Některé starty jakoby snad byly prokleté. To by mohlo platit i pro mise z Indie určené pro národní bezpečnost. Statistiky ukazují, že mezi lety 2017 a 2026 bylo uskutečněno v Indii 44 misí, z nichž celkem pět selhalo, a všechny měly strategický význam. Je trochu paradox, že Indická kosmonautika byla původně jen civilní a neměla žádné vojenské ambice, a skoro jakoby to tak mělo i zůstat, ale vraťme se do reality. V současnosti už se bez toho žádná velmoc neobejde. Nicméně je zvláštní, že právě mise pro národní bezpečnost jsou v Indii častěji neúspěšné.
Raketa PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle) je dlouhá léta tahounem indické kosmonautiky a platila za spolehlivý kosmický nosič. Jde o výkladní skříň a nejčastěji používanou raketu ISRO. Tento nosič vynesl úspěšné sondy jako Čandraján-1 k Měsíci nebo třeba sondu MOM k Marsu a další skvělé mise. 18. května 2025 však po delší době PSLV selhala a štěstí neměla ani při letošním reparátu. 12. ledna selhala podruhé a opět za to mohl třetí stupeň. Selhání dvakrát za sebou nebývají v kosmonautice tak běžné. Obě nehody se staly během pokročilé fáze letu a vedly ke ztrátě družic za miliony určené pro strategické využití. Byla to však už 3 ztráta indické družice za 12 měsíců a to už je důvod k obávám. Navíc je tu určitý vzorec, protože 5 selhání v uplynulých letech bylo právě se strategickými vesmírnými misemi. Může to být samozřejmě jen náhoda, ale také nemusí.
Pokud nebudeme počítat poslední neúspěch, tak čtyři předešlé měly podle vyšetřování vždy jinou příčinu, takže zde, pokud se na tato tvrzení můžeme spolehnout, zakopaný pes pravděpodobně nebude. Nám to však připomíná, že kosmonautika chyby neodpouští, a už i malá mýlka může být fatální. Pojďme se tedy na těchto pět selhání v posledních devíti letech podívat trochu podrobněji. A začněme rovnou u toho posledního.
PSLV-C62/EOS-N1
Let PSLV-C62 se odehrál v pondělí (12. ledna 2026) a byl očekávaným návratem rakety PSLV k letu po vzácném neúspěchu během předchozího startu z květnu 2025. Zároveň šlo o první start ISRO v roce 2026. Hlavní družicí této mise byla EOS-N1, neboli „Anvesha“ (Anveša). Automat určený pro pozorování Země postavený indickou Organizací pro výzkum a rozvoj obrany (DRDO). Tato družice měla být umístěna asi 511 km na nízkou oběžnou dráhu. EOS-N1 byla hyperspektrální snímkovací družice, což znamená, že dokázala vidět mnohem více podrobností. Dokázala pracovat s více spektry. Jak je povrch Země osvětlován slunečním světlem, různé materiály (půda, voda, kov, vegetace, betonové konstrukce) odrážejí světlo v různých vlnových délkách. Hyperspektrální senzor dokáže tyto odrazy zachytit, klasifikovat je a identifikovat z jakého materiálu je odraz vyroben. Kromě družice EOS-N1 bylo na palubě PSLV-C62 dalších 15 malých družic soukromých institucí a firem. Osobně mě zajímaly o něco více než hlavní náklad. Sedm družic bylo z Indie, dvě z Evropy, pět z Brazílie a jedna z Nepálu. Mnoho z těchto družic pocházelo z akademické sféry nebo startupů a bylo určeno k demonstraci unikátních experimentů ve vesmíru. Byl zde například indický cubeSat (AayulSAT), který měl vyzkoušet přečerpávání paliva. To měl být první krok a příští rok, chtěla společnost OrbitAID už vyzkoušet spojení dvou družic na oběžné dráze a dotankování palivem. Dalším zajímavým nákladem bylo návratové těleso KID od španělské společnosti Orbital Paradigm.
