21. července se zástupci společnosti Amazon sešli s členy organizace Space Florida, aby odhalili své plány na středisko pro správu družic o rozloze přes 9 000 metrů čtverečních, které má vyrůst na Kennedyho středisku u Launch and Landing Facility (LLF). Amazon věří, že bude se svým připravovaným projektem Kuiper schopen konkurovat ostatním firmám poskytujícím družicový internet jako je SpaceX. Cílem firmy je vypustit a provozovat více než 3 200 družic na nízké oběžné dráze Země. Celý systém pak kromě družic budou tvořit také uživatelské terminály a pozemní síť realizovaná ve spolupráci s Amazon Web Services.
V pátek 21. července firma představila klíčové kroky k tomuto cíli – konkrétně se jedná o investici 120 milionů dolarů do zázemí na Floridě a souvisejícího dodavatelského řetězce. „Máme odvážný plán zahájit plnohodnotnou produkci Projektu Kuiper během příštího roku, kdy nabídneme své služby prvním zákazníkům. Toto nové zázemí bude hrát klíčovou roli v celém projektu a pomůže nám dosáhnout těchto termínů,“ uvedl ve svém prohlášení Steve Metayer, viceprezident Kuiper Production Operations a dodal: „Jsme hrdí na partnerství se Space Florida, díky kterému můžeme posílit rostoucí kosmický průmysl na Floridě i jinde ve Spojených státech. Těšíme se na přidávání nových talentů do našeho pokročilého provozního a výrobního týmu. Tito zaměstnanci budou hrát důležitou roli v naší misi, která si klade za cíl propojit desítky milionů zákazníků po celém světě.“
Zdroj: https://assets.aboutamazon.com/
Amazon poprvé svůj plán na vypuštění 3 236 družic, které by nabízely přístup k internetu, oznámil v roce 2019. Firma tehdy uvedla, že družice začne vyrábět příští rok ve městě Kirkland ve Washingtonu. Nový komplex na Floridě je navržen za účelem „přijímání těchto zásilek, provádění závěrečné přípravy před startem, připojování družic na dispensery od firmy Beyond Gravity a integraci naložených dispenserů s nosnými raketami. Pokud Vám název firmy Beyond Gravity nic neříká, pak vězte, že dříve používala název Ruag space a vyráběla aerodynamické kryty pro firmy ULA i Arianespace. Rakety obou firem byly mimochodem v dubnu 2022 vybrány firmou Amazon jako nosiče družic z projektu Kuiper. O vynášení těchto družic se má postarat také raketa New Glenn, kterou připravuje firma Blue Origin.
Zdroj: https://assets.aboutamazon.com/
Uzavřené startovní kontrakty se vztahují na 83 startů, přičemž 18 připadne Arianespace, 12 – 15 Blue Origin a 38 ULA na raketu Vulcan. Tyto dohody doplnily ty z roku 2021, kdy bylo oznámeno, že se pro devět startů s těmito družicemi využije služeb raket Atlas V. Plány původně počítaly s tím, že dvojice prototypů těchto družic poletí na raketě RS1 od ABL Space Systems, ale nakonec byl tento plán opuštěn a oba prototypy poletí na premiérové raketě Vulcan. Její start můžeme v současné době očekávat nejdříve v posledním čtvrtletí letošního roku. Jelikož se start průběžně odkládá, obrátil se portál Spaceflight Now na firmu Amazon s dotazem, zda se i nadále počítá s tím, že oba prototypy poletí na palubě prvního Vulcanu, nebo zda se plány změnily. Tiskový mluvčí na dotaz odpověděl, že firma „vyhodnocuje možnosti“, ale v tuto chvíli prý zůstává u Vulcanu, a prototypy budou připraveny, „jakmile bude ULA připravena ke startu“. Mluvčí také dodal, že zpoždění Vulcanu nemá žádný vliv na první produkční družice.
