křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Raketoplán

Ustanovení v návrhu zákona o rozpočtovém sladění, které financuje přesun raketoplánu ze Smithsonova institutu do muzea v Houstonu, nadále vyvolává debatu mezi senátory ohledně nákladů a proveditelnosti takového přesunu.

Sateliot

Španělská společnost Sateliot oznámila, že dosáhla prvního úzkopásmového připojení z družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) ke komerčnímu zařízení internetu (IoT) postavenému podle globálních standardů 5G známých jako 3GPP Release 17.

Cubic Defense

Společnost Cubic Defense hledá vojenské zákazníky pro svůj družicový komunikační terminál určený pro provoz na více oběžných drahách a sítích. Společnost tvrdí, že její terminály dokáží bez problémů přepínat mezi družicovými konstelacemi a zároveň odolávat hrozbám elektronického boje.

FCC

Předseda Federální komunikační komise Brendan Carr 6. října slíbil urychlení reforem regulace licencování družic a vyhlásil říjen „měsícem vesmíru“ s cílem přepracovat pravidla pro udělování licencí a spektra pro družice.

EchoStar

Společnost EchoStar 3. října oznámila, že splnila regulační podmínky potřebné k zachování práv ke globálnímu spektru v pásmu S, které prodává společnosti SpaceX v rámci dohody v hodnotě více než 17 miliard dolarů.

U.S. Space Force

Americké vesmírné síly pověřily společnost SpaceX pěti ze sedmi misí v rámci národní bezpečnosti, které byly v rozpočtu naplánovány na fiskální rok 2026, a pokračují tak v dominantní sérii společnosti.

ESA

Evropská kosmická agentura slavnostně spustila v New Norcia v Západní Austrálii novou komunikační anténu pro komunikaci se zařízeními v hlubokém vesmíru v rámci úsilí o posílení vazeb mezi Evropou a Austrálií ve vesmíru.

Firefly Aerospace

Společnost Firefly Aerospace 5. října oznámila, že plánuje získat dodavatele obranného průmyslu SciTec za přibližně 855 milionů dolarů, a to kombinací 300 milionů dolarů v hotovosti a 555 milionů dolarů v akciích společnosti Firefly vydaných vlastníkům SciTecu za cenu 50 dolarů za akcii.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Evropské sondy pozorovaly mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS

Mezi 1. a 7. říjnem obrátily evropské sondy TGO a Mars Express u rudé planety své elektronické oči k mezihvězdné kometě 3I/ATLAS, která v té době prolétávala v okolí Marsu. Tyto dvě evropské sondy se k tomuto návštěvníkovi přiblížily nejblíže ze všech sond agentury ESA. Během maximálního přiblížení k Marsu, které proběhlo 3. října, se mezihvězdný cestovatel nacházel zhruba 30 milionů kilometrů od obou sond. TGO i Mars Express využily svých palubních kamer, aby sledovaly vzácnou kometu. Je však potřeba říct, že obě sondy mají kamery přizpůsobené sním kování relativně jasně osvětlených útvarů na povrchu Marsu ve vzdálenosti pár stovek až pár tisíc kilometrů od nich. Vědci si nebyli jistí, co mohou očekávat od pozorování tak slabě zářícího objektu v takové dálce.

Sonda TGO pořídila s pomocí své kamery CaSSIS (Colour and Stereo Surface Imaging System) sérii snímků, které obsahuje přiložený gif. Kometa 3I/ATLAS vypadá na fotkách lehce mlhavá bílá tečka pohybující se směrem dolů v okolí středu snímků. Tato tečka obsahuje  jádro komety, které tvoří led a kameny, ale také je zde koma, která jádro obklopuje. CaSSIS nebyla schopna rozlišit jádro od komy, protože 3I/ATLAS byla moc daleko. Snímkování jádra, které měří jen pár kilometrů, by bylo nemožné – asi jako kdybyste ze Země chtěli sledovat mobilní telefon umístěný na Měsíci. Ovšem koma, která měří v průměru několik tisíc kilometrů, je jasně vidět. Koma vznikla, když se kometa 3I/ATLAS přiblížila ke Slunci. Teplo a záření naší hvězdy kometu oživilo a způsobilo uvolňování prachu a plynů z jádra. Tyto látky nyní tvoří halo, které obklopuje jádro.

Animovaný gif z fotek mezihvězdné komety 3I/ATLAS z kamery CaSSIS na evropské sondě Trace Gas Orbiter (TGO).
Animovaný gif z fotek mezihvězdné komety 3I/ATLAS z kamery CaSSIS na evropské sondě Trace Gas Orbiter (TGO).
Zdroj: https://www.esa.int/

Z fotek CaSSIS není možné změřit plný rozsah komy, protože jas prachových částic se vzdáleností od jádra komety rychle klesá. To znamená, že koma postupně přechází do šumu ve snímku. Typicky se materiál z komy protáhne do dlouhého ohonu, který může měřit i miliony kilometrů, jak se kometa přibližuje ke Slunci. Ohon je mnohem méně jasný než koma. Na snímcích z CaSSIS není ohon vidět, ale možná se stane viditelným při budoucích pozorováních, protože kometa se dále ohřívá a uvolňuje více ledu. Nick Thomas, hlavní řešitel kamery CaSSIS, vysvětluje: „Pro přístroj to bylo velmi náročné pozorování. Kometa je zhruba desettisíckrát až stotisíckrát méně jasná než naše obvyklé cíle.

