Evropská kosmická agentura vydala výzvu spojenou s výběrovým řízením na vývoj zařízení pro průzkum Marsu, které by bylo vybaveno technologií mávajících křídel. Ve výzvě publikované 8. srpna agentura uvádí, že pohonný systém založený na mávání křídly by poskytl vyšší energetickou účinnost, manévrovatelnost, strukturální pevnost a přizpůsobitelnost než klasické vrtulníky, či jiné alternativy s pevnými křídly. Výsledkem je, že agentura zahajuje práce na vývoji malého stroje, který by byl vybaven pohonným systémem založeným na mávání křídly. Použit by měl být pro provádění „autonomních lokálních měření u povrchu Marsu.“
Tato prvotní výzva se zaměřuje na vývoj technologie pro mávání křídly a zhodnocení nákladních parametrů jako je potenciální dolet, či kapacita užitečného nákladu pro budoucího průzkumníka Marsu, který by byl touto technologií vybaven. Tato prvotní studie má stanovit rozmezí možných velikostí stroje – od lehkých „hmyzích“ konstrukcí o rozměrech čmeláka až po koncepty připomínající kolibříka s rozpětím křídel až 30 centimetrů.
Očekávané práce budou obnášet třeba předběžné zhodnocení tepelného, strukturálního a aerodynamického designu, vývoj tzv. breadboard modelu, či vytvoření časového plánu dozrávání klíčových technologií. Prvotní fáze skutečné mise bude řešena až v navazujících výzvách a bude vyžadovat finanční podporu členských států ESA. První velká evropská mise na povrch Marsu by měla startovat v roce 2028. V jejím rámci se na rudou planetu vydá vozítko Rosalind Franklin, které tam bude pátrat po zachovalé organické hmotě pod povrchem Marsu. Ačkoliv tato mise nebude obsahovat potenciální budoucí létající zařízení s mávajícími křídly, agentura již plánuje druhou výpravu k Marsu, která by se mohla uskutečnit v roce 2035, což by mohla být perfektní příležitost pro vyzkoušení této inovativní technologie.
Přeloženo z:
https://europeanspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
ChatGPT
Omlouvám se, jestli kazím nějaké překvapení, ale prostě se musím přiznat, že jsem to nepochopil: je to myšleno vážně nebo je to legrace?
Na našem webu vydáváme vtipné články pouze 1.dubna.
Možná škoda, tohle je dobrý kandidát – ještě s tím steampunkovým titulním obrázkem. Nebo spíš jak od pana Lachmana.
Ale nebudu do toho šťourat, musím být hodný – už takhle mi nemůžete přijít na jméno (viz dnešní přenos) 😀 😀
Co se stalo s dnešním přenosem?
Nic, to měl být jen malý žert, jak jste si nemohl vzpomenout na mé jméno 🙂
To jste byl vy? Vidíte, to jsem si nespojil.
No z hlediska primitivní mechaniky mi ta energetická účinnost a manévrovatelnost moc nevychází. Ten vrtulníček se přeci naprosto nad očekávání osvědčil. Každý vratný pohyb způsobuje, že jeden směr pohybu je ztrátový, zde tedy pohyb křídla nahoru. Nikdy se nepodaří udělat zcela propustné křídlo směrem nahoru a s nulovou hmotností. Kmitavý pohyb je navíc zdrojem silných vibrací, což je svým způsobem též nežádoucí spotřeba energie. Rotační pohyb rotoru je zcela spojitý a poskytuje konstantní výkon po celou dobu činnosti s možností stejného pohybu do všech stran včetně spolehlivého visení.
Mávající křídla mají několik výhod. Při správné konfiguraci zvládnou kolmý start, visení a plachtění a velkou manévrovatelnost. Právě plachtění vrtulníky moc nezvládají, což jim výrazně omezuje dolet. Nicméně zvládají to konvertibilní vrtulové stroje, které mi pořád vycházejí jednodušeji než mávající křídla.
Tak pokud to není legrace, tak musí v té zprávě nemalá část chybět – myslím tím v originále od European Space Flight. Co je účelem celé té akce, co mají splňovat ta mávátka v jednotlivých velikostních kategoriích apod. Protože v atmosféře o hustotě marsovské a v těch uváděných velikostech: co to asi unese? A jakou misi to tedy bude plnit? A na jaký projekt to navazuje, tj. s čím (a jak) to bude spolupracovat?