Zdroj: https://www.gannett-cdn.com/
„Mise našich prototypů poskytne týmu cenná data, ale kromě toho už za sebou máme zevrubné testování v laboratořích i v terénu a náš provozní model umožňuje nepřetržitě zapracovávat v průběhu času nově získané poznatky,“ uvedl tiskový mluvčí firmy Amazon na dotaz webu Spaceflight Now a dodal: „Souběžně s misí prototypů již pokračujeme ve výrobě a plánování startů družic. Jsme na dobré cestě k tomu, abychom v příštím roce zahájili jejich výrobu a první pilotní provoz u zákazníků.“
Plány na nový objekt firmy Amazon na LLF (dříve Shuttle Landing Facility) začaly před dvěma lety formou interních diskusí s organizací Space Florida, která má za úkol rozvíjet a podporovat obchodní možnosti v oboru kosmonautiky na území celého státu Florida. První prezentace projektu proběhla 26. ledna 2022 na setkání ředitelů s pracovním názvem Project Comet. V té době Amazon oznámil, že hodlá investovat 120 milionů dolarů. Firma očekává, že tu do roku 2025 vznikne zhruba 50 pracovních míst s roční výplatou okolo 120 000 dolarů (cca 2 600 000 Kč). Medián příjmů domácností v Brevard County, kde se Kennedyho středisko nachází, je přitom podle amerického statistického úřadu 63 632 dolarů.
Zdroj: https://www.gannett-cdn.com/
Rada tyto plány jednomyslně schválila. Souhlas s dokončením jednání se společností Amazon schválila rada organizace Space Florida na následném zasedání 28. července 2022. Amazon zatím našel u Floridského odboru dopravy vhodné grantové příležitosti z programu vylepšování kosmodromu ve výši 3,2 milionu dolarů pro Space Commerce Way Connector. „Přidání střediska pro zpracování družic Programu Kuiper k rostoucí průmyslové kapacitě regionu v oblasti komerčních letů do kosmického prostoru je důkazem síly budování celostátního ekosystému, který podporuje společnosti v celém dodavatelském řetězci v oblasti letectví a kosmonautiky,“ uvedl Frank DiBello, prezident a výkonný ředitel Space Florida ve svém prohlášení, kde dál sdělil: „Nemůžeme být šťastnější z toho, že si Project Kuiper zvolil pro tento objekt právě Launch and Landing Facility. Těšíme se na to, až se staneme součástí jejich mise k zajištění globální konektivity.“
Zdroj: https://www.gannett-cdn.com/
Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://www.floridatoday.com/…4699-460b-b83c-702f1a714e2e-Kuiper_1_-_Photo1.jpg
https://assets.aboutamazon.com/…/hero-001-kuiper-2-photo1-copy.JPG
https://assets.aboutamazon.com/…simulation-blue-origin-ula-and-arianspace.jpg
https://www.gannett-cdn.com/…/f6be5057-66bc-4044-af9f-8a5d4e4cb31a-1EK08908.jpg
https://www.gannett-cdn.com/…/6249c19e-fafc-403f-8eac-21daef51868f-1EK08902.jpg
https://www.gannett-cdn.com/…/4a31826b-94a3-4001-b56f-1c4584b4b897-1EK08923.jpg
Udávat rozlohu v metrech krychlových je velmi… originální 🙂
Ježišmarja, děkuju, opraveno. 😀
Už teď je na nízké oběžné dráze celkem dost smetí v podobě Starlinků, které mají reálný dopad na přehlídkové kampaně dalekohledů. Další várka 3000+ satelitů situaci ještě více zhorší. Čeho se dočkáme? Více než dvě třetiny pozorovacího času bude znehodnoceno? Je úsměvné, že dnes na astro.cz vyšel článek o ELT, jeho výstavba je v polovině, tak aby nám tento dalekohled vůbec k něčemu byl.
Ono se stačí podívat na oblohu jen očima a každou chvilku zaznamenáte ubíhající bod, s největší pravděpodobností jde o Starlink. Proč si kazíme noční oblohu jen protože soukromé společnosti chtějí rýžovat peníze a „soupeřit“.
BTW další kontroverze kolem Starlinku: https://www.osel.cz/12974-spacexx-maji-problem-ze-starlinku-unika-radiove-zareni.html a nedělám si iluze, jistě časem dojte k nápravě, jako když se nátěrem snižovala odrazivost jednotlivých družic, ale to je jen takové plácnutí do vody, protože ani to nepřineslo zase tak velké zlepšení.
IMHO budování takto velkých konstelací by mělo mít vyšší cíle než jen zisk.
Hezký den,
vezmu to postupně.
– Výrazem smetí bychom měli označovat pouze úlomky družic, či nefunkční družice. Použít tento výraz pro aktivní družice je velmi nevhodné.
– Čeho se dočkáme? Dalších družicových sítí – jednu chystá třeba i Čína. Konkurence v tomto oboru pak přinese výhody pro zákazníky, kteří těchto služeb využívají.
