sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Apollo-Sojuz

Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.

MILNET

Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.

Britská kosmická agentura

Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).

SES

Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.

Starliner

Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.

Americký kongres

Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: hermann-oberth

Vesmírná technika: Historické úvahy o kosmických teleskopech

Hubbleův kosmický dalekohled je dnes právem považován za jednu z ikon kosmonautiky. Jeho snímky zná i široká veřejnost a vědcům pomohl rozluštit nejedeno kosmické tajemství. Než se však tento teleskop vůbec zrodil, bylo potřeba několika desetiletí teoretických úvah, které se zabývaly přínosy astronomických observatoří umístěných v kosmickém prostoru. Mnoho z těchto studií bylo publikováno desítky let předtím, než vůbec kosmická éra lidstva začala. Bez těchto teoretických základů by však nikdy legendární HST nevznikl.

Ladislav Sieger – Rakety – a proč vlastně létají? (29.11.2007)

V dnešní přednášce se vrátíme k samotným kořenům kosmonautiky, k raketám jako takovým. Co je to vlastně raketa? Je to létající stroj, který se pohybuje pouze na principu akce a reakce. Je pro tyto účely vybavena raketovým motorem. Rakety se samozřejmě nepoužívají jen v kosmonautice či ve vojenství, ale i v zábavné pyrotechnice, kdy jsou využívány při ohňostrojích. Počátky raketové techniky lze hledat v Číně, což samozřejmě souvisí s tím, že jde o zemi, kde byl vynalezen střelný prach. Pokud však dnes řada z nás má na mysli rakety, myslíme tím především moderní obry o velikosti mnoha desítek metrů, které umožnili lidstvu zkoumat Zemi a následně i vesmír z oběžné dráhy, dokázali lidské bytosti dopravit na povrch Měsíce a umožnují již více než dvacet let nepřetržitý pobyt lidstva na Mezinárodní vesmírné stanici. O raketách, jejich historii či principech bude dnes hovořit pan Ing. Ladislav Sieger, CSc, z Katedry fyziky, Elektrotechnické fakulty ČVUT. Tato přednáška vznikla v rámci přednáškového cyklu Fyzikální čtvrtky, které již řadu let pořádá katedra fyziky ČVUT pro studenty, učitele a odborné pracovníky, případně i pro širší veřejnost.

Petr Tomek – Hrstka bláznů se sebevražednými sklony (21.3.2014)

Dnešní přednáška se bude týkat samotných začátků raketové techniky. Řeč bude o prvních čtyřiceti letech 20. století, kdy řada „šílenců“ zkoušela, co všechno by se dalo s raketovými motory dělat. Šlo o dobu, kdy lidem přišlo normální zkoušet dopravovat poštu pomocí letadla poháněného raketovým motorem. Zjistíte také, jak vypadal první raketoplán. Současně se na závodních drahách proháněla raketová auta a stejné motory se montovaly i na lodě. K vidění bude i řada archivních videí včetně dětí pobíhajících na startovních rampách. Je velice zajímavé, že prim v té době jednoznačně hráli Nemci, ovšem autor nezapomněl ani na Angličany či Američany a další národy. Zmiňováni budou Max Valier, Hermann Oberth, Werner von Braun a řada dalších. V této době vznikaly i zajímavé filmy, velkou inspirací pro pozdější generace se dozajista stal i film Fritze Langa, Žena na Měsíci (Frau im Mond, 1929). Pokud jste fanoušci raketové techniky, patrně budete zklamaní, pokud vás však zajímají pionýrské doby a svět, ve kterém cesta na Měsíc byla jen nesplnitelnou fantazií, jste vítáni. Přednášejícím je novinář, spisovatel, popularizátor vědy a majitel průkazu

Kosmotýdeník: 100 let českého výzkumu vesmíru

Ačkoli i tuto neděli v pravé poledne vychází Kosmotýdeník, dnes je to poprvé, co výrazně narušíme celý jeho formát včetně názvu. Důvod je nasnadě. Kosmotýdeník je hlavním článkem dne a protože na dnešek připadá přesně 100 let od založení Československa, nemohli jsme to nechat jen tak. V Kosmotýdeníku tak naleznete pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí týdne, nicméně hlavní a na Kosmotýdeník mimořádně dlouhá část se bude věnovat československým kosmonautickým aktivitám. Přijměte tedy pozvání a podívejte se, čím národy Čechů a Slováků obohatily výzkum vesmíru v posledních sto letech. Přeji vám příjemný sváteční den a dobré čtení.

Vesmírné osudy 23. díl – Ludvík Očenášek

Psal se rok 1930 a kousek za Prahou na Bílé hoře se začali scházet zvědaví lidé, těšících se na nevídanou ukázku nejnovějších technologií své doby. Svět se pozvolna nořil do velké hospodářské krize, ale v Československu to zatím nebylo poznat, krize měla na tento stát dopadnout až o několik měsíců později, o to však s větší silou. Ten den však na krizi nikdo nemyslel. Vynálezce, konstruktér, majitel továrny a velký vlastenec Ludvík Očenášek právě chystal ke startu jednu ze svých osmi raket na tuhé pohonné látky, které si přichystal pro dnešní den. Už za nedlouho se měly jeho rakety s hřmotem vznést k obloze. Ne, to není začátek sci-fi povídky, to je skutečný příběh jednoho Čecha, který více, než že by předběhl svoji dobu, se narodil ve špatné zemi.

