V Crew Dragonu poletí další Evropan

Dánský astronaut Andreas Mogensen se dočkal letové nominace na dlouhodobý pobyt na stanici ISS. Očekává se, že by jakožto pilot lodi Crew Dragon mohl odstartovat v blíže neupřesněném termínu mezi polovinou roku 2023 a začátkem roku 2024 na misi Crew-7, do které je nominována také Američanka Jasmin Moghbeli a Kanaďan Jeremy Hansen, které čeká kosmická premiéra. Andreas kromě toho dostal i nominaci do záložní posádky mise Crew-6. Mogensenovu nominaci 24. března oznámil ředitel agentury ESA, Josef Aschbacher na národní kosmické konferenci dánského ministerstva pro vysoké školství a vědu. Andreas se tak dočká své první dlouhodobé kosmické mise. Zatím má na svém kontě pouze ani ne desetidenní pobyt na Mezinárodní kosmické stanici z roku 2015, který můžete znát také pod názvem mise Iriss.

Andreas Mogensen jako capcom v dubnu 2018 při zachytávání lodi Dragon.
Andreas Mogensen jako capcom v dubnu 2018 při zachytávání lodi Dragon.
Zdroj: https://www.esa.int/

„Je mi velkým potěšením oznámit, že astronaut Andreas Mogensen byl přidělen k dlouhodobému letu do vesmíru a že se připravuje na to, aby se stal prvním neamerickým astronautem, který bude pilotovat kosmickou loď Crew Dragon,“ uvedl Aschbacher a dodal: „Od svého prvního letu v roce 2015 je Andreas neocenitelným členem týmu astronautů ESA, který funguje jako spojka mezi evropskými astronauty a Johnsonovým vesmírným střediskem v texaském Houstonu. Pravidelně ho můžeme slyšet, jak přes vysílačky z řídicího střediska komunikuje s astronauty při jejich výstupech do volného kosmického prostoru. Těším se, až jeho hlas opět uslyšíme prostřednictvím vysílačky z vesmíru. Jeho nominace na post pilota značí prohlubování vztahů mezi ESA a NASA, díky kterým rozvíjíme naše možnosti na nízké oběžné dráze Země a posouváme se dále do hlubšího vesmíru.“

Andreas Mogensen
Andreas Mogensen
Zdroj: https://www.esa.int/

Andreas Mogensen se ve zmíněném roce 2015 stal prvním občanem Dánska, který se dostal na oběžnou dráhu a jeho mise Iriss byla i přes krátké trvání napěchována aktivitami. Běžně astronauti dostávají zhruba týden na aklimatizaci v novém prostředí stanice, ale Andreas místo toho každý den pracoval 90 minut nad plán, aby věnoval dostatečnou pozornost více než dvaceti experimentům ESA, které se týkaly nových způsobů obsluhy a testů technologií. Jmenovat můžeme například testy membrány pro čištění vody, která napodobuje přírodní procesy, brýle pro virtuální realitu pomáhající s komplexními úkoly, přiléhavou kombinézu, která má ulevit bolesti zad, která běžně astronauty trápí. Kromě toho zkoušel na dálku ovládat tři různá vozítka umístěná na Zemi. Tehdy šlo o přípravu na budoucí mise v různých částech naší soustavy. Andreas Mogensen také filmoval světelné jevy známé jako modré výtrysky a rudí skřítci. Tento jeho výzkum tak byl předchůdcem činností, které od roku 2018 dělá vědecký přístroj ASIM.

Andreas Mogensen se v roce 2015 stal prvním Dánem na oběžné dráze. Vzal si proto s sebou na ISS dánskou vlajku, kterou následně zvěčnil v ikonickém modulu Cupola.
Andreas Mogensen se v roce 2015 stal prvním Dánem na oběžné dráze. Vzal si proto s sebou na ISS dánskou vlajku, kterou následně zvěčnil v ikonickém modulu Cupola.
Zdroj: https://www.esa.int/

Zdroje informací:
https://www.esa.int
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/12909455-3-eng-GB/Andreas_Mogensen_EVA_training.jpg
https://www.esa.int/…/17433728-1-eng-GB/Capcom_Andreas_Mogensen.jpg
https://www.esa.int/…/24011701-1-eng-GB/Andreas_Mogensen_portrait.jpg
https://www.esa.int/…/15692980-1-eng-GB/Danish_flag_in_space.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

V Crew Dragonu poletí další Evropan

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Radim Pretsch
Radim Pretsch
4 let před

K misi Iriss- týdenní aklimatizace při desetidenní misi? Navíc startovali 2. září a dokovali 4. (dlouhý profil) Takže prostor na aklimatizaci na Vesmír měl během příletu.
A že by pracoval jen 90 minut denně? Přistáli 12. září krátce po půlnoci, takže na ISS strávil jen 7 dní. To se mi nějak nezdá.
Pokud to je pravda, jaký byl jeho program po zbytek „dne“?

Dušan Majer
Dušan Majer
4 let před
Odpověď  Radim Pretsch

Pardon, z celé věty o 90 minutách vypadla dvě klíčová slova NAD PLÁN. Doplnil jsem to. Díky za upozornění.

sociální sítě

Přímé přenosy

Přímý přenos je spuštěn

krátké zprávy

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

  • Čína

    Čína hledá mezinárodní partnery pro projekt soustavy malých kosmických družic, které budou obíhat po eliptických drahách s periodou devíti dnů a dosahovat až do vzdálenosti Měsíce. Vypuštění této soustavy je plánováno na rok 2030.

  • SDA

    Agentura pro rozvoj kosmických systémů (Space Development Agency) přidělila společnosti SpaceX téměř 10 milionů dolarů na studii zaměřenou na integraci její proprietární technologie laserové komunikace se systémy pro varování před raketovými útoky a jejich sledování. Americké Vesmírné síly (U.S. Space Force) se totiž snaží propojit družicové sítě využívající různé optické komunikační standardy.

  • Francie

    Francie zadala společnostem Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space zakázku v hodnotě přesahující 1,5 miliardy eur (1,7 miliardy dolarů) na vývoj dvou vojenských družic nové generace určených k pozorování Země.

  • Čína

    Čína ve středu vypustila čtyři družice v rámci technologické demonstrační mise, jejímž cílem je otestovat klíčové přístroje pro připravované významné vědecké vesmírné mise, včetně radiové anténní soustavy umístěné na oběžné dráze Měsíce.

  • Gama

    Francouzská společnost Gama, která změnila své zaměření od vývoje solárních plachet k vývoji solárních panelů, získala investici ve výši 15 milionů eur (16,6 milionu dolarů).

  • Anduril

    Americká obranně-technologická společnost Anduril představila tři nové systémy družicového užitečného zatížení, které již otestovala na oběžné dráze. Mezi nimi je také infračervený senzor určený ke sledování kosmických objektů nacházejících se ve stínu Země.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