sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

CSES-2

Tomáš Pojezný 17. června 2025 10:00

Raketa Dlouhý pochod 2D vynesla seismoelektromagnetickou družici, jejímž cílem je detekovat elektromagnetické projevy přírodních katastrof, jako jsou zemětřesení. Družice CSES-2 je založena na sondě CSES-1, která byla vypuštěna v roce 2018 a vyvinuta ve spolupráci s Itálií.

Look Up

Tomáš Pojezný 17. června 2025 8:00

Francouzská společnost Look Up, která se zabývá situačním povědomím o vesmíru, získala téměř 50 milionů eur na pokračování ve vývoji radarové sítě pro sledování vesmírných objektů.

Kinetica-2

Tomáš Pojezný 16. června 2025 15:00

Čínská společnost CAS Space dokončila statický zážeh prvního stupně rakety Kinetica-2, která je plánována na první orbitální start v druhé polovině roku.

AST SpaceMobile

Tomáš Pojezný 16. června 2025 13:00

Společnost AST SpaceMobile dosáhla dohody, která umožňuje zkrachovalému družicovému operátorovi Ligado Networks zaplatit více než 500 milionů dolarů, které dluží společnosti Viasat, výměnou za dlouhodobý přístup ke spektru v pásmu L.

ESA

Tomáš Pojezný 16. června 2025 8:00

Generální ředitel ESA Josef Aschbacher na tiskové konferenci po zasedání Rady ESA uvedl, že rada schválila usnesení, které umožní program European Resilience from Space (ERS). Program pro pozorování Země, který bude mít civilní i vojenské využití.

Muon Space

Tomáš Pojezný 13. června 2025 13:00

Výrobce družic Muon Space 12. června oznámil nové financování ve výši 89,5 milionu dolarů na rozšíření výroby a akvizici startupu Starlight Engines zabývajícího se pohony.

Dawn Aerospace

Tomáš Pojezný 13. června 2025 10:00

Novozélandská společnost Dawn Aerospace 12. června oznámila, že podepsala závaznou partnerskou smlouvu s Oklahomským úřadem pro rozvoj vesmírného průmyslu (OSIDA) o provozování suborbitálního letounu Aurora Mark 2.

Logos Space Services

Tomáš Pojezný 13. června 2025 8:00

Společnost Logos Space Services získala 50 milionů dolarů na rozvoj technických plánů konstelace o více než 4 000 širokopásmových družicích.

Ax-4

Tomáš Pojezný 13. června 2025 5:55

NASA a Axiom Space na neurčito odkládají soukromou misi Ax-4 na Mezinárodní vesmírnou stanici poté, co v části stanice, kde došlo k dlouhodobému úniku vzduchu, zjistily nový únik. Odložení má Roskosmosu poskytnout více času na prostudování nového úniku vzduchu v jednom z oddílů modulu Zvezda.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Proba-3 vytvořila první umělé zatmění Slunce

Evropská kosmická agentura včera odhalila první snímky sluneční koróny z mise Proba-3. Tu tvoří dvojice družic, které jsou schopné letět v tak přesné formaci, že fungují jako jediná družice. Právě díky souboru palubních systémů pro udržování velmi přesné orientace mohla mise uspět při vytváření vůbec prvního umělého zatmění Slunce na oběžné dráze. Výsledné snímky koróny demonstrují potenciál technologií pro let ve formaci a zároveň přinášejí nedocenitelná vědecká data, která zlepší naše chápání Slunce a jeho záhadné atmosféry.

Umělé zatmění Slunce, jak jej 23. května 2025 vytvořil přístroj ASPIICS na misi Proba-3.
Zdroj: https://www.esa.int/

Už letos v březnu dosáhla mise Proba-3 něčeho, co se zatím nepodařilo žádné jiné misi. Její dvě družice – koronograf a stínítko letěly 150 metrů od sebe v perfektní formaci po dobu několika hodin bez jakéhokoliv zásahu z pozemního střediska. Během vzájemného zarovnání si dvojice udržovala vzájemnou orientaci s přesností na milimetr, což je mimořádný úspěch, který je možný díky inovativním navigačním a pozičním technologiím.

