Rok 2025 představuje pro kosmický program Evropské unie další milník. Po úspěšném rozšíření programu Copernicus v podobě vypuštění projektů Sentinel-5A a Sentinel-4A má 4. listopadu vyrazit z kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně družice Sentinel-1D. Jejím úkolem bude zajistit pokračování služeb pro široké spektrum koncových uživatelů na celém světě. Sentinel.-1D se přidá k družici Sentinel-1C vypuštěné v prosinci 2024. Obě družice disponují přijímači signálů družic Galileo pro přesné určení pozice na oběžné dráze, ale také nesou zařízení AIS (Automatic Identification System), které přijímá signály z plavidel. Podporuje tím povědomí o námořních oblastech i odhalování neoprávněných činností na moři. Vypuštění družice Sentinel-1D na palubě Ariane 6 odráží rostoucí schopnost Evropy umisťovat své družice na oběžnou dráhu podle vlastních podmínek, což posiluje odolnost služeb Copernicus a strategickou autonomii EU.

První družice z řady Sentinel-1, byla Sentinel-1A, která startovala v roce 2014. Šlo o začátek rutinního operačního monitorování pod křídly programu Copernicus. Mise vznikla na zkušenostech z dřívějších evropských družic vybavených radarem se syntentickou aperturou, jako byl Envisat. Oproti nim však změnila přístup k radarovým datům tím, že je pravidelně zpřístupňovala bezplatně a otevřeně. Radarové senzory družic z řady Sentinel-1 umožňují sledovat změny na pevnině, ledovcích i oceánu bez ohledu na počasí, či denní / noční dobu. V průběhu uplynulého desetiletí tato data pomáhala při nouzových zásazích v případech povodní, mapování posunů pobřeží, odhalování úniků ropy a nelegálních aktivit na moři, ale i monitorování lesů, vegetace a zemědělské činnosti.

Jelikož na oběžné dráze prozatím nejsou k dispozici služby spojené se servisem a opravami, musí být družice navrženy tak, aby zohledňovaly nominální životnost. Nominální životnost Sentinelu-1A byla sedm let, přesto i po této době pokračovala družice v provozu a už překonala i hranici více než desetileté služby. Zatímco Sentinel-1A stále funguje, nový Sentinel-1D bude postupně zastupovat roli svého předchůdce. Tím bude zajištěno zachování plné provozní kapacity celé mise i kontinuita služeb bez přerušení dodávek radarových dat zákazníkům na celém světě.

Na rozdíl od většiny špičkových optických snímkovacích družic, které pro pořízení použitelných obrázků vyžadují denní světlo a jasnou oblohu, družice Sentinel-1 jsou vybaveny radarem se syntetickou aperturou v pásmu C, který je schopen prohlédnout skrz mraky, déšť i kouř. Poskytuje tak pozorování zemského povrchu za každého počasí, ve dne i v noci. Sentinel-1D se (podobně jako jeho předchůdci) usadí na sun-synchronní oběžné dráze ve výšce zhruba 700 kilometrů. Každá družice Sentinel-1 snímkuje Zemi ve 12denním cyklu, který se poté opakuje. to znamená, že se nad stejnou oblast vrací po 12 dnech.

Efektivní doba opakované návštěvy, tedy doba potřebná k pozorování stejného místa při jakémkoli průletu, je mnohem kratší, protože radarový přístroj má široký záběr. Pro jedinou družici odpovídá doba opakované návštěvy typicky zhruba třem dnům pro oblasti u rovníku, v Evropě jde pak zhruba o dva dny a u pólů méně než jeden den. V konfiguraci dvou družic dosahuje sestava šestidenního cyklu a pro většinu oblastí světa se efektivní doba opakované návštěvy zkracuje na přibližně jeden den. To znamená, že Evropa může benefitovat z častějších a spolehlivých pozorování bez ohledu na roční období, či podmínky na daném místě.

Sentinel-1D se přidá k družici Sentinel-1C, která byla vypuštěna v prosinci 2024 a dnes je již plně v provozu. Společně tyto družice udrží šestidenní cyklus mise Sentinel-1, což zajistí nepřetržité radarové pokrytí pro služby programu Copernicus. Jak již bylo uvedeno výše, obě družice jsou vybaveny přijímačem signálů evropských navigačních družic Galileo, aby mohly určovat svou polohu na oběžné dráze. Kromě toho i v případě, že by se signál z amerických družic GPS stal nedostupným, družice mohou nezávisle fungovat dál a využívat evropské Galileo.

Data z družic Sentinel-1 proudí přímo do střediska služeb programu Copernicus. Toto centrum podporuje službu Copernicus pro řízení mimořádných událostí CEMS (Copernicus Emergency Management Service) pro mapování povodní, službu Copernicus pro námořní dohled CMS Copernicus Maritime Surveillance) pro detekci ropných skvrn a plavidel i službu Copernicus pro mořské prostředí CMEMS (Copernicus Marine Service) pro monitorování ledovců a koncentrace mořského ledu pro podporu bezpečné navigace. Podporuje také službu Copernicus pro monitorování půdy CLMS (Copernicus Land Monitoring Service) pro monitorování vegetace, lesů a zemědělství. Radarová data z mise Sentinel-1 zpracovaná pomocí interferometrie se používají zejména v evropské službě pro sledování pohybu půdy EGMS (European Ground Motion Service), která je součástí výše zmíněné služby CLMS, k detekci a sledování pohybu půdy v důsledku poklesů, sesuvů půdy, sopečné činnosti a zemětřesení.