– Máte pravdu v tom, že nátěr (tzv. DarkSat) nepřinesl žádné zlepšení. Proto se také použil jen na jedné testovací družici. SpaceX tedy následně představila VisorSat – družici Starlink s výklopným stínítkem z pěnové hmoty, které pomohlo výrazněji snížit odrazivost družic. SpaceX navíc neustále pracuje na snižování odrazivosti, což je krásně vidět na družicích 2. generace mini – https://www.elonx.cz/druzice-starlink-druhe-generace-jsou-na-obloze-10krat-mene-jasne-nez-predchozi-verze-i-kdyz-jsou-4krat-vetsi/
– Samozřejmě to má vyšší cíle než jen zisk. Tyto systémy výrazně pomáhají lidem v odlehlých oblastech zvyšovat kvalitu jejich života.
Omlouvám se za hanlivé označení komunikačních družic.
Potřebujeme další družicové sítě? Když se zváží co tím ztrácíme? Nelze to ve většině případů řešit jinými technologiemi, které nebudou ničit prostředí, které potřebujeme třeba i pro včasnou detekci potenciálně nebezpečných objektů na kolizním kurzu se Zemí? Neměly by společnosti, které na těchto sítích vydělávají kompenzovat ztracený čas pro vědecká pozorování. I ty dalekohledy někdo musel zaplatit a mnohem dříve (povětšinou z veřejných zdrojů), než se někdo jiný rozhodl znehodnotit jejich funkci.
Zvyšování životní úrovně v odlehlých častech planety by se dalo řešit jinými technologiemi, které by ve výsledku fungovaly stejně dobře a nezaplevevovaly by nízkou oběžnou dráhu.
Vypustit další tisíce družit na LEO se může nakonec vymstít, bude komplikované startovat s raketami a riskovat kolizi s takovým množstvím objektů. Pohled na hvězdnou oblohu bude samá ubíhající tečka. Už teď s tím bojují amatérští astrofotografové, jako by nestačil světelný smog. Jasně, pozorování oblohy a její focení je pro amatéry „jen“ koníček, ale mě, stejně jako spoustu dalších amatérů, štve, že se děje něco s čím nesouhlasíme, ničí nám to náš zájem, a nemáme sebemenší šanci s tím cokoli udělat.
O kosmonautiku se zajímám už od útlého dětství, jsem jejím fanouškem, stejně jako webu kosmonautix.cz, ale cítil jsem potřebu upozornit na problémy, které tohle neuvážené vypouštění relativně zbytečných objektů na oběžnou dráhu způsobuje.
Z vědeckých kruhů vzešlo mnoho podobných názorů, že tyto obří konstelace je třeba nějak regulovat, než bude pozdě. Jsou pod nimi podepsané vědecké kapacity, kterým nesaháme ani po kotníky.
Omluvu přijímám, Nejde jen o komunikační družic, týká se to všech družic bez rozdílu. 😉
Ze třetího odstavce mám dojem střetu idealistických představ s tvrdou realitou. Ano, v ideálním světě by šlo jistě využít mnoho jiných možností. Ale realita je jiná. Poskytovatelům klasického pozemního internetu se prostě nevyplatí táhnout drahou infrastrukturu desítky kilometrů daleko, aby obsloužili drobné komunity čítající nižší desítky lidí.
SpaceX po zjištění, jak byly první Starlinky jasné, vytvořila pracovní komisi, do které přizvala i zástupce astronomů. Ti sami říkají, že SpaceX tuto problematiku aktivně řeší. Takže je tu jistě snaha nezametat věci pod koberec, ale aktivně je řešit. A daří se to. Mohu říct, že dříve nám lidé třeba na Facebooku psali dotazy typu: „Viděl jsem na obloze řadu teček, které letěly za sebou, nevíte, co to je?“ Poté, co SpaceX zavedla VisorSaty už tyto dotazy nechodí. Nahradily je otázky typu: „Na internetu jsme si našel údaje o viditelném přeletu Starlinků, ale v danou chvíli jsem nic neviděl. Nevíte, čím to je?“ Běžní lidé už dnes Starlinky na pracovní dráze (výška okolo 550 km) skoro nevidí. Nemyslím si tedy, že by běžní lidé pouhým okem zaznamenali zhoršení situace při navýšení počtu družic. Jiné je to samozřejmě u astrofotografů – zvláště pak těch amatérských. Věřím, že řada věcí půjde vyřešit nějakými pokročilými filtry. Ale abych byl upřímný, pokud si položím na jednu misku to, že amatérští astrofotografové budou mít zhoršené podmínky pro svůj koníček a na druhou přínosy družicových sítí, tak co se významu i počtu ovlivněných lidí týče, je to poměrně jednoznačné. Nechci, aby to znělo neuctivě, ale kočí také museli nějak zareagovat na nástup automobilů. Taky přišli o své koníčky, často i práci. Jistě se jim to také nelíbilo, ale museli se nějak přizpůsobit modernímu pokroku. Tohle je v mnoha ohledech podobné.
