Až kosmická loď Orion vyrazí na raketě SLS ke své první lunární misi, bude na její palubě figurína vybavená spoustou senzorů. Díky tomu bude možné získat cenná data o tom, co by na palubě zažívali skuteční astronauti. Součástí nepilotované mise Artemis I je hledání řešení, jak co nejlépe ochránit posádku Artemis II, tedy první pilotované mise. Figuríny se již dlouho úspěšně využívají v mnoha oborech lidských činností – třeba k trénování mimořádných zásahů, vývoji prostředků do extrémních prostředí bez rizika ohrožení lidí. Figurína usedne do velitelského křesla a bude vybavena dvojicí radiačních senzorů. Před startem má být figurína oblečena do první generace skafandru OCSS (Orion Crew Survival System), který budou nosit astronauti při startu, či návratu, ale i dalších dynamických fázích své mise.
Křeslo pro figurínu dostane dva senzory – jeden bude pod opěrkou hlavy a druhý za křeslem. Jejich úkolem bude měřit zrychlení a vibraci v průběhu celé mise. Na sedadlech budou astronauti ležet na zádech a jejich nohy mají být umístěny trochu výše, aby bylo při startu a návratu na Zemi zajištěno dobré zásobování hlavy krví. Tato pozice také snižuje riziko zranění, jelikož hlava i nohy mohou být zajištěny na místě. Zároveň se v této poloze lépe rozkládají síly působící na celé tělo při velkých změnách rychlosti – třeba během přistání do vody.
Zdroj: https://www.nasa.gov
Očekává se, že posádka zažije během startu přetížení asi 2,5 g a ve dvou fázích přistání pak kolem 4 g. Inženýři chtějí porovnat data nasbíraná při Artemis I s dříve získanými údaji z vibračních zkoušek, na kterých se používali nejen lidé, ale i stejná figurína. Získané poznatky pak pomohou lépe připravit misi Artemis II. „Některé údaje naměřené při misi Artemis I se použijí pro simulace posádky v Orionu a také k ověření bezpečnosti astronautů – porovnáme letové vibrace a zrychlení s předletovými odhady. Poté můžeme zpřesnit naše modely, pokud by to bylo potřeba,“ vysvětluje Mark Baldwin, specialista na ochranu posádky lodi Orion z firmy Lockheed Martin.
V lodi Orion bude ještě dalších pět akcelerometrů, které poskytnou data pro porovnání vibrací a akcelerace mezi horními a zadními sedačkami. Když Orion dosedne do Tichého oceánu, budou všechny akcelerometry měřit intenzitu nárazu na jednotlivých křeslech – tyto údaje se pak porovnají s údaji získanými při testovacích shozech makety Orionu do bazénu na Langley Research Center ve Virginii. I v tomto případě platí, že se tím ověří správnost a přesnost předletových modelů.
„Je pro nás kriticky důležité, abychom získali data z figuríny na misi Artemis I. Budeme se moci ujistit, že všechny nově navržené systémy společně se systémem pro pohlcení energie, ke kterému jsou sedačky připojeny, fungují správně a poskytují posádce úroveň ochrany, jakou budeme potřebovat pro naši první pilotovanou misi Artemis II,“ říká Jason Hutt z NASA, který je vedoucím integrace systémů lodi Orion pro posádku. Stejná figurína se již dříve používala při sérii vibračních zkoušek lodi Orion, které proběhly na Johnsonově středisku v Houstonu a na Kennedyho středisku na Floridě. Tyto testy ukázaly, že jde o realistickou fyzickou reprezentaci pro Artemis I, aby bylo možné kvalifikovat sedačky pro Orion a zajistit, aby byly i při startu displeje dobře čitelné.
