Vědeckým světem v posledních dnech rezonuje dost možná přelomová novinka. Astronomové totiž možná poprvé v historii spatřili temnou hmotu, k čemuž jim pomohl americký kosmický teleskop Fermi pracující v gama oblasti spektra. Pokud by se tento předpoklad potvrdil, šlo by o historickou událost. Temnou hmotu teoreticky předpověděl astronom Fritz Zwicky v roce 1933, když zjistil, že pozorovatelné galaxie v kupě galaxií ve Vlasech Bereniky postrádají nezbytný gravitační vliv, který by kupě zabránil v tom, aby se rozpadla. V sedmdesátých letech minulého století pak astronomka Vera Rubin se svými kolegy zjistila, že se vnější okraje spirálních galaxií otáčejí v podstatě stejnou rychlostí jako jejich středy. Něco takového by bylo možné pouze v případě, že by většina hmoty v těchto galaxiích nebyla soustředěna v jejich centrech, ale byla rozptýlena v širším prostoru.

Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Tohle však samozřejmě nejsou přímá pozorování temné hmoty, ale závěry vyvozené na základě interakcí temné hmoty s gravitací a vlivu gravitace na běžnou hmotu a světlo. Na základě těchto zjištění však astronomové vypočítali, že všechny velké galaxie jsou obklopeny rozsáhlými haly temné hmoty, která se rozprostírají daleko za hranice viditelné hmoty v galaxiích (jako je například galaktické halo hvězd).
Částice této záhadné substance podle současných odhadů zastiňují množství částic, které tvoří běžnou hmotu v poměru pět ku jedné. To znamená, že vše, co kolem sebe každý den vidíme, hvězdy, planety, měsíce, naše těla, či sousedovic kočka a tak dále – tvoří dohromady pouhých 15 % hmoty ve vesmíru. Temná hmota je pak zodpovědná za zbývajících 85 %. Na záhadnosti přidává temné hmotě i skutečnost, že s elektromagnetickým zářením interaguje pouze velmi slabě, či vůbec. Proto nevyzařuje, nepohlcuje ani neodráží světlo. Z tohoto důvodu je prakticky neviditelná ve všech vlnových délkách. Tedy, přesněji bychom měli říkat, že si to všichni až doposud mysleli.
Existuje jedna možnost, která by mohla vést k tomu, že by temná hmota produkovala záření. Pokud částice temné hmoty při vzájemném setkání a interakci „anihilují“ (podobně jako klasická hmota a její protikladná antihmota), mělo by to vytvořit spršku částic včetně gama fotonů, které jsou sice pro lidské oči neviditelné, ale mohou je spatřit citlivé detektory kosmických observatoří, které se na gama záření specializují. Jednou z navrhovaných „sebeanihilujících“ částic, o nichž se předpokládá, že tvoří temnou hmotu, jsou takzvané „slabě interagující hmotné částice (angl. Weakly Interacting Massive Particles)“ neboli „WIMPy“.
Tým výzkumníků, který vedl Tomonori Totani z oddělení Astronomie na Tokijské univerzitě, nasměroval pohled kosmické observatoře Fermi na oblasti Mléčné dráhy, kde by se měla shromažďovat temná hmota, konkrétně do centra naší galaxie, a hledal toto charakteristické gama záření. „Zachytili jsme gama záření s fotony o energijí 20 gigaelektronvoltů, (což je extrémně velké množství energie), které se šíří v struktuře hala směrem ke středu Mléčné dráhy,“ popisuje Totani a dodává: „Složka emise gama záření se velmi podobá tvaru, který se očekává od hala temné hmoty.“ A tohle není jediný soulad. Energetická signatura těchto gama paprsků se velmi podobá signatuře, která by měla vzniknout při anihilaci srážejících se částic WIMP, jejichž hmotnost se odhaduje na přibližně 500násobek hmotnosti protonu, tedy běžné částice hmoty nacházející se v jádru atomů. Totani naznačuje, že neexistuje žádný jiný astronomický jev, který by snadno vysvětlil gama paprsky pozorované teleskopem Fermi.

