Kvůli překážkám, které všem lidem přináší celosvětová pandemie Covid-19, museli inženýři tvořící a testující evropskou družici Biomass přijít s inovativními a chytrými postupy, jak nezpozdit harmonogram příprav a přitom dodržet všechna bezpečnostní pravidla. A výsledek? Struktura družice je nejen kompletní, ale také prošla sérií náročných testů, které ověřovaly, jak zvládne podmínky při startu. Díky tomu se o velký krok přiblížil start zajímavé mise, která se zaměří na mapování uhlíku vázaného v lesích.
Zdroj: https://www.esa.int/
Lesy hrají v pozemském uhlíkovém cyklu kritickou roli – pohlcují a ukládají v sobě velké množství uhlíku z atmosféry a tím pomáhají udržovat planetu relativně chladnou. Jenže s tím, jak se kácí rozsáhlé lesní plochy, dochází k uvolnění uhlíku zpět do atmosféry. Jelikož se lidstvo snaží zpomalit proces klimatické změny a zároveň zabránit ztrátě biodiverzity, představuje dobrý stav světových lesů prioritu číslo jedna. Když budeme vědět, kolik uhlíku je v lesích uloženo, budeme moci lépe prozkoumat jejich stav i to, jak se mění. Zlepší se také naše znalosti o uhlíkovém cyklu. A právě v tuto chvíli se hodí představit projekt Biomass.
Tato družice má totiž přenést měření lesů na novou úroveň. Ponese totiž přístroj, který se zatím do kosmického prostoru ještě nikdy nedostal – jedná se o radar se syntetickou aperturou v pásmu P. Zmíněné pásmo P představuje nejdelší vlnovou délku, jaká se u radaru dá pro pozorování Země využít. Družice bude z výšky více než 650 kilometrů schopna díky tomuto přístroji vidět skrz olistěné koruny stromů v lese a změřit tak výšku stromů. Tato informace se využije k výpočtům, kolik biomasy (a tedy uhlíku) se v lesích nachází.
Zdroj: https://www.esa.int/
Družice Biomass má startovat v roce 2023, ale pandemie Covid-19 změnila běžné pracovní postupy, které používá jak agentura ESA, tak i její průmysloví partneři. Jejich týmy zodpovědné za stavbu a testy družice totiž často nemohly cestovat. Janice Patterson, systémová inženýrka a manažerka, k tomu říká: „Strukturu družice Biomass navrhli ve firmě OHB v Itálii a její výrobu zajistila firma APCO ve Švýcarsku. Původní plán počítal s tím, že OHB zajistí také integraci a stavbu struktury. Ovšem kvůli omezením způsobeným Covid-19 nemohlo konsorcium inženýrů cestovat jako normálně. Museli jsme tedy přijít s inovativním přístupem. Abychom překonali tyto problémy, byla úkolem konstrukce družice pověřena firma Airbus z Velké Británie, která se stala hlavním kontraktorem, který navázal vzdálenou spolupráci s OHB. Vše se povedlo udělat tak šikovně, že struktura byla dokončena na konci roku 2020. Poté mohla začátkem roku 2021 zamířit do Toulouse. Nyní máme velkou radost, že můžeme oznámit, že pod vedením Airbusu a s podporou OHB, Arianespace a francouzského testovacího zázemí Airbusu byla kompletní série mechanických testů úspěšná. Jednalo se o sinusoidové vibrace, akustické zkoušky, testy nárazů i ověřování uvolnění držáků.“
Stefan Kiryenko, hlavní mechanický inženýr z ESA pro misi Biomass k tomu dodává: „To, že jsme prošli testovací kampaní, je velký milník. Je inspirativní vidět, jak všichni směřují ke společnému cíli. Efektivita a skvělá týmová práce, kterých jsem byl svědkem, byly působivé. Postavili jsme krásnou družici, která si zaslouží letět.“ Kromě výše zmíněných testů se firma OHB zaměřila také na specifické zkoušky zkreslení vlivem tepelné elasticity. Při nich se ověřuje, že teplotní změny, kterým bude družice vystavena, neovlivní velmi přísné požadavky na přesné zaměření. První výsledky ukazují, že tyto výkyvy teplot nepřináší žádná zkreslení, která by mohla ovlivňovat způsob měření.
„Tyto pozoruhodné úspěchy jsou uznáním pro všechny členy zúčastněných týmů. Speciální poděkování patří všem, kteří strávili měsíce daleko od svých rodin, což nám umožnilo tento milník překonat,“ říká Patterson. Struktura družice Biomass se nyní vrátí do Velké Británie, kde bude probíhat integrace dalších palubních systémů.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/biomass_satellite/23275357-1-eng-GB/Biomass_satellite.jpg
https://www.esa.int/…/23285772-3-eng-GB/Biomass_satellite_structure_being_tested.jpg
https://www.esa.int/…/23285816-1-eng-GB/Biomass_feels_the_heat.jpg
Díky za článek!
Osobně se mi víc než „struktura“ líbí slovo „konstrukce“. Strukturu má v češtině IMO spíš jídlo. Ale inženýr nejsem, třeba je struktura korektní výraz
On by se určitě více či méně daly použít i výrazy jako skelet, páteř nebo i jádro. Ale pokud se ozve více lidí, klidně to upravím.
A rádo se stalo. 😉
Taky jsem nevěděl, co si představit pod pojmem struktura. Britové stavěli tedy “jen”skelet a přístrojové vybavení někdo jiný? A skelet je myšleno i rameno s parabolou? Švýcarská firma tedy nestavěla nic? Děkuji za případné objasnění.
Mám stejné informace jako Vy. Z toho, co napsala ESA v článku, by to tak mělo být.
Na tom, co se v článku myslí jako „struktura“ pracovaly firmy z Itálie, Německa, Polska, Švýcarska a Velké Británie. Na dalších částech a subsystémech se podílejí další firmy včetně českých. Na vědeckém přístroji se podílejí firmy z Itálie, Rumunska, Finska, Německa, Španělska, Francie, Švýcarska, Česká republiky, Dánska a Rakouska.
Díky moc za perfektní doplnění.