sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (IFT-6)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Mars Sample Return

NASA stále očekává, že do konce roku vydá doporučení ohledně nové architektury pro program Mars Sample Return (MSR), a to navzdory změně ve vedení klíčového revizního výboru.

Viasat

Společnost Viasat pokročila v jednání o koupi širokopásmové kapacity z budoucích družic Telesat na nízké oběžné dráze Země (LEO). Důvodem je konkurence ze strany Starlinku, která pravděpodobně zesílí s administrativou nového amerického prezidenta.

APEX

NASA 3. října oznámila, že vybrala dva návrhy pro další studium pro svou novou řadu misí Astrophysics Probe Explorer. Každý z těchto dvou návrhů obdržel 5 milionů dolarů na jednoroční studie. NASA nyní obhajuje výběr dvou konceptů ke studiu.

U.S. Space Command

U.S. Space Command dne 6. listopadu oznámilo, že rozšiřuje svou iniciativu pro sdílení komerčních zpravodajských informací a přidává pět nových společností do programu, který pomáhá koordinovat reakce na vesmírné hrozby a družicové anomálie.

Virgin Galactic

Virgin Galactic navrhuje získat 300 milionů dolarů dodatečného kapitálu na urychlení výroby suborbitálních kosmických letadel a druhého nosného letounu.

IFT-6 Super Heavy/Starship

Společnost SpaceX dne 6. listopadu oznámila, že na odpoledne 18. listopadu plánuje šestý integrovaný let sestavy Starship/Super Heavy ze své základny v Boca Chica v Texasu. Oznámení se časově shodovalo s oznámenín o omezení vzdušného prostoru.

Latitude

Společnost Latitude oznámila 5. listopadu, že najala Aurélie Bressollette jako novou výkonnou ředitelku. Nahradí Stanislase Maximina, spoluzakladatele společnosti, který přešel do role výkonného předsedy.

Anuvu

Americký specialista na mobilní konektivitu, společnost Anuvu, minulý týden oznámila partnerství se společností D-Orbit USA, nově založenou dceřinou společností italské vesmírné logistické společnosti D-Orbit.

Gilmour Space

Společnost Gilmour Space 5. listopadu oznámila, že obdržela od Australské vesmírné agentury povolení ke startu pro první let své malé nosné rakety Eris z Bowen Orbital Spaceport. První let by se mohl uskutečnit do konce roku.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

První snímky z teleskopu Euclid

Oba vědecké přístroje na palubě evropského teleskopu Euclid pořídily své první (zatím ještě testovací) snímky. Jejich působivost však naznačuje, že by tento teleskop mohl dosáhnout vědeckých úkolů, na které byl navržen a třeba i něčeho dalšího. Ačkoliv do chvíle, kdy Euclid začne posílat vědecká data a své skutečně nové pohledy na vesmír, zbývá ještě několik měsíců, znamená dosažení tohoto milníku pro vědce a inženýry spojené s touto misí posílení důvěry, že teleskop a jeho přístroje pracují správně. „Po více než 11 letech návrhů a vývoje Euclidu je povznášející a mimořádně emotivní vidět tyto první snímky,“ přiznává projektový manažer mise Euclid, Giuseppe Racca: „Ještě neuvěřitelnější je, když si uvědomíme, že zde vidíme jen pár galaxií. Snímky totiž vznikly jen s minimálním laděním systému. Plně zkalibrovaný Euclid bude pozorovat miliardy galaxií, aby mohl vytvořit historicky největší 3D mapu oblohy.