Společně tyto služby dělají z dat od Sentinel-1 operační informace, které mají výrazné přínosy pro obyvatelstvo – ať už jde o lepší reakci na přírodní katastrofy, bezpečnější moře, vylepšenou správu krajiny i zemědělství, či vyšší odolnost proti řádění živlů. Díky otevřené a bezplatné politice přístupu k datům z programu Copernicus jsou tyto operační informace široce dostupné zastupitelům, průmyslu i výzkumníkům a poskytovatelům služeb, kteří mohou na jádru produktů a dat projektů programu Copernicus vybudovat další vrstvu aplikací. Ve skutečnosti je Sentinel-1 jedinou družicovou misí na světě, která poskytuje data na plně bezplatném a otevřeném základě.

Sentinel-1 není nějaká izolovaná družicová mise, ale je součástí programu Copernicus, nejpokročilejšího systému pro pozorování Země na světě. Každá družicová mise řady Sentinel nese odlišné přístroje s navzájem se doplňujícími schopnostmi. Družice Sentinel-2 posílají multispektrální snímky zemského povrchu ve vysokém rozlišení, které nacházejí uplatnění od zemědělství a lesnictví až po mapování terénu po přírodních katastrofách. Družice Sentinel-3 jsou vybaveny mnoha různými přístroji – třeba radiometrem pro měření povrchové teploty moří i pevnin (SLSTR), radarovým výškoměrem (SRAL) pro měření výšky mořské hladiny a topografii ledu, přístrojem OCLI (ocean and land colour instrument), který poskytuje data o stavu oceánů, pevninských vodách, vegetaci a kryosféře. Sentinel-5 je vybaven přístrojem TROPOMI (Tropospheric Monitoring Instrument), který měří složení atmosféry včetně ozonu, oxidu dusičitého, oxidu uhelnatého, metanu, či aerosolů. Podporuje tak monitorování kvality ovzduší a klimatický výzkum. Sentinel-6 nese radarový výškoměr Poseidon-4 a mikrovlnný radiometr. Jeho úkolem je poskytovat vysoce přesná měření globální výšky mořské hladiny. Sentinel-1 se svým radarem v pásmu C přispívá k programu Copernicus svými jedinečnými schopnostmi a doplňuje optické, oceánské a atmosférické mise tím, že poskytuje data nezávislá na počasí nebo denním světle.

Start Sentinelu-1D na Ariane 6 po úspěšném vynesení Sentinel-5A na Ariane 6 letos v srpnu podtrhuje evropský závazek k autonomnímu přístupu do kosmického prostoru. Tato nezávislost zajišťuje evropským misím, že mohou dosáhnout oběžné dráhy podle evropských podmínek, což poskytuje kontinuitu služeb pro uživatele programu Copernicus po celém světě, aniž by byli závislí na externích poskytovatelích služeb spojených se starty. Ariane 6 také představuje závazek Evropy k udržitelnosti kosmických letů. Její horní stupeň je navržen, aby prováděl deorbitační manévry, čímž zabrání vzniku přetrvávající kosmické tříště a pomůže udržet oběžné dráhy bezpečné pro budoucí mise. Dokonce i její cesta na místo startu odráží tato předsevzetí, protože díly Ariane 6 se přes Atlantik převáží na lodi Canopée, která byla postavena na zakázku jako hybridní průmyslová plachetnice poháněná větrnou energií, která byla navržena speciálně pro přepravu komponentů Ariane 6 na místo startu a zároveň výrazně snižuje emise ve srovnání s konvenční dopravou.

Propojením kontinuity misí s evropskou kapacitou nosných raket posiluje EU odolnost své vesmírné infrastruktury. Výsledkem je robustní dlouhodobý systém, který poskytuje nepřetržitě vysoce kvalitní data na podporu veřejných orgánů, služeb, vědy a společnosti jako celku, což umožňuje bezpečnější komunity, čistší moře a lepší připravenost na klimatické změny. Sentinel-1D je navržen tak, aby fungoval i ve 30. letech, čímž zajistí potřebnou kontinuitu radarových misí programu Copernicus. To potvrzuje závazek Evropy k otevřenému a bezplatnému přístupu k vysoce kvalitním datům o pozorování Země, která podporují vědu, inovace, bezpečnost i klimatické akce. Start této družice podtrhuje roli EU jakožto lídra na poli pozorování Země a zvýrazňuje praktickou hodnotu evropských investic do kosmického prostoru pro bezpečnější komunikaci, námořní bezpečnost, reakci na mimořádné situace i dlouhodobou odolnost.

4. října 2025 v 10:03 středoevropského času se Sentinel-1D vydá na raketě Ariane 6 z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně vstříc oběžné dráze. Po zhruba 30 minutách bude usazen na požadovanou dráhu a vstoupí do fáze uvádění do provozu. Během ní bude palubní radar zkalibrován a prověří se, že vše funguje podle očekávání, než bude udělen souhlas ke vstupu nové družice do plného provozu.

Přeloženo z:
https://www.copernicus.eu/

Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/videos/2014/01/sentinel-1/13494339-1-eng-GB/Sentinel-1_large.jpg
https://www.copernicus.eu/sites/default/files/inline-images/GIF%20Observer.gif
https://www.copernicus.eu/sites/default/files/inline-images/revisit%20times%20S1_0.jpg
https://www.copernicus.eu/sites/default/files/inline-images/S-1D%20manoeuvre.jpg
https://sentiwiki.copernicus.eu/__attachments/50561026/sentinels.jfif?inst-v=21d709d1-2d56-4cc7-aec1-05e4dd76e738
https://www.copernicus.eu/sites/default/files/inline-images/Ariane%206%20upper%20stage.jpg