Od vydání posledního dílu seriálu Svět startupů opět uběhlo několik měsíců, a tak Vám přinášíme další, v pořadí již třetí díl. Svět startupů je nepravidelný seriál, který se zabývá jednou raketově rostoucí částí kosmického průmyslu, a to startupy. Pro dovysvětlení tohoto pojmu se zpravidla jedná o menší soukromé firmy, které jsou typické svými inovativními postupy, otevřenou strukturou se značně eliminovaným výskytem byrokracie a v neposlední řadě potenciálem růstu. Jejich velikost a nekonvenční řešení problémů jim bezesporu poskytuje značnou výhodu v porovnání s gigantickými společnostmi, které čítají tisíce zaměstnanců. V obvyklé spolupráci s ostatními startupy na poli kosmického průmyslu, jsou pak tyto firmy společně schopny přinášet skutečně originální řešení, čímž často na trh přináší produkty s vysoce přidanou hodnotou, a tím celý průmysl posouvají kupředu.
Zdroj: https://www.axiomspace.com/
V rámci třetího dílu jsem vybral trochu známější startup, o kterém musel slyšet prakticky každý fanoušek kosmonautiky, zvláště když vezmeme v potaz souvislosti z poslední doby v českém kontextu. Řeč je samozřejmě o texaském startupu Axiom Space. Jeho zaměření se postupem času stalo poměrně široce rozkročené, ale obecně se dá konstatovat, že se pohybuje v oblasti pilotované kosmonautiky. Specifičtěji pak činnost Axiom Space můžeme přiblížit a v tomto směru rozdělit na několik projektů, kterými se momentálně zabývají. Tím nejaktuálnějším je poskytování soukromých letů a pobytu soukromých astronautů na ISS, prostřednictvím kosmické lodi Crew Dragon firmy SpaceX. Zároveň minulý rok Axiom Space od NASA získala kontrakt na vývoj a dodání skafandrů nové generace pro program Artemis a vývoj podpůrných systémů spolu s jejich demonstrací na povrchu Měsíce během mise Artemis III. Aktuálně poslední zaměření firmy se týká modulů a kosmických stanic na nízké oběžné dráze Země. V tomto směru před dvěma lety podepsala dohodu s NASA, kde se zavazuje, že dodá minimálně jeden a celkem až tři obytné moduly, které budou připojeny k ISS, s konečným cílem vybudování první komerční vesmírné stanice. Myslím, že z tohoto hrubého výpisu je zřejmé, že Axiom Space je opravdu zapojena do několika vskutku zajímavých projektů a skutečně stojí za to tento startup sledovat. Každopádně pojďme si něco říct o vzniku Axiom Space a o tom, kdo za touto firmou stojí.
Zdroj: https://www.axiomspace.com/
Axiom Space je poměrně mladá firma a byla založena před sedmi lety v roce 2016 v americkém státě Texas, ve městě Houston, a to dvojicí Michaelm T. Suffredinim a Kamem Ghaffarianem. Suffredini je generálním ředitelem společnosti. Jedná se o absolventa leteckého inženýrství na Texaské univerzitě a má za sebou třicetiletou kariéru v NASA, kde prošel pozicemi jako asistent manažera programu Space Shuttle. Působení v této agentuře ukončil v pozici programového manažera ISS. Jeho společník Kam Ghaffarian má celou řadu titulů a v Axiom Space zastává funkci výkonného předsedy. V minulosti prošel několika manažerskými pozicemi, například ve firmě Lockheed Martin, a také se angažoval v rámci soukromého podnikání. Nyní si však jednotlivě projdeme předem nastíněné aktivity, kterým se firma založena těmito dvěma muži věnuje, a ke každé si doplníme několik informací.
