravitaci. Navíc obíhá dost blízko Slunce – hluboko v jeho gravitační studni. Je proto potřeba přiletět k planetě rychlostí, která je jí co nejpodobnější. Sonda tak musí hodně brzdit. Kdybychom žili v ideálním světě, tak by se to dalo udělat motoricky, ale spotřeba pohonných látek by byla extrémní.
Díky! obecně tedy už vím co a jak, ale stejně mi to hlava nebere, hlavně pasáž „…je to jen o tom, v jakém směru k planetě přiletíte ..“ – tady už jsem namydlený. Ale to už není problém kosmonautixu ;-). Jdu se dovzdělat..
Myslím, že tenhle obrázek to vysvětluje docela přehledně. 😉
Fantazie, tak to už chápu i já! Je třeba si zvyknout, že vše je v pohybu, nic na nikoho nečeká, to je to oč tu běží. Díky!
Možná by nebylo od věci okénko vesmírné mechaniky pro skorošedesátileté děti 😉
Obrázek je to pěkný, jen hodně přehnaný – samozřejmě nechceme dostat BepiColombo na retrográdní orbitu – takže celé to ohnutí dráhy i směr je výrazně menší, než na tomto obrázku. Nicméně princip je z toho patrný :-).
Ten obrázek kombinuje dvě věci (které se často pro snazší pochopení rozdělují do více obrázků):