Vesmírné osudy 12. díl – Wernher von Braun

Rok 1937 byl plný napětí, změn a událostí, které nevyhnutelně směřovaly k druhé světové válce – i když mnozí politici věřili, že tomu dokáží zabránit. Lidé se potáceli mezi protikladnými, ale stejně zhoubnými ideologiemi a Evropa byla hlavním místem sváru. Zatímco na východě Stalin prováděl své oblíbené čistky, na západě se Hitler pokoušel oslnit svět. V tomto roce ho však nejvíce oslnil zkázou vzducholodě Hindenburg, která našla svůj nebeský přístav v New Yorku a s ní třiatřicet nešťastníků. Gigantická vzducholoď byla jen další ukázkou toho, jak Německo přesvědčovalo svět, že je bohaté, plné síly a že je s ním třeba počítat. Bylo to teprve rok poté, co v Mnichově proběhly pompézní Olympijské hry. Ti vnímavý a nyní i ti méně vnímavý tušili, že se blíží něco zlověstného, ti, kteří nic vidět nechtěli, zavírali oči a situaci zlehčovali. A přesně někde mezi těmito všemi událostmi a politickým ceněním zubů se v tichosti a nenápadně měnila touha několika mužů v pouhý sen. A přitom ještě nedávno se zdálo, že svůj vesmír již mají na dosah. Jejich vize jim totiž začala pohlcovat žízeň

Vesmírné osudy 11. díl – Wernher von Braun

Rok 1930 byl v Německu rokem bouřlivého rozvoje vědy a techniky. Bylo to zvláštní, stát byl drcen těžkou finanční krizí, která se stále ještě mísila s důsledky těžkých reparací po první světové válce. Politická scéna se bouřila a ty nejtěžší časy měly ještě přijít. Mezi těmito těžkými a skutečnými koly historie obyvatelstvo Německa snilo o letech do vesmíru. Byla to doba raketové horečky, která se rozhořela díky Hermannu Oberthovi, filmu Žena na Měsíci a malé skupince experimentátorů od Berlína, kteří čas od času ukazovali zájemcům povětšinou explozí končící starty svých malých rakety. Mezi těmito experimentátory byl i mladý blonďatý student, který právě nastoupil na berlínský Chartlottenburský technický institut ke studiu mechaniky a leteckého inženýrství. Pro Wernhera von Brauna začala nová životní etapa.

Vesmírné osudy 10. díl – Wernher von Braun

Někteří lidé občas sní a povětšinou žijí. Jiní žijí své sny a mění tím svět, dějiny i celé lidstvo. Přesně takový byl von Braun. Celý život prožíval své sny, a i když to někdy stálo až příliš, nepřestával za nimi jít. Byla to osobnost, která inspirovala druhé, byl to člověk, kterého jiní velice rádi následovali, protože v mnoha lidech probouzel pocit, že když půjdou za ním, tak dokážou třeba také realizovat své sny. Vyznačoval se neutuchajícím zájmem o nepřeberné množství vědních disciplín. Byl to sice především raketový technik, inženýr, konstruktér a vědec, ale choval velký zájem v oblasti náboženství, filosofie, hudby, historie a mnoha dalších vědeckých disciplínách. John Glen ho nazval renesančním mužem v raketovém věku a přesně to ho vystihuje. Pojďme se podívat v prvním, z pěti dílů, které se osobnosti Wernhera von Brauna budou věnovat, jak vypadalo jeho mládí a jaká byla jeho cesta k zájmu o raketovou techniku.

Vesmírné osudy 3. díl – Herman Oberth

Osudy těch, kteří překonají myšlení své doby a budují cesty, které využije spíše budoucnost, než jejich současnost, nebývají mnohdy nijak záviděníhodné. Často se vizionáři setkávají s veřejným opovržením, je jim dávána nálepka snílků a jejich snaha je považována za zbytečné mrhání drahocennými prostředky. Přesto právě takoví lidé posouvají lidské poznání o významné kusy kupředu a mnohdy tvoří zásadní věci, které nadobro změní budoucnost. Mnoho z nich najde uznání až po smrti, ty šťastnější pouze ve svém pozdním věku. Jedním z vizionářů, kterému se akademický svět vysmíval, přičemž později musel uznat jeho význam, byl profesor Herman Oberth. Ten je považován za jednoho z trojice otců kosmonautiky a to zcela právem. Jeho životní osud byl mnohdy pohnutý, jindy plný slávy. Pojďme se tedy věnovat blíže jeho životní cestě a odkazu, který promlouvá dodnes.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.