Jedna dobrá zpráva z mise je, že KID se podařilo částečně zachránit. Došlo ke vstupu do atmosféry a návratu. Podle společnosti napříč nepřízni osudu a jinému profilu sestupu, se podařilo získat důležitá data a měření, která pomohou i s vyšetřováním selhaní samotné rakety. Návrat byl však mnohem těžší, než se plánovalo. Těleso vydrželo mnohem strmější úhel sestupu (okolo -20º místo -5º). Zdá se, že KID vstoupil do atmosféry stále ve spojení s horním stupněm rakety, ale nakonec se od něho odtrhl. KID překročil místy i 28G, což je téměř dvojnásobek hodnoty nominálního scénáře. První dávka dat byla přijata kolem 05:06 UTC a s největší pravděpodobností se vztahuje k několika sekundám předtím. Poté jsme obdrželi 190 sekund systémové telemetrie. Tato data potvrzují, že základní systémy KID zůstaly v provozu i v extrémních podmínkách. Data stavu tělesa však byla naplánována na pozdější časovaní a díky rychlejšímu scénáři KID neměl dostatek času je odeslat ještě před dopadem do oceánu. Na základě předběžné analýzy trajektorie dopadlo těleso do odlehlé jižní časti Indického oceánu, daleko od jakékoli lidské přítomnosti. Je to však jen jen malý střípek úspěchu na jinak zcela ztracené misi. Trochu smutné je, že většina družic nemělo ani pojištění, protože je velice drahé a tak se nedočkají ani žádného odškodnění.
PSLV-C61/EOS-09
Psala se neděle 18. května a sotva šest minut po startu se raketa PSLV-C61 potýkala s neočekávanými problémy během dalšího rutinního letu. Až do druhého zážehu a práce druhého stupně byl výkon zcela normální. Třetí stupeň se zažehnul ve správnou chvíli, ale poté došlo k rychlému poklesu tlaku ve spalovací komoře motoru a chyběl tah k dosažení zamýšlené dráhy. Podrobnější zprávu z vyšetřovaní však ISRO do dnešních dnů nezveřejnilo a to i přesto, že to bylo několikrát veřejnosti přislíbeno. Raketa PSLV letěla v konfigurace XL, tedy v jiné než tomu bylo u letošního startu, který letěl v konfiguraci s dvojicí urychlovacích bloků (PSLV-DL). Tento nosič je totiž modulární a podle druhu nákladu a mise může mít různý počet urychlovacích stupňů, a nebo také žádné. Celkem existuje 5 variant této rakety.
Raketa tehdy vynášela radarovou družici EOS-09 (dříve známá také jako RISAT 1B), která byla schopna pořizovat snímky ve dne i v noci. Dokázala totiž díky radaru vidět i skrz oblačnost a poskytovat snímky za každého počasí. Tato družice o hmotnosti asi 1 700 kg měla mít provozní životnost nejméně pět let. Očekávalo se, že EOS-09 posílí indické schopnosti v oblasti vesmírného dohledu a přispěje k inteligentnější správě věcí veřejných a rychlejší reakci na katastrofy a dohled nad děním okolo hranic země. EOS-09 mala být vypuštěna na sun synchronní oběžnou dráhu (SSO) paradoxně uprostřed sílícího napětí na indicko-pákistánské hranici. Mise byla bohužel neúspěšná a dodnes neznáme přesnou příčinu vyplývající z výsledků vyšetřování. Problém byl zdá se s tryskou, která se zřejmě roztrhala, což lze soudit podle změn provedených na 3 stupni, kdy byl změněn materiál trysky na kompozit.
GSLV-F15/NVS-02
Indie buduje dlouhodobě vlastní navigační síť NavIC, která má být nezávislá a zaručovat větší soběstačnost v případě konfliktu, či jiných problémům s konkurenčními konstelacemi, kam patří GLONASS, GPS, BeiDou nebo Galileo. Opět jde o strategicky velmi důležitý systém, který slouží civilním i vojenským účelům. První generace družic na oběžné dráze už dosluhuje a ISRO je postupně nahrazuje generací novou známou jako NVS. NVS-01 první družice v této série byla úspěšně vypuštěna v květnu 2023. Další v pořadí byla NVS-02. Ta byla vypuštěna na raketě GSLV (Geosynchronous Satellite Launch Vehicle) v lednu 2025 a měla nahradit IRNSS-1E na orbitální pozici 111,75° východně. Raketa GSLV svůj úkol splnila na jedničku. Dostala navigační družici na plánovanou přechodovou dráhu, odkud měla NVS-02 postupně přejít na geostacionární oběžnou dráhu. Úkol však nebyl splněn kvůli anomálii v palivovém systému, která zabránila zažehnutí palubních motorů. Tímto způsobem se družice běžně přesouvají na své konečné dráhy. V tomto případě však nebylo možné motor zapálit a zvýšit oběžnou dráhu satelitu kvůli problému s ventilem, který uvolňuje oxidační činidlo. Jde o pyroelektrický ventil a doposud se ho nepodařilo otevřít. Vyšetřování se ujal bývalý předseda ISRO a vážený vědec agentury A. S. Kiran Kumar. Družice je funkční a je v omezeném režimu využívaná pro navigační účely, ale to jde jen v době kdy prolétá nad Indií.