Na tyto problémy už tu upozorňuje víc lidí, takže nebojte, že by v diskusích byly opomíjeny. 😉 A chci zdůraznit, že ty družic nejsou zbytečné ani relativně. Jsou naopak prospěšné mnohem většímu množství lidí, než kterým nějak život zkomplikují.
Jen se zeptám, nebylo by lepší pro pozorování provádět vše v prostředí bez atmosféry? Nebylo by pro všechny lepší mít dalekohledy vysoko nad Zemí a tím pádem získat mnohem lepší výsledky? Po nástupu SHS se může ukázat, že dalekohledy na oběžné dráze či dále ve vesmíru mohou být podstatně výkonnější a tím pádem ve výsledku i levnější, než ty na zemi.
Levnější by to rozhodně nebylo, životnost dalekohledu na zemi je značně větší než ve vesmíru a hlavně je servisovatelný a upgradovatelný. Nehledě na to, že dalekohled s průměrem 39 metrů si na oběžné dráze jen tak nepostavíme.
Vetsinu stop po druzicich na snimcich lze velmi efektivne algoritmicky odstranit, neni to zas takovy problem. Samozrejme, ze to komplikuje hvezdarum praci, ale tak je to asi s vetsinou lidskych cinnosti. Snad se casem dojde k nejakemu kompromisu. Treba majitele druzicovych konstelaci by mohli poskytovat financni kompenzaci, ktera by pokryla dodatecne naklady na zpracovani snimku. V prve rade by astronomove meli svuj postup koordinovat na mezinarodni urovni. Casem bude tech druzicovych konstelaci jenom pribyvat. Jsme teprve na zacatku, pravidla se budou teprve nastavovat.
Světelné znečištění mne trápí daleko víc než nějaké ubíhající tečky nad hlavou. Už si ani nepamatuji, kdy naposledy jsem viděl Mléčnou dráhu, nejspíš to jsou desítky let. Takže si to vyřeším návštěvou beskydské oblasti tmavé oblohy https://cs.wikipedia.org/wiki/Oblast_tmav%C3%A9_oblohy. A ani mne nenapadne oslovovat spoluobčany, aby po 22 hod. zhasli a přestali jezdit po ulicích auty. Což tak nějak vzdáleně odpovídá přání zakázat satelitní konstelace určené pro Internet.
Diky za odkaz! Pro me by byla nejbliz Manetinska oblast. Nevite nekdo o konkretnim miste v teto oblasti, s dobrym vyhledem? Tj. idealne na nezalesnenem kopci…
Vážený pane,
Velice děkuji za váš příspěvek.
Vámi uvedený odkaz jsem zde pod článkem uvedl někdy před týdnem, podle očekávání bez jakékoliv reakce.
Zdejší šéf je takovým „utajeným“ zastupcem „Velkého Elona“, který má navíc vždy pravdu. Proto zde již reagují minimálně.
Vase reakce však dokazuje, že nejsem jediný s „kacířskými názory a pochybnostmi“.
Jsem za toto zjištění nesmírně rád a ještě jednou děkuji.
Vaše spekulace o mém utajeném zastupování je mylná. Měřím všem stejně, ale na ten příspěvek jsem nereagoval, protože jej považuji za bouři ve sklenici vody. A proč na něj nereagoval nikdo jiný? To netuším. Myslíte si snad, že i ostatní jsou také utajenými zástupci?
Můj názor je, že když se kácí les, tak létají třísky. V historii nebyla žádná změna stoprocentně k lepšímu. Vždy tam byly nějaké nedostatky. Ale zásadní je porovnat si přínosy a negativa. Ani Starlink není dokonalý, ale jeho přínosy výrazně převažují nad negativy. Já stojím na straně technologického pokroku, nikoliv na straně SpaceX. Stejně jako se zastávám Starlinků, budu se zastávat i projektu Kuiper. Jen je zatím Starlink jediný a tak se na něj stahují všechny komentáře na toto téma. znova opakuji – měřím všem stejně a vždy budu bránit technologický pokrok proti lidem, kteří mu chtějí házet klacky pod nohy – třeba tím, že zveličují jeho chyby a ignorují jeho přínosy. Znovu opakuji – budu se zastávat všech projektů, které nás posouvají vpřed.
