Poté, co jsme si před téměř dvěma lety představili radioizotopové termoelektrické generátory, tzv. RTG, přichází čas podívat se i na klasické štěpné reaktory. I ty se totiž v kosmonautice používaly. Jejich vývoj můžeme vystopovat do 60. let 20. století, kdy se o tuto technologii začali zajímat dva hlavní hráči na světovém poli – Spojené státy a Sovětský svaz. Američané sice v tomto směru začali dříve, ale do kosmu se nakonec podívalo výrazně více sovětských družic, které na své palubě měly jaderný reaktor.
Pokud Vám nefunguje přehrávání ve vloženém okně, klikněte sem a dostanete se na stránku pořadu na Mall.TV. Pokud máte s přehráváním problém, zkuste jej spustit v tzv. anonymním okně prohlížeče.
Vesmírná technika vychází na MALL.TV každý pátek .
Kromě Vesmírné techniky najdete na internetové televizi MALL.TV i další pořady Kosmonautixu. Každý den zde vycházejí Vesmírné zprávy, které informují o dění v kosmonautice. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket pod názvem Vesmírné starty.
Pokud si chcete prohlížet tyto pořady přímo v aplikaci na svém telefonu, tabletu nebo na chytré televizi, zde je návod jak naladit MALL.TV
Díky za zajímavý článek, už se těším na pokračování. Bude to nejen o jaderných zdrojích el. energie, ale i o tepelných jaderných pohonech?
Aktuální sada dílů (ještě budou 2 nebo 3) se bude věnovat pouze štěpným jaderným reaktorům jakožto zdrojům elektrické energie.
Díky za odpověď.
Kdy se dočkáme jaderné elektrárny ve vesmíru? Vůbec se mi nelíbí že kyslík, který tolik potřebujeme k životu na Zemi, jen tak vypouštíme do kosmického prostoru. Chci elektrické pohony. Chemický pohon ať se použije jen na únik z atmosféry.
Stavba jaderné elektrárny je mimořádně náročná i v pozemských podmínkách natož v kosmickém prostoru, kde je vše o výrazně složitější.
A mohu vás ujistit, že Země přirozeným způsobem ztrácí o několik řádů více kyslíku, než kolik jej tam dopraví nosné rakety. 😉 jde v globále o zanedbatelná množství. Méně než pověstný plivanec do moře. 🙂
I kdyby ty rakety byly 5x větší a létali by 10000x častěji? Vím, zacházím do budoucnosti. Ale jde mi o princip.
Je otázka, zda k tak přehnaným číslům někdy dojde. Jen chci říct, že máme opravdu velmi slušnou rezervu. 😉
Rakety většinu paliva spálí ještě než dosáhnou 1 kosmické rychlosti, takže se spaliny vrací na Zemi.
I na spaliny působí nebeská mechanika, takže když zvyšujete dráhu na oběžné dráze tak spaliny vyfukujete v opačném směru, takže ty mají menší rychlost. To na nízké oběžné dráze Země znamená že se přesunou ještě na nižší dráhu a vstoupí do atmosféry, takže i ze 3. stupně Saturnu V, který se zažehával až na orbitě, se část vodní páry (kyslíko-vodíkový motor) vrátila zpět na Zemi. Pro pohon sond se pak z chemických motorů používá hydrazin a jako okysličovadlo oxid dusičitý, tam toho kyslíku zas tak moc není a nespaluje se ho zdaleka tolik jako při startu rakety.
Dále kyslík jde vyrobit z vody (tvoří většinu její hmotnosti) a pokud porovnáme hustotu vody a hustotu vzduchu, tak nám vyjde, že dostupného kyslíku máme opravdu hodně. (Nejde tak ale kompenzovat vzestup kladiny moří kvůli táním ledovců, by jsme měli v atmosféře tolik kyslíku, že by se to mělo zdravotní důsledky.)