23. září má odstartovat Falcon 9, který ponese hned tři zajímavé náklady. Jedním z nich je družice, která bude udržovat nepřetržitý dohled na Slunce, čímž pomůže chránit Zemi před kosmickým počasím. Družice označovaná jako SWFO-L1 (Space Weather Follow-On L1) startuje právě včas, protože vědci varují před stárnoucí flotilou dosavadních misí sledujících Slunce, které se blíží ke konci své služby. „Je to extrémně urgentní, Družice jako ACE, SOHO, DSCOVR, pracují přes svou plánovanou životnost,“ přiznal 21. září během tiskové konference Richard Ullman, zástupce ředitele úřadu NOAA pro pozorování kosmického počasí a dodal: „Tato potřeba je urgentní a musíme nyní tyto kapacity nahradit.“

Už desítky let Země spoléhá na skupinu družic, které krouží zhruba 1,5 milionu kilometrů od naší planety. Jednou z nich je americká ACE (Advanced Composition Explorer) od NASA vypuštěná v roce 1997, další třeba DSCOVR (Deep Space Climate Observatory) od NOAA vypuštěná v roce 2015. Jejich úkolem je poskytovat první včasná varování, když by naším směrem mířily potenciálně nebezpečné projevy kosmického počasí. Ale mnoho z těchto družic již hodně přesluhuje nad původní plán.

Sluneční bouře udělají víc než jen vyvolání působivých polárních září. Když Slunce vypustí do meziplanetárního prostoru erupci nabitých částic, může tento mrak narazit do zemského magnetického pole. Tyto jevy, označované jako CME (coronal mass ejection = výron koronální hmoty) mohou narušit signály navigačních družic, ohrozit astronauty, poškodit družice a v extrémních případech dokonce vyřadit z provozu elektrické rozvodné sítě na naší planetě.

Jediným důvodem, proč mají operátoři čas na případnou reakci, jsou sondy usazené v libračním centru L1 soustavy Slunce – Země. Z této pozice mezi Sluncem a Zemí, která se nachází 1,5 milionu kilometrů od naší planety, mají družice výhled na komplexní prostředí kosmického počasí včetně slunečního větru doslova jako z první řady. Měřením rychlosti slunečního větru, jeho hustoty a magnetické orientace mohou tyto družice s předstihem mezi 15 a 60 minutami varovat Zemi, že se blíží bouře. „Tato varování jsou první linií obrany před potenciálně devastujícími účinky kosmického počasí,“ vysvětlila během tiskové konference Irene Parker, vykonávající povinnosti zástupkyně administrátora NOAA Satellites.

Dosud byla úloha sledovat Slunce svěřena především několika starším misím. ACE od NASA už pracuje skoro tři dekády, což dalece přesahuje původně plánovanou pětiletou službu. DSCOVR, společná mise NASA a NOAA odstartovala v roce 2015 a měla převzít úkoly od ACE, avšak potýká se s problémy ovlivňujícími její spolehlivost. Od července 2025 je mimo provoz kvůli softwarové anomálii. Momentálně „není žádný časový harmonogram pro obnovení toku dat“, jak portálu Space.com sdělila NOAA e-mailem. Prozatím se Centrum pro předpovědi kosmického počasí SWPC (Space Weather Prediction Center) agentury NOAA opět spoléhá na kosmickou sondu ACE od NASA jako na svůj primární zdroj dat o slunečním větru, spolu se snímky z observatoře Solar and Heliospheric Observatory (SOHO) od ESA i NASA a družice GOES-19 od NOAA, který podle NOAA nese první funkční kompaktní koronograf této agentury.

„DSCOVR byl, bohužel, tak trochu zklamání,“ přiznala fyzička Tamitha Skov specializující se na kosmické počasí, v rozhovoru pro Space.com a dodala: „Věřili jsme, že budeme schopni přesunout ACE do výslužby.“ Dokonce i legendární SOHO, vypuštěná v roce 1995, je vědeckou misí, která stále poskytuje fotografie Slunce i přesto, že podle původních plánů měla její mise skončit v roce 1998. Aktuální závislost na téměř 30 let staré sondě podtrhuje, jak křehkou se naše síť monitorující kosmické počasí stala. Pokud by některá z těchto misí selhala bez náhrady, důsledky by byly drsné.

Nová mise agentury NOAA byla navržena tak, aby zabezpečila zmíněný křehký systém a umožnila, že i když ACE selže a nebo DSCOVR nebude možné obnovit, budou kontinuální pozorování slunečního větru nerušeně pokračovat. Poté, co SWFO-L1 dorazí do bodu L1, začne měřit sluneční vítr, magnetické pole a vysokoenergetické částice proudící ze Slunce. Tato měření budou v reálném čase plynout do Boulderu v Coloradu, kde se nachází středisko NOAA pro předpovědi kosmického počasí. Právě zde experti vydávají výstrahy a varování pro všechny od aerolinek až po provozovatele elektrických rozvodných sítí.

„Přicházející nebezpečí to nemůže zastavit, ale může nám to dát čas se připravit,“ říká Parker a dodává: „SWFO-L1 dá našim expertům na předpovědi ze Space Weather Prediction Center pokročilé nástroje, které potřebují, aby ochránili kritické systémy našeho státu.“ Jestli je SWFO-L1 něčím odlišná, pak je to její zaměření. Zatímco sondy jako je americká Parker Solar Probe, či evropská Solar orbiter, přinášejí revoluci ve vědeckém chápání sluneční fyziky, SWFO se věnuje provozu. Nejde tolik o vědecké objevy, jako spíše o spolehlivost: zajistit, aby bylo Slunce neustále sledováno a aby data byla zadávána do modelů kosmického počasí.

„My ze Střediska pro předpovědi kosmického počasí se na sondu SWFO-L1 extrémně těšíme. Nejde jen o start, ale i o to, až se dostane do své pozice a začneme přijímat údaje o pozorování slunečního větru pro náš provoz,“ shrnul Shawn Dahl, expert na předpovědi ze Space Weather Prediction Center, které spadá pod Národní meteorolologickou službu agentury NOAA a dodal: „Jedná se o obrovský pokrok v oblasti služeb podpory rozhodování, které poskytujeme přímo zde ve Středisku pro předpovědi kosmického počasí.“ Pro vědce, kteří usilovali o nové investice do sledování kosmického počasí, bude 23. září začátkem nové kapitoly. „Tenhle start není jen o nové družici. Je to o budování odolnější budoucnosti a zajištění, že technologie, na kterých závisíme, jsou chráněny před nejextrémnějšími projevy Slunce,“ doplnil Parker. A pro nás ostatní, ať už spoléháme na družicovou navigaci, družice pro komunikaci, nebo si jen chceme užít polární záři, to znamená, že Slunce zůstane bedlivě hlídáno.

Přeloženo z:
https://www.space.com/

Zdroje obrázků:
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/pfhcrC7Kzov9Werftk2QKn-970-80.jpg.webp
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/gu8LgzV4EkwmbeE9kjwPPh-1200-80.jpg.webp
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/A7fMtLqDScQHuWzBVfsb2j-1200-80.jpg.webp
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/ai8KcDBfMENRtxiGDJYFBS-1024-80.jpg.webp