Na důkaz dosažené úrovně přesnosti obě sondy využívají dobu letu ve formaci k vytvoření umělého úplného zatmění Slunce na oběžné dráze – srovnají se vůči Slunci tak, aby 1,4 m velký disk nesený družicí-stínítkem zakryl jasný sluneční kotouč pro družici-koronograf a vrhl na její optický přístroj ASPIICS stín o průměru 8 cm. Tento přístroj, celým jménem Association of Spacecraft for Polarimetric and Imaging Investigation of the Corona of the Sun, byl vyvinut pro Evropskou kosmickou agenturu průmyslovým konsorciem, které vedlo belgické středisko Centre Spatial de Liège. Když je jeho pěticentimetrová apertura zakrytá stínem, zachytí přístroj snímky sluneční koróny, které nejsou rušeny jasným svitem Slunce.

Pozorování koróny je nezbytné pro odhalení slunečního větru, neustálého proudu hmoty ze Slunce do meziplanetárního prostoru. Je to také nezbytné k pochopení toho, jak fungují výrony koronální hmoty (CME), exploze částic, které Slunce skoro denně vyvaruje do svého okolí, především pak v obdobích své zvýšené aktivity. Takové jevy mohou vytvořit působivé polární záře na noční obloze, ale také představují vážnou hrozbu pro moderní technologie. Mohou totiž výrazně narušit komunikační prostředky, rozvody elektřiny, či navigační systémy, jako tomu bylo v květnu 2024.

Tento snímek ukazuje pozorování v zelené koronální čáře - spektrální čáře vyzařované atomy železa, které v důsledku extrémně vysokých teplot ztratily polovinu svých elektronů. Díky tomu můžeme pozorovat nejžhavější obsah koróny o teplotě až 2 miliony stupňů. Vlevo nahoře je vidět horká smyčka táhnoucí se od povrchu Slunce do koróny, struktura, která se obvykle objevuje po sluneční erupci. Snímek vznikl 23. května 2023 přístrojem ASPIICS na misi Proba-3. — Tento snímek ukazuje pozorování v zelené koronální čáře – spektrální čáře vyzařované atomy železa, které v důsledku extrémně vysokých teplot ztratily polovinu svých elektronů. Díky tomu můžeme pozorovat nejžhavější obsah koróny o teplotě až 2 miliony stupňů. Vlevo nahoře je vidět horká smyčka táhnoucí se od povrchu Slunce do koróny, struktura, která se obvykle objevuje po sluneční erupci. Snímek vznikl 23. května 2023 přístrojem ASPIICS na misi Proba-3.
Zdroj: https://www.esa.int/

Koronální snímky z prvního kola pozorování přístrojem ASPIICS představují ochutnávku cenných dat, která můžeme očekávat od této mise, která bude vytvářet umělá zatmění Slunce. „Mnohé z technologií, které umožnily misi Proba-3 provádět přesný let ve formaci, byly vyvinuty v rámci programu ESA pro všeobecné podpůrné technologie, stejně jako samotná mise. Je vzrušující vidět tyto úžasné snímky, které potvrzují platnost našich technologií v nyní první misi přesného letu ve formaci na světě,“ uvedl Dietmar Pilz, ředitel oddělení agentury ESA pro technologie, strojírenství a kvalitu.