Nad celou konstelací se přitom nepěkně stahují mračna a dnes prakticky celá síť NavIC je jeden výpadek atomových hodin od nefunkčnosti celého systému. A solidně nakročeno k tomu má družice IRNSS-1F. Každé prodloužení nebo selhání má tedy podstatný dopad na fungování vlastní strategické navigační sítě.
GSLV-F10/EOS-03
Uprostřed pandemie COVID-19 se ISRO pokusilo vynést sofistikovanou družici pro snímkování Země známou jako GISAT-1. Na palubě rakety GSLV-F10. Nosič GSLV je zlobivým dítětem indické kosmonautiky. Spolehlivost není její silná stránka, ale pro ISRO je důležitá, protože dokáže vynášet těžší družice než PSLV a také dál. Indii se díky této raketě otevřela možnost dostat větší družice na geostacionární družice, jak napovídá i název raket a díky tomu se této zemi otevřely nové možnosti. Největší vrásky na této raketě způsobuje horní, kryogenní stupeň a ten za selháním mohl i tentokrát. GISAT-1 měl být 36 000 km nad indickým subkontinentem a pomáhat udržovat neustálý dohled nad rozsáhlou oblastí. Tato mise byla připravena ke startu už začátkem roku 2020, ale byla z „technických důvodů“ odložena. Raketa nakonec odstartovala až 12. srpna 2021, ale mise se během letu dostala do problémů po poruše kryogenního horního stupně, který jí měl umístit na oběžnou dráhu. ISRO později odhalilo, že k poruše vedla netěsnost ventilu v nádrži s kapalným vodíkem.
PSLV-C39/IRNSS-1H
Posledním ve výčtu bude opět selhání jedné z navigačních družic systému NavIC. Konkrétně šlo o IRNSS-1H osmou družicí Indického regionálního navigačního družicového systému. Měla nahradit selhávající IRNSS-1A, ale nepovedlo se. Tenkrát se raketě PSLV prostě a jednoduše neotevřel aerodynamický kryt. Mechanismus oddělení krytu PSLV-C39 sestával z horizontálního a vertikálního systému odhozu. V plánovaném čase během letu byl vydán povel k oddělení a horizontální systém odhozu fungoval nominálně, ale vertikální systém odhozu selhal a následně se dvě poloviny krytu nemohly od sebe oddělit. Příčina poruchy byla identifikována jako neiniciace detonace v pyrotechnickém zařízení vertikálního systému odhozu. Vše ostatní proběhlo podle plánu, ale kvůli dodatečné hmotnosti vzhledem k neoddělení 1182 kg vážícího krytu nemohla být dosažena cílová oběžná dráha, takže kombinovaná sestava horního stupně PSLV (PS4), uzavřeného krytu a družice IRNSS-1H zůstala na oběžné dráze 167,4 × 6554,8 km se sklonem 19,18°. Tým se pokusil uvězněnou družici uvolnit za pomoci řízených zážehů družice, ale marně. Celková sestava čtvrtého stupně PSLV, krytů a uvězněné družice IRNSS-1H znovu vstoupila do zemské atmosféry 2. března 2019 nad Vanuatu a mise byla kompletně ztracena. Bylo to přitom první selhání této rakety od roku 1993. Jasná ukázka toho, že: „I ty nejspolehlivější nosné rakety občas zakopnou.“
Všechny tyto mise měly společný jmenovatel a tím je strategická významnost, ale může to být samozřejmě také pouhá náhoda. Nicméně je zde společné pojítko, které by nemělo být opomíjeno, protože může ukazovat na nějaký vnitřní problém ISRO, ale to je čirá spekulace z mé strany. Ovšem jsou slyšet i hlasy, které si pokládají otázku, zda nejsou cíleně sabotovány strategicky důležité mise. Odborníci napříč indickou kosmonautikou však varují před ukvapenými závěry bez pádných důkazů. Nicméně akumulace nedávných neúspěchů v misích s obrannými nebo navigačními důsledky nepopiratelně podnítilo spekulace a hněv. Analytici poznamenali, že pět neúspěšných misí ISRO v letech 2017 až 2026 zahrnovalo náklad nebo kapacity národní bezpečnosti, což ovlivnilo veřejné mínění, ale i navýšilo obavy. Na první pohled, jak z výčtu jasně vyplývá, nejsou selhání propojené stejnými příčinami. Skutečně bych si tedy vsadil spíše na náhodu, ale je to právě ISRO, které nyní musí přesvědčit, že toto seskupení je pouhá náhoda a nikoli systematické sabotování strategických misí. Indický navigační systém už nějakou dobu trápí obranné experty a v pravdě to s ním nevypadá nejlépe.
