V kosmickém vakuu, kde mohou teploty spadnout až k -270 °C, se může jevit udržení věcí v chladu jako jednoduché. Ovšem realita udržování ultrachladných kapalných pohonných látek, je mnohem komplexnější. Tyto takzvané kryogenní látky se mohou snadno přehřát od palubních systémů, slunečního záření, či spalin z motorů. Řešením by mohla být metoda označovaná jako správa kryogenních kapalin (cryogenic fluid management), což je soubor technologií pro skladování, přečerpávání a měření superchladných kapalin na Měsíci, Marsu, ale i na dalších budoucích cílech dlouhodobých kosmických výprav.

Zdroj: https://www.nasa.gov/
Kryogenní kapaliny jako kapalný kyslík, či kapalný vodík, patří mezi nejčastěji používané pohonné látky v kosmickém průzkumu. Navzdory svému chladnému prostředí má kosmický prostor na tato paliva i významné ohřívací účinky, které se projevují kvůli jejich nízkým bodům varu. Vodík začíná vřít při -259 °C, kyslík při -183 °C. Při vyšší teplotách už riskujete, že se Vám pohonné látky vyvaří – z kapaliny se stane plyn. V rámci historicky první demonstrace svého druhu, se týmy expertů na Marshallově středisku v alabamském Huntsville, pustily do zkoušek inovativního přístupu, který má umožnit nulový odpar kapalného vodíku. Systém toho chce dosáhnout pomocí dvouúrovňového aktivního chlazení, které by mělo zabránit ztrátám cenného paliva.
„Technologie pro redukci ztrát paliva musí být implementovány, abychom mohli realizovat dlouhodobé mise do hlubšího vesmíru – třeba k Měsíci a Marsu,“ vysvětluje Kathy Henkel, výkonná manažerka projetu Cryogenic Fluid Management Portfolio od NASA se sídlem na Marshallově středisku a dodává: „Dvouúrovňové chlazení zabraňuje ztrátám pohonných látek a umožňuje jejich dlouhodobé skladování – ať už v transportní fázi, či během pobytu na povrchu nějakého tělesa.“
Nová technika, označovaná jako „tube on tank“ (doslova přeloženo trubice na nádrži) integruje dva kryochladiče, které udržují pohonné látky chladné a zabraňují účinkům více zdrojů tepla. Helium, zchlazené na teplotu kolem minus 424 stupňů Fahrenheita, cirkuluje v trubkách připevněných k vnější stěně palivové nádrže. Helium ochlazené na -253 °C cirkuluje trubičkami, které jsou připojené k vnější stěně nádrže s palivem.
Týmy začátkem června usadili nádrž s palivem na testovací stanoviště Marshallova střediska, aby mohla začít devadesátidenní testovací kampaň. Nádrž byla obalena mnohovrstvou izolační přikrývkou, ve které najdeme mezi vrstvami vložené tenké vrstvy hliníku. Druhá sestava trubic, která rozvádí helium ochlazené na -183 °C, je integrována do štítu. Tato přechodová chladící vrstva zachycuje a odvádí přicházející teplo ještě předtím, než se dostane do nádrže, a snižuje tak tepelnou zátěž systému trubek na nádrži.

Zdroj: https://www.nasa.gov/
Aby se zabránilo nebezpečnému hromadění tlaku v nádrži s pohonnými látkami, musí být u současných nádrží přítomen systém, který se postará o vypouštění odpařených par, což vede ke ztrátám dostupných pohonných látek. Eliminace takových ztrát je nezbytná k tomu, aby se mohly realizovat nejambicióznější mise NASA, mezi které patří pilotovaná výprava na Mars. Ta bude vyžadovat ukládání velkých množství kryogenních pohonných látek v kosmickém prostoru po dobu několika měsíců, či dokonce let. V současné době se však kryogenní pohonné látky používají pouze pro mise trvající méně než týden.
„Abychom letěli na Mars a dosáhli tam udržitelné přítomnosti, budeme potřebovat zachovat kryogenní látky pro rakety, či landery pro návrat,“ vysvětluje Henkel a dodává: „V současné době rakety řídí množství pohonných látek pomocí rezervy, kdy jsou větší nádrže navrženy tak, aby pojaly více pohonných látek, než je pro danou misi potřeba. Ztráta pohonných látek není problémem při krátkých cestách, protože ztráta je započítána do této rezervy. Ale průzkumné mise na Mars nebo delší pobyty na Měsíci budou vyžadovat jiný přístup kvůli velmi velkým nádržím, které by byly potřeba.“ Na projektu „Cryogenic Fluid Management Portfolio Project“ pracuje meziagenturní tým, který sídlí na Marshallově a Glennově středisku (v Clevelandu). Tyto práce spadají pod program NASA Technology Demonstration Missions Program, který má na starost ředitelství NASA pro kosmické technologie (Space Technology Mission Directorate), a skládá se z více než 20 jednotlivých aktivit v oblasti vývoje technologií.

Zdroj: https://www.nasa.gov/

Zdroj: https://www.nasa.gov/
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/07/2sc-lowering-2.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/07/2sc-chamber-4-rotated.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/07/2sc-lowering-3.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/07/2sc-lowering-1.jpg
Děkuji, toto je článek na téma opravdu pro mě zajímavé. Práce s takto nízkými teplotami je opravdu magie a řešení jsou pro nás běžné smrtelníky často velmi neintuitivní. I tady musí být schovaný nějaký další fígl, protože jinak by místo plynného vodíku jen vypouštěli plynné helium, to by si moc nepomohli. Pokusím se o tom něco zjistit.
Opravdu zajímavé a jsem rád, že na Kosmonautixu jsou články i na tato témata, nejen starty raket apod. jako jinde. Díky za to!