Ohnivá koróna Slunce dosahuje teploty přes milion stupňů Celsia, což je mnohem vyšší teplota než na povrchu pod ní. Tento neintuitivní teplotní rozdíl je již dlouho předmětem zájmu vědecké komunity. Přístroj ASPIICS cílí na tuto záhadu tím, že umožní studium koróny velmi blízko k povrchu Slunce. Může také vidět více detailů, detekovat slabší útvary než tradiční koronografy díky dramatické redukci množství rozptýleného světla, které dosáhne detektoru. Joe Zender, vědec z mise Proba-3 popisuje: „Vidět první data z přístroje ASPIICS je neuvěřitelně vzrušující. Spolu s měřeními provedenými dalším přístrojem na palubě, DARA, přispěje ASPIICS k objasnění dlouholetých otázek týkajících se naší domovské hvězdy.“

Zmíněný radiometr DARA (Digital Absolute Radiometer) přesně měří, kolik energie v danou chvíli naše Slunce uvolňuje. Třetí vědecký přístroj na palubě mise Proba-3 je je elektronový spektrometr 3DEES (3D Energetic Electron Spectrometer), který detekuje elektrony v zemských radiačních pásech, měří jejich směr, původ a energetickou úroveň. „Byl jsem naprosto nadšený, když jsem viděl snímky, zejména proto, že jsme je získali na první pokus,“ uvedl Andrej Žukov, hlavní řešitel přístroje ASPIICS z Královské belgické hvězdárny a dodává: „Nyní pracujeme na prodloužení pozorovacího času na šest hodin během každého oběhu.“

Obraz Slunce složený ze tří různých soustředných obrazů. Uprostřed je žlutý disk - jasné Slunce. Kolem něj, ve druhém soustředném obrazu, se od okraje Slunce do všech směrů táhnou světle zelené vlasové úponky. Ve třetí, krajní části obrazu se od zelených úponků směrem k okrajům obrazu dále táhnou jasně červené paprsky. Tento snímek je kombinací pozorování provedených 23. května 2025 třemi různými evropskými přístroji na palubách různých misí. sluneční disk (uměle zbarvený žlutě), jak jej zachytil teleskop pro extrémní ultrafialové záření (SWAP) na palubě sondy Proba-2; vnější koróna (červeně) pozorovaná koronografem LASCO C2 na palubě sondy SOHO; a vnitřní koróna (zeleně), detailně zobrazená koronografem ASPIICS na palubě sondy Proba-3, který vyplňuje mezeru. — Obraz Slunce složený ze tří různých soustředných obrazů. Uprostřed je žlutý disk – jasné Slunce. Kolem něj, ve druhém soustředném obrazu, se od okraje Slunce do všech směrů táhnou světle zelené vlasové úponky. Ve třetí, krajní části obrazu se od zelených úponků směrem k okrajům obrazu dále táhnou jasně červené paprsky. Tento snímek je kombinací pozorování provedených 23. května 2025 třemi různými evropskými přístroji na palubách různých misí. sluneční disk (uměle zbarvený žlutě), jak jej zachytil teleskop pro extrémní ultrafialové záření (SWAP) na palubě sondy Proba-2; vnější koróna (červeně) pozorovaná koronografem LASCO C2 na palubě sondy SOHO; a vnitřní koróna (zeleně), detailně zobrazená koronografem ASPIICS na palubě sondy Proba-3, který vyplňuje mezeru.
Zdroj: https://www.esa.int/

Snímky byly zpracovány střediskem pro vědecký provoz ASPIICS, které sídli na Královské belgické hvězdárně. Tady tým vědců a inženýrů vytváří provozní pokyny pro koronograf na základě požadavků vědecké komunity a následně sdílejí výsledná pozorování. Andrej Žukov vysvětluje: „Každý celý snímek – pokrývající oblast od zákrytového Slunce až po okraj zorného pole – je ve skutečnosti sestaven ze tří snímků. Rozdíl mezi nimi je pouze v době expozice, která určuje, jak dlouho je apertura koronografu vystavena světlu. Spojením těchto tří snímků získáme úplný pohled na korónu. Naše snímky „umělého zatmění“ jsou srovnatelné se snímky pořízenými během přirozeného zatmění. Rozdíl spočívá v tom, že naše zatmění můžeme vytvořit jednou za 19,6 hodiny oběhu, zatímco k úplnému zatmění Slunce dochází přirozeně jen asi jednou, velmi zřídka dvakrát do roka. Navíc přirozená úplná zatmění trvají jen několik minut, zatímco Proba-3 může své umělé zatmění udržet až 6 hodin.“

