V pondělí jsme sledovali předposlední start rakety Antares ve verzi 230+, při kterém se na oběžnou dráhu dostala kosmická loď Cygnus. V rámci mise NG-18 má zajistit zásobování Mezinárodní kosmické stanice. Nastal však nečekaný problém. Dva kruhové fotovoltaické panely Ultraflex se měly vyklopit přibližně 90 minut po startu, ovšem vlivem zatím neupřesněné závady k tomu nedošlo. Týmům se podařilo vyklopit pouze jediný panel. Předběžná analýza ukázala, že by tato anomálie neměla mít vliv na středeční přílet lodi ke stanici, ale jisté je, že nás čeká opravdu nezvyklá podívaná. My budeme vše sledovat v rámci živě a česky komentovaného přenosu.
K zachycení by mělo dojít zítra, tedy ve středu 9. listopadu v 11:05 středoevropského času. Náš přenos spustíme zhruba 30 minut před zachycením, tedy okolo 10:35 SEČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu, čímž se dostanete na YouTube stránku tohoto přenosu.
Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/
https://www.space.com/
https://spaceref.com/
https://www.yahoo.com/
https://spacenews.com/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…Cygnus_space_freighter_moments_before_its_capture.jpg
Pokud se problém nevyřeší do příletu, dávalo by smysl to opravit v rámci některé EVA?
Osobně bych řekl, že je to zbytečné. Pokud se loď dostane k ISS, tak už je to jedno. K pobytu u ISS není panel potřeba a po odletu od ISS už na lodi nezáleží.
Takže by se dalo říci, že Cygnus má ty sluneční panely předimenzované.
Když nefunguje jeden, tak stačí ten druhej.
Ne. Jde o zajištění napájení palubních systémů dle požadavků NASA. Tentokrát to stačilo s ohledem na náklad s jedním, příště by to tak nemuselo být.
Některé lodi Cygnus přece po odpojení zůstávaly nějaký čas na oběžné dráze a prováděly se na jejich palubě experimanty např, s hořením, které by byly na obydlené stanici asi dost nebezpečné. V takovém případě by to snad smysl i mělo, jen nevím, zda se plánuje něco na této konkrétní lodi. Jestli má po odpojení přijít jen deorbit burn a nazdar dvacet, tak to opravdu asi není nutné. Ale třeba by se inspekcí dalo zjistit, v čem závada tkví, aby se příště dalo riziko selhání rozvíjení eliminovat.
Mohla by s nápravou panelu pomoci třeba robotická paže? (Když by tedy výstup byl zbytečný)
Otázka je, proč by se měl vůbec opravovat. Hlavní bylo dostat loď k ISS, tam byl potřeba a zvládlo se to bez něj. K pobytu u stanice panel potřeba není a k odletu taky ne. Takže si myslím, že nastíněná akce není moc pravděpodobná.
Zase se ukazuje, že díl, který není potřeba a nepoužije se, tak se nemůže pokazit. Tedy pokud by tam nebyly výklopné panely, ale stejný systém jako u Dragonu, kdy jsou články přímo na plášti lodi, tak by se nic nemohlo pokazit. Inu jak se říká, v jednoduchosti je síla.
Taky se divím, že se to nepoužívá víc. Před Dragonem druhé generace měla solární panely přímo na těle jen japonská HTV (myslím z lodí k ISS). Asi to má i nevýhody. Třeba Cygnus používá panely, které vyžadují přesnější nasměrování kolmo ke Slunci, což se na válcovém těle lodi špatně zajišťuje.
Nejsem nějaký velký odborník na fotovoltaiku, ale když jsem si ji letos montoval na dům, tak jsem nejprve celkem studoval :-). Výkon FV panelu záleží na úhlu, pod kterým paprsky dopadají – pokud si jako 0° označíme směr kolmý na panel (maximální osvit), tak zpočátku, do nějakých 45° je pokles dán hlavně tím, že se zmenšuje průmět, pak se začne výrazněji projevovat i odraz od skla, kterým jsou panely pokryté. U panelů pro kosmické aplikace patrně krycí sklo nebude, ale i tam pak bude nějaký úhel, při kterém dojde k totálnímu odrazu, takže takto skloněné panely nevyrobí nic. Pokud je tedy možné panely natočit přímo ke Slunci, tak jich pro dané množství energie potřebujete méně, resp. menší plochu.
Pokud jsou panely na válcovém těle (na jedné polovině) bude část krajních panelů generovat jen málo elektřiny a je nutné celou loď orientovat touto stranou ke Slunci. Prakticky bych to odhadl, že maximální výkon bude kolem poloviny instalovaného. Patrně to ve SpaceX vyhodnotili tak, že náklady na panely budou nižší, než náklady na nějakou pohyblivou konstrukci (se započtením rizika selhání) a že nevadí celou loď otáčet podle slunce. Nevýhodou panelů na válci bude i složitější elektronika – v závislosti na osvětlení se bude hýbat i tzv. pracovní bod – maximální výkon bude při jiném proudu. Na rovinném panelu mohou být všechny články zapojené do série v jednom tzv. stringu, ale to u válce nebude fungovat a těch stringů bude muset být více, a tedy i více DC/DC měničů pro nabíjení baterií lodi.
Popravdě – možná by to byl zajímavý námět na článek – u mise Inspiration to budilo dojem, že kopule byla otočena stále k Zemi. To při oběhu kolem Země ale v podstatě vylučuje držet „panely“ natočené ke Slunci. Teoreticky by mohly být ke Slunci při východu ze stínu Země a pak zase při západu (když se loď jakoby otočí během průletu nad osvětlenou částí o 180° kolem své podélné osy, přičemž bude kopulí stále mířit na střed Země). Pak budou ale panely kolem „poledne“ generovat jen málo energie (pokud by loď obíhala v rovině ekliptiky, tak dokonce žádnou). To nemusí být problém, pokud jsou ve srovnání se spotřebou hodně předimenzované. Zkrátka bych si rád přečetl více o „power managementu“ především Crew Dragonu, ale klidně i obecněji :-).