Některé starty jakoby snad byly prokleté. To by mohlo platit i pro mise z Indie určené pro národní bezpečnost. Statistiky ukazují, že mezi lety 2017 a 2026 bylo uskutečněno v Indii 44 misí, z nichž celkem pět selhalo, a všechny měly strategický význam. Je trochu paradox, že Indická kosmonautika byla původně jen civilní a neměla žádné vojenské ambice, a skoro jakoby to tak mělo i zůstat, ale vraťme se do reality. V současnosti už se bez toho žádná velmoc neobejde. Nicméně je zvláštní, že právě mise pro národní bezpečnost jsou v Indii častěji neúspěšné.

Raketa PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle) je dlouhá léta tahounem indické kosmonautiky a platila za spolehlivý kosmický nosič. Jde o výkladní skříň a nejčastěji používanou raketu ISRO. Tento nosič vynesl úspěšné sondy jako Čandraján-1 k Měsíci nebo třeba sondu MOM k Marsu a další skvělé mise. 18. května 2025 však po delší době PSLV selhala a štěstí neměla ani při letošním reparátu. 12. ledna selhala podruhé a opět za to mohl třetí stupeň. Selhání dvakrát za sebou nebývají v kosmonautice tak běžné. Obě nehody se staly během pokročilé fáze letu a vedly ke ztrátě družic za miliony určené pro strategické využití. Byla to však už 3 ztráta indické družice za 12 měsíců a to už je důvod k obávám. Navíc je tu určitý vzorec, protože 5 selhání v uplynulých letech bylo právě se strategickými vesmírnými misemi. Může to být samozřejmě jen náhoda, ale také nemusí.

Pokud nebudeme počítat poslední neúspěch, tak čtyři předešlé měly podle vyšetřování vždy jinou příčinu, takže zde, pokud se na tato tvrzení můžeme spolehnout, zakopaný pes pravděpodobně nebude. Nám to však připomíná, že kosmonautika chyby neodpouští, a už i malá mýlka může být fatální. Pojďme se tedy na těchto pět selhání v posledních devíti letech podívat trochu podrobněji. A začněme rovnou u toho posledního.

PSLV-C62/EOS-N1

Let PSLV-C62 se odehrál v pondělí (12. ledna 2026) a byl očekávaným návratem rakety PSLV k letu po vzácném neúspěchu během předchozího startu z květnu 2025. Zároveň šlo o první start ISRO v roce 2026. Hlavní družicí této mise byla EOS-N1, neboli „Anvesha“ (Anveša). Automat určený pro pozorování Země postavený indickou Organizací pro výzkum a rozvoj obrany (DRDO). Tato družice měla být umístěna asi 511 km na nízkou oběžnou dráhu. EOS-N1 byla hyperspektrální snímkovací družice, což znamená, že dokázala vidět mnohem více podrobností. Dokázala pracovat s více spektry. Jak je povrch Země osvětlován slunečním světlem, různé materiály (půda, voda, kov, vegetace, betonové konstrukce) odrážejí světlo v různých vlnových délkách. Hyperspektrální senzor dokáže tyto odrazy zachytit, klasifikovat je a identifikovat z jakého materiálu je odraz vyroben. Kromě družice EOS-N1 bylo na palubě PSLV-C62 dalších 15 malých družic soukromých institucí a firem. Osobně mě zajímaly o něco více než hlavní náklad. Sedm družic bylo z Indie, dvě z Evropy, pět z Brazílie a jedna z Nepálu. Mnoho z těchto družic pocházelo z akademické sféry nebo startupů a bylo určeno k demonstraci unikátních experimentů ve vesmíru. Byl zde například indický cubeSat (AayulSAT), který měl vyzkoušet přečerpávání paliva. To měl být první krok a příští rok, chtěla společnost OrbitAID už vyzkoušet spojení dvou družic na oběžné dráze a dotankování palivem. Dalším zajímavým nákladem bylo návratové těleso KID od španělské společnosti Orbital Paradigm.