VIS pracuje s viditelným zářením (550 - 900 nm). Tento snímek vznikl během uvádění přístroje do provozu, aby se ověřilo, zda vše funguje správně. Jelikož je snímek prakticky nezpracovaný, jsou na něm i některé nežádoucí artefakty - například stopy po zásazích nabitými částicemi kosmického záření, které vypadají jako tenké čárky. Snímek samotný je plný detailů - vidíme zde spirální i eliptické galaxie, blízké i vzdálené hvězdy, hvězdokupy a mnohem více. Snímek přitom zabírá plochu, která odpovídá čtvrtině výšky a šířky Měsíce v úplňku. K vytvoření tohoto snímku musel přístroj VIS sbírat světlo po dobu 566 sekund.
VIS pracuje s viditelným zářením (550 – 900 nm). Tento snímek vznikl během uvádění přístroje do provozu, aby se ověřilo, zda vše funguje správně. Jelikož je snímek prakticky nezpracovaný, jsou na něm i některé nežádoucí artefakty – například stopy po zásazích nabitými částicemi kosmického záření, které vypadají jako tenké čárky. Snímek samotný je plný detailů – vidíme zde spirální i eliptické galaxie, blízké i vzdálené hvězdy, hvězdokupy a mnohem více. Snímek přitom zabírá plochu, která odpovídá čtvrtině výšky a šířky Měsíce v úplňku. K vytvoření tohoto snímku musel přístroj VIS sbírat světlo po dobu 566 sekund.
Zdroj: https://www.esa.int/

Týmu kolem projektu Euclid gratuloval i Josef Aschbacher, generální ředitel ESA: „Je fantastické vidět, že si nejnovější přírůstek do rodiny misí ESA vede od začátku tak dobře. Jsem si naprosto jistý, že tým zodpovědný za tuto misi uspěje a s pomocí Euclidu odhalí mnoho informací o těch 95 % vesmíru, o kterých momentálně víme jen tak málo.“ Carole Mundell, ředitelka vědeckých misí ESA dodává: „Naše týmy neúnavně pracovaly od startu teleskopu Euclid 1. července a tyto první inženýrské snímky poskytují vzrušující náznak úžasných dat, která můžeme od Euclidu čekat.“ Podobně se vyjadřuje i Yannick Mellier, vedoucí konsorcia Euclid: „Mimořádné první snímky s použitím přístrojů Euclidu pro viditelné i blízké infračervené záření otevírají novou éru observační kosmologie a statistické astronomie. Je to začátek našeho pátrání po základní podstatě temné energie, které naše konsorcium podnikne.

Palubní přístroj VIS bude pořizovat superostré snímky miliard galaxií, aby bylo možné změřit jejich tvary. Při podrobném pohledu na první snímek můžeme spatřit náznak toho, co má VIS přinést. Zatímco pár galaxií jde nalézt velmi snadno, mnoho dalších vypadá jako mlhavé flíčky, které se schovávají mezi hvězdami a čekají, až je Euclid v budoucnu odhalí. Ačkoliv je snímek plný detailů, tak plocha, kterou pokrývá, odpovídá sotva čtvrtině šířky a výšky Měsíce v úplňku. Mark Cropper z University College London vedl vývoj přístroje VIS a takto hodnotí první snímky: „Jsem nadšen krásou těchto snímků a množstvím informací, které jsou v nich obsaženy. Jsem tak hrdý na to, co tým kolem přístroje VIS dokázal a také vděčný všem, kteří tyto výsledky umožnili. Snímky z VIS budou dostupné všem – ať už pro vědecké, nebo jiné účely. Budou patřit každému.