Navíc ničemu nepomáhá ani netransparentnost indické kosmické agentury v posledních letech. Po celá desetiletí kultura ISRO publikováním zjištění Výboru pro analýzu poruch (FAC) posilovala důvěru veřejnosti a nabízela jasné příčiny a nápravná opatření. V nedávných selháních lze číst však úplně jiný přístup. Sonda Čandraján-2 selhala během pokusu o přistání a to ticho po neúspěchu by se dalo doslova krájet. Mise PSLV-C61 na tom byla podobně. Zpráva FAC nebyla doposud zveřejněna a podobná neprůhlednost zahaluje nyní i selhání EOS-N1, ale i misi NVS-02. Komentátoři to označili za porušení precedentu, které komplikuje externí odpovědnost a informovanou debatu o tom, zda nápravná opatření dostatečně řeší systémová rizika u motorů na tuhá paliva, kryogenních subsystémů a pohonu družic. Po větší transparentnosti se volá dlouhodobě. Navíc Indové rakety nabízejí globálním zákazníkům a už jen z tohoto důvody by vetší otevřenost byla přínosem.
Raketa PSLV je až do odvolání uzemněna a lze si představit, že dojde ke zpoždění v harmonogramu. Zda to ovlivní i pilotovaný program není doposud zcela jasné. Teď bude důležité aby ISRO přetrhlo řetězec dvou po sobě jdoucích selhání třetího stupně a poučilo se z chyb a napravilo je. Z komerčního hlediska budou zákazníci asi více zvažovat na které mise umístí svůj náklad. Strategicky bude obranná komunita sledovat, jak rychle dokáže Indie nahradit ztracené schopnosti v oblasti denního a nočního pozorování (SAR) a hyperspektrálního dohledu, zatímco program NavIC bude usilovat o přežití. Pro vesmírný národ, který se pyšní disciplinovaným inženýrstvím a šetrností, je ponaučením nestrkat hlavu do písku, ale postavit se selháním čelem a ukázat, že mají řešení. ISRO se vždycky zotavilo z nejhorších situací a lze doufat, že se vzpamatuje i z těchto po sobě jdoucích neúspěchů. Tato nelichotivá situace jen potvrzuje, že vesmír je neúprosný a rozhodně není určen pro slabé povahy.
Celkově v posledních cirka deseti letech (děkuji Jirko) pozoruji trend a to nejen v Indii, kdy se ze slova selhání stalo sprosté slovo. Místo toho se nadužívají slova jako anomálie nebo odchylka. Význam slov je v leteckém průmyslu důležitý – nesplněná mise je selháním a její upřímné pojmenování je prvním krokem k poučení. A přiznat si to není ostuda, naopak je úsměvné dělat ze selhání cokoli jiného. Koneckonců je to stále raketová věda!