Manažer mise Proba-3, Damien Galano, poznamenává: „Dvě sondy tvořící ve vesmíru jeden obří koronograf nám umožnily zachytit vnitřní korónu s velmi nízkou úrovní rozptýleného světla v našich pozorováních, přesně jak jsme očekávali. Ačkoliv jsme stále ve fázi uvádění do provozu, už jsme dosáhli precizního letu ve formaci s nesrovnatelnou přesností. To nám umožnilo zachytit první snímky této mise, které budou pro vědeckou komunitu bezpochyby vysoce hodnotné. Dosavadní let ve formaci byl prováděn autonomně, ale pod dohledem pozemního řídicího týmu, který byl připraven zasáhnout a korigovat případné odchylky. Naším jediným zbývajícím úkolem je dosáhnout plné autonomie, kdy naše důvěra v systém bude taková, že jej nebudeme ani rutinně sledovat ze Země.“

Dechberoucí snímky z mise Proba-3 také vyvolaly malou revoluci ve způsobu, jakým počítačové modely simulují sluneční korónu a vytvářejí „digitální zatmění“. V minulých letech několik institucí po celé Evropě vyvíjelo modely simulující tato pozorování, které dávají vědcům možnost podívat se na Slunce, ale chybí zdrojový materiál potřebný k vytvoření těchto simulací. „Aktuální koronografy se s Proba-3 nedají srovnat. Proba-3 pozoruje sluneční korónu téměř až k okraji slunečního povrchu. Až doposud bylo něco takového možné pouze během přirozených zatmění Slunce,“ popisuje Jorge Amaya, koordinátor kosmického počasí v ESA a dodává: „Tento obrovský tok dat z pozorování pomůže dále zpřesnit počítačové modely, protože budeme porovnávat a upravovat proměnné tak, aby odpovídaly skutečným snímkům. Společně s týmem z KU Leuven, který stojí za jedním takovým modelem, se nám podařilo vytvořit simulaci prvních pozorování Proba-3.“

Tento snímek ukazuje simulaci sluneční koróny 23. května 2025. Výsledky modelu odpovídají čarám magnetického pole spojeným s povrchem Slunce, zbarveným podle rychlosti slunečního větru, a s použitím průhledového filtru, aby bylo vidět více překrývajících se čar. Simulace přesně odpovídá proudům s vysokou hustotou, které jsou zobrazeny na snímcích Proba-3. Koronální modely však postrádají podrobné informace o polárních zónách Slunce, což vede k nižší kvalitě předpovědí v těchto oblastech. Tato simulace byla získána pomocí softwaru COCONUT z KU Leuven. Tento software je jedním z mnoha modelů sluneční korony integrovaných v rámci Centra pro virtuální modelování kosmického počasí ESA (VSWMC). Lze jej kombinovat s rozsáhlou řadou počítačových modelů popisujících další fyzikální procesy spojující Slunce se Zemí.
Zdroj: https://www.esa.int/

Software COCONUT od KU Leuven je jedním z několika modelů sluneční koróny, který je integrován do Střediska pro virtuální modelování kosmického počasí VSMWWC (Virtual Space Weather Modelling Centre) agentury ESA. Lze jej kombinovat s rozsáhlou řadou počítačových modelů popisujících další fyzikální procesy spojující Slunce se Zemí. Všechny dohromady pomáhají poskytnout ucelený obraz slunečních jevů, které ovlivňují naši planetu, a pomáhají občanům i průmyslu se na ně připravit.