Jedna dobrá zpráva z mise je, že KID se podařilo částečně zachránit. Došlo ke vstupu do atmosféry a návratu. Podle společnosti napříč nepřízni osudu a jinému profilu sestupu, se podařilo získat důležitá data a měření, která pomohou i s vyšetřováním selhaní samotné rakety. Návrat byl však mnohem těžší, než se plánovalo. Těleso vydrželo mnohem strmější úhel sestupu (okolo -20º místo -5º). Zdá se, že KID vstoupil do atmosféry stále ve spojení s horním stupněm rakety, ale nakonec se od něho odtrhl. KID překročil místy i 28G, což je téměř dvojnásobek hodnoty nominálního scénáře. První dávka dat byla přijata kolem 05:06 UTC a s největší pravděpodobností se vztahuje k několika sekundám předtím. Poté jsme obdrželi 190 sekund systémové telemetrie. Tato data potvrzují, že základní systémy KID zůstaly v provozu i v extrémních podmínkách. Data stavu tělesa však byla naplánována na pozdější časovaní a díky rychlejšímu scénáři KID neměl dostatek času je odeslat ještě před dopadem do oceánu. Na základě předběžné analýzy trajektorie dopadlo těleso do odlehlé jižní časti Indického oceánu, daleko od jakékoli lidské přítomnosti. Je to však jen jen malý střípek úspěchu na jinak zcela ztracené misi. Trochu smutné je, že většina družic nemělo ani pojištění, protože je velice drahé a tak se nedočkají ani žádného odškodnění.

PSLV-C61/EOS-09

Psala se neděle 18. května a sotva šest minut po startu se raketa PSLV-C61 potýkala s neočekávanými problémy během dalšího rutinního letu. Až do druhého zážehu a práce druhého stupně byl výkon zcela normální. Třetí stupeň se zažehnul ve správnou chvíli, ale poté došlo k rychlému poklesu tlaku ve spalovací komoře motoru a chyběl tah k dosažení zamýšlené dráhy. Podrobnější zprávu z vyšetřovaní však ISRO do dnešních dnů nezveřejnilo a to i přesto, že to bylo několikrát veřejnosti přislíbeno. Raketa PSLV letěla v konfigurace XL, tedy v jiné než tomu bylo u letošního startu, který letěl v konfiguraci s dvojicí urychlovacích bloků (PSLV-DL). Tento nosič je totiž modulární a podle druhu nákladu a mise může mít různý počet urychlovacích stupňů, a nebo také žádné. Celkem existuje 5 variant této rakety.

Raketa tehdy vynášela radarovou družici EOS-09 (dříve známá také jako RISAT 1B), která byla schopna pořizovat snímky ve dne i v noci. Dokázala totiž díky radaru vidět i skrz oblačnost a poskytovat snímky za každého počasí. Tato družice o hmotnosti asi 1 700 kg měla mít provozní životnost nejméně pět let. Očekávalo se, že EOS-09 posílí indické schopnosti v oblasti vesmírného dohledu a přispěje k inteligentnější správě věcí veřejných a rychlejší reakci na katastrofy a dohled nad děním okolo hranic země. EOS-09 mala být vypuštěna na sun synchronní oběžnou dráhu (SSO) paradoxně uprostřed sílícího napětí na indicko-pákistánské hranici. Mise byla bohužel neúspěšná a dodnes neznáme přesnou příčinu vyplívající z výsledků vyšetřování. Problém byl zdá se s tryskou, která se zřejmě roztrhala, což lze soudit podle změn provedených na 3 stupni, kdy byl změněn materiál trysky na kompozit.

GSLV-F15/NVS-02

Indie bude dlouhodobě vlastní navigační síť NavIC, která má být nezávislá a zaručovat větší soběstačnost v případě konfliktu, či jiných problémům s konkurenčními konstelacemi, kam patří GLONASS, GPS, BeiDou nebo Galileo. Opět jde o strategicky velmi důležitý systém, který slouží civilním i vojenským účelům. První generace družic na oběžné dráze už dosluhuje a ISRO je postupně nahrazuje generací novou známou jako NVS. NVS-01 první družice v této série byla úspěšně vypuštěna v květnu 2023. Další v pořadí byla NVS-02. Ta byla vypuštěna na raketě GSLV (Geosynchronous Satellite Launch Vehicle) v lednu 2025 a měla nahradit IRNSS-1E na orbitální pozici 111,75° východně. Raketa GSLV svůj úkol splnila na jedničku. Dostala navigační družici na plánovanou přechodovou dráhu, odkud měla NVS-02 postupně přejít na geostacionární oběžnou dráhu. Úkol však nebyl splněn kvůli anomálii v palivovém systému, která zabránila zažehnutí palubních motorů. Tímto způsobem se družice běžně přesouvají na své konečné dráhy. V tomto případě však nebylo možné motor zapálit a zvýšit oběžnou dráhu satelitu kvůli problému s ventilem, který uvolňuje oxidační činidlo. Jde o pyroelektrický ventil a doposud se ho nepodařilo otevřít. Vyšetřování se ujal bývalý předseda ISRO a vážený vědec agentury A. S. Kiran Kumar. Družice je funkční a je v omezeném režimu využívaná pro navigační účely, ale to jde jen v době kdy prolétá nad Indií.