Zdroje informací:
https://x.com/DJSnM/status/2011121926283149758
https://en.wikipedia.org/wiki/NVS-02
https://www.rediff.com/news/special/former-isro-chairman-to-probe-failure/20250208.htm
https://x.com/karlosmeybe/status/2001720443343192373
https://cs.wikipedia.org/wiki/Geosynchronous_Satellite_Launch_Vehicle
https://en.wikipedia.org/wiki/IRNSS-1H
https://en.wikipedia.org/wiki/GEO_Imaging_Satellite
Zdroje obrázků:
AI
https://upload.wikimedia.org.png
https://pbs.twimg.com
https://en.wikipedia.org.jpg
https://upload.wikimedia.orgjpg
https://upload.wikimedia.org.jpg
https://static01.nyt.comjpg
Indové jsou v situaci, kdy dělají velké pokroky, ale pořád mají problémy se základy. Určitě mají problémy s kvalitou a kontrolou. Ona snaha o co nejnižší náklady nese velké rizika. Snad se dostatečně poučili. Když se podíváte na indické nosné rakety, pořád mám dojem určité všeobecné improvizace, kdy dali dohromady to, co měli zrovna po ruce, a pak to provozovali. Jenže dřív to fungovalo, teď už ne.
Trošku došlo na lámání chleba. Zatímco do určité chvíle stačilo vynakládat na vesmír v Indii málo peněz a za ty se podařilo dělat smysluplné věci, tak v současnosti už podobný přístup nefunguje a nestačí. Čína dává na své vesmírné aktivity 8krát více peněz z rozpočtu než Indie. Ta je teď v roli, aby se rozhodla zda chce držet krok a uvolnit potřebné finance. Musí se podařit navýšit kadenci a vybudování moderní rodiny nosných raket a budovat infrastrukturu. PSLV i GSLV odvedly svou práci, ale je třeba je postupně nahradit. Dokonce i to, že to bylo v Indii levné, dnes už úplně neplatí. V mnoha ohledech dokáže SpaceX vynášet levněji. SpaceX už startovala vícekrát než celá Indie od dob vzniku kosmického programu. Je třeba dát si karty na stůl a rozhodnout se. Výměna vedení ISRO každé dva roky také podle mě není úplně ideální.
Dobrý den,
díky za podrobný rozbor stavu.
Mám však pocit, že není šťastné použít na zpravodajském webu jako úvodní fotku něco, co vytvořila AI a působí to věrohodně. Většinou se tady popisují reálné situace a k tomu se používají reálné fotky. Přijde mi to svým způsobem za hranou.
Ano, ve výčtu zdrojů obrázků je uvedeno AI, ale to věc neřeší.
Zvažte v redakci nějaká pravidla pro práci s obrázky.
Hynek Olchava
To bude spíše individuální.AI už nějaký ten čas v redakci běžně používáme. Je skvěla v tom, když není vhodný obrázek, tak ho dokáže vytvořit. Obrázek je trochu provokativní a tím si myslím, že splňuje účel a vzbuzuje zvědavost, ale jak jsem psal, toto je individuální.
Já nemám nic proti AI. Řeším žurnalistiku. Fakt, že z obrázku není zřejmé, jestli se jedná o AI nebo fotku, je důvod mého příspěvku. Někde ta hranice má být a tady je to, podle mě, za ní.
Ano, přiznávám, že obrázek nebyl úplně vhodně zvolen.
Z obrázku je to naprosto zřejmé.
Pod tohle bych se klidně podepsal taky. Navíc je to typický bulvár, tedy naprostý nesmysl na první pohled.
Ano, děkujeme za názor.
Nejdříve „přiznávám“ a teď „děkujeme“… Zřejme, pane Zvoníku, nastupuje redakce nový směr odklánějící se od faktického obrazového dokumentování ke „klikbajtovému“. Přidanou hodnotu má i tu, že jako čtenáři budeme aktivně vážit, co už je fikce. A to bude motivační.
Nikoliv, nenastupuje.
Nebylo to myšleno zle. Obrázek nebyl vhodně zvolen. Nenapadlo mě, že by to mohl někdo považovat za realitu. Obsah však bulvární není a proto to poděkování za nazor. Ivo má rád kontroverzi a vždy, když to jde, si rád přiloží polínko.
Vy nepoznáte jestli je to AI? Tak to vás upřímně lituji. Za mě je to naprosto jasné.