Konstrukce kamery CaSSIS
Konstrukce kamery CaSSIS
Zdroj: spaceflight101.com

Na snímcích ze sondy Mars Express nebyla 3I/ATLAS vidět vůbec. Částečně to bylo způsobeno tím, že sonda totiž pořizovala fotky s délkou expozice půl sekundy, což je její konstrukční maximum. Oproti tomu TGO exponovala pět sekund. Vědci nadále analyzují data z obou sond a zkouší třeba spojovat více snímků z Mars Express, zda v nich náhodou nespatří slabou kometu. Kromě fotek zkoušeli také měřit spektrum světla z komety 3I/ATLAS s pomocí spektrometrů OMEGA a SPICAM na Mars Express i s využitím spektrometru NOMAD na TGO. V tuto chvíli není jisté, zda kometa a ohon byly dost jasné na spektrální analýzu. Vědci však budou data analyzovat i v dalších týdnech a měsících, aby zjistili, z čeho se 3I/ATLAS skládá a jak se chová během svého přibližování ke Slunci. Colin Wilson, vědec agentury ESA, zapojený do programů Mars Express i ExoMars říká: „Ačkoli naše sondy na oběžné dráze Marsu i nadále přinášejí působivé příspěvky k vědeckému výzkumu Marsu, je vždy mimořádně vzrušující sledovat, jak reagují na neočekávané situace, jako je tato. Těším se na to, co odhalí další analýza těchto dat.

Kometa 3I/ATLAS pochází z oblastí mimo Sluneční soustavu a jedná se teprve o třetího mezihvězdného návštěvníka, který byl kdy pozorován. První byla 1I/Oumuamua v roce 2017 a druhou byla 2I/Borisov v roce 2020. Tyto komety jsou naprostí cizinci. Každá planeta, měsíc, planetka, či kometa a forma života ve Sluneční soustavě sdílí společný původ. Ovšem mezihvězdné komety jsou plnohodnotní cizinci, kteří v sobě nesou náznaky o formování světů velmi vzdálených od toho našeho. Mezihvězdnou kometu 3I/ATLAS poprvé pozorovali 1. července 2025 na teleskopu ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) v chilském Río Hurtado. Od té doby astronomové využili celou řadu pozemních i kosmických teleskopů ke sledování jejího vývoje a dozvídali se o ní stále více věcí. Na základě její trajektorie se astronomové domnívají, že 3I ATLAS by mohla být vůbec nejstarší kdy pozorovanou kometou. Mohla by dokonce být až o tři miliardy let starší, než naše Sluneční soustava, který je sama o sobě stará 4,6 miliardy let.

Dráha mezihvězdné komety 3I/ATLAS Sluneční soustavou s vyznačením pozic kosmických sond a planet.
Dráha mezihvězdné komety 3I/ATLAS Sluneční soustavou s vyznačením pozic kosmických sond a planet.
Zdroj: https://www.esa.int/

V příštím měsíci budou vědci mezihvězdnou kometu pozorovat pomocí sondy Juice. Ta ji sice uvidí na větší vzdálenost, než sondy u Marsu v minulém týdnu, ale bude ji pozorovat těsně po průletu nejnižším bodem její dráhy kolem Slunce. To znamená, že půjde o její aktivnější fázi. zatím vědci očekávají, že by data od Juice mohli získat nejdříve v únoru 2026. Ledoví návštěvníci jako 3I/ATLAS nabízejí vzácné a hmatatelné spojení s širším okolím naší galaxie. Možnost skutečně je navštívit s naší sondou, by spojila lidstvo s vesmírem v mnohem větším měřítku. Za tímto účelem připravuje ESA misi Comet Interceptor. Ta má startovat v roce 2029 a zamíří na parkovací oběžnou dráhu, kde bude vyčkávat na vhodný cíl – čerstvou, vzácnou kometu z Oortova oblaku, který obklopuje Sluneční soustavu. Velmi lákavá je možnost, že zrovna v té době bude Sluneční soustavou prolétat další mezihvězdný objekt, ke kterému by se mise mohla vydat.

Michael Kueppers, vědec zapojený do projektu Comet Interceptor říká: „Když byla mise Comet Interceptor v roce 2019 schválena, znali jsme pouze jeden mezihvězdný objekt, 1I/Oumuamua, který byl objeven v roce 2017. Od té doby byly objeveny další dva takové objekty, které se vyznačují velkou rozmanitostí ve svém vzhledu. Návštěva jednoho z nich by mohla přinést průlom v pochopení jejich podstaty.“ Ačkoliv zůstává nepravděpodobné, že by vědci objevili mezihvězdný objekt, který by byl dosažitelný pro Comet Interceptor, půjde o první demonstraci mise rychlé reakce, která bude v kosmickém prostoru čekat na svůj cíl. Comet Interceptor bude průkopníkem pro možné budoucí mise, které by mohly pronásledovat tyto tajemné návštěvníky.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/26909518-1-eng-GB/ExoMars_Trace_Gas_Orbiter_observes_comet_3I_ATLAS_static.png
https://www.esa.int/…26909471-1-eng-GB/ExoMars_Trace_Gas_Orbiter_observes_comet_3I_ATLAS_GIF.gif
http://spaceflight101.com/exomars/wp-content/uploads/sites/79/2016/03/cassis1.jpg
https://www.esa.int/…/26888185-1-eng-GB/ESA_s_Mars_and_Jupiter_missions_observe_comet_3I_ATLAS.png

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.