Nad celou konstelací se přitom nepěkně stahují mračna a dnes prakticky celá síť NavIC je jeden výpadek atomových hodin od nefunkčnosti celého systému. A solidně nakročeno k tomu má družice IRNSS-1F. Každé prodloužení nebo selhání má tedy podstatný dopad na fungování vlastní strategické navigační sítě.

GSLV-F10/EOS-03

Uprostřed pandemie COVID-19 se ISRO pokusilo vynést sofistikovanou družici pro snímkování Země známou jako GISAT-1. Na palubě rakety GSLV-F10. Nosič GSLV je zlobivým dítětem indické kosmonautiky. Spolehlivost není její silná stránka, ale pro ISRO je důležitá, protože dokáže vynášet těžší družice než PSLV a také dál. Indii se díky této raketě otevřela možnost dostat větší družice na geostacionární družice, jak napovídá i název raket a díky tomu se této zemi otevřely nové možnosti. Největší vrásky na této raketě způsobuje horní, kryogenní stupeň a ten za selháním mohl i tentokrát. GISAT-1 měl být 36 000 km nad indickým subkontinentem a pomáhat udržovat neustálý dohled nad rozsáhlou oblastí. Tato mise byla připravena ke startu už začátkem roku 2020, ale byla z „technických důvodů“ odložena. Raketa nakonec odstartovala až 12. srpna 2021, ale mise se během letu dostala do problémů po poruše kryogenního horního stupně, který jí  měl umístit na oběžnou dráhu. ISRO později odhalilo, že k poruše vedla netěsnost ventilu v nádrži s kapalným vodíkem.

PSLV-C39/IRNSS-1H

Posledním ve výčtu bude opět selhání jedné z navigačních družic systému NavIC. Konkrétně šlo o IRNSS-1H osmou družicí Indického regionálního navigačního družicového systému. Měla nahradit selhávající IRNSS-1A, ale nepovedlo se. Tenkrát se raketě PSLV prostě a jednoduše neotevřel aerodynamický kryt. Mechanismus oddělení krytu PSLV-C39 sestával z horizontálního a vertikálního systému odhozu. V plánovaném čase během letu byl vydán povel k oddělení a horizontální systém odhozu fungoval nominálně, ale vertikální systém odhozu selhal a následně se dvě poloviny krytu  nemohly od sebe oddělit. Příčina poruchy byla identifikována jako neiniciace detonace v pyrotechnickém zařízení vertikálního systému odhozu. Vše ostatní proběhlo podle plánu, ale kvůli dodatečné hmotnosti vzhledem k neoddělení 1182 kg vážícího krytu nemohla být dosažena cílová oběžná dráha, takže kombinovaná sestava horního stupně PSLV (PS4), uzavřeného krytu a družice IRNSS-1H zůstala na oběžné dráze 167,4 × 6554,8 km se sklonem 19,18°. Tým se pokusil uvězněnou družici uvolnit za pomoci řízených zážehů družice, ale marně. Celková sestava čtvrtého stupně PSLV, krytů a uvězněné družice IRNSS-1H znovu vstoupila do zemské atmosféry 2. března 2019 nad Vanuatu a mise byla kompletně ztracena. Bylo to přitom první selhání této rakety od roku 1993. Jasná ukázka toho, že: „I ty nejspolehlivější nosné rakety občas zakopnou.“ 