Bohužel mi informace od Amazonu hodně připomínají korporátní přístup, kdy čím víc se nedaří (v tomto případě dostat něco na oběžnou dráhu), tím víc musíme marketingově masírovat, představovat výhody našeho řešení (které teda ale vlastně vůbec nemáme) a smělé budoucí plány. Mám s tím velmi osobní zkušenosti (byť v jiném oboru) a tudíž bych se nedivil, kdyby od Amazonu dalších 5 let nic na oběžnou dráhu nevyletělo. Možná taky vůbec.
A rád se spletu.
No však on to taky korporát je, takže je to přesně jak píšete jen bych řekl, že ono něco určitě vyletí, na to těch miliard má Bezos dost, aby si to někde zaplatil. Problém je ale přesně v tom co píšete a taky v tom, že Bezos není člověk, který by tomu rozuměl, on umí jen sypat, ale rozhodovat a směřovat firmu někam to ne.
..jo, tiez si myslim, ze ich realnou sancou je modlit sa a podporovat Space X ze rozbehnu Starship co najskor a tak dostat Krupier s tym planovanym objemom na ich launch manifest.
SpaceX im to vypusti bez problemov, lebo v case ked bude Krupier ready, uz bude mat podstatny podiel na trhu kde sa to rata (korporatni zakaznici – aerolinky, lodna doprava, pozemne telecomy, government).. nejakych chaluparov na Aljaske im rado prenecha 🙂
Název projektu je Kuiper.
uff.. dakujem, Kuiper, Kuiper Belt.. tak to som bol dobre mimo.
Pokrok nezastavíš. Státy by se měly dohodnout, jaké množství satelitů,v jakých hladinách je únosné ve vesmíru mít. A tlačit na společnosti aby vyvíjely systémy, které dostanou nefunkční satelity dolů. Toho smetí bude přibývat čím dál více.
Aký majú termín vypustenia časti a celého systému? Podobne termín mali aj iní a tu som ho nevidel.
Toľké roky o tom počúvame a ešte ani neotestovali základné družice.
T.j. nemôžu vedieť, či to bude fungovať, aká bude svetelná odrazivosť družíc, aké možné rušenia nastanú, či sa dosiahnu vhodné prenosové rýchlosti.. a mnoho ďalšieho.
Družice ktoré vlastne neexistujú majú byť vynesené nosičmi, ktoré zväčša tiež neexistujú a všetci sa fotia a vyhlásenia, ako by všetko bolo zaručené.
Tak by ma zaujímalo koľko rokov sa odhaduje kým to postavia celé, ale podľa odhadu redaktorov kosmonautix-u? K tomu cena za mesiac a cena za antény, a starlink môže znížiť cenu svoju o pár rokov… ako sa im to oplatí.. to je otázka.. básnická 🙂
Ale páči sa mi, že plánujú veľkoryso podporiť vesmírny priemysel EU a USA bez ohľadu na ceny. Takto si môžu nahradiť ušlý zisk výrobcovia rakiet a možno urobiť plány na konkurenčnú raketu ku Falcon 9, čo je určite pre ne super (ak sú vôbec schopný, to využiť).
Udávat rozlohu v metrech krychlových je velmi… originální 🙂
Ježišmarja, děkuju, opraveno. 😀
Už teď je na nízké oběžné dráze celkem dost smetí v podobě Starlinků, které mají reálný dopad na přehlídkové kampaně dalekohledů. Další várka 3000+ satelitů situaci ještě více zhorší. Čeho se dočkáme? Více než dvě třetiny pozorovacího času bude znehodnoceno? Je úsměvné, že dnes na astro.cz vyšel článek o ELT, jeho výstavba je v polovině, tak aby nám tento dalekohled vůbec k něčemu byl.
Ono se stačí podívat na oblohu jen očima a každou chvilku zaznamenáte ubíhající bod, s největší pravděpodobností jde o Starlink. Proč si kazíme noční oblohu jen protože soukromé společnosti chtějí rýžovat peníze a „soupeřit“.
