sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

LM 400

Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

AeroVironment

Společnost AeroVironment, dodavatel obrany zaměřený na bezpilotní vzdušná vozidla, oznámil 19. listopadu, že plánuje získat BlueHalo, společnost zabývající se obrannými a vesmírnými technologiemi. Hodnota obchodu je přibližně 4,1 miliardy dolarů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Vesmírné osudy 23. díl – Ludvík Očenášek

Psal se březen roku 1930 a kousek za Prahou na Bílé hoře se začali scházet zvědaví lidé, těšících se na nevídanou ukázku nejnovějších technologií své doby. Svět se pozvolna nořil do velké hospodářské krize, ale v Československu to zatím nebylo poznat, krize měla na tento stát dopadnout až o několik měsíců později, o to však s větší silou. Ten den však na krizi nikdo nemyslel. Vynálezce, konstruktér, majitel továrny a velký vlastenec Ludvík Očenášek právě chystal ke startu jednu ze svých osmi raket na tuhé pohonné látky, které si přichystal pro dnešní den. Už za nedlouho se měly jeho rakety s hřmotem vznést k obloze. Ne, to není začátek sci-fi povídky z pera Karla Zemana, to je skutečný příběh jednoho Čecha, který více, než že by předběhl svoji dobu, se narodil ve špatné zemi.

Raketová pošta, špatná doba a vizionář

Možná je to pro někoho překvapivé, ale i na území Československa působila osobnost, která se právem řadí mezi otce kosmonautiky a která položila základy místní raketové znalosti. Ludvík Očenášek však nežil jen raketami, ale byl to všestranný vynálezce, milovník techniky a nadaný konstruktér. V následujícím článku se podíváme, za čím vším tento výjimečný člověk stál.

Ludvík Očenášek se narodil v roce 1872 v malé obci Kříše u Rokycan, avšak základní školu a měšťanku vystudoval v Dolní Bělé, kam se rodina odstěhovala. Jeho další studijní kariéra ho zavedla na střední průmyslovou školu v Praze, během které už musel pracovat, aby si vydělal na své živobytí. Nedlouho po dostudování si v Praze založil svojí první malou konstrukční dílnu, kde ventiloval své inženýrské nápady a touhu zkoumat svoji oblíbenou techniku. Byl to také úspěšný podnikatel, který se zabýval výrobou a prodejem cyklistických kol, motorek a jiných dílčích technických novinek své doby. Jeho původně malá dílna se zanedlouho rozrostla a zaměstnávala až stovku zaměstnanců.

Letadlo bratří Wrightů
Letadlo bratří Wrightů
Zdroj: http://www.old-picture.com/

Zprávy o prvním legendárním letu bratří Wrightů se do Evropy rozšířily poměrně rychle a hned jak je Očenášek zaznamenal, propadl kouzlu letadel a nedlouho po přelomu století se zabýval i jejich stavbou. V roce 1905 sestavil svůj první rotační motor pro letadla, ale ten se mu při zkouškách roztrhl. O rok později realizoval nový motor, který už fungoval dobře. Známý je jeho pokus o stavbu největšího letadla v Rakousku-Uhersku. Toto letadlo bylo osazeno rotačním turbomotorem, který si sám Očenášek navrhl, rozpětí křídel mělo dvanáct metrů. Zkoušky se odehrávaly i na Plzeňském letišti v letech 1911 a 1912. Avšak první skutečný let neřídil sám Očenášek. Bez Očenáškova vědomí si jeden z jeho techniků šel nedokončené letadlo vyzkoušet a svůj let nedokončil, protože havaroval. Nepoškozený zůstal pouze motor, který Očenášek daroval českému průkopníkovi letectví Evženu Čihákovi.

Mladý Ludvík Očenášek
Mladý Ludvík Očenášek
Zdroj: http://files.locenasek.webnode.cz/