Takto vytržené to vypadá opravdu zvláštně…
Ale nemusí to znamenat, že je všechno špatně, abych nebyl já špatně pochopen 🙂 Napadá mě spousta myšlenek: mikrokamera bez vysílačky by se asi zvládla napájet, další kamery a jiná čidla jako měla Ingenuity kvůli přistávání to prostě mít nebude, jako opravdový hmyz: spolehneme se na to, že se při pádu takový prcek nerozbije (výhoda malých velikostí a poměru váha/velikost). Tím ušetříme spoustu hmotnosti a tím zpětně zase nosnost a tím velikost baterií a tím další hmotnost… Ano, to funguje, to je všechno OK. Jen mi tam chybí, proč bychom to celé měli dělat a co tím pádem od toho chceme – viz výše.
Jak se píše v článku, možnosti daných velikostních úrovní včetně jejich nosnosti, má definovat právě tato aktuální studijní fáze.
To mi na tom přijde právě tak zvláštní. Na jednu stranu by to měla být první fáze, kde se zjišťují možnosti, a na druhou už tak strašně moc konkrétní zadání technologie. To mi nějak nedává smysl. Čekal bych to přesně naopak.
Nepřijde mi to divné, ani moc konkrétní. Prostě jen jmenovali dva velikostní extrémy, které budou analyzovat (a jistě i mnoho dalších).
Velikosti dobře, já myslel spíš to „ještě nevíme, co to má dělat ani k čemu to budeme potřebovat, ale víme naprosto přesně už teď, že na ten neznámý účel bude nejlepší postavit umělý hmyz/kolibříky“
Ten hmyz a kolibříci jsou jen metafory pro veliksotní / váhové modely, které se budou (mimo jiných) posuzovat.
Mně se líbí víc ten vpravo.
Ten vypadá utahaný životem a nohy mu bezvládně visí. Ten vlevo je takový proevropsky progresivní.
nic proti, ale porovnali jste je s tou hrdličkou od pana Lachmana, co jsem odkazoval o kousek výš? Podle mě ta pořád ještě vítězí! 😀
Ja mam na ESA i EU nepublikovatelne nazory, mrzi me , ze ESA nefunguje jako NASA zejmena v oblasti pilotovane kosmonautiky, mrzi me , ze v EU nevzniknou firmy jako SpaceX, protoze by byly jeste v zacatcich uregulovany k smrti, a co si budeme povidat, ESA za chvili predbehne i Indie.
Mavajici kridelka, proc ne, ale ESA nebyla schopna doposud vyslat vlastnimi silami na Mars ani vozitko, natoz konzervativni helikopteru,
P.S.: Ano ESA neni EU, ale vetsina clenu ESA je i clenem EU a myslim, ze nektere projekty EU jako Galileo maji provazanost i na ESA.
ESA má před Indií značný náskok a rozhodně nehrozí, že by ji v nejbližších desetiletích předběhla. V Evropě je hned několik firem, které staví rakety a právě v těchto letech dělají první krůčky. Chce to jen počkat.
ESA je na tom mnohem lépe, než tvrdíte. Ano, má své chyby (jako každý), ale má být na co hrdá. Aktuálně je ESA na třetí příčce světového žebříčku za Spojenými státy a Čínou.
Chápu že pro vývoj by se hodila zkušenost i s mávacími křídly, ale taky považuju vrtulník za lepší a osvědčenou variantu. Jak to vypadá s Rosalind Franklin? Kongres vypadá, že podpoří všechny mezinárodní projekty, takže spolupráce s ESA není přes snahu Trumpa ohrožena.
Snažil jsem se najít zdroj informací a neuspěl jsem. Odkazovaný článek na europeanspaceflight.com sice existuje, ale svoje tvrzení o otevřené výzvě ESA nijak nepotvrzuje, žádný další odkaz. A když jsem to zkoušel najít přímo na stránkách ESA, tak o žádné takové výzvě jsem nenašel ani čárku: ani ručně ani jejich vyhledávačem. Mohu poprosit o odkaz a ideálně i stručně, jak se tedy jinak/jinde má správně hledat v otevřených výzvách ESA? Děkuju moc.
P.S.: V rámci hledání jsem zjistil, že se o tuto problematiku ESA zajímá dlouhodobě, byly otevřené výzvy i výsledné vědecké články celé 21. století, minimálně jsem našel konkrétní vědecké články z let 2000, 2008 a 2012. Což mi přijde rozhodně zajímavé – je vidět, že rozpracované už to tedy mají, se specifiky marsovského prostředí a výpočty efektivnosti. Což na to hned přináší úplně jiný pohled: opravdu to není žádný „od stolu nastřelený první nápad“!
Kdyby to byl tak skvělý koncept, proč se nepoužívá v letectví už/i dnes?
Živé organismy ze zjevného důvodu vrtuli použít nemohou.
„Plachtění“ s vrtulí zvládá vírník.
Dle mne energeticky a materiálivě slepá cesta. Možná ale upřednostní jiné výhody – rozměrové uspořádání.