VIS pracuje s viditelným zářením (550 - 900 nm). Tento snímek vznikl během uvádění přístroje do provozu, aby se ověřilo, zda vše funguje správně. Jelikož je snímek prakticky nezpracovaný, jsou na něm i některé nežádoucí artefakty - například stopy po zásazích nabitými částicemi kosmického záření, které vypadají jako tenké čárky. Obrázek vlevo ukazuje celé pole přístorje VIS, přičemž vpravo vidíme jeho výřez (jeden detektor rozdělený do čtyř kvadrantů). Jde o ukázku, jak mimořádnou úroveň detailů VIS dosahuje už nyní. Vidíme zde spirální i eliptické galaxie, blízké i vzdálené hvězdy, hvězdokupy a mnohem více. Snímek přitom zabírá plochu, která odpovídá čtvrtině výšky a šířky Měsíce v úplňku. K vytvoření tohoto snímku musel přístroj VIS sbírat světlo po dobu 566 sekund.
VIS pracuje s viditelným zářením (550 – 900 nm). Tento snímek vznikl během uvádění přístroje do provozu, aby se ověřilo, zda vše funguje správně. Jelikož je snímek prakticky nezpracovaný, jsou na něm i některé nežádoucí artefakty – například stopy po zásazích nabitými částicemi kosmického záření, které vypadají jako tenké čárky. Obrázek vlevo ukazuje celé pole přístorje VIS, přičemž vpravo vidíme jeho výřez (jeden detektor rozdělený do čtyř kvadrantů). Jde o ukázku, jak mimořádnou úroveň detailů VIS dosahuje už nyní. Vidíme zde spirální i eliptické galaxie, blízké i vzdálené hvězdy, hvězdokupy a mnohem více. Snímek přitom zabírá plochu, která odpovídá čtvrtině výšky a šířky Měsíce v úplňku. K vytvoření tohoto snímku musel přístroj VIS sbírat světlo po dobu 566 sekund.
Zdroj: https://www.esa.int/

Jeho slova doplňuje Reiko Nakajima, vědkyně zapojená do vývoje přístroje VIS: „Pozemní testy vám neposkytnou snímky galaxií nebo hvězdokup, ale tady jsou všechny na jednom políčku. Je krásné se na to dívat a užívat si, že to můžete činit s lidmi, se kterými jste tak dlouho spolupracovali.“ Tento snímek je ještě speciálnější, když si uvědomíme, že se specialisté dost polekali, když byl přístroj VIS aktivován. Zachytili totiž nečekaný světelný útvar, který kontaminoval snímky. Dodatečná analýza naznačila, že část slunečního záření pronikala do teleskopu – pravděpodobně skrz drobný otvor. Pootáčením Euclidu se podařilo zjistit, že světlo je detekováno pouze při specifických orientacích. Stačí se tedy vyhnout určitým polohám a VIS bude schopen splnit svou misi. Prezentovaný snímek byl pořízen v orientaci, kde není žádný problém se světlem.

Přístroj NISP se zaměřuje na blízké infračervené záření (900 - 2000 nm, ve kterém měří jas a intenzitu záření. Tento snímek vznikl při uvádění přístroje do provozu. Jde o surový snímek s využitím filtru Y. Jelikož je snímek prakticky nezpracovaný, jsou na něm i některé nežádoucí artefakty - například stopy po zásazích nabitými částicemi kosmického záření, které vypadají jako tenké čárky. Snímek samotný je plný detailů - vidíme zde spirální i eliptické galaxie, blízké i vzdálené hvězdy, hvězdokupy a mnohem více. Snímek přitom zabírá plochu, která odpovídá čtvrtině výšky a šířky Měsíce v úplňku. K vytvoření tohoto snímku musel přístroj NISP sbírat světlo po dobu 100 sekund. V ostrém provozu bude tato doba zhruba pětkrát delší, aby bylo možné spatřit slabší galaxie. Než světlo dopadne na detektor, pošle jej přístroj NISP buďto přes fotometrický filtr nebo přes spektrometrický grism (kombinaci optického hranolu a mřížky). Na tomto snímku světlo prošlo fotometrickým filtrem.
Přístroj NISP se zaměřuje na blízké infračervené záření (900 – 2000 nm, ve kterém měří jas a intenzitu záření. Tento snímek vznikl při uvádění přístroje do provozu. Jde o surový snímek s využitím filtru Y. Jelikož je snímek prakticky nezpracovaný, jsou na něm i některé nežádoucí artefakty – například stopy po zásazích nabitými částicemi kosmického záření, které vypadají jako tenké čárky. Snímek samotný je plný detailů – vidíme zde spirální i eliptické galaxie, blízké i vzdálené hvězdy, hvězdokupy a mnohem více. Snímek přitom zabírá plochu, která odpovídá čtvrtině výšky a šířky Měsíce v úplňku. K vytvoření tohoto snímku musel přístroj NISP sbírat světlo po dobu 100 sekund. V ostrém provozu bude tato doba zhruba pětkrát delší, aby bylo možné spatřit slabší galaxie. Než světlo dopadne na detektor, pošle jej přístroj NISP buďto přes fotometrický filtr nebo přes spektrometrický grism (kombinaci optického hranolu a mřížky). Na tomto snímku světlo prošlo fotometrickým filtrem.
Zdroj: https://www.esa.int/