Všechny tyto mise měly společný jmenovatel a tím je strategická významnost, ale může to být samozřejmě také pouhá náhoda. Nicméně je zde společné pojítko, které by nemělo být opomíjeno, protože může ukazovat na nějaký vnitřní problém ISRO, ale to je čirá spekulace z mé strany. Ovšem jsou slyšet i hlasy, které si pokládají otázku, zda nejsou cíleně sabotovány strategicky důležité mise. Odborníci napříč indickou kosmonautikou však varují před ukvapenými závěry bez pádných důkazů. Nicméně akumulace nedávných neúspěchů v misích s obrannými nebo navigačními důsledky nepopiratelně podnítilo spekulace a hněv. Analytici poznamenali, že pět neúspěšných misí ISRO v letech 2017 až 2026 zahrnovalo náklad nebo kapacity národní bezpečnosti, což ovlivnilo veřejné mínění, ale i navýšilo obavy. Na první pohled, jak z výčtu jasně vyplívá, nejsou selhání propojené stejnými příčinami. Skutečně bych si tedy vsadil spíše na náhodu, ale je to právě ISRO, které nyní musí přesvědčit, že toto seskupení je pouhá náhoda a nikoli systematické sabotování strategických misí. Indický navigační systém už nějakou dobu trápí obranné experty a v pravdě to s ním nevypadá nejlépe.

Navíc ničemu nepomáhá ani netransparentnost indické kosmické agentury v posledních letech. Po celá desetiletí kultura ISRO publikováním zjištění Výboru pro analýzu poruch (FAC) posilovala důvěru veřejnosti a nabízela jasné příčiny a nápravná opatření. V nedávných selháních lze číst však úplně jiný přístup. Sonda Čandraján-2 selhala během pokusu o přistání a to ticho po neúspěchu by se dalo doslova krájet. Mise PSLV-C61 na tom byla podobně. Zpráva FAC nebyla doposud zveřejněna a podobná neprůhlednost zahaluje nyní i selhání EOS-N1, ale i misi NVS-02. Komentátoři to označili za porušení precedentu, které komplikuje externí odpovědnost a informovanou debatu o tom, zda nápravná opatření dostatečně řeší systémová rizika u motorů na tuhá paliva, kryogenních subsystémů a pohonu družic. Po větší transparentnosti se volá dlouhodobě. Navíc Indové rakety nabízejí globálním zákazníkům a už jen z tohoto důvody by vetší otevřenost byla přínosem.

Raketa PSLV je až do odvolání uzemněna a lze si představit, že dojde ke zpoždění v harmonogramu. Zda to ovlivní i pilotovaný program není doposud zcela jasné. Teď bude důležité aby ISRO přetrhlo řetězec dvou po sobě jdoucích selhání třetího stupně a poučilo se z chyb a napravilo je. Z komerčního hlediska budou zákazníci asi více zvažovat na které mise umístí svůj náklad. Strategicky bude obranná komunita sledovat, jak rychle dokáže Indie nahradit ztracené schopnosti v oblasti denního a nočního pozorování (SAR) a hyperspektrálního dohledu, zatímco program NavIC bude usilovat o přežití. Pro vesmírný národ, který se pyšní disciplinovaným inženýrstvím a šetrností, je ponaučením nestrkat hlavu do písku, ale postavit se selháním čelem a ukázat, že mají řešení. ISRO se vždycky zotavilo z nejhorších situací a lze doufat, že se vzpamatuje i z těchto po sobě jdoucích neúspěchů. Tato nelichotivá situace jen potvrzuje, že vesmír je neúprosný a rozhodně není určen pro slabé povahy.

Celkově v posledních cirka deseti letech (děkuji Jirko) pozoruji trend a to nejen v Indii, kdy se ze slova selhání stalo sprosté slovo. Místo toho se nadužívají slova jako anomálie nebo odchylka. Význam slov je v leteckém průmyslu důležitý – nesplněná mise je selháním a její upřímné pojmenování je prvním krokem k poučení. A přiznat si to není ostuda, naopak je úsměvné dělat ze selhání cokoli jiného. Koneckonců je to stále raketová věda!

Zdroje informací:
https://x.com/DJSnM/status/2011121926283149758
https://en.wikipedia.org/wiki/NVS-02
https://www.rediff.com/news/special/former-isro-chairman-to-probe-failure/20250208.htm
https://x.com/karlosmeybe/status/2001720443343192373
https://cs.wikipedia.org/wiki/Geosynchronous_Satellite_Launch_Vehicle
https://en.wikipedia.org/wiki/IRNSS-1H
https://en.wikipedia.org/wiki/GEO_Imaging_Satellite

Zdroje obrázků:
AI
https://upload.wikimedia.org.png
https://pbs.twimg.com
https://en.wikipedia.org.jpg
https://upload.wikimedia.orgjpg
https://upload.wikimedia.org.jpg
https://static01.nyt.comjpg