Během první světové války se zabýval vývojem raketového vzdušného torpéda, jehož plány v roce 1915 předal Francouzské rozvědce. Byl to velký vlastenec a tak chtěl přispět k porážce Rakouska-Uherska a vidině samostatného českého státu.  Nasazení zbraně, které také mnozí říkali okřídlená mina, došlo ještě během válečného roku 1915 a byla užívána zejména na západní frontě. Právě při vývoji raketového torpéda ho poprvé více zaujaly rakety na tuhé pohonné látky. Po první světové válce se tak o jejich vývoj začal zajímat více. Inspiroval jej v té době nepříliš úspěšný německý profesor Hermann Oberth a jeho snaha rakety popularizovat. Očenášek zahájil vlastní výzkum. Experimentoval výhradně s raketami na tuhé pohonné látky (alespoň se nedochovaly záznamy, že by se někdy pokoušel o realizaci motorů na tekutá paliva). Jeho vizí bylo postavit rakety, které by dopravovaly poštu mezi městy, státy a v poslední fázi i mezi kontinenty.  Tento smělý plán se setkal s velkým ohlasem u veřejnosti, avšak podobně jako jinde ve světě, akademická obec, ani výzkumné instituce o výzkum raket nejevily zájem a považovaly je za neperspektivní. V roce 1929 se mu splnil jeden z jeho snů a setkal se v Praze s Oberthem.

Příprava Očenáškovi rakety před odpalem
Příprava Očenáškovi rakety před odpalem
Zdroj: http://i.idnes.cz/

Od roku 1926 se mu dařilo provádět první pokusné starty svých raket. První úspěšný odpal proběhl 16. března 1926 a raketa dosáhla výšky 17metrů. Jeho rakety byly specifické svou konstrukcí, nesly totiž velké řídicí plochy, které pomáhaly raketu za letu stabilizovat. V roce 1930 na Bílé hoře předvedl veřejný odpal osmi velkých (Až 70cm) prachových raket, které dokázaly doletět až do výšky 1,5 km. Některé z odpálených raket byly dokonce dvoustupňové. Byl to úctyhodný výkon, který se tehdy rovnal nejúspěšnějším pokusům ve světě – Goddard v USA v té době bojoval s kapalinovými motory ve statické poloze, lety jeho raket byly ještě v nedohlednu, ostatně pracoval také s mnohem složitější kapalinovou technologií. Starty na Bílé hoře, byly velkou společenskou událostí a těšil se velké pozornosti veřejnosti. Očenáškovy pokusy byly sledované i veřejností v zahraničí, především v Rakousku a Polsku a postaraly se o jeho mezinárodní věhlas. Očenášek vyvinul celou řadu raket s různým doletem a výkonem z nichž zejména ty poslední dosahovaly kilometrových výšek a vykazovaly poměrně slušnou spolehlivostí – Na Bílé hoře skončily výbuchem jen dvě z osmi.

Otčenáškovo rakety s velkými řídicími plochami
Očenáškovo rakety s velkými řídicími plochami
Zdroj: http://files.locenasek.webnode.cz/

V té době Očenáškovi chodilo mnoho dopisů od nadšených podporovatelů, přes odmítavé reakce až po dlouhé dopisy s detailními popisy odesílatelů, kteří se chtěli stát dobrovolníky při vypouštění pilotovaných raket a přistání na Měsíci. Svět byl tehdy nadšen do vědecko-fantastických filmů točených v Německu a mnozí si Očenáškovo snažení vysvětlili jako pokus o realizaci těchto snů.

Po raketových pokusech se pustil i do jiného využití svých reaktivních pohonů. Byl to například pokus o vývoj a pravděpodobně i testování raketového člunu. Dodnes jsou dochovány jen nekompletní záznamy, ale zdá se, že svůj raketový člun zkoušel na Berounce a Vltavě v letech 1933-1935. Nechal vyrobit a ozkoušet celkem tři funkční prototypy těchto člunů.

Očenáškův raketový člun při zkouškách (1933-1935)
Očenáškův raketový člun při zkouškách (1933-1935)
Zdroj: http://img4.ceskatelevize.cz/

Poté jeho činnost stagnovala. Zřejmě s tím, jak se zhoršovala mezinárodní situace, se Očenášek obával, že by jeho výzkumy mohly být použity pro válečné účely. Zaměřil se proto hlavně na teoretickou činnost a veškeré praktické zkoušky dělal potají. Právě v tomto období se mu podařilo sestavit vícestupňovou raketu, která vyletěla do jeho rekordní výšky dvou a půl kilometru. Během druhé světové války byla jeho oficiální činnost minimální, ale potají připravoval raketovou protitankovou střelu, jejíž kompletní plány se mu po mnoha útrapách podařilo poslat a předat odboji, aby je poslal do Londýna, kde by je britská armáda mohla realizovat a použít proti armádě Třetí říše. Bohužel se však plány během cesty ztratily a střela se realizace nedočkala. Na konci druhé světové války se účastnil i pražského povstání a byl raněn střepinami granátu.