Euclid ale disponuje také spektrometrem a fotometrem NISP pro blízké infračervené záření, který bude plnit hned dvojitou roli. Jednak bude snímkovat galaxie v blízkém infračerveném záření, ale také má měřit množství světla, které galaxie vyzařují na různých vlnových délkách. Tato druhá role umožní vědcům přímo určit, jak daleko každá galaxie je. Spojením údaje o vzdálenosti s informacemi o tvaru galaxie z přístroje VIS, bude možné zmapovat, jak jsou ve vesmíru galaxie rozloženy a jak se jejich prostorové rozložení mění v průběhu času. Ve výsledku tato 3D mapa přinese cenné poznatky o temné energii a temné hmotě. Vlevo přiložený snímek zachycuje situaci, při které je světlo zachycené teleskopem před dopadem na detektory přístroje NISP převedeno skrz filtr, který měří jas na specifických vlnových délkách.

Na níže přiloženém obrázku vpravo vidíme světlo zachycené teleskopem, které prošlo přes grism (kombinaci optického hranolu a mřížky), načež dopadlo na detektor. Grism dělí světlo přicházející z každé hvězdy a galaxie podle vlnových délek. to znamená, že každá svislá světlá čára na obrázku je jedna hvězda či galaxie. Když tímto pro nás nezvyklým způsobem sledujeme vesmíru, je možné určit, z čeho je každá galaxie tvořena, což je zase důležité k tomu, abychom určili její vzdálenost od Země.

Knud Jahnke, vědec podílející se na vývoji přístroje NISP k aktuálnímu milníku říká: „Viděli jsme simulované snímky, viděli jsme laboratorní snímky … ale i přesto je pro mne náročné pochopit, že tohle jsou snímky skutečného vesmíru. Jsou tak podrobné, je to opravdu úžasné!“ Radost neskrývá ani jeho kolega William Gillard: „Každý nový snímek, který dostaneme, mne pokaždé úplně ohromí. Přiznám se, že mne baví poslouchat výrazy údivu od ostatních v místnosti, když se dívají na tato data.

Přístroj NISP se zaměřuje na blízké infračervené záření (900 - 2000 nm, ve kterém měří jas a intenzitu záření. Tento snímek byl pořízen během uvádění přístroje do provozu, aby se zkontrolovalo, v jakém je stavu. Než světlo dopadne na detektor, projde v přístroji NISP buďto fotometrickým filtrem nebo přes spektrometrický grism (kombinace hranolu a mřížky). Na tomto snímku prošlo světlo přes grism, což rozdělilo světlo z každé hvězdy a galaxie podle vlnové délky. Z toho je možné vyčíst typ galaxie a její vzdálenost od nás. Teleskop sbíral světlo pro tento snímek 100 sekund. V ostrém provozu bude tato době zhruba pětinásobná, aby bylo možné odhalit vzdálenější galaxie.
Přístroj NISP se zaměřuje na blízké infračervené záření (900 – 2000 nm, ve kterém měří jas a intenzitu záření. Tento snímek byl pořízen během uvádění přístroje do provozu, aby se zkontrolovalo, v jakém je stavu. Než světlo dopadne na detektor, projde v přístroji NISP buďto fotometrickým filtrem nebo přes spektrometrický grism (kombinace hranolu a mřížky). Na tomto snímku prošlo světlo přes grism, což rozdělilo světlo z každé hvězdy a galaxie podle vlnové délky. Z toho je možné vyčíst typ galaxie a její vzdálenost od nás. Teleskop sbíral světlo pro tento snímek 100 sekund. V ostrém provozu bude tato době zhruba pětinásobná, aby bylo možné odhalit vzdálenější galaxie.
Zdroj: https://www.esa.int/