Zdroj: https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/
„Pokud je to správně, podle mých znalostí by to znamenalo, že lidstvo poprvé „uvidělo“ temnou hmotu. Ukazuje se, že temná hmota je nová částice, která není zahrnuta v současném standardním modelu částicové fyziky,“ uvedl Totani a dodal: „Tohle značí velký pokrok v astronomii a fyzice.“ Zatímco Totani si je jistý, že to, co on a jeho kolegové detekovali, je stopa částic WIMP temné hmoty, které se v srdci Mléčné dráhy anihilují, široká vědecká komunita bude vyžadovat přesvědčivější důkazy než bude možné uzavřít tuto téměř sto let trvající záhadu. „Toho bude možné dosáhnout, až se nasbírá více dat. Pokud se tak stane, poskytne to ještě silnější důkaz, že gama záření pochází z temné hmoty,“ doplnil Totani. Jeho tým publikoval výsledky svého výzkumu 25. listopadu v Journal of Cosmology and Astroparticle Physics.
Přeloženo z:
https://www.space.com/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…600px-Fermi_Gamma-ray_Space_Telescope_spacecraft_model.png
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/4cAp3vwEfeD3qbRUXYsvaQ-513-80.jpg.webp
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/gPCNNLfHac7eYJrCywTfHf-590-80.jpg.webp
super zpráva, co ale vede temnou hmotu ke srážkám a anihilaci? je to vysoká rychlost v okolí černé díry a jiných hmotných objektů?
Já to pořád nechápu. V jednom odstavci se píše, že temná hmota galaxii obklopuje, protože jen tak se dá vysvětlit ta rychlost otáčení. A za chvíli se dozvím, že „nasměroval pohled … na oblasti Mléčné dráhy, kde by se měla shromažďovat temná hmota, konkrétně do centra naší galaxie“. Tak kde teda ta temná hmota vlastně má být?
je mozne, ze teleskop im dokazal zachytit tu hmotu nie na zaklade co najvacsieho Mnozstva (co by bolo na okrajoch galaxie), ale na zaklade mnozstva tych Interakcii s hmotou, ktore moze byt vacsie prave v strede, kde je viac hmoty (napriek mensiemu objemu temnej hmoty). ale ci je to tak, to netusim.
no ved pochvalim sa, ked uz nikto iny – zasa tak casto sa to laikovi na odbornom fore nestane 🙂
nebol som si najprv isty, ale kedze to tu kratko po mne potvrdili dalsi dvaja ludia, tak som mal s tymto pravdu – ide o interakcie, ktorych je najviac tam, kde je klasicka hmota, preto tu temnu hmotu zachytili pri jadre. yes!
Temna hmota je všude. Ve vesmíru je obrovský oblak temné hmoty, kterým i naše Země neustále proplouvá.
Temná hmota je soustředěna hlavně v galaxiích, kde je asi víceméně rovnoměrně rozmístěna. Akorát v tom centru bude ve větším pohybu díky rotaci než na periferii a proto tam dochází k více interakcím (víření) a vzniku tohoto gamma záření.
Jelikož je Země součástí galaxie M.W., tak pochopitelně tím i Země proplouvá. Podobně jako nekonečným proudem neutrin.
Máme dva výroky. 1. Kolem galaxií existují velká hala temné hmoty. 2. Dalekohled směřoval do centra Mléčné dráhy, aby vidět interakce shromážděné temné hmoty.
Výroky 1. a 2. nejsou ani v nejmenším rozporu. Klidně mohou platit (a také platí) oba současně. Že je velké halo temné hmoty kolem galaxie vůbec nijak nevylučuje to, že je temná hmota i v jádru Mléčné dráhy.
Navíc, to že je někde něčeho nejvíce ještě nutně neznamená, že tam bude docházet také k největšímu množství interakcí a tím pádem že dokážeme nu substanci právě na tom místě zachytit nejlépe.
Tak ona je rozvrstvena asi rovnoměrně kolem a přes galaxie. Jenže v tom středu dochází k rotaci a jelikož temná hmota je nositelem gravitace, tak nepochybně ta extrémní rotace ve středu bude ovlivňovat i ji (přes prudké gravitační změny tj.kmitání osy rotace). A proto tam může být, v takové extrémní vířivce, více interakcí, srážek částic a tímpádem i toho gamma záření.
Tak pokud se to potvrdí, tak budou Nobelovky na nejméně několik příštích několik let obsazené jedním tématem…
To určitě nebudou. Ve fyzice je tolik zajímavých témat a věcí, které by šly ocenit Nobelovou cenou…
Jen malý a zcela nekompletní výčet.
A to jsme jich ještě spoustu vynechal.
Temná hmtoa by jistě byla kandidátem, ale rozhodně by nedostala cenu více než jednu. Dostali by ji patrně hlavní autoři toho experimentu. Ale nikdo další. Všichni, kdo ji předpověděli teoreticky jsou už po smrti, takže NC ani získat nemohou.