Čína vypustila 9. května na oběžnou dráhu nákladní loď Tianzhou 4, která ve svých útrobách dopravila na zárodek orbitálního komplexu nářadí, pohonné látky, ale i potraviny, které budou k dispozici posádce, která sem v červnu dorazí na další dlouhodobý pobyt. Start, který vysílala živě čínská státní televize, proběhl v 19:56:37 SELČ – právě v tu chvíli totiž otáčení planety Země dostalo startovní rampu na kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan do blízkosti roviny oběhu stanice Tiangong. Bezpilotní kosmická loď se k čínské stanici připojila 10. května ve 2:54 SELČ, tedy zhruba sedm hodin po startu. Trojice kosmonautů, kteří se chystají na start v lodi Shenzhou 14 (plánovaný start příští měsíc) vybalí z lodi Tianzhou 4 dovezený náklad, až dorazí na stanici.

O vynesení nákladní lodi Tianzhou 4 se postarala 53 metrů vysoká nosná raketa Dlouhý pochod 7. Tu při startu z rampy kosmodromu Wenchang hnalo k obloze šest raketových motorů na kapalný kyslík a speciálně upravený letecký petrolej RP-1, které vytváří společný tah přibližně 725 tun. Raketa postupně sklonila špičku k obzoru a zamířila nad Jihočínské moře, přičemž srovnala svou dráhu s dráhou, po které obíhá Zemi stanice Tiangong. V první fázi šlo především o zajištění správného sklonu vůči rovníku – 41,5 stupně.

Raketa odhodila čtyři pomocné stupně i centrální stupeň zhruba tři a půl minuty po startu. Čtyři motory YF-115 na druhém stupni pak dotlačily sestavu na oběžnou dráhu a deset minut po startu byla nákladní loď uvolněna na oběžné dráze. Dvoustupňový nosič doplněný o čtyři pomocné urychlovací stupně spotřeboval během deset minut dlouhého letu 170 metrů krychlových pohonných látek. Po oddělení od nosné rakety zahájila nákladní loď Tianzhou 4 naprogramovaný proces, který obnášel především vyklopení fotovoltaických panelů. Následovaly automaticky prováděné zážehy palubních motorů, které navedly loď k zárodku kosmické stanice Tiangong, která obíhá přibližně ve výšce 385 kilometrů.

„Loď přesně dosáhla požadované oběžné dráhy,“ uvedl po startu Deng Hongqin, ředitel letového střediska a dodal: „Fotovoltaické panely se rozevřely a nákladní loď je v dobrém stavu. Mohu konstatovat, že startovní fáze byla kompletně úspěšná.“ Nákladní loď veze jídlo, nářadí i pohonné látky a další věci pro kosmickou stanici i posádku, která na ní bude šest měsíců žít. Pokud bychom chtěli bezpilotní nákladní loď Tianzhou přirovnat k nějakým strojům, které létají na mezinárodní kosmickou stanici, mohli bychom zmínit nákladní Dragon od SpaceX, Cygnus od Northrop Grumman, nebo ruské lodě Progress. Všechny tyto dopravní prostředky však mají přibližně poloviční kapacitu oproti čínské lodi.

Čínská agentura CASC (China Aerospace Science and Technology Corp) uvedla, že loď Tianzhou 4 veze více než 6 tun nákladu, který tvoří potraviny, náhradní díly, vědecké experimenty a další potřeby pro budoucí posádku stanice. V době, kdy je loď Tianzhou připojena ke stanici, může zajišťovat změny oběžné dráhy celého komplexu. Kromě toho také oficiální místa oznámila, že loď veze i pohonné látky, které se přečerpají do nádrží centrálního staničního modulu Tianhe.

Jak již název napovídá, Tianzhou 4 je čtvrtým exemplářem nákladních lodí Tianzhou, které si svůj debut odbyly v roce 2017. Jedná se také o třetí loď Tianzhou, která se vydala k zárodku čínské modulární stanice Tiangong. Kosmická loď Tianzhou 3, která startovala vloni v září, je stále připojena k modulu Tianhe – minulý měsíc jen automaticky přeletěla ze zadního dokovacího portu modulu Tianhe na přední.

Předešlá loď Tianzhou 2 opustila orbitální komplex v březnu a podle plánu zanedlouho shořela v atmosféře, kde zanikl i odpad a další nepotřebné věci, které byly do jejích útrob naloženy posádkou před odletem od stanice. Tři lidé z lodi Shenzhou 13 přistáli 15. dubna v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko, čímž zakončili 182 dní dlouhou kosmickou misi – zatím nejdelší čínský pilotovaný let v historii. Až v červnu odstartují tři lidé v lodi Shenzhou 14, plánuje Čína rozšíření orbitálního komplexu. Na červenec a říjen se chystá start dvou laboratorních modulů, které rozšíří vnitřní prostor stanice a nabídnou zázemí pro vědecký výzkum.

Modul Tianhe má dva dokovací porty (levý a pravý), na které se připojí laboratorní moduly. Zbývající tři porty (přední, zadní a spodní / mířící k Zemi) jsou vyhrazeny pro připojování pilotovaných a nákladních lodí. Samotný modul Tianhe byl vypuštěn v dubnu 2021, čímž začalo budování čínské modulární kosmické stanice. Její stavba na oběžné dráze bude podle čínské kosmické agentury vyžadovat 11 startů, přičemž Tianzhou 4 je šestou misí z této série misí určených pro postupné sestavování stanice. Po zmíněných 11 startech bude následovat série nákladních a pilotovaných misí, které zajistí provoz a provádění vědeckého výzkumu na stanici.

Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
https://spacenews.com/…/Tianzhou-4-docks-Tianhe-10may2022-CMSA-BACC.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2022/05/tz4patch.jpg
http://space.skyrocket.de/img_sat/tianzhou-1__2.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/88/Mengtian_module.png