Je vhodné ještě jednou zopakovat, že tyto snímky (jakkoliv krásné!) jsou pořizovány stále pouze v prvotní fázi testů. Tyto snímky se dělají kvůli tomu, aby bylo možné zkontrolovat stav, ve kterém přístroje jsou. Snímky zároveń pomáhají určit nejlepší způsob, jaký by měl být další postup ladění a zpřesňování – jak v případě přístrojů samotných, tak i celého teleskopu. jelikož jsou tyto první snímky prakticky nezpracované, jsou na nich i některé nežádoucí artefakty – například stopy po zásazích nabitými částicemi kosmického záření, které vypadají jako tenké čárky. Tyto artefakty jsou vidět především na snímku přístroje VIS. Cílem celého Konsorcia projektu Euclid je, aby se dlouhoexpoziční průzkumná pozorování přetransformovala do snímků připravených na vědeckou analýzu, které jsou bez zmíněných artefaktů, ale také mnohem podrobnější a ostré jako břitva.

V průběhu dalších měsíců budou experti z agentury ESA i zapojených průmyslových firem provádět všemožné testy a kontroly, které jsou potřebné k prokázání, že Euclid pracuje tak dobře, jak jen může. Na konci této fáze, která se označuje jako „etapa uvádění do provozu a ověření výkonnosti“, už bude na tým čekat vstup do skutečné vědecké fáze. ESA již slibuje, že při té příležitosti zveřejní nový soubor snímků, které ukáží, čeho je tato mise schopná.

Přístroj NISP se zaměřuje na blízké infračervené záření (900 - 2000 nm, ve kterém měří jas a intenzitu záření. Tento snímek byl pořízen během uvádění přístroje do provozu, aby se zkontrolovalo, v jakém je stavu. Jedná se o surový snímek pořízený přes filtr Y. Jelikož je snímek prakticky nezpracovaný, jsou na něm i některé nežádoucí artefakty - například stopy po zásazích nabitými částicemi kosmického záření, které vypadají jako tenké čárky. Snímek nalevo ukazuje celé pole přístroje NISP. Vpravo vidíme výřez tohoto pole, který tvoří jen 4% celkové plochy. Snímky ukazují mimořádnou úroveň detailů, které NISP dosahuje. vidíme zde spirální i eliptické galaxie, blízké i vzdálené hvězdy, hvězdokupy a mnohem více. Snímek přitom zabírá plochu, která odpovídá čtvrtině výšky a šířky Měsíce v úplňku. Teleskop sbíral světlo pro tento snímek 100 sekund. V ostrém provozu bude tato době zhruba pětinásobná, aby bylo možné odhalit vzdálenější galaxie. Než světlo dopadne na detektor, projde v přístroji NISP buďto fotometrickým filtrem nebo přes spektrometrický grism (kombinace hranolu a mřížky). Na tomto snímku prošlo světlo přes fotometrický filtr.
Přístroj NISP se zaměřuje na blízké infračervené záření (900 – 2000 nm, ve kterém měří jas a intenzitu záření. Tento snímek byl pořízen během uvádění přístroje do provozu, aby se zkontrolovalo, v jakém je stavu. Jedná se o surový snímek pořízený přes filtr Y. Jelikož je snímek prakticky nezpracovaný, jsou na něm i některé nežádoucí artefakty – například stopy po zásazích nabitými částicemi kosmického záření, které vypadají jako tenké čárky. Snímek nalevo ukazuje celé pole přístroje NISP. Vpravo vidíme výřez tohoto pole, který tvoří jen 4% celkové plochy. Snímky ukazují mimořádnou úroveň detailů, které NISP dosahuje. vidíme zde spirální i eliptické galaxie, blízké i vzdálené hvězdy, hvězdokupy a mnohem více. Snímek přitom zabírá plochu, která odpovídá čtvrtině výšky a šířky Měsíce v úplňku. Teleskop sbíral světlo pro tento snímek 100 sekund. V ostrém provozu bude tato době zhruba pětinásobná, aby bylo možné odhalit vzdálenější galaxie. Než světlo dopadne na detektor, projde v přístroji NISP buďto fotometrickým filtrem nebo přes spektrometrický grism (kombinace hranolu a mřížky). Na tomto snímku prošlo světlo přes fotometrický filtr.
Zdroj: https://www.esa.int/

