Americká raketa SLS (Space Launch Systém) ve variantě 1B poprvé odstartuje na misi Artemis IV. Tato vylepšená a silnější verze rakety SLS umožní tomuto nosiči poslat k Měsíci až 38 tun nákladu, v čemž je započítána i kosmická loď Orion s její posádkou. Spolu se zmíněnou lodí však poletí také těžké náklady, které umožní realizovat ještě ambicioznější mise v hlubším vesmíru. Centrálního stupně, pomocných motorů na tuhé pohonné látky ani motorů RS-25 se tato změna nedotkne. Rozdíl mezi aktuální verzí Block 1 a chystanou variantou Block 1B spočívá v tom, že nová verze využije vylepšený horní stupeň EUS se čtyřmi raketovými motory RL-10 a nový adaptér USA, který umožní vynášet větší a objemnější náklady.
NASA a její partneři v programu Artemis chtějí prozkoumávat Měsíc za účelem vědeckých objevů, ale také k přípravě na budoucí výpravy k Marsu. Vylepšená verze rakety SLS Block 1B bude klíčová pro vynášení astronautů, modulů a dalších nákladů pro dlouhodobý průzkum Měsíce, ale i pro budování lunární kosmické stanice Gateway.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.bechtel.com/…1fcb-4c17-9b98-a46f3ec72303/ML2
https://www.nasa.gov/…/sls-4836-sls-block-1b-infographic-rev33-hq472.jpg
Zajímavost:
Náhledový obrázek k článku není převzatý ze zdrojového článku a ukazuje starší variantu SLS Block 1B z doby, kdy adaptér USA i horní stupeň EUS měly být pokryty oranžovou tepelně izolační pěnou.
Při přezkumu CDR zmizela oranžová tepelná izolace z USA a byla ponechána na EUS:
I to se ještě změnilo a teď už není oranžová izolace ani na horním stupni EUS. Rakety Delta IV také měly pěnu pouze na prvním stupni, nikoli na horním stupni. Ani horní stupeň ICPS z SLS Block 1 nemá vnější pěnu.
Na raketě SLS Block 1B bude tedy kromě centrálního stupně sprejová pěnová izolace pouze přes šroubované příruby na obou koncích adaptéru USA. Všude jinde bude bílá barva. Philip Sloss z NSF si to dvakrát ověřoval a říká, že nová infografika (v článku) je nakreslená správně.
Díky za zajímavosti!
Nechápu, když Nasa se snaží pořád o konkurenci, tak proč třeba v roce 2015 nezaplatila vývoj Falcon heavy s možností dotankovat na oběžné dráze. Reálně 2 starty Falcon heavy mají vyšší nosnost.
Ta matematika není v tomto případě tak jednoduchá. Není to tak, že vezmete dvě rakety s nosností 25 tun, vynesete s nimi dva 25tunové náklady a nahradíte tím raketu, která má nosnost 50 tun. Na těch dvou polovinách totiž musíte přidat hardware, který se postará o spojení obou částí. A ten na tom jednolitém kusu být nemusí. A nejde jen o hmotnost. Tímhle spojováním výrazně zvyšujete komplexnost výroby a také návrhové a testovací fáze. Mnohdy je proto jednodušší použít silnou raketu a vynést vše najednou.
NASA se nemohla snažit o konkurenci k SLS. Použití SLS pro Artemis bylo prioritou Kongresu do té míry, že je uzákoněno autorizačním zákonem, že NASA musí pro každou misi Artemis použít SLS, a k ní může podle potřeby využít služby raket od komerčních poskytovatelů Spojených států.