BTW další kontroverze kolem Starlinku: https://www.osel.cz/12974-spacexx-maji-problem-ze-starlinku-unika-radiove-zareni.html a nedělám si iluze, jistě časem dojte k nápravě, jako když se nátěrem snižovala odrazivost jednotlivých družic, ale to je jen takové plácnutí do vody, protože ani to nepřineslo zase tak velké zlepšení.
IMHO budování takto velkých konstelací by mělo mít vyšší cíle než jen zisk.
Hezký den,
vezmu to postupně.
– Výrazem smetí bychom měli označovat pouze úlomky družic, či nefunkční družice. Použít tento výraz pro aktivní družice je velmi nevhodné.
– Čeho se dočkáme? Dalších družicových sítí – jednu chystá třeba i Čína. Konkurence v tomto oboru pak přinese výhody pro zákazníky, kteří těchto služeb využívají.
– Máte pravdu v tom, že nátěr (tzv. DarkSat) nepřinesl žádné zlepšení. Proto se také použil jen na jedné testovací družici. SpaceX tedy následně představila VisorSat – družici Starlink s výklopným stínítkem z pěnové hmoty, které pomohlo výrazněji snížit odrazivost družic. SpaceX navíc neustále pracuje na snižování odrazivosti, což je krásně vidět na družicích 2. generace mini – https://www.elonx.cz/druzice-starlink-druhe-generace-jsou-na-obloze-10krat-mene-jasne-nez-predchozi-verze-i-kdyz-jsou-4krat-vetsi/
– Samozřejmě to má vyšší cíle než jen zisk. Tyto systémy výrazně pomáhají lidem v odlehlých oblastech zvyšovat kvalitu jejich života.
Omlouvám se za hanlivé označení komunikačních družic.
Potřebujeme další družicové sítě? Když se zváží co tím ztrácíme? Nelze to ve většině případů řešit jinými technologiemi, které nebudou ničit prostředí, které potřebujeme třeba i pro včasnou detekci potenciálně nebezpečných objektů na kolizním kurzu se Zemí? Neměly by společnosti, které na těchto sítích vydělávají kompenzovat ztracený čas pro vědecká pozorování. I ty dalekohledy někdo musel zaplatit a mnohem dříve (povětšinou z veřejných zdrojů), než se někdo jiný rozhodl znehodnotit jejich funkci.
Zvyšování životní úrovně v odlehlých častech planety by se dalo řešit jinými technologiemi, které by ve výsledku fungovaly stejně dobře a nezaplevevovaly by nízkou oběžnou dráhu.
Vypustit další tisíce družit na LEO se může nakonec vymstít, bude komplikované startovat s raketami a riskovat kolizi s takovým množstvím objektů. Pohled na hvězdnou oblohu bude samá ubíhající tečka. Už teď s tím bojují amatérští astrofotografové, jako by nestačil světelný smog. Jasně, pozorování oblohy a její focení je pro amatéry „jen“ koníček, ale mě, stejně jako spoustu dalších amatérů, štve, že se děje něco s čím nesouhlasíme, ničí nám to náš zájem, a nemáme sebemenší šanci s tím cokoli udělat.
O kosmonautiku se zajímám už od útlého dětství, jsem jejím fanouškem, stejně jako webu kosmonautix.cz, ale cítil jsem potřebu upozornit na problémy, které tohle neuvážené vypouštění relativně zbytečných objektů na oběžnou dráhu způsobuje.
Z vědeckých kruhů vzešlo mnoho podobných názorů, že tyto obří konstelace je třeba nějak regulovat, než bude pozdě. Jsou pod nimi podepsané vědecké kapacity, kterým nesaháme ani po kotníky.
Omluvu přijímám, Nejde jen o komunikační družic, týká se to všech družic bez rozdílu. 😉
Ze třetího odstavce mám dojem střetu idealistických představ s tvrdou realitou. Ano, v ideálním světě by šlo jistě využít mnoho jiných možností. Ale realita je jiná. Poskytovatelům klasického pozemního internetu se prostě nevyplatí táhnout drahou infrastrukturu desítky kilometrů daleko, aby obsloužili drobné komunity čítající nižší desítky lidí.