Zdroj: https://www.mujrozhlas.cz/
Budeme postupovat ve stejném pořadí, tudíž začneme ISS a misemi soukromých astronautů. Zde si lze místo na některé z následujících misí zakoupit osobně, ale rovněž jsou nabízena jednotlivým státům. Mise zahrnují 17 týdnů dlouhou přípravu astronauta v zařízeních vesmírných agentur. Samotná mise pak obvykle trvá deset dní s tím, že astronauti na ISS skutečně pobývají něco kolem osmi. Každá mise se skládá z čtyřčlenné posádky, a to trojice soukromých astronautů, jež je doplněna o jednoho velitele či velitelku mise, obvykle z řad bývalých agenturních astronautů. Ti jsou následně na ISS dopraveni za pomoci kosmické lodi Crew Dragon firmy SpaceX. K dnešnímu datu proběhly dvě mise tohoto charakteru, a to Ax-1 a Ax-2, v rámci kterých se na nízkou oběžnou dráhu Země vypravili například první astronaut a astronautka ze Saúdské Arábie. Pro všechny následující plánované zatím platí, že od mise Ax-3 by na palubě měl být vždy jeden člen oddílu ESA. Ten dostane šanci provádět vědecké experimenty, které sestaví jeho stát pro krátkodobou expedici. Před dvěma měsíci dostala podobnou nabídku i Česká republika. Stává se tak reálné, že po více než čtyřech dekádách by se někdo z České republiky opět mohl podívat na nízkou oběžnou dráhu Země. Žhavým kandidátem pak není nikdo jiný, než pilot nadzvukovém letounu Gripen a astronaut v záložním týmu ESA Aleš Svoboda. Zaznělo, že částka za takovou misi by se pohybovala kolem jedné miliardy korun, ovšem uvedená částka nejspíše zahrnuje pouze samotný let a Michal Václavík na svém Twitteru uvedl, že výsledná mise si vyžádá vyšší částku. Podobnou nabídku dostaly i další evropské státy, ale prozatím se ji rozhodlo využít pouze Švédsko a Polsko.
Dalším projektem je spolupráce s NASA, která se týká skafandrů nové generace pro program Artemis. Zde byl z několika návrhů vybrán právě ten firmy Axiom Space a byla uzavřena dohoda v hodnotě 228,5 milionů dolarů. Axiom Space tedy zajistí návrh skafandrů, které budou muset splňovat jak technické, tak bezpečnostní požadavky NASA. Následně zajistí proces jejich kvalifikace, certifikace i produkce. To stejné samozřejmě platí pro veškerá podpůrná zařízení. Posledním cílem, který Axiom Space má, jsou výše zmíněné moduly pro ISS a výsledné zajištění vlastní komerční stanice na nízké oběžné dráze Země. NASA se dlouhodobě snaží otevřít a zajistit komerční příležitosti v rámci ISS. Tento projekt by zároveň měl být první svého druhu. Až tři přetlakové moduly budou k ISS připojeny k přednímu dokovacímu uzlu modulu Node 2, tedy Harmony. Axiom je zároveň plánuje doplnit o okno k pozorování Země, které má být podobné modulu Cupola. První modul by se pak na ISS měl připojit v roce 2026, druhý je plánován na rok 2027 a třetí o rok později. Poslední modul je plánovaný někdy kolem roku 2030, a ten umožní odpojení modulů Axiom Space od ISS, které se tak stanou autonomní komerční vesmírnou stanicí na nízké oběžné dráze Země.
- Sídlo: Houston, Texas, Spojené státy americké
- Počet zaměstnanců: Okolo 800
- Generální ředitel: Michael T. Suffredini
- Zaměření: Systémy související s pilotovanou kosmonautikou
- Aktuální projekty a snahy: Soukromé mise na ISS, dodání modulů na ISS a výsledné vytvoření první komerční vesmírné stanice na nízké oběžné dráze Země, návrh, certifikace, kvalifikace a produkce skafandrů nové generace pro program Artemis
Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://www.axiomspace.com/
https://www.axiomspace.com/
https://www.axiomspace.com/
https://www.axiomspace.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.space.com/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://images.squarespace-cdn.com/content/v1/…/Ax_station_perspective_sanstower.png
https://static1.squarespace.com/…/1684620755190/Fwh3rsdacAASNUL.jpeg?format=1500w
https://i.ytimg.com/vi/JzRNwKEnVuM/maxresdefault.jpg
https://www.mujrozhlas.cz/sites/default/files/styles/detail/public/rapi/…/
Axiom, stejně jako SpaceX, zásadním způsobem „nakoply“ lety do Vesmíru tím, že ukázaly, že se jedná o velmi výdělečnou oblast podnikání.
Článek výborný. Jen dvě technické. „Startup“ není „odvětví kosmického průmyslu“. A Axiom už dávno není startup, ale standardní firma. Jak z pohledu velikosti, tak z pohledu délky působení.
Z pohledu této série je to samozřejmě jedno, na zajímavosti ji to neubírá. Ale někdo s menší zkušeností by si mohl odnést mylnou informaci.
Díky. Odvětví jsem změnil na část. Snažil jsem se popis startupu trochu přeformulovat, abych to nenapsal stejně, jako v prvních dvou dílech, ale je pravda, že slovo odvětví je špatně.