Po skončení druhé světové války prožíval pronásledování komunistickým režimem, poté, co odmítl spolupráci s komunistickou armádou. Někteří pamětníci

Odpal jedné z Otčenáškových raket
Odpal jedné z Očenáškových raket
Zdroj: http://files.locenasek.webnode.cz/

uvádějí, že jeho skon v roce 1949 byl způsobem mimo jiné velkým psychickým vypětím, které způsoboval stupňující se tlak armády tehdejšího Československa.

Ludvík Očenášek se stal asi jediným skutečným českým „Otcem kosmonautiky“. Jeho pokusy a technické inovace inspirovaly mnoho jeho současníků a vyvolaly i v Československu nebývalý zájem o lety do vesmíru a raketovou techniku obecně. Jednou z reakcí na Očenáškovou snahu o popularizaci raket byla teoretická práce pražského fyzika Viléma Santholzera, která nesla jméno Raketové lety do vesmíru. Tato práce se zabývala jak vícestupňovými kapalinovými raketami, tak i Očenáškovo snahou o využití prachových raket pro dopravu pošty. O významu Ludvíka Očenáška svědčí mimo jiné to, že je po boku sta nejvýznamnější raketových vizionářů, průkopníků a konstruktérů, uveden v síni slávy Muzea historie výzkumu vesmíru v Novém Mexiku v USA.

Zdroje informací:
PACNER, Karel, Češi v kosmu, Praha 2011
POLÁK, Martin, Vzhůru do vesmíru, Brno 2011
LÁLA, Petr, VÍTEK, Antonín, Malá encyklopedie kosmonautiky, Praha 1982
Rudé právo, 4. 3. 1930, X/13
http://locenasek.webnode.cz/

Zdroje obrázků:
http://www.old-picture.com/wright-brothers/pictures/Wright-Brothers-Airplane-001.jpg
http://files.zskaznejov.webnode.cz/system_preview_detail_200007301-b55b7b64c4/Ludv%C3%ADk%20O%C4%8Den%C3%A1%C5%A1ek%20-%20Foto%20-%20450.jpg
http://files.locenasek.webnode.cz/200000297-dc53add4d9/Ludv%C3%ADk%20O%C4%8Den%C3%A1%C5%A1ek%20-%20mlad%C3%ADk%20-%20115×186.jpg
http://files.locenasek.webnode.cz/200000332-c9956ca8f8/O%C4%8Den%C3%A1%C5%A1ek%20-%20animace%20588×201.gif
http://i.idnes.cz/11/102/cl6/MLA3e8c4c_12_Ocenasek.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Petr Valach
11 let před

Takovýchto článků by mělo vycházet co nejvíc. Ne proto, aby se budil národní šovinismus a nacionalismus, naopak. Nacionalismus vychází z nedostatečného uvědomění hodnot národa a z pocitu národního nihilismu. Je zapotřebí probouzet umírněné vlastenectví, a to nejen při debilních hokejových turnajích.

Honza
Honza
11 let před

Díky za článek. Je vidět, že nadšení a zápal obzvláště v kosmonautice na všechno nestačí. Jsou potřeba peníze a peníze a taky ještě peníze. A to bez šance na nějaké přímé ekonomické zhodnocení.

kopapaka
kopapaka
9 let před

Ten člun byl myslím poháněný reaktivním (vodním) nikoli raketovým motorem – ovšem i tak to byla na tehdejší dobu novinka…
Ještě bych podotknul, že orávě v období stagnace u nás probíhal vývoj protiletadlové a protizemní střely TRUL (Technické Raketové Útočné Letadlo). Je docela dobře možné, že stagnace pro veřejnost ve skutečnosti znamenala vytížení jiným projektem…

Vladimír Hadač
Vladimír Hadač
5 let před

O L. Očenáškovi byl tuším na přelomu 60. a 70. let natočen dokumentární film. S kolegy z pražského raketomodelářského klubu jsme pod vedením Otakara Šaffka pro něj postavili repliky raket i rampy. Během natáčení se štábu podařilo objevit i jednu původní raketu. K nezapomenutelným okamžikům natáčení patřilo fotografování: K naší modelářské skupince (v lehce historizujících oblečcích) kolem vypouštěcí rampy se připojil prof. Pešek se slovy: „Mne budou příští generace znát, takže jim bude jasné, že jde o rekonstrukci.“ Záběry startů (i záměrně neúspěšných) a některé rozhovory se natáčely opravdu na Bílé Hoře, přítomno bylo i několik původních dobrovolníků, hlásících se Očenáškovi jako kandidáti na kosmonauty.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.