Mám rád kosmonautiku v jakékoliv formě . Fandím prakticky všem kteří do ní přinášejí něco nového. A Indii sleduji z úžasem. Protože stále nechápu jak se vůbec dokážou dostat do vesmíru.
Pro vysvětlení. Dělám ve firmě vyrábějící speciální motory a generátory na zakázku. Vyvinuli jsme i některé motory se kterými se možná někteři z vás setkávají denně (třeba pro Siemens).
Před cca 6Lety jsme jako technologicky demonstrátor navrhli malý generátor s velkým výkonem. Byl o něj ve specifickém odvětví zájem . Ale velikostně byly díly nad schopnostma naších strojů .
Zákazník navrhl vyrobit v indii kde měl kontakty ve frimách které vyrábějí pro jejich vesmírný průmysl -> Ceny super a vysoké očekávání. Vše co dodali byl naprosto nepoužitelný šrot mimo tolerance , polovinu dílů jsme museli nechat opravit a druhou vyrobit znova ! Upozorňuji že u nás by toto zvládla každá druha firma s dostatečně velkými stroji vyrobit (ale za mnohem vyšší cenu).
Proto mě jejich vesmírny program naprosto fascinuje a nechápu jej 😀
Takže 3 selhání během 12 měsíců ? S kvalitou jejich práce je to doslova zázrak .
Mě fascinuje odvaha něco zadat do Indie, proč probůh tam? Čína by to asi udělala levněji a kvalitně.
Z čina ne ! Nechaváme dělat jen nedůležité specialní (generické) věci . Dodavali jsme jim kdysi našimi patenty/licencemi zatížené motory. Které následně vhodně „poupravili“ zkopírovali a levněji nás vytlačily ze světového trhu 🙂 … Takže tam opatrně a jen to co nemůžou využít/zneužít.
Paradoxně jim přesně tohle pomáhá, protože je jejich kosmonautika často vysmívaná a podceňovaná. Ano často se improvizuje, jsou v tom řekl bych mistři, ale dokázali, že je třeba brát je vážně. Jdou na to jinak, ano. Ať to dělají jakkoliv, tak úspěchy mají a nejde o zázrak, ale schopnosti. V Indii mají skvělé vědce, kteří jsou v prestižních univerzitách po celém světě a pracují třeba i v NASA. Právě ISRO a vlastní program je důvodem, aby zůstali ve vlastní zemi. 🙂
Vůbec neříkám že tam nejsou chytří lidé.., kolik software je vyvíjeno v indii….
Jejich problém je níže a to v kvalitě výroby nebo spíše v ne kvalitě. Tam je jejich největší problém a doslova zázrak že to vůbec litá :-D. Proto můj prvotní komentář kde píšu že jen 3 selhání za 12 měsíců je velký úspěch.
Kdyz pak vidíš protokol a fotky kde ti tolerovany rozměr cca 1000mm s toleranci 0.05mm měří mechanickou suplerou a u toho stojí Ind v zabkach s palcem nahoru tak jejich lety jsou opravdu zázrak :-D.
Za mě, článek se mi líbil a dávám palec nahoru, včetně pochvaly. Hodnotím text v článku a pokud se chci dívat na obrázky, tak jdu jinam.
Dekuji za zpětnou vazbu. Nicméně přiznávám, že obrázek nebyl vhodně zvolen.
Web čtu několikátým rokem (vč. diskusí), ale až tenhle flame mě donutil kliknout na tlačítko registrovat a přidat příspěvek. Už dle autora dokážu předem odhadnout, jak dobrý článek bude. U pana Zvoníka je to „sázka“ na jistotu a na jeho články se vždy těším. Děkuji i za tento. Úvodní obrázek za mě úplně v pohodě, vůbec by mě nenapadlo se nad tím nějak pozastavovat, vždyť se jedná o ilustrační obrázek/thumbnail, přičemž podstatný je hlavně samotný obsah článku, a ten je super. Mějte se a díky všem redaktorům za dobře odváděnou práci a osvětovou činnost v této oblasti.
Děkuji moc za zpětnou vazbu, ta je pro nás autory důležitá. Vážím si toho, co jste napsal. Pod články se moc podobných příspěvků nevyskytuje, a o to víc to pro mě znamená. Budu se snažit laťku minimálně udržet. Děkuji, že nás čtete.