SpaceX po zjištění, jak byly první Starlinky jasné, vytvořila pracovní komisi, do které přizvala i zástupce astronomů. Ti sami říkají, že SpaceX tuto problematiku aktivně řeší. Takže je tu jistě snaha nezametat věci pod koberec, ale aktivně je řešit. A daří se to. Mohu říct, že dříve nám lidé třeba na Facebooku psali dotazy typu: „Viděl jsem na obloze řadu teček, které letěly za sebou, nevíte, co to je?“ Poté, co SpaceX zavedla VisorSaty už tyto dotazy nechodí. Nahradily je otázky typu: „Na internetu jsme si našel údaje o viditelném přeletu Starlinků, ale v danou chvíli jsem nic neviděl. Nevíte, čím to je?“ Běžní lidé už dnes Starlinky na pracovní dráze (výška okolo 550 km) skoro nevidí. Nemyslím si tedy, že by běžní lidé pouhým okem zaznamenali zhoršení situace při navýšení počtu družic. Jiné je to samozřejmě u astrofotografů – zvláště pak těch amatérských. Věřím, že řada věcí půjde vyřešit nějakými pokročilými filtry. Ale abych byl upřímný, pokud si položím na jednu misku to, že amatérští astrofotografové budou mít zhoršené podmínky pro svůj koníček a na druhou přínosy družicových sítí, tak co se významu i počtu ovlivněných lidí týče, je to poměrně jednoznačné. Nechci, aby to znělo neuctivě, ale kočí také museli nějak zareagovat na nástup automobilů. Taky přišli o své koníčky, často i práci. Jistě se jim to také nelíbilo, ale museli se nějak přizpůsobit modernímu pokroku. Tohle je v mnoha ohledech podobné.
Na tyto problémy už tu upozorňuje víc lidí, takže nebojte, že by v diskusích byly opomíjeny. 😉 A chci zdůraznit, že ty družic nejsou zbytečné ani relativně. Jsou naopak prospěšné mnohem většímu množství lidí, než kterým nějak život zkomplikují.
Jen se zeptám, nebylo by lepší pro pozorování provádět vše v prostředí bez atmosféry? Nebylo by pro všechny lepší mít dalekohledy vysoko nad Zemí a tím pádem získat mnohem lepší výsledky? Po nástupu SHS se může ukázat, že dalekohledy na oběžné dráze či dále ve vesmíru mohou být podstatně výkonnější a tím pádem ve výsledku i levnější, než ty na zemi.
Levnější by to rozhodně nebylo, životnost dalekohledu na zemi je značně větší než ve vesmíru a hlavně je servisovatelný a upgradovatelný. Nehledě na to, že dalekohled s průměrem 39 metrů si na oběžné dráze jen tak nepostavíme.
Vetsinu stop po druzicich na snimcich lze velmi efektivne algoritmicky odstranit, neni to zas takovy problem. Samozrejme, ze to komplikuje hvezdarum praci, ale tak je to asi s vetsinou lidskych cinnosti. Snad se casem dojde k nejakemu kompromisu. Treba majitele druzicovych konstelaci by mohli poskytovat financni kompenzaci, ktera by pokryla dodatecne naklady na zpracovani snimku. V prve rade by astronomove meli svuj postup koordinovat na mezinarodni urovni. Casem bude tech druzicovych konstelaci jenom pribyvat. Jsme teprve na zacatku, pravidla se budou teprve nastavovat.
Světelné znečištění mne trápí daleko víc než nějaké ubíhající tečky nad hlavou. Už si ani nepamatuji, kdy naposledy jsem viděl Mléčnou dráhu, nejspíš to jsou desítky let. Takže si to vyřeším návštěvou beskydské oblasti tmavé oblohy https://cs.wikipedia.org/wiki/Oblast_tmav%C3%A9_oblohy. A ani mne nenapadne oslovovat spoluobčany, aby po 22 hod. zhasli a přestali jezdit po ulicích auty. Což tak nějak vzdáleně odpovídá přání zakázat satelitní konstelace určené pro Internet.
Diky za odkaz! Pro me by byla nejbliz Manetinska oblast. Nevite nekdo o konkretnim miste v teto oblasti, s dobrym vyhledem? Tj. idealne na nezalesnenem kopci…
Vážený pane,
Velice děkuji za váš příspěvek.
Vámi uvedený odkaz jsem zde pod článkem uvedl někdy před týdnem, podle očekávání bez jakékoliv reakce.
Zdejší šéf je takovým „utajeným“ zastupcem „Velkého Elona“, který má navíc vždy pravdu. Proto zde již reagují minimálně.
Vase reakce však dokazuje, že nejsem jediný s „kacířskými názory a pochybnostmi“.