Zdroj: https://www.astronautinews.it
Figuríny také sloužily jako testovací subjekty při nácviku mnoha situací, kdy se ověřovalo, zda astronauti dokáží provést lékařský zásah (například kardiopulmonální resuscitaci, nebo Heimlichův chvat) i ve stísněných prostorách lodi Orion. Astronauti třeba s pomocí figuríny na Zemi i na ISS zkoušeli, jak zafixovat sebe i pacienta/figurínu v případě pokusu o záchranu života i v prostředí mikrogravitace. Figuríny ale také nachází uplatnění při zkouškách, kde hrozí zranění lidského subjektu. Vše se proto nejprve vyzkouší s figurínou. To platilo například i pro systém, který zajistil, že kabina po přistání zůstane na hladině ve správné orientaci. „Testovali jsme scénáře selhání tohoto systému s figurínami, abychom určili, zda by se astronauti dostali ze svých křesel i v případě, že by zůstali po přistání na vodě v kabině, která je vzhůru nohama,“ popisuje Hutt a dodává: „Figurína zažila sérii shozů, při kterých inženýři postupně poznali, jak by se mohla posádka dostat ven z lodi i po několika týdnech v kosmickém prostoru.“
Těmto figurínám jsou podobné i testovací subjekty, které NASA označuje jako Anthropometric Test Devices. Jsou to v podstatě figuríny používané při crash testech. NASA tyto figuríny používala při shozech testovacích verzí lodi Orion z letadla – poslední z této série se plánují na konec letošního roku, aby se ověřilo, že křesla pro Artemis II společně se skafandry dokáží omezit riziko zranění hlavy a krku při nejintenzivnějších akceleračních událostech – nouzovém přerušení letu a přistání. Během testovacích shozů na Langley Research Center byly v kabině také tyto figuríny, aby inženýři lépe porozuměli tomu, co může posádka zažívat během přistání po návratu od Měsíce.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Ve výpisu figurín není možné zapomenout na další dva cestující v lodi Orion na misi Artemis I. Jde o identické napodobeniny torza lidského těla pojmenované Helga a Zohar, které se umístí na dvě spodní sedačky lodi Orion. Helga a Zohar jsou součástí vědeckého programu MARE (Matroshka AstroRad Radiation Experiment), který má za cíl měřit úroveň kosmického záření, které mohou v lodi Orion přijmout astronauti během misí k Měsíci. Stejně tak budou obě torza použita ke zhodnocení vesty AstroRad pro stínění radiace, které by měly snížit tuto dávku. V současné době se vesty testují na ISS a astronauti ověřují, jak jsou pohodlné a funkční.
Každý z těchto neživých pasažérů lodi Orion pomůže připravit skutečné astronauty na reálné podmínky. Zajistí také větší úroveň bezpečí pro astronauty. NASA a její partneři se lépe připraví, aby mohli minimalizovat potenciálně škodlivé účinky hlubšího vesmíru na mise, které se vydají dále od Země a na delší dobu, než tomu bylo kdykoliv dříve.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/manikin_image.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/20191015_jk3104032.jpg
https://www.astronautinews.it/wp-content/uploads/2013/08/CPR1.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/20200124_163416.jpg
Zatímco obě torza již mají jména (Helga, Zohar), soutěž o pojmenování figuríny oblečené do skafandru právě probíhá. Na výběr je osm jmen, uživatelé sociálních sítí každý druhý den hlasují mezi dvěma jmény. Dnes proběhne druhé hlasování. Hlasovat může každý.
https://www.nasa.gov/namethemoonikin
Na treti fotografii shora (popis Vesty AstroRad) je AstroRad vesta pouze jedna – ta cerna. Je cca 10 cm silna a proto i figurina vypada vetsi. Figurina v modrem overalu je pouze oblecena do nehorlaveho textilu NOMEX (i nit na siti je nehorlava), protoze material figuriny je horlavy a to se do vesmiru bez nomexu kvuli bezpecnosti neda poslat 🙂
Ty dve figuriny leti do kosmu ve spolupraci mezi nemeckym DLR a Izraelskou vesmirnou agenturou ISA, tudiz kazdy stat si pojmenoval svou. Helga leti bez vesty a Zohar bude mit vestu vyrobenou izraelskou firmou STEMRAD. Obe figuriny jsou vybavene pasivnimi a aktivnimi senzory ionizujiciho zareni. Ta s vestou bude mit nektere dozimetry i nad vestou. Hypoteza je, ze kosmonautka s vestou obdrzi nizsi davku zareni. https://www.dlr.de/me/mare/
Na fotografiich vidime figuriny kremove barvy. To jsou jen levnejsi objemove a hmotnostni napodobeniny skutecnych figurin pouzivane pro fit-check a pro PR 🙂 Skutecna figurina je velice nakladna. Je vyrobena z mnoha druhu plastu, ktere simuluji ruzne organy a maji stejne dozimetricke vlastnosti jako tyto organy.
Na fotografii vidime figuriny na kovovem lozi, ktere se v Orionu prisroubuje namisto sedacky. Figurna s vestou vazi cca. 70 kg (a to nema koncetiny!). Nejvetsi mechanicke zatezi bude cela struktura vystavena pri pristani do vody, kdy nastane shock kolem 50g. Jelikoz figuriny jsou slozeny z 2,5cm silnych desek (aby se do nich instalovalo nekolik tisic pasivnich senzoru), maji konstrukteri hodne narocny ukol, aby struktura odolala vibracim pri startu a narazu pri pristani.
Díky, opraveno.
vynikající detaily, díky