Zdroje informací:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/euclid_spacecraft/24912463-1-eng-GB/Euclid_spacecraft.jpg
https://www.esa.int/…/Early_commissioning_test_image_VIS_instrument.png
https://www.esa.int/…/Early_commissioning_test_image_VIS_instrument.png
https://www.esa.int/…/Early_commissioning_test_image_NISP_instrument.png
https://www.esa.int/…/Early_commissioning_test_image_NISP_instrument_grism_mode.png
https://www.esa.int/…/Early_commissioning_test_image_NISP_instrument.png

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
10 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Borin
Borin
1 rok před

Na snímcích je vesmír přeplněný zářícími body z 3D průmětu, přitom je náš blízký tolik prázdný.
Zároveň jen nepatrná slupka naší Země je vhodná k životu.

Co z toho lze vyvodit?

Ferda
Ferda
1 rok před
Odpověď  Borin

S odpustenim, ze byste mel prestat filozofovat a brat veci proste tak jak jsou 🙂

Borin
Borin
1 rok před
Odpověď  Ferda

Děkuji! To mě při prohlížení fotek nenapadlo

Spytihněv
Spytihněv
1 rok před

Nečekaný otvor navíc, kterým proniká sluneční světlo do teleskopu a tak je ho potřeba buď natáčet, nebo čekat na správnou polohu, aby bylo možno používat VIS. To muselo být překvapení :-/ Tak snad omezení ideální funkčnosti nebude nijak velké. Na rozdíl třeba od zaseklé antény RIME tohle asi nelze vyřešit, tedy pokud se jedná skutečně o nějakou škvíru.

pbpitko
pbpitko
1 rok před

Už aj tieto testovacie snímky sú Skutočne neskutočné !
:v :u

Borin
Borin
1 rok před

Na snímcích je vesmír přeplněný zářícími body z 3D průmětu, přitom je náš blízký tolik prázdný.
Zároveň jen nepatrná slupka naší Země je vhodná k životu.

Co z toho lze vyvodit?

Ferda
Ferda
1 rok před
Odpověď  Borin

S odpustenim, ze byste mel prestat filozofovat a brat veci proste tak jak jsou 🙂

Borin
Borin
1 rok před
Odpověď  Ferda

Děkuji! To mě při prohlížení fotek nenapadlo

Spytihněv
Spytihněv
1 rok před

Nečekaný otvor navíc, kterým proniká sluneční světlo do teleskopu a tak je ho potřeba buď natáčet, nebo čekat na správnou polohu, aby bylo možno používat VIS. To muselo být překvapení :-/ Tak snad omezení ideální funkčnosti nebude nijak velké. Na rozdíl třeba od zaseklé antény RIME tohle asi nelze vyřešit, tedy pokud se jedná skutečně o nějakou škvíru.

pbpitko
pbpitko
1 rok před

Už aj tieto testovacie snímky sú Skutočne neskutočné !
:v :u

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.