Ohledně toho, že to není startup. Já si myslím, že stále je. Nikde není ucelená definice startupu, a tak je to celkem vágní pojem. Když vezmeme, že Axiom většinu těch znaků splňuje, tak bych ho mezi startupy klidně ještě zařadil.
Startup společnost by se dala definovat zhruba takto:
-vznikla nedávno (existuje méně než dva roky)
-nedosahuje zisku, závislá na vnějších investicích
-nema významný tržní podíl
-zpravidla má omezený personál s nutností dalšího náboru
-finalni produkt teprve ve vývoji
Jinými slovy velký potenciál s velkým rizikem bankrotu. Drtivá většina startupu končí po dvou letech. Nebo se z nich stane „normální“ společnost.
Žádná oficiálně uznaná ucelená definice startupu neexistuje. Všichni se asi shodnou, že by to měla být mladá firma, ale kde jste vzal časový horizont dvou let? To samé s nedosahováním tržního zisku. V neposlední řadě, co je u firem v kosmickém průmyslu finální produkt? @Goodman
Goodman nenapsal definicí, ale základní, obecně uznávaná, kritéria (podle kterých se dá startup „definovat“). Axiom je už dávno mimo tyto mantinely.
Dva roky jsou stanoveny empiricky. Vychází z toho ,že většina techto firem končí právě do dvou let, jak píše. Axiom už dávno neni „start“, ale je „up“.
Financování je asi nejcharakterističtější. Firma s vysokým potenciálem, ale zároveň rizikem, většinou závislá na rizikovém kapitálu. Nezisková, bez finálního produktu/služby. Btw, nic jako „tržní“ zisk neexisuje.
Finální produkt u firem (nejen) v kosmickém průmyslu je certifikovaný výrobek nebo služba. Tedy ukončený vývoj, užívání k účelu ke kterému byl navržen. To samozřejmě nevylučuje další upgrade.
Axiom, stejně jako SpaceX, zásadním způsobem „nakoply“ lety do Vesmíru tím, že ukázaly, že se jedná o velmi výdělečnou oblast podnikání.
Článek výborný. Jen dvě technické. „Startup“ není „odvětví kosmického průmyslu“. A Axiom už dávno není startup, ale standardní firma. Jak z pohledu velikosti, tak z pohledu délky působení.
Z pohledu této série je to samozřejmě jedno, na zajímavosti ji to neubírá. Ale někdo s menší zkušeností by si mohl odnést mylnou informaci.
Díky. Odvětví jsem změnil na část. Snažil jsem se popis startupu trochu přeformulovat, abych to nenapsal stejně, jako v prvních dvou dílech, ale je pravda, že slovo odvětví je špatně.
Ohledně toho, že to není startup. Já si myslím, že stále je. Nikde není ucelená definice startupu, a tak je to celkem vágní pojem. Když vezmeme, že Axiom většinu těch znaků splňuje, tak bych ho mezi startupy klidně ještě zařadil.
Startup společnost by se dala definovat zhruba takto:
-vznikla nedávno (existuje méně než dva roky)
-nedosahuje zisku, závislá na vnějších investicích
-nema významný tržní podíl
-zpravidla má omezený personál s nutností dalšího náboru
-finalni produkt teprve ve vývoji
Jinými slovy velký potenciál s velkým rizikem bankrotu. Drtivá většina startupu končí po dvou letech. Nebo se z nich stane „normální“ společnost.
Žádná oficiálně uznaná ucelená definice startupu neexistuje. Všichni se asi shodnou, že by to měla být mladá firma, ale kde jste vzal časový horizont dvou let? To samé s nedosahováním tržního zisku. V neposlední řadě, co je u firem v kosmickém průmyslu finální produkt? @Goodman
Goodman nenapsal definicí, ale základní, obecně uznávaná, kritéria (podle kterých se dá startup „definovat“). Axiom je už dávno mimo tyto mantinely.
Dva roky jsou stanoveny empiricky. Vychází z toho ,že většina techto firem končí právě do dvou let, jak píše. Axiom už dávno neni „start“, ale je „up“.
Financování je asi nejcharakterističtější. Firma s vysokým potenciálem, ale zároveň rizikem, většinou závislá na rizikovém kapitálu. Nezisková, bez finálního produktu/služby. Btw, nic jako „tržní“ zisk neexisuje.
Finální produkt u firem (nejen) v kosmickém průmyslu je certifikovaný výrobek nebo služba. Tedy ukončený vývoj, užívání k účelu ke kterému byl navržen. To samozřejmě nevylučuje další upgrade.