24. října zástupci agentur ESA a CNES, společně se zástupci firem Arianespace a ArianeGroup na kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně dokončili kompletní plnoformátovou zkoušku předstartovních činností nové rakety Ariane 6. Ta byla v rámci testu WDR kromě jiného naplněna pohonnými látkami, které byly poté odčerpány. Celý test trval více než 30 hodin a tři týmy se vystřídaly po desetihodinových směnách. Cílem zkoušky bylo zvýšit robustnost systému a otestovat bezpečnostní postupy za mimořádných situací včetně přerušení odpočtu kvůli simulovaným anomáliím.
Aktuální test WDR (někdy označován také jako CTLO 2.1 (combined test loading – překl. test kombinovaného tankování)) byl již třetí zkouškou, při které si týmy zodpovědné za raketu Ariane 6 nacvičovaly postupy pro kompletní předstartovní odpočet. Ten první přišel 18. července a druhý z 5. září předcházel prvnímu zážehu motoru na centrálním stupni. Zatím poslední zkouška se zaměřila na robustnost celého systému a prověření, jak si týmy poradí se situacemi na hranici provozních parametrů. Rozdíl spočíval také v tom, že tentokrát byly hlavní činnosti prováděny v noci, aby se prověřily činnosti za nižších teplot.
„Celý tým provedl odpočet CTLO 2.1 prakticky bezvadně,“ zhodnotil Jean-Michel Rizzi z ESA, který je manažerem startovní rampy Ariane 6 a dodal: „Byla to velmi dlouhá akce, ale obětavé týmy a vynaložené úsilí přinesly naprostý úspěch, bravo všem, kteří se zapojili.“ Ariane 6 používá k letu do kosmického prostoru pohonnou směs kapalného kyslíku a vodíku. Tyto energeticky bohaté kapaliny jsou velmi dobrými pohonnými látkami, ale potřebují ochladit na velmi nízké teploty (u vodíku až pod – 250°C), což komplikuje manipulaci s nimi. Za těchto teplot se totiž tyto kapaliny při ohřátí začnou okamžitě rozpínat. Navíc jejich nízká teplota způsobuje kondenzaci či dokonce námrazu na raketě, jelikož okolní tropický vzduch je velmi vlhký.
Nádrže Ariane 6 pojmou 180 tun pohonných látek a i to je důvod, proč trvá její tankování a následné odčerpání tak dlouho. Třeba vyprázdnění vodíku z jeho nádrží trvalo více než sedm hodin. Inženýři neustále přizpůsobovali průtok a sledovali teploty i tlaky v nádržích, potrubí i podzemních rozvodech rampy, které dohromady měří stovky metrů a jejichž úkolem je přivádět pohonné látky k raketě. Centrální stupeň, který nyní stojí na startovní rampě, je identický s letovými exempláři, ale není určen k letu. Pomocné urychlovací stupně jsou v tomto případě inertní. Jelikož letové kusy obsahují tuhé pohonné látky, není potřeba je na rampě tankovat. Co se týče horního stupně a jeho motoru Vinci, který by se zažehl až po odhození centrálního stupně, tak i zde se jedná o hardware, který by byl schopen letu. Součástí všech tří zmíněných nácviků bylo mimochodem také tankování pohonných látek do nádrží horního stupně.
„Na start, nebo v tomto případě na jeho nácvik, se připravujeme s několikadenním předstihem,“ uvádí Tony dos Santos z ESA, který je manažerem provozu pozemních systémů v Kourou a dodává: „Zásobníky, ve kterých skladujeme kapalný kyslík a vodík, musí být naplněny, startovní rampa se musí připravit a to vše je v rukou pracovníků na několika směnách, kteří jsou zapojeni do ESA, CNES, Arianegroup a Arianespace na obou březích Atlantiku – ve francouzském Les Mureaux i v Kouoru. Tento noční nácvik umožnil týmům nacvičit si plnění rakety pohonnými látkami za nižších okolních teplot. Bez svitu tropického slunce, které se opírá do Ariane 6, se pohonné látky chovají výrazně odlišně a musíme zvážit i hromadění kondenzace či vznik ledu.“
„Jelikož jsou tyto činnost velmi delikátní a Ariane 6 je kompletně nový systém, tak čím více nácviků můžeme udělat, tím lépe. Potřebujeme totiž odhalit robustnost celého systému,“ vysvětluje Pier Domenico Resta z ESA, který je manažerem nosiče Ariane 6 a dodává: „Díky simulacím nestandardních situací dala CTLO 2.1 provozním týmům větší jistotu při skutečných předstartovních odpočtech a navíc jsme získali více testovacích dat pro analýzu a hladký průběh předstartovních činností.“ Po tomto úspěšném nácviku bude při dalším testu hodně horko. Ariane 6 totiž podstoupí plný osmiminutový statický zážeh svého hlavního motoru na centrálním stupni. Tento test je zatím naplánován na období před koncem listopadu a raketa při něm zůstane stále pevně na rampě. „Ze všech sil pracujeme na tom, aby se Ariane 6 jednou mohla odlepit od rampy a těšíme se, až ji brzy uvidíme stoupat k obloze,“ dodal Pier Domenico.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/25151789-2-eng-GB/Ariane_6_in_the_spotlights.jpg
https://www.esa.int/…/25151656-1-eng-GB/Ariane_6_during_nighttime_rehearsal.jpg
https://www.esa.int/…/Ariane_6_on_the_launchpad_for_nighttime_rehearsal.jpg
https://www.esa.int/…/Ariane_6_in_its_mobile_gantry.jpg
https://www.esa.int/…/Ariane_6_as_its_mobile_gantry_is_rolled_away.jpg