V tomto seriálu se budeme věnovat rentgenovému průzkumu vesmíru. Podíváme se jak na bližší údaje o konstrukci nejdůležitějších observatoří, tak i na výsledky jejich činnosti.
Rentgenová astronomie má oproti své starší optické sestřičce svá specifika: nejen že za předmětem svého pozorování musí nejlépe úplně za hranice atmosféry nebo alespoň nad její nejhustší vrstvy, rentgenové paprsky se ještě navíc odrážejí pouze za určitých specifických podmínek, jinak materiálem procházejí. Tyto vlastnosti rentgenového záření zásadním způsobem ovlivňují konstrukci jak optiky, tak detektorů rentgenových teleskopů.
Specifika i styčné body rentgenové a optické astronomie jsou dány faktem, že fyzikálně se v obou případech jedná o elektromagnetické záření. Rentgenové záření se nachází na energetičtějším konci spektra, na vlnové délce 0,1 – 10 nanometrů.
Zdroj: annesastronomynews.com
Podíváme se na historii rentgenového pozorování včetně úplného pravěku z doby, kdy si v tomto oboru nikdo neuměl představit jiný pozorovatelný aktivní zdroj než slunce nebo fluorescenční rentgenovou emisi měsíčního povrchu, která stejně generována rentgenovým zářením ze Slunce, Měsíc tak není aktivní zdroj. V té době se k cestám za hranice atmosféry používaly především sondážní rakety a balóny. Samozřejmě se zastavíme i u moderních observatoří, především Chandry a XMM-Newtona, určitě se budeme podrobně věnovat observatoři NuStar, což je přístroj zajímavý snad po všech myslitelných stránkách. Nahlédneme také do plánů pro budoucnost. Kdyby to všechno nestačilo, tak si popláčeme nad nikdy nerealizovanými a bezmála zapomenutými ambiciózními projekty, jimiž je historie kosmonautiky bohatě dlážděna. Pokud by nestačilo ani to, stále jsou v zásobě zástupy méně významných misí.
Byla by ale škoda zůstat jen u konstrukčních detailů jednotlivých teleskopů. Je sice pravda, že právě vývoj nových technologií je to, co nejvíce ovlivňuje náš každodenní život, já si tu však dovolím parafrázovat okřídlený výrok Richarda Feynmana: „Kosmický výzkum je jako sex, může přinést praktické výsledky, ale to není důvod, proč to děláme.“ Původní výrok sice hovořil o fyzice, bývá ovšem vztahován i na vědu obecně; domnívám se, že autor originálu by s oběma podobami souhlasil.
Budeme se tedy zabývat i skutečnými důvody; tímto důvodem je především sběr dat, jinými slovy obyčejná lidská zvědavost. Shlédneme zajímavé rentgenové snímky, především zbytky po výbuchu supernov, aktivní galaxie, rentgenové dvojhvězdy předávající si mezi sebou hmotu, která, urychlena na relativistické rychlosti, září v rentgenovém oboru. Budu se snažit vybírat takové, které mají jak vědeckou tak i estetickou hodnotu. Ne vždy lze oběma požadavkům beze zbytku dostát, ale aspoň občas ano. Často se bude jednat o kompozitní snímky, kde je kombinován rentgenový snímek se snímkem ve viditelném, popřípadě infračerveném oboru záření. Nevylučuji, že se v některém dílu objeví i kvasary, a to i přesto, že jejich snímky obvykle estetickému kritériu nedostojí, a to hlavně proto, že jejich pozorování je stále na hranici našich možností.
Budu se snažit dodržovat strukturu jednotlivých dílů, kdy se budeme blíže zabývat nějakým větším milníkem, osvětlíme si technologicko-fyzikální principy a význam činnosti přístroje reprezentujícího danou epochu. Tímto přístupem je víceméně určena chronologická posloupnost. Pokud by však někomu více vyhovoval obrácený přístup, tedy od nejnovějších ke starším projektům, nebo třeba i na přeskáčku dle zajímavosti, prosím, aby se vyjádřil v diskuzi, případným změnám se nebráním, koneckonců píši hlavně pro své čtenáře.
Zdroje informací:
Elektromagnetické spektrum
Rentgenové záření
Zdroje fotek:
http://chandra.harvard.edu/photo/2005/d316/d316.jpg
http://annesastronomynews.com/wp-content/uploads/2012/02/Electromagnetic-Radiation-Electromagnetic-Spectrum.jpg