Jsem za toto zjištění nesmírně rád a ještě jednou děkuji.
Vaše spekulace o mém utajeném zastupování je mylná. Měřím všem stejně, ale na ten příspěvek jsem nereagoval, protože jej považuji za bouři ve sklenici vody. A proč na něj nereagoval nikdo jiný? To netuším. Myslíte si snad, že i ostatní jsou také utajenými zástupci?
Můj názor je, že když se kácí les, tak létají třísky. V historii nebyla žádná změna stoprocentně k lepšímu. Vždy tam byly nějaké nedostatky. Ale zásadní je porovnat si přínosy a negativa. Ani Starlink není dokonalý, ale jeho přínosy výrazně převažují nad negativy. Já stojím na straně technologického pokroku, nikoliv na straně SpaceX. Stejně jako se zastávám Starlinků, budu se zastávat i projektu Kuiper. Jen je zatím Starlink jediný a tak se na něj stahují všechny komentáře na toto téma. znova opakuji – měřím všem stejně a vždy budu bránit technologický pokrok proti lidem, kteří mu chtějí házet klacky pod nohy – třeba tím, že zveličují jeho chyby a ignorují jeho přínosy. Znovu opakuji – budu se zastávat všech projektů, které nás posouvají vpřed.
Bohužel mi informace od Amazonu hodně připomínají korporátní přístup, kdy čím víc se nedaří (v tomto případě dostat něco na oběžnou dráhu), tím víc musíme marketingově masírovat, představovat výhody našeho řešení (které teda ale vlastně vůbec nemáme) a smělé budoucí plány. Mám s tím velmi osobní zkušenosti (byť v jiném oboru) a tudíž bych se nedivil, kdyby od Amazonu dalších 5 let nic na oběžnou dráhu nevyletělo. Možná taky vůbec.
A rád se spletu.
No však on to taky korporát je, takže je to přesně jak píšete jen bych řekl, že ono něco určitě vyletí, na to těch miliard má Bezos dost, aby si to někde zaplatil. Problém je ale přesně v tom co píšete a taky v tom, že Bezos není člověk, který by tomu rozuměl, on umí jen sypat, ale rozhodovat a směřovat firmu někam to ne.
..jo, tiez si myslim, ze ich realnou sancou je modlit sa a podporovat Space X ze rozbehnu Starship co najskor a tak dostat Krupier s tym planovanym objemom na ich launch manifest.
SpaceX im to vypusti bez problemov, lebo v case ked bude Krupier ready, uz bude mat podstatny podiel na trhu kde sa to rata (korporatni zakaznici – aerolinky, lodna doprava, pozemne telecomy, government).. nejakych chaluparov na Aljaske im rado prenecha 🙂
Název projektu je Kuiper.
uff.. dakujem, Kuiper, Kuiper Belt.. tak to som bol dobre mimo.
Pokrok nezastavíš. Státy by se měly dohodnout, jaké množství satelitů,v jakých hladinách je únosné ve vesmíru mít. A tlačit na společnosti aby vyvíjely systémy, které dostanou nefunkční satelity dolů. Toho smetí bude přibývat čím dál více.
Aký majú termín vypustenia časti a celého systému? Podobne termín mali aj iní a tu som ho nevidel.
Toľké roky o tom počúvame a ešte ani neotestovali základné družice.
T.j. nemôžu vedieť, či to bude fungovať, aká bude svetelná odrazivosť družíc, aké možné rušenia nastanú, či sa dosiahnu vhodné prenosové rýchlosti.. a mnoho ďalšieho.
Družice ktoré vlastne neexistujú majú byť vynesené nosičmi, ktoré zväčša tiež neexistujú a všetci sa fotia a vyhlásenia, ako by všetko bolo zaručené.
Tak by ma zaujímalo koľko rokov sa odhaduje kým to postavia celé, ale podľa odhadu redaktorov kosmonautix-u? K tomu cena za mesiac a cena za antény, a starlink môže znížiť cenu svoju o pár rokov… ako sa im to oplatí.. to je otázka.. básnická 🙂
Ale páči sa mi, že plánujú veľkoryso podporiť vesmírny priemysel EU a USA bez ohľadu na ceny. Takto si môžu nahradiť ušlý zisk výrobcovia rakiet a možno urobiť plány na konkurenčnú raketu ku Falcon 9, čo je určite pre ne super (ak sú vôbec schopný, to využiť).